24 C 195/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Rybářovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně všichni zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Určuje se, že podílovými spoluvlastníky pozemku č. parc. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek], [stát. instituce], je žalobce a) [anonymizováno] [celé jméno žalobce] vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné poloviny, žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně] je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné čtvrtiny a žalobce c) [celé jméno žalobce] je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné čtvrtiny.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náklady řízení ve výši 61 192,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta.

1. Žalobci se žalobou podanou dne [datum] a změněnou dne [datum] domáhali určení, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemku č. parc. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek], [stát. instituce] (dále jen nemovitost), přičemž je žalobce a) [anonymizováno] [celé jméno žalobce] vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné poloviny, žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně] je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné čtvrtiny a žalobce c) [celé jméno žalobce] je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné čtvrtiny. Žalobci uvedli, že s žalovanou dne [datum], jako s kupující, uzavřeli kupní smlouvu, jíž předmětem byl prodej nemovitosti. Každý z žalobců žalované prodával svůj spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ¼ nemovitosti za částku 2 500 000 Kč. Vedle žalobců tuto kupní smlouvu uzavřela jako čtvrtá prodávající ještě [jméno] [příjmení], [datum narození], která dne [datum] zemřela, přičemž i ona touto kupní smlouvou prodávala svůj spoluvlastnický podíl na nemovitosti o velikosti ideální ¼ nemovitosti za částku 2 500 000 Kč. Právním nástupcem [jméno] [příjmení] je dle rozhodnutí Okresního soudu Praha - Západ č.j. 20 D 974/2014 ze dne 12. 2. 2015, které nabylo právní moci dne [datum], žalobce [celé jméno žalobce]. Na žalobce [celé jméno žalobce] tím přešla i pohledávka z předmětné kupní smlouvy zůstavitelky za žalovanou ve výši 2 500 000 Kč. Žalovaná se touto kupní smlouvou zavázala zaplatit každému z prodávajících částku 2 500 000 Kč, a to nejpozději do 10 let od podpisu kupní smlouvy. Splatnost kupní ceny byla sjednána nejpozději do [datum]. Žalovaná neuhradila žalobcům sjednanou kupní cenu, proto žalobci dne [datum] od kupní smlouvy odstoupili a domáhají se na žalované vydání nemovitosti, resp. poskytnutí součinnosti při změně vlastníka nemovitosti v katastru nemovitostí, a to nejpozději do [datum]. Protože žalovaná odmítá tuto součinnost poskytnout, domáhají se žalobci touto žalobou na určení rozhodnutí, že jsou vlastníky nemovitosti. Naléhavý právní zájem na určení jejich vlastnického práva k nemovitosti přitom vidí v tom, že bez rozhodnutí soudu není v situaci, kdy žalovaná odmítá poskytnout potřebnou součinnost, možné dosáhnout změny vlastnického práva k nemovitosti v katastru nemovitostí.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Ve svém vyjádření uvedla, že jí nebyl dán prostor ze strany žalobců k úhradě kupní ceny, na výzvu žalované, aby žalobci sdělili číslo účtu, na který by žalovaná uhradila kupní cenu, obdržela žalovaná od žalobců odstoupení od kupní smlouvy. Toto odstoupení od kupní smlouvy žalovaná považuje za neplatné.

3. Z listin bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřeli [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce] jako spoluvlastníci na jedné straně a na druhé straně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako developer smlouvu o spolupráci. Účastníci smlouvy sjednali společný postup a investici za účelem budoucí realizace developerského projektu – [anonymizována tři slova] o cca užitné ploše [výměra] na předmětných pozemcích a prostřednictvím nově založené právnické osoby [právnická osoba] zrealizují výstavbu bytových domů, které budou následně rozprodány po příslušných jednotlivých jednotkách třetím osobám s tím, že si obě strany po úhradě všech závazků, rozdělí dosažený zisk podle výše jejich spoluvlastnických obchodních podílů v této společnosti. Spoluvlastníci budou mít ve společnosti menšinový podíl (16%). Jednatel [právnická osoba]. [příjmení] podnikne veškeré kroky nezbytné k realizaci projektu nazvaného [příjmení] dvůr, za jeho vynaložené úsilí bude mít podíl na zisku (odpovídající jeho podílu v žalované společnosti) ve výši 84 % Smlouva o spolupráci byla uzavřena na deset let od jejího podpisu a měla být završena rozdělením zisku, který byl odhadován na 175 000 000 Kč. Účastníci v dodatku [číslo] ke smlouvě o spolupráci dne [datum] sjednali, že spoluvlastníci jako prodávající uzavřou kupní smlouvu, na základě které převedou na již vzniklou společnost [právnická osoba] předmětné pozemky za celkovou kupní cenu 10 000 000 Kč, každému ze spoluvlastníků bude uhrazena částka 2 500 000 Kč se splatností [datum].

4. Kupní smlouvou ze dne [datum] spoluvlastníci prodali [anonymizováno] [právnická osoba] v zastoupení jednatele [příjmení] [příjmení] předmětné pozemky za kupní cenu 10 000 000 Kč s tím, že každý ze spoluvlastníků obdrží kupní cenu 2 500 000 Kč nejpozději do 10 let od podpisu této kupní smlouvy. Podle čl. III odst. 1-4 je prodávající povinen na předchozí výzvu kupujícímu písemně sdělit číslo účtu. Podle čl. III odst. 6 nebude-li možné uhradit kupní cenu prodávajícím z jakéhokoliv důvodu, včetně prodlení na straně prodávajícího, nebo odmítnutí přijetí kupní ceny či úmrtí prodávajícího, má kupující právo uložit ve prospěch prodávajících celou kupní cenu, resp. částku 2 500 000 Kč pro jednotlivého prodávajícího do úschovy k jím vybranému schovateli – třetí osoby, a to notáři, soudu nebo na vázaný účet banky. Podle čl. IV smluvní strany sjednaly pro zajištění úhrady kupní ceny zřízení zástavního práva k předmětným nemovitostem ve prospěch prodávajícího.

5. Na základě kupní smlouvy byl povolen vklad vlastnického práva k pozemkům ve prospěch žalované s účinností od [datum] (výpis z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] k. ú. [část obce], [územní celek]).

6. Usnesením Okresního soudu Praha západ ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. 20 D 974/2014, které nabylo právní moci [datum], bylo rozhodnuto o pozůstalosti [jméno] [příjmení], zemřelé [datum], pozůstalý [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] nabyl do svého vlastnictví krom jiného i pohledávku za žalovanou ve výši 2 500 000 Kč z titulu neuhrazené kupní ceny, vyplývající z kupní smlouvy a týkající se prodeje jejího podílu o velikosti 1/4 pozemků. Veškerá práva a povinnosti zemřelé [jméno] [příjmení] k předmětným nemovitostem a z kupní smlouvy přešly na [anonymizováno] [celé jméno žalobce].

7. Žalobci od kupní smlouvy odstoupili dopisem ze dne [datum] podle § 2002 odst. 1 obč. zák. s tím, že žalovaná (kupující) nesplnila povinnost zaplatit žalobcům (prodávajícímu) kupní cenu ve výši 2 500 000 Kč nejpozději do 10 let od podpisu kupní smlouvy, t.j do [datum]. Žalobci dále žalovanou vyzvali, aby do 30 dnů vrátila plnění, která přijala na základě kupní smlouvy tak, že převede zpět do vlastnictví [anonymizováno] [celé jméno žalobce], spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/4 nemovitosti, [celé jméno žalobkyně], spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/4 nemovitosti, [celé jméno žalobce], spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/4 nemovitosti.

8. Žalobci dále v žalobě tvrdili další důvody, pro které od kupní smlouvy odstoupili. Jednatel žalované [příjmení] [příjmení] splnil pouze jednu jedinou povinnost vyplývající z uvedené smlouvy o spolupráci, a to založení žalované společnosti [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]). Žádnou další povinnost vyplývající ze smlouvy o spolupráci nesplnil a nesplnil ani žádnou povinnost vyplývající z kupní smlouvy, uzavřené výhradně za účelem naplnění cílů spolupráce. Předmětné pozemky jsou podle platného stávajícího územního plánu [anonymizováno] [obec] vedeny jako nestavební - trvalý travní porost. Jednatel žalované [příjmení] [příjmení] byl za strany žalobců zmocněn k jednání s úřadem [obec a číslo] s cílem dosáhnout změny územního plánu o využití těchto pozemků na„ [anonymizováno]“, tj. na stavební. Pozemky jsou stále nestavební a nelze tak zrealizovat investiční záměr. Smlouva o spolupráci pak zanikla uplynutím času v březnu [rok]. Žalovaná nezaplatila kupní cenu a nezaplatila ani daň z převodu nemovitostí, k čemuž se ve smlouvě rovněž výslovně zavázala. Pokud by žalobci všechny tyto okolnosti již v roce [rok] předvídali, nikdy by neuzavřeli ani smlouvu o spolupráci, ani kupní smlouvu. Žalobci doložili listinné důkazy (výzva [anonymizována tři slova] [územní celek] k podání daňového přiznání k dani z převodu nemovitostí adresovaná žalobci [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], příkaz k úhradě částky 75 000 Kč ze dne [datum] a částky 33 222 Kč z účtu žalobce [celé jméno žalobce] na účet [anonymizována tři slova] [územní celek]), že daňovou povinnost za žalovanou splnili.

9. Žalovaná namítala, že žalobci od kupní smlouvy odstoupili neplatně. Žalobci žalované neposkytli součinnost, nesdělili jí na výzvu čísla účtů, na které chtěla žalovaná plnit, neboť je připravena kupní cenu uhradit a dodržet smluvní podmínky. Z tvrzení žalované i důkazů jí předložených vyplývá, že žalovaná vyzvala žalobce ke sdělení bankovního spojení za účelem zaplacení kupní ceny, a to dopisem datovaným ke dni [datum], který byl předán k poštovní přepravě dne [datum] a je adresován žalobci [příjmení] [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně]. Podle dokladu o doručení dne [datum] za žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] dopis převzala jeho matka, což je patrné z dodejky, kde je v kolonce pro podpis příjemce zásilky uveden podpis„ [příjmení]“. Podle dokladu o doručení dne [datum] žalobci [příjmení] [celé jméno žalobce] je na doručence podpis [celé jméno žalobce], k němuž však žalobce [celé jméno žalobce] tvrdil, že on sám zásilku nepřebíral, podpis uvedený na dodejce patří jeho otci. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] dopis nepřevzala a zásilka byla vrácena jako nevyzvednutá odesílateli (žalované).

10. Podle § 2002 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

11. Podle § 570 odst. 1 obč. zák., právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Podle § 573 obč. zák. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

12. Soud mohl z výše uvedeného uzavřít, že výzvy žalované o sdělení bankovního spojení k úhradě kupní ceny se do dispozice žalobců dostaly. Vůči žalobcům [příjmení] [celé jméno žalobce] a [anonymizováno] [celé jméno žalobce] byla výzva ke sdělení bankovního spojení účinná nejdříve dne [datum], kdy jim dle tvrzení žalované a dle údajů na dodejkách měla být doručena (za předpokladu, že na dodejkách jsou jejich podpisy) a vůči žalobkyni [celé jméno žalobkyně] se projev vůle v ní učiněný stal účinný na základě domněnky doby dojití ve smyslu ust. § 573 obč. zák. až třetím pracovním dnem po odeslání, tedy až dne [datum]. Tohoto dne jak [datum] tak i [datum] však již byla žalovaná v prodlení se zaplacením kupní ceny. V této souvislosti soud nezjišťoval, zda výzva ke sdělení čísla účtu byla žalobci [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] doručena [datum] nebo [datum], a proto také soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz žalobců znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví za účelem prokázání pravdivosti jejich tvrzení o identifikaci podpisů na předmětných dodejkách. Okamžik splatnosti kupní ceny [datum] se učiněnou výzvou žalované, aby jí žalobci sdělili bankovního spojení k úhradě kupní ceny, neprodlužuje. Bylo na rozhodnutí žalované, kdy výzvu ke sdělení bankovního spojení učiní. Tuto výzvu mohla učinit s delším časovým předstihem a pro případ, že žalobci na výzvu nereagují a žalované čísla bankovního spojení k úhradě kupní ceny nesdělili, mohla využít možnosti složit kupní cenu do úschovy u vybraného schovatele, nastane-li některý z důvodů nemožnosti včasného plnění, jestliže pro takto nastalou situaci takovou možnost účastníci v kupní smlouvě sjednali a vyloučit tak možnost, aby žalobci účinně od kupní smlouvy odstoupili. Účastníci sjednali v čl. III odst. 1 - 4 kupní smlouvy, že prodávající je povinen na předchozí výzvu kupujícího písemně sdělit číslo svého bankovního spojení, neučiní-li tak, bude kupující postupovat v souladu s čl. III., odst. 6.“ Čl. III odst. 6 pak dával žalované možnost náhradního splnění povinnosti do některé ze tří vyjmenovaných úschov, nastane-li některý z důvodů nemožnosti včasného plnění. Pakliže žalovaná možnosti náhradního splnění povinnosti zaplatit kupní cenu nevyužila, dopustila se porušení kupní smlouvy a vystavila se tak riziku, že žalobci od kupní smlouvy oprávněně odstoupí.

13. Podle § 1979 obč. zák., poskytl-li věřitel dlužníku nepřiměřeně krátkou dodatečnou lhůtu k plnění a odstoupí-li od smlouvy po jejím uplynutí, nastávají účinky odstoupení teprve po marném uplynutí doby, která měla být dlužníku poskytnuta jako přiměřená. To platí i tehdy, odstoupil-li věřitel od smlouvy, aniž by dlužníkovi dodatečnou lhůtu k plnění poskytl. Žalobci jednali v souladu s tímto ustanovením, i když ve svém odstoupení od smlouvy žalované dodatečnou lhůtu k plnění nestanovili. Účinky odstoupení od smlouvy tak nemohly vůči žalované nastat ihned, ale až po uplynutí doby, která by mohla být považována za přiměřenou k dodatečnému plnění. Za přiměřenou dobu k plnění lze považovat dobu od okamžiku odstoupení od smlouvy do doby podání žaloby (žaloba podána [datum]), v tomto období mohla žalovaná kupní cenu zaplatit dodatečně, případně složit kupní cenu do úschovy, to neučinila ani později. Dodatečná doba k plnění může být kratší než doba objektivně potřebná nebo obvyklá k poskytnutí plnění věřiteli (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1641/2006 ze dne 31. října 2006), neboť je třeba zohlednit předchozí lhůtu k plnění a skutečnost, že dlužník byl povinen podniknout potřebné kroky ke splnění svého závazku již tehdy.

14. Okamžik splatnosti kupní ceny k [datum] rovněž nijak neovlivňuje tvrzení žalované, že [anonymizováno] [příjmení] (jednatel žalované) informoval žalobce průběžně jaký je vývoj jednání, jaké nastaly komplikace a ani to, že žalobce [celé jméno žalobce] si byl vědom těžkostí se změnou územního plánu a sám navrhl v říjnu [rok], že je třeba počkat do dalších voleb obecního zastupitelstva [obec a číslo].

15. Soud neprovedl důkazní návrh žalované svědeckou výpovědí [anonymizováno] [příjmení], který byl dle tvrzení žalované připraven poskytnout prostředky k úhradě kupní ceny. Případné zjištění, že žalovaná je v současné době schopna kupní cenu zaplatit není pro danou věc podstatné, jestliže kupní cenu žalovaná nezaplatila řádně a včas a nedodržela tak smluvní podmínky. Nelze přehlédnout ani tvrzení žalované, že prostředky k plnění nemá, když plnění bylo vázáno právě na investiční záměr, který se za dobu 10 let nerealizoval, a že na odstoupenou smlouvu žalovaná případně její investor prostředky k plnění neuvolní.

16. Listinné důkazy žalované (emaily [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], dopis z [datum] adresovány žalobci [příjmení] [celé jméno žalobce], v němž se žalovaná vyjadřuje k situaci, nabízí kupní cenu 10 000 000 Kč a odkup jejich podílu za cenu, na které se dohodnou) soud hodnotil jako nepodstatné.

17. Soud nijak nezohlednil sdělení žalované, že dva způsoby náhradního plnění, které účastníci dohodli ve smlouvě, z hlediska praktičnosti nebylo možno využít, notář vyžaduje pro případ, že přebírá do úschovy finanční hotovost součinnost i druhé strany, totéž platí i o úschově u banky. U soudní úschovy je pak proces zdlouhavý, především při vydávání předmětu úschovy.

18. Pro nezaplacení kupní ceny za pozemky (či alespoň její části) ani po uplynutí celé desetileté lhůty ke splnění závazku žalované žalobci od kupní smlouvy dopisem ze dne [datum] po právu odstoupili. Nezaplacením kupní ceny ze strany žalované došlo k podstatnému porušení kupní smlouvy ve smyslu ust. § 2002 odst. 1 obč. zák., neboť závazek zaplatit kupní cenu je jednou ze základních náležitostí kupní smlouvy ve smyslu ust. § 2079 odst. 1 obč. zák. Podle § 2079 odst. 1 obč. zák., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Žalobci v současné době nejsou zapsanými vlastníky předmětných pozemků, kupní cena jim dosud nebyla ani zčásti uhrazena, smlouva o spolupráci již zanikla uplynutím sjednané doby, realizace projektu výstavby bytových domů na těchto pozemcích nebyla ani zahájena a nelze tedy v tomto ohledu počítat s jakýmkoli ziskem, žalobcům se nedostalo ani jediného plnění, které po právu očekávali, žalobci sami namísto žalované zaplatili daň z převodu pozemků. Účinky odstoupení od smlouvy vůči žalované nastaly. V důsledku platného a účinného odstoupení žalobců od kupní smlouvy byl souladu s ust. § 2004 odst. 1 a § 2005 odst. 1 obč. zák. závazek z kupní smlouvy zrušen od počátku a vzájemná práva a povinnosti stran zanikla. Podle § 2004 odst.1 obč. zák., odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Podle § 2005 odst. 1 obč. zák., odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře.

19. Zánik povinnosti žalobců převést na žalovanou předmětné pozemky a odmítavý postoj žalované poskytnout součinnost k provedení vkladu vlastnického práva žalobců na katastru nemovitostí, aby byly pozemky převedeny zpět na žalobce, je důvodem pro určení, že vlastníky pozemků jsou žalobci. Žaloba žalobců je důvodná a soud žalobě vyhověl.

20. K námitce žalované, že odstoupení od smlouvy je neplatné, neboť se týká pozemků v rozsahu tří čtvrtin, soud nepřihlédl. Žalobci jako vlastníci pohledávky z kupní smlouvy vůči žalované od smlouvy odstoupili. V době odstoupení od smlouvy byl [anonymizováno] [celé jméno žalobce] vlastníkem pohledávky z kupní smlouvy, která byla zajištěna zástavním právem k podílu v rozsahu ½ předmětných nemovitostí, [anonymizováno] [celé jméno žalobce] byl vlastníkem pohledávky z kupní smlouvy se zástavním právem k podílu v rozsahu ¼ předmětných nemovitostí a [celé jméno žalobkyně] vlastníkem pohledávky z kupní smlouvy se zástavním právem k podílu v rozsahu ¼ předmětných nemovitostí. Do listiny o odstoupení od smlouvy byla zapracována předžalobní výzva, aby žalovaná žalobcům vydala pozemky pouze v rozsahu tří čtvrtin, neboť zástupce žalobců neměl informaci o tom, že jedna čtvrtina pozemku projednávána v dědickém řízení připadla žalobci [celé jméno žalobce]. Soud tuto nepřesnost týkající se předžalobní výzvy, když žalobci tuto nepřesnost v žalobě napravili, nepovažuje za tak zásadní, pro kterou by se mohlo odstoupení od smlouvy hodnotit jako neplatné.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 61 192,40 Kč Tyto náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Odměna advokátovi náleží za šest úkonů právní služby učiněných při zastupování tří osob podle § 11 odst. 1 písm. a) č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ a.t.“), za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., za písemný návrh ve věci ze dne [datum], za vyjádření žalobce k odvolání žalované ze dne [datum], za doplnění žaloby ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., dvakrát za účast na jednání podle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., jejíž výše činí podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu 3 100 Kč. U každého z žalovaných soud podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu snížil mimosmluvní odměnu o 20 %, neboť se jedná o společný úkon tří účastníků zastoupených týmž advokátem. K odměně advokáta ve výši 44 640 Kč přičetl šest náhrad paušálních výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 46 440 Kč ve výši 9 752,40 Kč. Soud nepřiznal žalobcům náhradu nákladů za první poradu s klientem podle § 11 odst. 1 písm. c) a.t., když byla přiznána náhrada nákladů za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., ani za účast na přípravě jednání podle § 11 odst. 2 písm. g) a.t. neboť příprava jednání ve smyslu § 114c o.s.ř. se v řízení nekonala, ani za písemné podání ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., neboť v něm žalobci neuvedli nic nad rámec předchozích tvrzení.