24 C 202/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalenou Kolářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 53 750 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 53 750 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 21. 7. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 23 945,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že se žalovaná zavázala v rezervační smlouvě, uzavřené dne 15. 2. 2022 mezi žalobkyní, žalovanou a zprostředkovatelem, uzavřít s žalobkyní smlouvu o převodu nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce], [územní celek] (dále jen jako„ předmětná nemovitost“), která je ve vlastnictví žalované. Tato smlouva měla být uzavřena nejpozději do 31. 5. 2022. Žalobkyně splnila všechny podmínky, byla připravena kupní smlouvu uzavřít a zaplatit dohodnutou kupní cenu, nicméně ze strany žalované k uzavření smlouvy o převodu předmětné nemovitosti nedošlo, když dne 31. 5. 2022 zprostředkovateli zaslala dokument nazvaný jako„ Oznámení o odstoupení od rezervační smlouvy“. O tomto postupu žalované informoval žalobkyni zprostředkovatel. Jednáním žalované tak došlo k aplikaci ustanovení čl. V. odst. 4 rezervační smlouvy, dle kterého vzniká žalované v případě, kdy nedojde z její strany k uzavření smlouvy o převodu předmětné nemovitosti, povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 50 % rezervačního poplatku. Přestože byla žalovaná k úhradě částky 53 750 Kč vyzvána, neuhradila ničeho.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila s tím, že dne 15. 2. 2022 byla skutečně uzavřena rezervační smlouva, přičemž v době jejího podpisu se žalovaná nacházela v Rusku. Žalovaná rovněž potvrdila, že žalobkyně měla zájem o koupi předmětné nemovitosti v jejím vlastnictví. Vzhledem k tomu, že krátce po podpisu rezervační smlouvy začal vojenský konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, nastaly pro žalovanou jakožto občanku Ruska mnohá omezení a překážky, v důsledku čehož nebylo možné plnit povinnost vyplývající z rezervační smlouvy. Žalovaná konkrétně uvedla, že mezi Českou republikou a Ruskem byla zastavena dopravní komunikace, bylo zastaveno poskytování jakýchkoli notářských služeb českým velvyslanectvím v Rusku a rovněž byly omezeny možnosti pošty mezi oběma státy. Ve městě, v němž žalovaná žije, a které se nachází na hranici s Ukrajinou v DNR (pozn. soudu Doněcká lidová republika) a LNR (pozn. soudu Luhanská lidová republika). Podle žalované tak nastaly mimořádné, nepředvídatelné, neodvratitelné a nezaviněné překážky, které nemohla jakkoli předjímat a ovlivnit. Žalovaná dále namítla, že vypracovanou rezervační smlouvu obdržela od zprostředkovatele dne 15. 2. 2022 e-mailem, doma v Rusku ji vytiskla, podepsala a naskenovanou poslal zpět zprostředkovateli. Smlouva tak byla uzavřena mimo obchodní prostor nebo sídlo realitní kanceláře, proto měla být žalovaná informována o tom, že má právo od smlouvy písemně odstoupit ve lhůtě 14 dnů, což se nestalo. Poukázala na to, že o nemožnosti plnění druhou stranu bez odkladu informovala, nicméně žalobkyně přes všechny popsané okolnosti a překážky na podpisu kupní smlouvy trvala. Jelikož se po dobu trvání rezervační smlouvy situace nezměnila, nebylo možné prodej předmětné nemovitosti realizovat, tudíž byla nucena od smlouvy odstoupit. Žalovaná se domnívá, že pohledávka žalobkyně (smluvní pokuta) zanikla a stává se bezdůvodným obohacením ve chvíli, kdy odpadl právní důvod, kdy budoucí prodávající odmítl nemovitou věc prodat, případně vytvořil stav, z něhož je zřejmé, že koupě nebude realizována. Dále je přesvědčena, že uplatnění smluvní pokuty za současného stavu je v rozporu s dobrými mravy a principy spravedlnosti.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaná má státní příslušnost Ruské federace a v dané věci se tedy jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. V řízení vyšlo najevo, že žalovaná měla v době uzavření rezervační smlouvy i v době podání žaloby bydliště na území Ruské federace, tedy mimo území členských států. Vyhláška č. 95/1983 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, mezinárodní pravomoc ani rozhodné právo pro danou věc neupravuje. Protože se žalovaná řízení před nadepsaným soudem účastnila, je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 26 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis); srov. také rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 29 Cdo 452/2014. Níže pak budou vyloženy důvody, dle nichž došel soud k závěru, že se nejedná (dle českého práva ani ve smyslu nařízení Brusel I bis a ve smyslu nařízení Řím I) o spotřebitelskou smlouvu (oddíl 4) a nebyly tak naplněny podmínky pro ověření informací dle čl. 26 odst. 2 nařízení Brusel I bis. <b>4. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěný následující skutkový stav:</b> 5. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 15. 2. 2022 má soud za prokázané, že žalovaná byla k tomuto dni vlastníkem bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa], bytový dům, na parcele [číslo] (obojí zapsané na [list vlastnictví]) a spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech domu a pozemku v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [územní celek], [stát. instituce].

6. Z e-mailu zprostředkovatele adresovaného žalobkyni ze dne 11. 2. 2022, včetně příloh, má soud za prokázané, že zprostředkovatel žalobkyni zaslal návrh rezervační smlouvy k připomínkám, včetně dotazníku.

7. Z e-mailu zprostředkovatele ze dne 15. 2. 2022, adresovaného žalované, má soud za prokázané, že dne 15. 2. 2022 zaslal e-mailem zprostředkovatel žalované sken rezervační smlouvy a požádal žalovanou o její tisk, podpis, oskenování a zaslání zpět. Z e-mailu žalované adresovaného zprostředkovateli ze dne 16. 2. 2022 má soud za prokázané, že tak žalovaná učinila.

8. Z rezervační smlouvy ze dne 15. 2. 2022 má soud za prokázané, že smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO] (dále jen jako„ zprostředkovatel“), jako zprostředkovatelem, žalovanou jako převodcem a žalobkyní jako zájemcem. Předmětem smlouvy byl závazek zprostředkovatele vykonávat činnosti, na jejichž základě vznikne zájemci možnost uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovité věci s převodcem, přičemž zprostředkovatel rezervuje zájemci možnost uzavřít smlouvu o převodu nemovité věci po sjednanou dobu (čl. II. rezervační smlouvy), do 31. 5. 2022 (čl. III. rezervační smlouvy). V čl. IV. odst. 3 rezervační smlouvy se převodce zavázal uzavřít se zájemcem smlouvu o převodu předmětné nemovitosti s tím, že základní podmínky této smlouvy jsou uvedeny v čl. VI. této smlouvy. Výše rezervačního poplatku byla ujednána v čl. V. odst. 1 rezervační smlouvy, a to ve výši 107 500 Kč. Pro případ, že z důvodů na straně převodce nedojde v rezervační době k uzavření smlouvy o převodu nemovité věci, byla v čl. V. odst. 4 rezervační smlouvy ujednána povinnost převodce zaplatit zprostředkovateli částku ve výši 50 % rezervačního poplatku z titulu jeho odměny za zprostředkování předmětného obchodu a rovněž zaplatit zájemci smluvní pokutu ve výši 50 % rezervačního poplatku. Jako místo uzavření smlouvy je pro všechny strany smlouvy uvedena [obec] Smlouva neobsahuje poučení pro spotřebitele o právu od smlouvy odstoupit v případě jejího uzavření na dálku.

9. Z e-mailu zprostředkovatele adresovaného žalované ze dne 1. 3. 2022, včetně příloh, má soud za prokázané, že zprostředkovatel zaslal žalobkyni k prostudování a připomínkám smlouvu o advokátní úschově a kupní smlouvu.

10. Z e-mailu zprostředkovatele adresovaného českému konzulátu v Moskvě ze dne 7. 4. 2022 má soud za prokázané, že se zprostředkovatel konzulátu dotazoval na nejvhodnější postup pro ověření podpisu. Z e-mailu Konzulárního úseku velvyslanectví České republiky v Moskvě adresovaného zprostředkovateli ze dne 7. 4. 2022 má soud za prokázané, že konzulární úsek zprostředkovateli odpověděl, že notářské služby, včetně služeb CzechPointu, nejsou v současné době občanům Ruské federace a Běloruské republiky poskytovány. Z e-mailu zprostředkovatele (pozn. datum a adresát nejsou součástí listiny) má soud za prokázané, že tento uvedl, že jediná možnost je, že žalovaná bude muset přijít.

11. Z e-mailu žalobkyně adresovaného zprostředkovateli ze dne 13. 5. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně potvrdila, že její zájem o prodloužení rezervační smlouvy na prodej předmětné nemovitosti trvá. Uvedla, že má schválený hypoteční úvěr, který musí čerpat do 30. 9. 2022, v případě jeho nečerpání bude sankcionována. Požádala zprostředkovatele, aby se žalovaná vyjádřila k dalšímu postupu.

12. Z komunikace v aplikaci iMessage [jméno] [příjmení] (zprostředkovatel) s žalobkyní má soud za prokázané, že dne 26. 5. 2023 tento sdělil žalované, že žalovaná připouští podpis dokumentace k převodu nemovitosti na území Ruské federace, což zjednodušuje situaci. Zprostředkovatel uvedl, že prověřuje možnosti notářů vybavených apostilou.

13. Z oznámení o odstoupení od rezervační smlouvy ze dne 31. 5. 2022, včetně potvrzení o dodání z datové schránky, má soud za prokázané, že žalovaná dne 31. 5. 2022 zaslala zprostředkovateli do datové schránky uvedenou listinu, v níž oznámila, že odstupuje od rezervační smlouvy ze dne 15. 2. 2022, uzavřené mezi ní, žalobkyní a zprostředkovatelem. Listina byla (dle záhlaví) adresována zprostředkovateli a žalobkyni. Jako důvod pro odstoupení od smlouvy žalovaná uvedla, že již při uzavření smlouvy nebyla přítomna v ČR ani v EU. Zprostředkovatel i žalobkyně byli informováni o možných rizicích spojených s prodejem bytové jednotky, kterou žalovaná vlastní. Došlo proto k dohodě, že v případě možných překážek, bude obchod realizován s pomocí českého velvyslanectví v Rusku. Dne 24. 2. začal vojenský konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž Česká republika přijala řadu akcí a zákonů proti ruským občanům, které až dosud brání splnění podmínek rezervační smlouvy. Konkrétně poukázala na to, že ruským občanům nejsou k dispozici žádné služby velvyslanectví České republiky v Rusku, jakákoliv doprava mezi Ruskem a Českou republikou byla zastavena a české banky kvůli přijatým sankcím vůči ruským občanům ztížily a omezily provádění mnoha bankovních operací, v souvislosti s čímž je prodej nemovitých věcí ve vlastnictví ruských občanů téměř nemožný. Závěrem žalovaná dodala, že by rezervační smlouvu neuzavírala, pokud by věděla a byla dostatečně informována o existenci všech současných překážek, které nastaly po podpisu rezervační smlouvy.

14. Z e-mailu zprostředkovatele adresovaného žalobkyni ze dne 31. 5. 2022, čas 22:51:03, má soud za prokázané, že zprostředkovatel žalobkyni přeposlal listinu oznámení o odstoupení od rezervační smlouvy ze dne 31. 5. 2022 (odst. 13 tohoto rozsudku).

15. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za zjištěno, že k uzavření kupní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou k předmětné nemovitosti nedošlo.

16. Z e-mailu žalobkyně adresovaného žalované ze dne 1. 6. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně žalované sdělila, že trvá na zaplacení smluvní pokuty žalovanou, neboť ji dle úvěrové smlouvy čeká pokuta za nečerpání úvěru ve výši 100 000 Kč. Po dobu jednání se navíc zvýšily úrokové sazby o několik procent oproti původní úvěrové smlouvě. Žalovaná odpověděla, že při odstoupení od smlouvy se smlouva ruší od počátku, stejně jako závazky ze smlouvy. Uvedla, že od rezervační smlouvy musela odstoupit z vážných důvodů, které nezavinila, a že nemůže být odpovědná za sankce, které vůči žalobkyni uplatňuje banka (e-mail žalované adresovaný žalobkyni ze dne 4. 6. 2022).

17. Z kopie části pasu žalované má soud za zjištěno, že žalovaná dne 3. 9. 2021 vycestovala z České republiky a zpět přicestovala v květnu 2023.

18. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 6. 2022, včetně doručenky, má soud za prokázané, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky 53 750 Kč, na kterou vznikl žalobkyni nárok z titulu smluvní pokuty tím, že žalovaná neuzavřela s žalobkyní smlouvu o převodu nemovité věci. Částka měla být uhrazena nejpozději do 5 dnů od doručení výzvy. Předžalobní výzva byla žalované doručována prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne 4. 7. 2022 a do schránky byla vložena dne 15. 7. 2022.

19. Z dalších, v řízení provedených důkazů, soud nezjistil žádné právně významné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé. Mapy bez datace a bližší specifikace předložené žalovanou a provedené k důkazu mohou prokázat toliko obecně známou skutečnost – válečný konflikt na území Ukrajiny.

20. Soud zamítnul pro nadbytečnost návrh žalované na provedení důkazu výslechem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] k prokázání tvrzení, jakým způsobem zprostředkovatel nabyl informace ohledně toho, že se žalovaná snaží řešit podpis smlouvy a proč jí nesdělil, že smlouvu nebude možno uzavřít a k tomu, jak řešil požadavek dodatku, neboť skutečnosti, které těmto důkazy měly být prokázány, nejsou rozhodující pro rozhodnutí ve věci. Pro nadbytečnost soud zamítnul i návrh žalované na provedení důkazu výslechem žalované a zprostředkovatele k prokázání tvrzení, že rezervační smlouva byla uzavřena distančním způsobem, když tuto skutečnost měl za prokázanou z listinných důkazů (e-mailová komunikace zprostředkovatele a žalované ze dne 15. a 16. 2. 2022).

21. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci. Soud nemá žádný důvod pochybovat o skutečnostech vyplývajících z provedených důkazů. <b>22. Z provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:</b> 23. Zprostředkovatel, jako zprostředkovatel, žalovaná jako převodce a žalobkyně jako zájemce uzavřeli dne 15. 2. 2022 rezervační smlouvu. Žalovaná se při podpisu smlouvy nenacházela v [obec], jak je uvedeno ve smlouvě, ale v Ruské federaci a jí podepsanou smlouvu zaslala zprostředkovateli prostřednictvím e-mailu. Předmětem smlouvy byl závazek zprostředkovatele vykonávat činnosti, na jejichž základě vznikne zájemci možnost uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k předmětné nemovitosti ve vlastnictví žalované s převodcem, přičemž zprostředkovatel rezervuje zájemci možnost uzavřít smlouvu o převodu předmětné nemovitosti po sjednanou dobu do 31. 5. 2022. Převodce se zavázal uzavřít se zájemcem smlouvu o převodu předmětné nemovitosti. Pro případ, že z důvodů na straně převodce nedojde v rezervační době k uzavření smlouvy o převodu nemovité věci, převodci vznikla povinnost zaplatit zájemci smluvní pokutu ve výši 50 % rezervačního poplatku, který činil 107 500 Kč Smlouva neobsahuje poučení pro spotřebitele o právu od smlouvy odstoupit v případě jejího uzavření na dálku. Dne 31. 5. 2022 zaslala žalovaná zprostředkovateli do datové schránky oznámení o odstoupení od rezervační smlouvy, v němž oznámila, že odstupuje od rezervační smlouvy, odstoupení (dle jeho záhlaví) bylo adresováno zprostředkovateli a žalobkyni. Zprostředkovatel odstoupení téhož dne zaslal žalobkyni e-mailem. Žalobkyně a žalovaná smlouvu o převodu předmětné nemovitosti neuzavřely. <b>24. Po právní stránce posuzoval soud nárok žalobkyně následovně:</b> 25. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž strany si rozhodné právo dle čl. 3 nařízení Řím I nezvolily. Soud dospěl k závěru, že dle čl. 4 odst. 4 nařízení Řím I je rozhodným právem právo české. S ohledem na to, že rezervační smlouva je inominátní smlouvou a není zde zároveň plnění charakteristické pro rezervační smlouvu, rozhodné právo dle ust. odst. 1, 2 nelze určit, a že předmětem tohoto řízení je uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty z důvodu neuzavření kupní smlouvy k předmětné nemovitosti, která se nachází na území České republiky, dospěl soud k závěru, že rezervační smlouva je nejúžeji spojena s Českou republikou.

26. Podle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 4. 1. 2023 (dále jen jako„ o. z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

27. Podle ust. § 1824 odst. 1 o. z. sjednává-li se smlouva prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, sdělí podnikatel spotřebiteli údaje podle § 1820 odst. 1 nebo mu je zpřístupní vhodným způsobem vzhledem k použitému prostředku komunikace na dálku. Údaje poskytované v textové podobě musí být čitelné. Podle ust. § 1820 odst. 1 písm. f) o. z. jsou pak takovým údajem podmínky, lhůta a postup pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy, jakož i vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy, pokud lze tohoto práva využít; náležitosti vzorového formuláře stanoví prováděcí právní předpis. Podle ust. § 1829 odst. 1 o. z. spotřebitel může odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory ve lhůtě čtrnácti dnů. Není-li dále stanoveno jinak, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne uzavření smlouvy. Podle ust. § 1829 odst. 4 věty prvé o. z. nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy podle § 1820 odst. 1 písm. f), může od smlouvy odstoupit do jednoho roku ode dne uplynutí lhůty podle odstavce 1, 2 nebo 3.

28. Podle ust. § 2006 odst. 1 o. z. stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době. Podle odst. 2 téhož ustanovení nemožnost plnění prokazuje dlužník.

29. Podle ust. § 1764 o. z. změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh. To neplatí v případech stanovených v § 1765 a 1766.

30. Podle ust. § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon 31. Podle ust. § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

32. Podle ust. § 2005 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. Podle odst. 2 téhož ustanovení se odstoupení od smlouvy nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

33. Podle ust. § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

34. Soud rezervační smlouvu posoudil podle jejího obsahu smlouvu nepojmenovanou podle ust. § 1746 odst. 2 o. z. Jedná se přitom o smlouvu trojstrannou, uzavřenou mezi žalobkyní, žalovanou a zprostředkovatelem. Zprostředkovatel, jehož předmětem podnikání je mimo jiné realitní zprostředkování, v daném vztahu přitom vystupuje jako podnikatel (§ 420 an. o. z.), žalobkyně a žalovaná jako spotřebitelky (§ 419 o. z.). Žalovaná smlouvu uzavřela distančním způsobem, prostřednictvím e-mailu (§ 1824 odst. 1 o. z.), neboť byla uzavřena výhradně s použitím alespoň jednoho prostředku komunikace na dálku bez současné fyzické přítomnosti podnikatele a spotřebitele (viz. HULMÁK, Milan. § 1824 (Poskytnutí údajů spotřebiteli). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014). Lze tedy přisvědčit názoru žalované, že zprostředkovatel byl vskutku povinen žalované sdělit, že má právo od smlouvy odstoupit, včetně údaje o lhůtě, podmínkách a postupu dle ust. § 1824 odst. 1 o. z. ve spojení s ust. § 1820 odst. 1 písm. f) o. z. Pakliže tak zprostředkovatel neučinil, žalovaná mohla od rezervační smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů od uzavření smlouvy (§ 1829 odst. 2 o. z.). Pokud tedy žalovaná od rezervační smlouvy uzavřené dne 15. 2. 2023 odstoupila dne 31. 5. 2022, když zaslala zprostředkovateli listinu, v níž uvedla, že od rezervační smlouvy odstupuje, učinila tak včas. Vzhledem k tomu, že žalované vzniklo právo od smlouvy odstoupit podle ustanovení o spotřebitelských smlouvách, její odstoupení nemusí být odůvodněno a není možné s ním spojit žádný postih. Postihem se přitom rozumí jakákoli zvláštní povinnost k plnění, ať už ji strany nazvou jakkoli (srov. např. komentář k § 1818 o. z., in Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1818). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014). Pokud by v tomto řízení nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatňoval zprostředkovatel (který by neprokázal, že žalované sdělil údaje o jejím právu od smlouvy odstoupit), nemohl by být se svým nárokem na zaplacení smluvní pokuty úspěšný.

35. Je však potřeba zdůraznit, že se v daném případě jedná o trojstranný smluvní vztah a rezervační smlouva upravuje práva a povinnosti těchto tří stran smlouvy mezi sebou navzájem. Závazek dle čl. V. odst. 4 druhé odrážky, dle něhož je žalovaná v případě, že z důvodů na její straně nedojde k uzavření smlouvy o převodu, povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši odpovídající 50 % rezervačního poplatku, je pak sjednán výlučně mezi žalobkyní a žalovanou, tedy dvěma spotřebiteli. Za situace, kdy ust. § 1820 an. slouží k ochraně práv spotřebitele ve smluvních vztazích s podnikatelem, není možné aplikovat na rezervační smlouvou vzniklá práva a povinnosti výlučně mezi žalobkyní a žalovanou ust. § 1829 odst. 2 zakládající právo (spotřebitele) odstoupit od smlouvy v prodloužené lhůtě pro případ, že nebyl před uzavíráním smlouvy distančním způsobem (podnikatelem) informován o svém právu od smlouvy odstoupit ve lhůtě 14 dnů od uzavření smlouvy. Pakliže žalovaná dne 31. 5. 2022 od rezervační smlouvy odstoupila, nemohlo být její odstoupení dle § 1829 odst. 2 o. z. vůči žalobkyni účinné. Z tohoto důvodu soud nepřistoupil k poučení žalobkyně ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby tvrdila a prokazovala, že zprostředkovatel žalovanou o jejím právu na odstoupení od rezervační smlouvy poučil, neboť tato skutečnost ve světle výše popsaného není pro posouzení věci rozhodná.

36. Soud se proto zabýval tím, zda žalovaná mohla od rezervační smlouvy platně odstoupit rovněž ve vztahu k žalobkyni. Žalovaná odstoupení od rezervační smlouvy, které bylo v záhlaví listiny adresováno jak zprostředkovateli, tak žalobkyni, zaslala prostřednictvím datové schránky pouze zprostředkovateli, nikoliv žalobkyni. Zprostředkovatel však toto odstoupení následně téhož dne prostřednictvím e-mailu zaslal žalobkyni. Odstoupení od rezervační smlouvy se tím dostalo do dispozice žalobkyně, žalobkyně se s ním seznámila (srov. § 570 o. z.), tedy jí bylo doručeno. V rezervační smlouvě nebyly ujednány důvody pro odstoupení od smlouvy. Žalovaná netvrdila porušení rezervační smlouvy (případně jiných povinností) žalobkyní, takové skutečnosti ani nikterak z obsahu spisu nevyplynuly. Žalobkyně tvrdila a ve svém odstoupení od rezervační smlouvy také uváděla, že důvody, pro něž byla nucena od rezervační smlouvy odstoupit, spočívají v nemožnosti uzavřít smlouvu o převodu předmětné nemovitosti z důvodu válečného konfliktu mezi Ruskou federací a Ukrajinou, když z důvodu sankcí mající důsledky pro státní příslušníky Ruské federace nebylo možno uzavřít smlouvu o převodu předmětné nemovitosti v požadované formě (úřední ověření podpisu žalované). Nebyly tedy splněny podmínky dle § 2002 o. z., když žalobkyně rezervační smlouvu či jinou povinnost neporušila, natož pak podstatným způsobem, a takový důvod ani žalovaná v odstoupení od smlouvy neuvádí. Žalovaná od rezervační smlouvy ve vztahu tedy platně neodstoupila. Pro úplnost pak soud uvádí, že i kdyby odstoupení žalované ve vztahu k žalobkyni bylo platné, odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty (srov. § 2005 odst. 2 o. z.).

37. Mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo k uzavření smlouvy o předmětné nemovitosti z důvodů na straně žalované. Žalovaná je proto povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši odpovídající 50 % rezervačního poplatku v částce 53 750 Kč (107 500 Kč x 0,50) ve smyslu ust. § 2048 odst. 1 o. z. ve spojení s ust. čl. V. odst. 4 druhá odrážka rezervační smlouvy ve spojení s odst. 1 téhož ustanovení a čl. III. odst. 1 rezervační smlouvy.

38. Pokud žalovaná tvrdila, že smlouvu o převodu předmětné nemovitosti nemohla uzavřít z důvodů objektivních okolností (sankce a omezení způsobená v návaznosti na válečný konflikt, vyhlášený nouzový stav na území bydliště žalované), bez svého zavinění, nemá to na povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu žádný vliv. Povinnost k zaplacení smluvní pokuty (pakliže se účastníci smluvního vztahu nedohodnou jinak), je povinností objektivní, tedy bez možnosti liberace. Podmínky, za kterých dlužník porušil svou smluvní povinnost, nejsou z hlediska vzniku práva věřitele na zaplacení smluvní pokuty právně relevantní (srov. LASÁK, Jan. § 2048 (Výše smluvní pokuty). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1282, marg. č. 7).

39. Na povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu tedy nemělo vliv ani to, zda mohla či nemohla kupní smlouvu k předmětné nemovitosti uzavřít, tedy jednak zda se její dluh nestal či stal nesplnitelným ve smyslu ust. 2006 an. o. z. Soud přitom přesto poukazuje na to, že uzavření kupní smlouvy nesplnitelné nebylo, bylo pouze obtížnější. Je obecně známou skutečností, že vycestování z Ruské federace po jejím zahájení války do České republiky nebylo možné přímo, bylo však možné a také uskutečňováno nepřímými spoji. Žalovaná pak ani přes poučení dle § 118a odst. 1, 3 neprokázala, že v rozhodném období nemohla vycestovat ani jiným způsobem splnit smlouvu (když neprokázala vyhlášení nouzového stavu a z toho plynoucí omezení v jejím bydlišti ani další skutečnosti, které by vycestování bránily). Změna okolností pak nezměnila nic na tom, že žalovaná měla povinnost dluh splnit (srov. 1764 o. z.).

40. Soud rovněž pro úplnost poukazuje na to, že s ohledem na skutečnost, že na straně žalující stojí žalobkyně jako zájemce (a spotřebitel) a nikoliv zprostředkovatel, neuplatní se na projednávanou věc právní závěry dle dosavadní judikatury o tom, že jakákoliv ujednání v rámci rezervačních či obdobných smluv, která zakládají právo realitního makléře na smluvní pokutu za to, že zájemce o koupi nesplní svůj smluvní závazek a neuzavře s prodávajícím kupní smlouvu, jsou absolutně neplatná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2004 sp. zn. 33 Odo 330/2002, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 6. 2012 sp. zn. 33 Cdo 2572/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 7. 2013 sp. zn. 33 Cdo 3448/2012 či rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 8. 2012 sp. zn. 33 Cdo 694/2011). Soud pak poukazuje i na recentní judikaturu, dle níž (n) amítá-li žalovaná (pozn. soudu zprostředkovatel), že účelem smlouvy bylo vytvoření přímého závazku mezi prodávající a kupující stranou, a že výklad podaný odvolacím soudem nereflektuje cíl zákonné úpravy, jímž je ochrana toho, pro koho realitní zprostředkovatel svou činnost skutečně vykonává, pak tato její argumentace zcela pomíjí, že jak podle dřívější judikatury, tak i podle nyní platné úpravy povinnost uzavřít smlouvu (smluvní pokuta zajišťující tuto povinnost) může být sjednána pouze pro osoby ve vzájemném postavení věřitele a dlužníka hlavního závazku, jinak řečeno k uzavření budoucí smlouvy se mohou zavázat pouze její budoucí účastníci (…) (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1507/2022). O takový případ, tj. sjednání povinnosti uzavřít smlouvu o převodu předmětné nemovitosti a smluvní pokuty tuto povinnost utvrzující, se jedná v projednávaném případě, kdy tento závazek byl sjednán právě (vedle zprostředkovatele rovněž) mezi žalobkyní a žalovanou, které by následně byly stranami smlouvy o převodu předmětné nemovitosti (kupní smlouvy).

41. S ohledem na vše uvedené soud shledal, že žaloba je důvodná a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu v částce 53 750 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně má vedle nároku na zaplacení smluvní pokuty podle § 1970 o. z. nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, a to ve výši dle vyhlášky č. 351/2013 Sb., když žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění dopisem stanovující pětidenní lhůtu k plnění a tento byl žalované vložen do schránky dne 15. 7. 2022. Dnem 21. 7. 2022 se tak žalovaná octla v prodlení (§ 1958 odst. 2 o. z., § 1968 o. z.)

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 945,90 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 150 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 750 Kč ve výši 3 260 Kč za každý z 5 úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení; výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé; písemné podání nebo návrh ve věci samé; účast na jednání dne 18. 5. 2023 a dne 20. 7. 2023) dle § 11 odst. 1 a. t., tedy celkem 16 300 Kč, 5 náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. po 300 Kč, celkem tedy 1 500 Kč. Dále se tyto náklady sestávají z náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 14 odst. 3 a. t. ve výši 1 000 Kč (2x cesta [obec] – [obec] a zpět v délce 5 půlhodin na jednu cestu), cestovného k jednání dne 18. 5. 2023 dle § 13 a. t. ve výši 1 549,40 Kč za 208 ujetých km ( ([ulice a číslo], [obec] – [ulice a číslo], [obec a číslo] a zpět) 5,2 Kč/km za amortizaci vozidla a 44,10 Kč za litr motorové nafty dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. při průměrné spotřebě 5,1 l [číslo] km) a cestovného k jednání dne 20. 7. 2023 dle § 13 a. t. ve výši 1 446,50 Kč za 208 ujetých km ( ([ulice a číslo], [obec] – [ulice a číslo], [obec a číslo] a zpět) 5,2 Kč/km za amortizaci vozidla a 34,40 Kč za litr motorové nafty dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění vyhlášky 191/2023 Sb., při průměrné spotřebě 5,1 l [číslo] km).

43. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil žalované splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.