24 C 226/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalenou Kolářovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 165 220,03 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s- kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, ;- úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení;- úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 %,to vše do tří dnů od právní moci rozsudkuII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“) dne , datum, smlouvu o vydání kreditní karty č. , hodnota, , na základě níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, (dne , datum, byla částka navýšena na , částka, ) a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet se sjednaným úrokem ve výši 23,99 % ročně a s dalšími poplatky. Původní věřitelka žalovanému úvěr poskytla a žalovaný ho mohl prostřednictvím kreditní karty čerpat. Žalovaný však neplnil svoji povinnost čerpaný úvěr splácet. Původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Původní věřitelka přistoupila dne , datum, k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla z původní věřitelky postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se nevyjádřil.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním občanem Slovenské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) druhá odrážka tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podstatné tu je, že poskytnutí úvěru je službou, která byla žalovanému poskytnuta původní věřitelkou v jejím sídle (srov. rozsudek SDEU ze dne 15. 6. 2017, věc C-249/16 Saale Kareda proti Stefan Benkö), čímž je založena příslušnost (nejen mezinárodní, ale i místní) zdejšího soudu, přestože žalovaný má aktuálně trvalý pobyt na Slovensku.

4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 15 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno dne , datum, prostřednictvím mezinárodního dožádání přes slovenský soud. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili.

5. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

6. Původní věřitelka a žalovaný dne , datum, uzavřeli smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě níž byl žalovanému původní věřitelkou zřízen a veden bankovní účet (prokázáno smlouvou o poskytování bankovních a dalších služeb, občanským průkazem, Všeobecnými obchodními podmínkami, Ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby).

7. Původní věřitelka a žalovaný dne , datum, uzavřeli Smlouvu o vydání kreditní karty , právnická osoba, č. , hodnota, , ve které byl sjednán závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému kreditní kartu s možností čerpání peněžních prostředků do úvěrového limitu ve výši , částka, a žalovaný se zavázal prostředky splácet ve výši minimální splátky 3,2 % celkové dlužné částky, minimálně však , částka, , spolu s poplatky v souladu s ceníkem, se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Ve čl. III. návrhu bylo ujednáno, že součástí smlouvy jsou mj. Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, Všeobecné obchodní podmínky a Ceník právní předchůdkyně žalobkyně. Ke smlouvě je připojen protokol o převzetí kreditní karty/PINu. Následně byl , datum, úvěrový limit navýšen na částku , částka, (prokázáno Návrhem smlouvy na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty , právnická osoba, , Akceptací návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty , právnická osoba, , Návrhem na uzavření Dohody o navýšení Úvěrového limitu úvěru čerpaného kreditní kartou , právnická osoba, , Akceptací Návrhu na uzavření Dohody o navýšení Úvěrového limitu úvěru čerpaného kreditní kartou , právnická osoba, , Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Všeobecnými obchodními podmínkami, Ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby, Produktovými podmínkami pro úvěry ve formě přečerpání na běžném účtu).

8. Žalovaný nesplácel čerpaný úvěr řádně a včas, pročež původní věřitelka prohlásila závazek za okamžitě splatný ke dni , datum, a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu (prokázáno mimořádným výpisem z účtu, výpisem z kartového účtu, výpisem z osobního účtu, souhrnným výpisem z účtu kreditní karty, prohlášením o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvou k uhrazení dluhu, přehledem podacích čísel).

9. Původní věřitelka v protokolu o ověření úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že jeho součástí jsou vstupní informace, které žalovaný v době uzavírání smlouvy deklaroval zadáním do formuláře původní věřitelky. Současně prohlásil, že údaje jsou pravdivé a úplné a poskytl původní věřitelce souhlas k nahlédnutí do úvěrových a jiných registrů za účelem ověření si těchto informací, případně toto ověření vyplývá přímo ze zákonné povinnosti původní věřitelky. K posouzení úvěruschopnosti klienta uvedla, že standardně zkoumá úvěruschopnost každého žadatele o úvěr, přičemž v tomto směru vychází z Obecných pokynů Evropského úřadu pro bankovnictví pro posouzení úvěruschopnosti ze dne 19. 8. 2015 (EBA/GL/2015/11) a podléhá též kontrole České národní banky, která rovněž testuje interní systém Banky při posuzování úvěruschopnosti a tento byl vždy shledán vyhovujícím a činěný v souladu s právními předpisy. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito interních a externích datových zdrojů, jak je zaznamenáno níže a současně deklarováno interními systémovými záznamy. Byly provedeny potřebné lustrace a dle zjištěných informací z těchto zdrojů, dle informací získaných od klienta a dále s ohledem na výši úvěru vyhodnotila schopnost klienta splácet úvěr. V souladu s Obecným pokynem č. 1 Evropského orgánu pro bankovnictví prošetřila výši příjmu spotřebitele, přičemž vycházela jak z údajů uvedených spotřebitelem, tak z jejich nezávislého zhodnocení a ověření. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito standardních schvalovacích postupů, přičemž rozhodovací strategie posuzovala následující oblasti: 1) tzv. tvrdá KO kritéria – aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce; 2) informace z externích úvěrových registrů – dotazy jsou činěny do registrů BRKI/NRKI/SOLUS) – primárně se posuzuje míra úvěrového zatížení, tedy schopnost případného klienta splácet, dále celková expozice, příznaky roztáčení úvěrové spirály s negativním dopadem na schopnost klienta splácet své závazky; výsledkem je tzv. , Anonymizováno, ; 3) schopnost splácet úvěr a stanovení maximálního úvěrového limitu – zohledňují se: o příjmy žadatele o úvěr o pravidelné výdaje žadatele o úvěr, jako jsou splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, pokrytí potřeb dětí, životní minimum, náklady na bydlení – nákladové složky se stanovují porovnáním klientem deklarované výše a aktuálních statistických dat státních úřadů (se zohledněním místa bydliště). Do výpočtu volných zdrojů klienta se berou vždy ty vyšší; 4) vyhodnocení rizikových / anti - fraud kontrol o na základě identifikace unikátního přístupového (IP adresa) a autorizačního (tel. číslo , tel. číslo, telefonu) zařízení s cílem eliminovat podvod a kontrolou podezřelých rozdílů mezi žádostmi žadatele (opakované žádosti apod.); 5) celkový skóring klienta založený na: o aplikačním skóre (primárně sociodemografický profil) a/nebo o integrované score – kombinace behaviorálního score (je napočítáno na základě platební historie na stávajících úvěrových produktech v , Anonymizováno, ) a transakčního score (vychází z transakčního chování na běžných účtech klienta) o , Anonymizováno, (behaviorální skóring založený na dotazech do externích úvěrových registrů); 6) Kontrola Insolvenčního rejstříku: Bez záznamu; 7) Kontrola databáze neplatných dokladů: Doklad nenalezený v databázi MV; 8) Kontrola interního Black listu (IBL): Bez záznamu; 9) Vyhodnocení externích úvěrových registrů: o BRKI/NRKI: Bez negativního záznamu (jen pozitivní úvěrová historie), o SOLUS: Nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti. Průměrné příjmy žalovaného na běžném účtu činily , částka, , což při hodnocení příjmů a výdajů vzniklá disponibilní částka zdrojů žalovaného byla dostatečná pro poskytnutí úvěru. Žalovaný neměl žádné externí měsíční splátky, měl interní měsíční splátky v částce , částka, (prokázáno protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta, prohlášením k protokolu o posouzení úvěruschopnosti). Dle aplikace CBL nebyla k žalovanému nalezena negativní informace, subjekt byl v pořádku (prokázáno výpisem z interního systému původní věřitelky). Na bankovní účet žalovaného pak v době před uzavřením smlouvy chodily pravidelné platby ve výši , částka, – , částka, měsíčně (prokázáno mimořádným výpisem z účtu).

10. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, z původní věřitelky na společnost , Anonymizováno, (prokázáno Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek, Smlouvou o postoupení pohledávek vč. přílohy, Potvrzením úplaty, Vyrozuměním o postoupení pohledávky na českou adresu, Vyrozuměním o postoupení pohledávky na slovenskou adresu, Přehledem podacích čísel).

11. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (prokázáno Oznámením o právním zastoupení a Výzvou k úhradě dluhu na slovenskou adresu, Oznámením o právním zastoupení a Výzvou k úhradě dluhu na českou adresu, Seznamem odeslaných předžalobních výzev).

12. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

13. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o vydání kreditní karty , právnická osoba, , na základě které původní věřitelka poskytla žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, , kdy se žalovaný zavázal je vrátit řádně a včas s úrokem 23,99 % ročně a s poplatky. Žalovaný nesplatil úvěr řádně a včas, pročež původní věřitelka úvěr zesplatnila. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

14. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

15. Rozhodným právem je právo české, a to dle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle něhož platí, že „Smlouva se řídí právem, které si strany zvolí“, neboť původní věřitelka si se žalovaným jako rozhodné zvolili české právo v čl. 17 Všeobecných obchodních podmínek.

16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

20. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

21. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

22. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Dle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), platí, že „Členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.“ V čl. 23 této směrnice je uvedeno, že „Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“26. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou soud kvalifikuje jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž žalovaný ji uzavřel mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy aplikuje se rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

27. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení je platná, neboť původní věřitelka posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet úvěr (spotřebitelský úvěr), resp. poskytla žalovanému úvěr za okolností, z nichž bylo možno dovodit, že žalovaný bude schopen tento úvěr splácet – původní věřitelka nevycházela pouze z tvrzení poskytnutých ze strany žalovaného, ale vycházela taktéž z poměrně detailního hodnocení žalovaného podle údajů z její vlastní interní databáze. V rámci protokolu o zkoumání úvěruschopnosti je pak výslovně uvedeno, že s ohledem na průměrný příjem žalovaného ve výši , částka, , což je z pohledu soudu dostatečný příjem pro to, aby byl žalovaný schopen splácet řádně poskytnutý úvěr se splátkou 14 – , částka, měsíčně dle splátkového kalendáře.

28. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas dle smluvních ujednání, původní věřitelka byla oprávněna celý úvěr zesplatnit a požadovat jeho okamžité splacení. Původní věřitelka poté pohledávky za žalovaným postoupila, a to jednotlivými smlouvami o postoupení pohledávek až na žalobkyni ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Ode dne následujícím po dni splatnosti je žalovaný v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

29. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .

31. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.