24 C 230/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalenou Kolářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 31 918 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky 5 860 Kč s příslušenstvím od 19. 4. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 760 Kč, částku 8 298 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 998 Kč za období od 4. 5. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 670 Kč za období od 20. 7. 2022 do 19. 4. 2023 ve výši 1 990 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 370 Kč za období od 20. 4. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 300 Kč za období od 24. 7. 2022 do 19. 4. 2023 ve výši 255 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 750 Kč za období od 2. 11. 2022 do 19. 4. 2023 ve výši 190 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 455,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 4. 2023 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplacení příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaný, který je dle registru silničních vozidel vlastníkem vozidla [registrační značka], neměl v době od 6. 4. 2021 do 30. 6. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a je tedy povinen zaplatit příspěvek do garančního fondu ve výši 7 998 Kč (86 dnů × 93 Kč) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Splatnost požadované částky nastala dne 3. 5. 2022. Dále žalovaný, který je dle registru silničních vozidel vlastníkem vozidla [registrační značka], neměl v době od 1. 7. 2021 do 6. 1. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a je tedy povinen zaplatit příspěvek do garančního fondu ve výši 17 670 Kč (190 dnů × 93 Kč) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Splatnost požadované částky nastala dne 19. 7. 2022. Dále žalovaný, který je dle registru silničních vozidel vlastníkem vozidla [registrační značka] neměl v době od 11. 12. 2021 do 12. 3. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a je tedy povinen zaplatit příspěvek do garančního fondu ve výši 2 300 Kč (92 dnů × 25 Kč) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Splatnost požadované částky nastala dne 23. 7. 2022. Dále žalovaný, který je dle registru silničních vozidel vlastníkem vozidla [registrační značka] neměl v době od 13. 3. 2022 do 30. 6. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a je tedy povinen zaplatit příspěvek do garančního fondu ve výši 2 750 Kč (110 dnů × 25 Kč) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Splatnost požadované částky nastala dne 1. 11. 2022. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že neuznává nárok žalobkyně ani co do důvodu a ani co do výše. Žalovaný uvedl, že byl nezákonně trestně stíhán v řízení vedeném Policií ČR pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], kdy trestní stíhání skončilo zprošťujícím rozsudkem vydaným Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka], který ve vztahu k žalovanému nabyl právní moci dne 14. 10. 2021. V rámci trestního řízení bylo žalovanému vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka] zajištěno, kdy z dispozice žalovaného se dostalo dne 26. 8. 2019 a tento s ním nemohl nakládat. Do dispozice žalobce (žalovaného, pozn. soudu) se vozidlo dostalo až v lednu 2022, kdy jako nepojízdné si jej vyzvedl od Policie ČR a převezl jej do autoservisu. Žalovaný tedy objektivně nemohl vozidlo užívat, když vozidlo bylo deponováno u orgánů činných v trestním řízení, tedy bylo v moci České republiky, resp. jejích orgánů. Byť zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) na tuto situaci výslovně nepamatuje, skrze analogii legis je nutno dojít k závěru, že za situace, kdy Česká republika skrz své veřejnoprávní orgány má v moci celé vozidlo, a to včetně registračních značek, je na vozidlo nutno nahlížet prizmatem vozidla vyřazeného z provozu. Z toho důvodu žalovaný navrhl, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

3. Žalobkyně před jednáním vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky 5 860 Kč s příslušenstvím k této částce od doby zaplacení této částky, tj. od 19. 4. 2023 do zaplacení, neboť žalovaný po podání žaloby, konkrétně dne 19. 4. 2023 danou částku uhradil. Žalobkyně předmětnou platbu započetla na úhradu jistiny ve výši 3 050 Kč (nárok [číslo]), na úhradu jistiny ve výši 2 600 Kč (nárok [číslo]) a na částečnou úhradu jistiny ve výši 210 Kč (nárok [číslo]). Žalobkyně proto navrhla, aby soud řízení částečně zastavil, a to co do částky 5 860 Kč s příslušenstvím k této částky od 19. 4. 2023 do zaplacení.

4. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků má soud za zjištěný následující skutkový stav.

5. Účastníci učinili nespornými všechna skutková tvrzení dle žaloby, z nichž soud zjistil, že žalovaný byl v době od 6. 4. 2021 do 30. 6. 2021 a v době od 1. 7. 2021 do 6. 1. 2022 dle registru silničních vozidel vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm³, přičemž předmětné vozidlo nebylo během těchto 86 dnů a 190 dnů pojištěno. Dále byl žalovaný v době od 11. 12. 2021 do 12. 3. 2022 a v době od 13. 3. 2022 do 30. 6. 2022 dle registru silničních vozidel vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad 500 cm³, přičemž předmětné vozidlo nebylo během těchto 92 dnů a 110 dnů pojištěno. Žalobkyně včas a řádně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného příspěvku do 60 dnů a poučila jej o jeho právech a povinnostech a následcích nevyhovění. Splatnost částky ve výši 8 298 Kč nastala dne 3. 5. 2022, částky ve výši 17 970 Kč nastala dne 19. 7. 2022, částky ve výši 2 600 Kč nastala dne 23. 7. 2022 a částky ve výši 3 050 Kč nastala dne 1. 11. 2022. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k úhradě, a to včetně předžalobní výzvy.

6. Účastníci dále učinili nesporným tvrzení, že částku 5 860 Kč zaplatil žalovaný až po podání žaloby.

7. Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP k nároku [číslo] byla odeslána žalovanému dne 17. 2. 2022 (prokázáno potvrzením o odeslání ČKP výzvy ze dne 17. 2. 2022). Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP k nároku [číslo] byla odeslána žalovanému dne 5. 5. 2022 (prokázáno potvrzením o odeslání ČKP výzvy ze dne 5. 5. 2022).

8. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne 19. 6. 2020, č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto, že se za účelem zajištění výkonu peněžitého trestu žalovaného zajištuje mj. motorové vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód], dále že žalovanému se zakazuje, aby zajištěný majetek převedl na jiného nebo jej zatížil, anebo aby jej záměrně poškozoval nebo ničil (prokázáno usn. KSZ v [obec] ze dne 19. 6. 2020, č. j. [číslo jednací]). Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 12. 2021, č. j. [spisová značka] bylo rozhodnuto, že se zrušuje peněžitá záruka složená žalovaným a tomuto se vrací, a dále se zrušuje zákaz vycestování do zahraničí žalovanému (prokázáno usn. KS v [obec] ze dne 15. 12. 2021, č. j. [spisová značka]). Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 12. 2021, č. j. [spisová značka] bylo mj. rozhodnuto o tom, že se zrušuje zajištění věcí zajištěných za účelem výkonu peněžitého trestu, a to konkrétně též motorového vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [VIN kód], a dále o tom, že vyjma dalšího se toto vozidlo, které bylo žalovaným vydáno dle protokolu o vydání hmotné věci dne 26. 8. 2019, vrací žalovanému (prokázáno usn. KS v [obec] ze dne 15. 12. 2021, č. j. [spisová značka]). Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 12. 2021, č. j. [spisová značka] bylo rozhodnuto o tom, že se zrušuje zajištění motorového vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], a že se předmětné vozidlo vrací žalovanému (prokázáno usn. KS v [obec] ze dne 15. 12. 2021, č. j. [spisová značka]).

9. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci.

10. Soud z provedeného dokazování, nesporných tvrzení a po zhodnocení důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu:

11. Žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 v období od 6. 4. 2021 do 30. 6. 2021 a v období od 1. 7. 2021 do 6. 1. 2022, přičemž za daná období nebylo dané vozidlo pojištěno, tj. 86 dnů a 190 dnů. Předmětné vozidlo bylo v rámci trestního stíhání žalovaného zajištěno za účelem zajištění výkon peněžitého trestu, přičemž žalovaný dané vozidlo vydal dne 26. 8. 2019 a zpět do jeho dispozice bylo vráceno až po vydání usnesení o zrušení zajištění ze dne 15. 12. 2021. Dále byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] [příjmení] [anonymizováno], se zdvihovým objemem válců motoru nad 500 cm3 v období od 11. 12. 2021 do 12. 3. 2022 a v období od 13. 3. 2022 do 30. 6. 2022, přičemž za daná období nebylo dané vozidlo pojištěno, tj. 92 dnů a 110 dnů. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu, přičemž na základě toho byly stanoveny splatnosti jednotlivých částek ke dni 3. 5. 2022 (8 298 Kč), 19. 7. 2022 (17 970 Kč), 23. 7. 2022 (2 600 Kč) a 1. 11. 2022 (3 050 Kč). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.

12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

13. Soud na základě částečného zpětvzetí ze strany žalobkyně řízení částečně zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

15. Dle § 96 odst. 2 věta první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

16. Dle § 96 odst. 3 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.

17. Dle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dřív, než začalo jednání.

18. S ohledem na to, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před zahájením jednání, a to co do částky 5 860 Kč s příslušenstvím od 19. 4. 2023 do zaplacení, soud proto řízení co do této částky s příslušenstvím zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. Dále soud ve zbytku žalovaného nároku žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, neboť žalovaný byl v předmětných obdobích vlastníkem a provozovatelem shora uvedených vozidel, a tedy byl s ohledem na absenci pojištění povinen platit žalobkyni příspěvek do garančního fondu žalobkyně, když ta jej řádně a včas vyzvala. Na tomto závěru pak nemůže ničeho změnit ani to, že žalovaný s jedním vozidlem vztahujícím se k nároku [číslo] tj. vozidlem [registrační značka], nedisponoval, neboť to bylo zajištěno v rámci trestního stíhání žalovaného za účelem zajištění výkonu peněžitého trestu žalovaného, neboť zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví taxativní výčet zániku pojištění, kdy v tomto případě žádná z hypotéz naplněna nebyla.

20. Dle § 1 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

21. Dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

22. Dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

23. Dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

24. Dle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

25. Dle § 12 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení.

26. Dle § 12 odst. 1 písm. d) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla.

27. Dle § 12 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojistník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až d).

28. Dle § 2 odst. 1 písm. d) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) (dále jen„ prováděcí vyhláška“) denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro motocykl se zdvihovým objemem válců motoru nad 500 cm3 ve výši 25 Kč.

29. Dle § 2 odst. 1 písm. i) prováděcí vyhlášky denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 ve výši 93 Kč.

30. Dle § 2a prováděcí vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.

31. K nároku [číslo] tj. k období od 11. 12. 2021 do 12. 3. 2022 a k období od 13. 3. 2022 do 30. 6. 2022 lze konstatovat, že žalovaný coby vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] [VIN kód] porušil povinnost sjednat si pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně žalovaného vyzvala včas k úhradě příspěvku a poučila jej o případných následcích neuposlechnutí výzvy. Žalovaný příspěvek neuhradil. Dle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je žalovaný povinen za každý z 92 dnů a 110 dnů, kdy vozidlo [registrační značka] nebylo pojištěno, zaplatit žalobkyni příspěvek v částce 25 Kč (§ 2 odst. 1 písm. d/ prováděcí vyhlášky). Celkem tak dlužná částka činí 2 300 Kč a 2 750 Kč. Žalobkyně má dále právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v částce 300 Kč (§ 2a prováděcí vyhlášky), tj. celkem 600 Kč. Ode dne 24. 7. 2022 a od 2. 11. 2022 je žalovaný v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (15 % ročně ke dni počátku prodlení). S ohledem na následné zaplacení jistin těchto nároků, tj. na zaplacení částky 2 600 Kč a 3 050 Kč ze strany žalovaného je ve vztahu k nároku [číslo] přiznáno toliko příslušenství, když co do jistin bylo řízení částečně zastaveno v rámci výroku I. tohoto rozsudku, kdy příslušenství je specifikováno jako kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 300 Kč za období od 24. 7. 2022 do 19. 4. 2023 ve výši 255 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 750 Kč za období od 2. 11. 2022 do 19.4. 2023 ve výši 190 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

32. K nároku [číslo] tj. k období od k období od 6. 4. 2021 do 30. 6. 2021 a k období od 1. 7. 2021 do 6. 1. 2022 lze konstatovat, že žalovaný coby vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód] porušil povinnost sjednat si pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně žalovaného vyzvala včas k úhradě příspěvku a poučila jej o případných následcích neuposlechnutí výzvy. Žalovaný příspěvek neuhradil. Dle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je žalovaný povinen za každý z 86 dnů a 190 dnů, kdy vozidlo [registrační značka] nebylo pojištěno, zaplatit žalobkyni příspěvek v částce 93 Kč (§ 2 odst. 1 písm. I/ prováděcí vyhlášky). Celkem tak dlužná částka činí 7 998 Kč a 2 300 Kč. Žalobkyně má dále právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v částce 300 Kč (§ 2a prováděcí vyhlášky), tj. celkem 600 Kč. Ode dne 4. 5. 2022 a od 20. 7. 2022 je žalovaný v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. (11,75 % a 15 % ročně ke dni počátku prodlení). S ohledem na následné částečné zaplacení jistiny nároku [číslo] tj. na zaplacení částky 210 Kč ze strany žalovaného je ve vztahu k nároku [číslo] přiznána celá požadovaná částka a ve vztahu k nároku [číslo] přiznána jistina ponížená o částku ve výši 210 Kč a ponížené příslušenství, když co do částky 210 Kč bylo řízení částečně zastaveno v rámci výroku I. tohoto rozsudku, kdy žalobkyni je tak přiznána částka ve výši 17 760 Kč, částka 8 298 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 998 Kč za období od 4. 5. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 670 Kč za období od 20. 7. 2022 do 19. 4. 2023 ve výši 1 990 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 370 Kč za období od 20. 4. 2023 do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

33. K argumentaci žalovaného ohledně objektivní nemožnosti žalovaného disponovat s vozidlem [registrační značka] z důvodu jeho zajištění za účelem zajištění výkonu peněžitého trestu v rámci trestního stíhání žalovaného zdejší soud odkazuje na znění § 12 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který taxativně (jak plyne z gramatického výkladu zákonného ustanovení, ale též komentářové literatury ([příjmení], P., [příjmení], K.: Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Komentář. Wolters Kluwer, [obec], 2016), která k § 12 uvádí:„ Zákon taxativně stanoví způsoby ukončení pojistné smlouvy: (…)“) vymezuje výčet zániku pojištění, přičemž žádná z tam uvedených hypotéz v předmětné věci naplněna nebyla. Ve zkratce se jedná o následující důvody zániku: a) změna vlastníka pojištěného tuzemského vozidla, b) zánik vozidla nepodléhajícího registraci vozidel, c) vyřazení tuzemského vozidla z registru vozidel (neplatí pro přerušení), d) odcizení vozidla, e) neplacení pojistného, f) výpověď podle ustanovení občanského zákoníku, g) dohoda, h) uplynutí doby, na kterou bylo pojištění sjednáno. Žalovaný nastínil, že by se analogicky mělo použít písm. c) předmětného ustanovení, případně písm. d), avšak k zániku pojištění nedošlo ani dle těchto konkrétních zániků (vyřazení tuzemského vozidla z registru vozidel a odcizení vozidla), ale ani dle ostatních zákonem předvídaných zániků pojištění. Argumentace žalovaného tak pro věc není relevantní a na povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni příspěvek do garančního fondu tak, jak je specifikována v předchozím odstavci v souladu se zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a s prováděcí vyhláškou, to ničeho nemění.

34. Žalobkyně tak svůj nárok prokázala, žaloba je v plném rozsahu ve znění částečného zpětvzetí důvodná a soud jí proto vyhověl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, když žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno ve znění částečného zpětvzetí, přičemž k částečnému zpětvzetí došlo z důvodu chování na straně žalovaného, který částečně uplatňovaný nárok zaplatil až po podání žaloby, přestože byl před jejím podáním vyzván k zaplacení, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 455,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 277 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 31 918 Kč, sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), celkem tedy 1 500 Kč, dále odměna stanovená z tarifní hodnoty ve výši 26 058 Kč (tarifní hodnota po částečném zpětvzetí) podle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 a § 11 a. t. v částce 2 180 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast na soudním jednání), celkem tedy 2 180 Kč, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., celkem tedy 300 Kč, jedna náhrada hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., celkem tedy 300 Kč, a jednadvacetiprocentní náhrada za daň z přidané hodnoty z částky 4 280 Kč ve výši 898,80 Kč. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za účelné zastoupení advokátem s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 7. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1750/2017, dle něhož„ (u) stálená judikatura vychází ze skutečnosti, že [název žalobkyně] mezi subjekty hospodařící s veřejnými prostředky nepatří (srov. zejména § 18 odst. 5 a 6 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla) a náhrada nákladů řízení je jí běžně přiznávána (kromě již citovaného usnesení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 25 Cdo 1098/2009, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení téhož soudu ze dne 26. 8. 2009, sp. zn. 25 Cdo 4086/2007, nebo ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 32 Cdo 1732/2012).“, přičemž zároveň nepřistoupil k aplikaci § 150 o. s. ř., tj. nepřistoupil k tomu, že by žalobkyni nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, a to s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně je povinna příspěvky vymáhat a ve věci nebyly shledány důvody zvláštního zřetele hodné.

36. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.