24 C 232/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalenou Kolářovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Anonymizováno, narozený Anonymizováno bytem Adresa žalobce pro zaplacení částky 24 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 24 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 24 700 Kč od 11. 6. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 8 435 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce tituly před jménem jméno FO, advokátky.

1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva, žalobce jako pronajímatel a vlastník bytu č. hodnota na adrese adresa, bytové jednotky č. Anonymizováno na LV č. hodnota nacházející se v budově č. hodnota, k. ú. adresa, obec adresa a žalovaný jako nájemce. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024. Před uzavřením nájemní smlouvy žalovaný byt též užíval jako spolubydlící osoba zapsaná v nájemní smlouvě uzavřené s jeho bývalou partnerkou adresa, kdy tato nájemní smlouva trvala od 15. 6. 2022 do 31. 12. 2023, přičemž žalovaný se 15. 6. 2022 účastnil předání bytu. Nájemce je povinen k úhradě nájemného ve výši 17 100 Kč vždy do 5. dne daného měsíce, za který se nájemné hradí, a dále k úhradě záloh na úhradu služeb za užívání bytu ve výši 5 900 Kč a dále záloha na elektřinu ve výši 1 000 Kč a dále 700 Kč za úhradu služby internetu. Celková částka tak činí 24 700 Kč. Žalovaný neuhradil uvedenou částku za měsíc červen 2024. Žalovaný v komunikaci s žalobcem uváděl, že nájemné uhradí, avšak neučinil tak. Dne 29. 6. 2024 mělo dojít k předání bytu, avšak žalovaný odmítl podepsat předávací protokol v návaznosti na to, že žalobce do něj uvedl nedostatky a vady bytu. Žalobci nadto vznikla škoda spočívající v úklidu ve výši 3 000 Kč, v malování bytu ve výši 10 000 Kč a v opravě sprchového koutu ve výši 8 000 Kč. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním občanem Belgie. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 24 bod 1 tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť se jedná o řízení, jehož předmětem je věcné právo k nemovitostem a nájem nemovitostí, konkrétně neuhrazené nájemné, přičemž nemovitost se nachází na území ČR.

4. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání ze dne 6. 12. 2024 a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne 11. 11. 2024. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili.

5. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

6. Mezi účastníky byla 1. 1. 2024 uzavřena smlouva o nájmu bytu, na základě níž žalobce jako pronajímatel přenechal žalovanému jako nájemci bytovou jednotku č. Anonymizováno zapsanou na LV č. hodnota nacházející se v bytovém domě č. p. Anonymizováno stojícím na pozemku p. č. Anonymizováno, vše zapsané na LV Anonymizováno pro k. ú. adresa, obec adresa. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024. Nájemné bylo sjednáno ve výši 17 100 Kč měsíčně, zálohy na úhrady za užívání bytu a služby s tím spojené byly sjednány ve výši 5 900 Kč měsíčně a náklad za užívání internetových služeb byl sjednán ve výši 700 Kč. Bylo sjednáno, že uvedené platby jsou splatné vždy k 5. dni kalendářního měsíce, za který je nájemné placeno (prokázáno smlouvou o nájmu bytu). Žalovaný za měsíce leden až květen 2024 nájemné se zálohami na služby platil, byť ne včas, za červen 2024 žalovaný nezaplatil ničeho (prokázáno výpisem z účtu, e-mailovou komunikací mezi zástupkyní žalobce a žalovaným). Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou, e-mailovou komunikací).

7. Z předložených fotografií bytu soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé.

8. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

9. Účastníci uzavřeli nájemní smlouvu, na základě níž žalobce jakožto pronajímatel přenechal žalovanému jakožto nájemci k výlučnému užívání bytovou jednotku. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou nájemného a záloh na služby. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu.

10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

11. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž podle něj je rozhodným právem právo české.

12. Účastníci uzavřeli nájemní smlouvu o nájmu bytu ve smyslu § 2201 a násl. a § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou, přičemž žalovaný se zavázal platit nájemné a zálohy na služby, a to ve smyslu § 2246 odst. 1 o. z. a § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., o službách. Žalovaný se dostal do prodlení ve smyslu § 1968 o. z., a žalobce tak má dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež je stanovena § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

13. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 8 435 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 235 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále též „a. t.”), z tarifní hodnoty 24 700 Kč v částce 2 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby), celkem tedy 6 300 Kč, a dále náhrada hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za každý ze tří úkonů právní služby, celkem tedy 900 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.