Obvodní soud pro Prahu 4 · Rozsudek

24 C 258/2025

č. j. 24 C 258/2025-54

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-04-30 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH04:2026:24.C.258.2025.1

Citované zákony (10)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalenou Kolářovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 28 714,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka- kapitalizovaný úrok ve výši , částka, ,- úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně,- úrok 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,částku , částka- kapitalizovaný úrok ve výši , částka, ,- úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně,- úrok 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplaceníto vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem 1. Žalobkyně se žalobou, došlou soudu , datum, , domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že na základě žádosti žalovaného ze dne , datum, poskytla její právní předchůdkyně, , právnická osoba, , jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČO , IČO, , pod obchodní značkou , právnická osoba, (dále jen jako „původní věřitelka“ nebo „banka“) úvěr č. , hodnota, ve výši , částka, , splatný v 10 měsíčních splátkách po , částka, s první splátkou dne , datum, , přičemž byla sjednána úroková sazba 25,91 % ročně, avšak žalobkyně uplatňuje pouze 15,00 % ročně; žalovaný se dále zavázal k úhradě mimo jiné smluvní pokuty 0,1 % denně z dlužné splátky, poplatku , částka, za vymáhání a , částka, za upomínku a úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak své povinnosti neplnil, dostal se do prodlení s více než dvěma splátkami, a proto banka od smlouvy odstoupila, přičemž odstoupení nabylo účinnosti dne , datum, a dluh ve výši , částka, se stal splatným, z čehož činí jistina , částka, a dlužná částka pro účely úroku z prodlení , částka, ; pohledávka byla následně postoupena smlouvami ze dne , datum, a , datum, s účinností k , datum, na žalobkyni, přičemž žalovaný byl vyrozuměn dne , datum, , dluh neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne , datum, , a žalobkyně se proto domáhá zaplacení jistiny , částka, , poplatků , částka, , kapitalizovaného úroku , částka, , dále smluvního úroku 15 % ročně z částky , částka, a úroku z prodlení 15 % ročně z částky , částka, , obojí od , datum, do zaplacení (vše též jako „nárok 1“).

2. Na základě žádosti žalovaného ze dne , datum, poskytla původní věřitelka spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , na jehož základě byl následně sjednán i revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem až , částka, , který žalovaný čerpal prostřednictvím kreditní karty, přičemž se zavázal splácet jej v měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně , částka, , vždy k 17. dni v měsíci, a hradit úrok ve sjednané sazbě 26,28 % ročně, přičemž žalobkyně uplatňuje pouze 15 % ročně; žalovaný se dále zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně, nákladů vymáhání , částka, , poplatku za upomínku , částka, a úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak své povinnosti neplnil, dostal se do prodlení s úhradou splátek, a proto banka od smlouvy odstoupila, přičemž odstoupení nabylo účinnosti dne , datum, a dluh ve výši , částka, se stal splatným, z čehož činí jistina , částka, a dlužná částka pro účely úroku z prodlení , částka, . Pohledávka byla následně postoupena smlouvami ze dne , datum, a , datum, s účinností k , datum, na žalobkyni, přičemž žalovaný byl o postoupení vyrozuměn dopisem, dluh neuhradil ani přes předžalobní výzvu, a žalobkyně se proto domáhá zaplacení jistiny , částka, , poplatků , částka, , kapitalizovaného úroku , částka, , dále smluvního úroku 15 % ročně z částky , částka, a úroku z prodlení 15 % ročně z částky , částka, , obojí od , datum, do zaplacení (vše též jako „nárok 2“).

3. U nároku 1 její původní věřitelka posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí na základě údajů uvedených v žádosti a jejich ověření, přičemž žalovaný byl od roku , datum, zaměstnán jako technický či odborný pracovník ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jeho měsíční příjem činil , částka, a celkový příjem domácnosti , částka, . Žalovaný byl svobodný, bez vyživovací povinnosti a od roku , datum, bydlel ve vlastním bydlení, přičemž celkové náklady domácnosti včetně finančních závazků byly stanoveny na , částka, měsíčně. Tyto údaje byly ověřovány a doplňovány prostřednictvím interních modelů, zejména kontrolou nákladů na bydlení, výpočtem minimálního disponibilního příjmu a využitím interního expertního systému, jakož i dotazy do registrů SOLUS, NRKI/BRKI, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, katastru nemovitostí a systému ARES, přičemž byl ověřován i příjem žalovaného. Na základě takto zjištěných skutečností dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet.

4. Ve vztahu k nároku 2 žalobkyně uvádí shodný způsob posouzení úvěruschopnosti, přičemž opět vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti, kde bylo zjištěno, že žalovaný je od roku , datum, zaměstnán jako technický či odborný pracovník ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , s měsíčním příjmem , částka, a celkovým příjmem domácnosti , částka, , je svobodný, bez vyživovací povinnosti a bydlí ve vlastním bydlení; náklady domácnosti včetně závazků byly v tomto případě vyčísleny na , částka, měsíčně. Údaje byly ověřovány prostřednictvím interních kontrolních mechanismů, ekonomických modelů, expertního systému a dotazů do příslušných registrů včetně SOLUS, NRKI/BRKI, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, katastru nemovitostí a ARES, přičemž příjem žalovaného byl verifikován; na základě těchto zjištění považoval právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet úvěr za dostatečnou.

5. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal po celou dobu řízení nečinný.

6. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný má dle Potvrzení o provedené lustraci v Informačním systému základních registrů uvedeno státní občanství Palestina. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Předmětem řízení je právní poměr ze spotřebitelské smlouvy, proto je dána pravomoc českých soudů na základě čl. 17 odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. 18 odst. 2 předmětného nařízení, protože žalovaný, který jednal mimo svou profesionální či podnikatelskou činnost, měl v době uzavření smlouvy až doposud na území České republiky, kde právní předchůdkyně žalobkyně provozovala svou podnikatelskou činnost, bydliště.

7. Soud usnesením účastníky vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů a 7 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Usnesení bylo žalovanému doručeno dne , datum, dle § 49 odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou fikcí. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne , datum, do datové schránky jejího zástupce. Účastníci na tuto výzvu do současné doby nijak nereagovali. V souladu s § 115a o. s. ř. soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili.

8. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

9. Nárok 110. Původní věřitelka a žalovaný dne , datum, uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v 10 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, spolu se smluvním úrokem ve výši 25,91 % ročně a dalšími poplatky (prokázáno žádostí o poskytnutí úvěru, úvodním dopisem od banky, všeobecnými obchodními podmínkami, produktovými podmínkami, sazebníkem banky, výpisem z účtu).

11. Původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr, ale žalovaný nehradil splátky řádně a včas (prokázáno výpisem spotřebitelského úvěru). Původní věřitelka proto úvěr zesplatnila ke dni , datum, (prokázáno odstoupením od smlouvy).

12. Pohledávka za žalovaným vyplývající byla nejprve postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , která ji následně postoupila žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne , datum, (zjištěno z notářského zápisu – souhlasné prohlášení postoupení pohledávek, smlouvy o postoupení pohledávek, přílohy č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek – seznam pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky žalovanému vč. dokladu o odeslání).

13. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou).

14. Nárok 215. Původní věřitelka a žalovaný dne , datum, uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému umožnit průběžné čerpání do úvěrového rámce , částka, a žalovaný se úvěr zavázal splácet ve výši minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však , částka, měsíčně, spolu s úrokem 26,28 % ročně a dalšími poplatky (prokázáno žádostí o poskytnutí úvěru, úvodním dopisem od banky, všeobecnými obchodními podmínkami, produktovými podmínkami, sazebníkem banky, výpisem z účtu).

16. Původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr, ale žalovaný nehradil splátky řádně a včas (prokázáno výpisem spotřebitelského úvěru). Původní věřitelka proto úvěr zesplatnila ke dni , datum, (prokázáno odstoupením od smlouvy).

17. Pohledávka za žalovaným vyplývající byla nejprve postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , která ji následně postoupila žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne , datum, (zjištěno z notářského zápisu – souhlasné prohlášení postoupení pohledávek, smlouvy o postoupení pohledávek, přílohy č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek – seznam pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky žalovanému vč. dokladu o odeslání).

18. Původní věřitelka u obou nároků posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, vyšla z měsíčního příjmu , částka, a celkový příjem domácnosti , částka, . Žalovaný byl svobodný, bez vyživovací povinnosti a od roku , datum, bydlel ve vlastním bydlení, celkové náklady domácnosti včetně finančních závazků byly stanoveny na , částka, měsíčně. Tyto údaje byly ověřovány a doplňovány prostřednictvím interních modelů (zjištěno z protokolu o prověření úvěruschopnosti 2x, žádostí o poskytnutí úvěru).

19. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou).

20. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:

21. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o úvěru, na jejichž základě původní věřitelka žalovanému poskytla částku , částka, a úvěrový rámec až do , částka, . Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, a to spolu s příslušenstvím. Žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplácel. Pohledávka za žalovaným byla postupně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou.

22. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

23. Rozhodným právem je právo české, a to dle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, , o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle něhož platí, že „Smlouva se řídí právem, které si strany zvolí“, neboť původní věřitelka si se žalovaným jako rozhodné zvolili české právo v čl. I, odst. 1.2 všeobecných obchodních podmínek.

24. Podle § 2395 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

27. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

28. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

29. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

30. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

31. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

32. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

33. Dle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), platí, že „Členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.“ V čl. 23 této směrnice je uvedeno, že „Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“34. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou soud kvalifikuje jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a n. o. z., přičemž žalovaný ji uzavřel mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy aplikuje se rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

35. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení, je platná, neboť původní věřitelka posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet úvěr (spotřebitelský úvěr), resp. poskytla žalovanému úvěr za okolností, z nichž bylo možno dovodit, že žalovaný bude schopen tento úvěr splácet – původní věřitelka nevycházela pouze z tvrzení poskytnutých ze strany žalovaného, ale vycházela taktéž z poměrně detailního hodnocení žalovaného podle údajů z její vlastní interní databáze jakož i z externích databází, příjem žalovaného ověřila na základě pohybů na osobním účtu vedeném u původní věřitelky. V rámci protokolu o zkoumání úvěruschopnosti je pak výslovně uvedeno, že s ohledem na průměrný příjem žalovaného ve výši , částka, , což je z pohledu soudu dostatečný příjem pro to, aby byl žalovaný schopen splácet měsíční splátku ve výši , částka, a , částka, .

36. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplácel úvěry řádně a včas dle smluvních ujednání, původní věřitelka byla oprávněna celý úvěr zesplatnit a požadovat jeho okamžité splacení. Původní věřitelka poté pohledávku za žalovaným postoupila, a to jednotlivými smlouvami o postoupení pohledávek až na žalobkyni ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Ode dne následujícího po dni splatnosti je žalovaný v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

37. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za podání ze dne , datum, , neboť informace v nich obsažené měly být již součástí žaloby, a pakliže by žaloby byla perfektní, nemusel by zdejší soud žalobkyni k doplnění vyzývat.

39. O lhůtách k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil žalovanému splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. O povinnosti žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.