24 C 272/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Rybářovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 787 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 787 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 787 Kč od 28. 8. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 13. 5. 2020 domáhal na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], dne [datum] provedla nedokončený odtah automobilu r. z. [anonymizováno] [rok], jehož provozovatelem byla v den odtahu právě žalovaná, a to na základě mandátní smlouvy o odtahu vozidel ze dne [datum], uzavřené mezi žalobcem a již zmiňovanou společností [právnická osoba] Žalobce za tento neúplný odtah zaplatil částku ve výši 787 Kč, k jejímuž zaplacení byla následně vyzvána žalovaná dne [datum]. Žalovaná přesto na svůj dluh ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. V dané věci se jednalo o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaná je občanem [země]. Soud určil svoji pravomoc dle [číslo listu] odst. [anonymizováno] nařízení Brusel I bis, neboť žalovaná má bydliště na území ČR. Na věc dále soud aplikoval právo české dle § 69 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, neboť vozidlo, jehož se řízení týkalo, se nachází v ČR.

5. Vzhledem k tomu, že dle § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.

6. Soud provedl důkazy předložené žalobcem a to: předžalobní výzva ze dne 30. 7. 2019 spolu s kopií obálky, příloha faktury [číslo] úřední záznam ze dne [datum], protokol o nedokončeném odtahu vozidla č. [anonymizováno] [číslo], faktura [číslo] výpis z bankovního účtu s platbou 157 482 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] a variabilním symbolem [číslo] učinil následující závěr o skutkovém a právním stavu:

7. V řízení bylo prokázáno, že byl dne [datum], v čase [číslo] h., na adrese [adresa], zahájen odtah vozidla [značka automobilu], r. z. [anonymizováno] [rok], jehož provozovatelem byla žalovaná, a to dle § 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Na pokyn strážníka městské policie žalobce na místo dorazila odtahová služba společnosti [právnická osoba], [IČO]. Odtah však nebyl dokončený, jelikož se na místo dostavil ještě před odtažením předmětného vozidla jeho řidič. Zmíněná společnost následně vydala žalobci dne [datum] fakturu [číslo] to celkem na částku 157 482 Kč vč. DPH, kdy v části 758 Kč se jednalo o fakturaci výjezdu odtahové služby k vozidlu, jehož provozovatelem byla žalovaná. Žalobce fakturovanou částku zaplatil společnosti [právnická osoba], a to dne [datum] převodem na bankovní účet uvedený na samotné faktuře, tj. [bankovní účet].

8. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně:

9. Žalovaná je jakožto provozovatel vozidla povinna žalobci, jež nechal provést technický úkon (odtah) vozidla podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, dne [datum], nahradit náklady spojené s tímto technickým úkonem (odtahem) ve výši 758 Kč vč. DPH, když tyto náklady žalobce prokazatelně vynaložil. Žalovaná tedy dluží žalobci uvedenou částku splatnou poslední den lhůty k úhradě, tj. [datum]. Od [datum] je tak žalovaná se zaplacením v prodlení a žalobce je proto podle § 517 o.z. oprávněn požadovat z dlužné částky úrok z prodlení ve výši stanovené dle § 1 nař. vlády č. 142/1994 Sb., tzn. 10 % ročně.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.