24 C 272/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Rybářovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 787 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 787 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 787 Kč od 28. 8. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 13. 5. 2020 domáhal na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost právnická osoba, IČO, dne datum provedla nedokončený odtah automobilu r. z. anonymizováno rok, jehož provozovatelem byla v den odtahu právě žalovaná, a to na základě mandátní smlouvy o odtahu vozidel ze dne datum, uzavřené mezi žalobcem a již zmiňovanou společností právnická osoba Žalobce za tento neúplný odtah zaplatil částku ve výši 787 Kč, k jejímuž zaplacení byla následně vyzvána žalovaná dne datum. Žalovaná přesto na svůj dluh ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. V dané věci se jednalo o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaná je občanem země. Soud určil svoji pravomoc dle číslo listu odst. anonymizováno nařízení Brusel I bis, neboť žalovaná má bydliště na území ČR. Na věc dále soud aplikoval právo české dle § 69 odst. 1 zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, neboť vozidlo, jehož se řízení týkalo, se nachází v ČR.

5. Vzhledem k tomu, že dle § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.

6. Soud provedl důkazy předložené žalobcem a to: předžalobní výzva ze dne 30. 7. 2019 spolu s kopií obálky, příloha faktury číslo úřední záznam ze dne datum, protokol o nedokončeném odtahu vozidla č. anonymizováno číslo, faktura číslo výpis z bankovního účtu s platbou 157 482 Kč ve prospěch účtu č. bankovní účet a variabilním symbolem číslo učinil následující závěr o skutkovém a právním stavu:

7. V řízení bylo prokázáno, že byl dne datum, v čase číslo h., na adrese adresa, zahájen odtah vozidla značka automobilu, r. z. anonymizováno rok, jehož provozovatelem byla žalovaná, a to dle § 27 odst. 5 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Na pokyn strážníka městské policie žalobce na místo dorazila odtahová služba společnosti právnická osoba, IČO. Odtah však nebyl dokončený, jelikož se na místo dostavil ještě před odtažením předmětného vozidla jeho řidič. Zmíněná společnost následně vydala žalobci dne datum fakturu číslo to celkem na částku 157 482 Kč vč. DPH, kdy v části 758 Kč se jednalo o fakturaci výjezdu odtahové služby k vozidlu, jehož provozovatelem byla žalovaná. Žalobce fakturovanou částku zaplatil společnosti právnická osoba, a to dne datum převodem na bankovní účet uvedený na samotné faktuře, tj. bankovní účet.

8. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně:

9. Žalovaná je jakožto provozovatel vozidla povinna žalobci, jež nechal provést technický úkon (odtah) vozidla podle § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, dne datum, nahradit náklady spojené s tímto technickým úkonem (odtahem) ve výši 758 Kč vč. DPH, když tyto náklady žalobce prokazatelně vynaložil. Žalovaná tedy dluží žalobci uvedenou částku splatnou poslední den lhůty k úhradě, tj. datum. Od datum je tak žalovaná se zaplacením v prodlení a žalobce je proto podle § 517 o.z. oprávněn požadovat z dlužné částky úrok z prodlení ve výši stanovené dle § 1 nař. vlády č. 142/1994 Sb., tzn. 10 % ročně.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.