24 C 287/2023
č. j. 24 C 287/2023-126
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 29 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 8
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 84 § 87
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 75
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalenou Kolářovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice pro zaplacení 357 088,74 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , úrokem ve výši 14,90 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, , advokátky.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“) smlouvu o půjčce na kliknutí č. 8601//98180904/SU, na základě níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, se smluvním úrokem ve výši 14,90 % ročně, měsíčním poplatkem za pojištění varianta B ve výši , částka, a s dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku. Původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Původní věřitelka žalovanému úvěr poskytla. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas, pročež původní věřitelka přistoupila k zesplatnění úvěru v souladu s produktovými podmínkami dne , datum, . Pohledávka za žalovaným pak byla z původní věřitelky postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , Anonymizováno, z této společnosti pak byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.
2. Soud žalovanému usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ustanovil opatrovnici , Jméno opatrovnice, postupem dle § 29 odst. 3 o. s. ř., neboť se žalovanému nepodařilo doručit písemnost na známou adresu v cizině.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil., právnická osoba, této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním občanem Francouzské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) druhá odrážka tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podstatné tu je, že poskytnutí úvěru je službou, která byla žalovanému poskytnuta původní věřitelkou v jejím sídle (srov. rozsudek SDEU ze dne , datum, , věc , Anonymizováno, proti , jméno FO, ), čímž je založena příslušnost (nejen mezinárodní, ale i místní) zdejšího soudu, přestože žalovaný má aktuálně bydliště ve Francii.
5. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne , datum, a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo opatrovnici žalovanéhu doručeno dne , datum, do datové schránky. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili.
6. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
7. Původní věřitelka a žalovaný dne , datum, uzavřeli smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě níž se původní věřitelka zavázala poskytovat žalovanému služby a žalovaný se zavázal za tyto služby platit dle ceníku (prokázáno smlouvou o poskytování bankovních a dalších služeb, občanským průkazem).
8. Původní věřitelka a žalovaný dne , datum, uzavřeli smlouvu o půjčce na kliknutí č. 8601//98180904/SU, na základě níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, spolu se smluvním úrokem ve výši 14,90 % ročně, měsíčním poplatkem za pojištění varianta B ve výši , částka, a dalšími poplatky (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy o půjčce na kliknutí, údaji klienta, akceptací návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí, produktovými podmínkami pro osobní úvěry, všeobecnými obchodními podmínkami, ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby).
9. Původní věřitelka v protokolu o ověření úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že jeho součástí jsou vstupní informace, které žalovaný v době uzavírání smlouvy deklaroval zadáním do formuláře původní věřitelky. Současně prohlásil, že údaje jsou pravdivé a úplné a poskytl původní věřitelce souhlas k nahlédnutí do úvěrových a jiných registrů za účelem ověření si těchto informací, případně toto ověření vyplývá přímo ze zákonné povinnosti původní věřitelky. K posouzení úvěruschopnosti klienta uvedla, že standardně zkoumá úvěruschopnost každého žadatele o úvěr, přičemž v tomto směru vychází z Obecných pokynů Evropského úřadu pro bankovnictví pro posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, (EBA/GL/2015/11) a podléhá též kontrole České národní banky, která rovněž testuje interní systém Banky při posuzování úvěruschopnosti a tento byl vždy shledán vyhovujícím a činěný v souladu s právními předpisy. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito interních a externích datových zdrojů, jak je zaznamenáno níže a současně deklarováno interními systémovými záznamy. Byly provedeny potřebné lustrace a dle zjištěných informací z těchto zdrojů, dle informací získaných od klienta a dále s ohledem na výši úvěru vyhodnotila schopnost klienta splácet úvěr. V souladu s Obecným pokynem č. , hodnota, Evropského orgánu pro bankovnictví prošetřila výši příjmu spotřebitele, přičemž vycházela jak z údajů uvedených spotřebitelem, tak z jejich nezávislého zhodnocení a ověření. Při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito standardních schvalovacích postupů, přičemž rozhodovací strategie posuzovala následující oblasti: 1) tzv. tvrdá KO kritéria – aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce; 2) informace z externích úvěrových registrů – dotazy jsou činěny do registrů BRKI/NRKI/SOLUS) – primárně se posuzuje míra úvěrového zatížení, tedy schopnost případného klienta splácet, dále celková expozice, příznaky roztáčení úvěrové spirály s negativním dopadem na schopnost klienta splácet své závazky; výsledkem je tzv. BureauScore; 3) schopnost splácet úvěr a stanovení maximálního úvěrového limitu – zohledňují se: o příjmy žadatele o úvěr o pravidelné výdaje žadatele o úvěr, jako jsou splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, pokrytí potřeb dětí, životní minimum, náklady na bydlení – nákladové složky se stanovují porovnáním klientem deklarované výše a aktuálních statistických dat státních úřadů (se zohledněním místa bydliště). Do výpočtu volných zdrojů klienta se berou vždy ty vyšší; 4) vyhodnocení rizikových / anti - fraud kontrol o na základě identifikace unikátního přístupového (IP adresa) a autorizačního (tel. číslo , tel. číslo, telefonu) zařízení s cílem eliminovat podvod a kontrolou podezřelých rozdílů mezi žádostmi žadatele (opakované žádosti apod.); 5) celkový skóring klienta založený na: o aplikačním skóre (primárně sociodemografický profil) a/nebo o integrované score – kombinace behaviorálního score (je napočítáno na základě platební historie na stávajících úvěrových produktech v RBCZ) a transakčního score (vychází z transakčního chování na běžných účtech klienta) o BureauScore (behaviorální skóring založený na dotazech do externích úvěrových registrů); 6) Kontrola Insolvenčního rejstříku: Bez záznamu; 7) Kontrola databáze neplatných dokladů: Doklad nenalezený v databázi MV; 8) Kontrola interního Black listu (IBL): Bez záznamu; 9) Vyhodnocení externích úvěrových registrů: o BRKI/NRKI: Bez negativního záznamu (jen pozitivní úvěrová historie), o SOLUS: Nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti. Žalovaný dostal nabídku na základě splátky dříve poskytnutého spotřebitelského úvěru (prokázáno protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta). Dle aplikace CBL nebyla k žalovanému nalezena negativní informace, subjekt byl v pořádku (prokázáno výpisem z interního systému původní věřitelky). Na bankovní účet žalovaného pak v době před uzavřením smlouvy chodily pravidelné platby od společnosti , právnická osoba, ve výši , částka, – , částka, (prokázáno mimořádným výpisem z účtu).
10. Původní věřitelka poskytla žalovanému úvěr, ale žalovaný nehradil splátky řádně a včas (prokázáno výpisem spotřebitelského úvěru, celkovým přehledem započtených splátek). Původní věřitelka proto úvěr zesplatnila ke dni , datum, (prokázáno prohlášením o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu, přehledem podacích čísel).
11. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, z původní věřitelky na společnost I-Xon a.s. (prokázáno rámcovou smlouvou o postupování pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek vč. přílohy, potvrzením úplaty, vyrozuměním o postoupení pohledávky, vyrozuměním o postoupení pohledávky na francouzskou adresu, přehledem podacích čísel).
12. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ze společnosti I-Xon a.s. na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek vč. přílohy, oznámením o postoupení pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky na francouzskou adresu, seznamem odeslaných oznámení o postoupení pohledávky).
13. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (prokázáno výzvou k úhradě dluhu, výzvou k úhradě dluhu na francouzskou adresu, seznamem odeslaných předžalobních výzev).
14. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
15. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena dne , datum, smlouva o úvěru, na základě které poskytla původní věřitelka žalovanému částku ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách, a to spolu s příslušenstvím. Žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplácel. Pohledávka za žalovaným byla postupně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou.
16. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
17. Rozhodným právem je právo české, a to dle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, , o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle něhož platí, že „Smlouva se řídí právem, které si strany zvolí“, neboť původní věřitelka si se žalovaným jako rozhodné zvolili české právo v čl. 17 produktových podmínek pro osobní úvěry.
18. Podle § 2395 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
21. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
22. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
23. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.
24. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
25. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
26. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
27. Dle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), platí, že „Členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.“ V čl. 23 této směrnice je uvedeno, že „Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“28. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou soud kvalifikuje jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a n. o. z., přičemž žalovaný ji uzavřel mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy aplikuje se rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
29. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení, je platná, neboť původní věřitelka posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet úvěr (spotřebitelský úvěr), resp. poskytla žalovanému úvěr za okolností, z nichž bylo možno dovodit, že žalovaný bude schopen tento úvěr splácet – původní věřitelka nevycházela pouze z tvrzení poskytnutých ze strany žalovaného, ale vycházela taktéž z poměrně detailního hodnocení žalovaného podle údajů z její vlastní interní databáze a výpisu z účtu žalovaného.
30. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas dle smluvních ujednání, původní věřitelka byla oprávněna celý úvěr zesplatnit a požadovat jeho okamžité splacení. Původní věřitelka poté pohledávku za žalovaným postoupila, a to jednotlivými smlouvami o postoupení pohledávek až na žalobkyni ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Ode dne následujícího po dni splatnosti je žalovaný v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
31. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.
32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, , sestávající z částky , částka, za každý ze 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), celkem tedy , částka, , 3 náhrad hotových výdajů v paušální výši , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., celkem tedy , částka, , a jednadvacetiprocentní náhrady za daň z přidané hodnoty z částky , částka, ve výši , částka, .
33. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.