24 C 298/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Rybářovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení 10 716 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 716 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 716 Kč od 3. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10%, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky.</b> <b>III. Opatrovníku žalovaného [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], sídlem [adresa], se přiznává odměna za zatupování žalovaného v tomto řízení ve výši 3 707 Kč.</b> <b>IV. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 6. 8. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím, s odůvodněním, že jde o dlužný příspěvek do garančního fondu žalobce. Žalovaný jako provozovatel vozidla [registrační značka] neměl v období od [datum] do [datum] k uvedenému vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti, ačkoli k tomu byl ze zákona povinný. Žalovaný nezaplatil žalobci příspěvek za každý den porušení této povinnosti dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přestože byl ze strany žalobce upomínán a byla mu zaslána i předžalobní výzva ze dne 26. 6. 2020. Žalovaná částka se skládá z dlužného příspěvku za celkem 112 dní, kdy nebylo předmětné vozidlo pojištěno, tj. 10 416 Kč, a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč.

2. Žalovanému byl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ustanoven v záhlaví uvedený opatrovník, a to z důvodu neznámého pobytu žalovaného.

3. Žalovaný se prostřednictvím svého opatrovníka vyjádřil k žalobě v tom smyslu, že nárok žalobkyně v celém rozsahu neuznává a navrhuje soudu zamítnutí žaloby.

4. Oba účastníci tohoto řízení výslovně souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. V dané věci se jedná o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaný je občanem [země]. Jelikož na mezinárodní úrovni není tato otázka řešena, soud proto dovodil svoji pravomoc podle čl. 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis, přičemž aplikoval právo české dle čl. 4 odst. 1 písm. b) a čl. 7 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), když právní vztah mezi žalobcem a žalovaným kvalifikoval jako quasismluvní.

6. Soud v řízení provedl dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato skutková zjištění:

7. Žalovaný byl v období od [datum] do [datum] vlastníkem vozidla osobního automobilu, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu č. [anonymizováno] (zjištěno z karty vozidla ze dne [datum], údajů o vozidle). Žalobce dne 18. 9. 2019 vyzval žalovaného jako vlastníka uvedeného vozidla k zaplacení částky 10 416 Kč představující zákonný příspěvek nepojištěného vozidla, neboť bylo zjištěno, že k vozidlu není sjednáno tzv. povinné ručení, denní sazba podle typu vozidla činila 93 Kč. Dále byl žalovaný vyzván k úhradě nákladů na uplatnění příspěvku nepojištěného vozidla ve výši 300 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 18. 9. 2019 včetně informací o zásilce [anonymizováno]). Výzva k úhradě zákonného příspěvku se do dispoziční sféry žalovaného dostala dne 1. 10. 2019 (zjištěno z informace o zásilce [anonymizováno]). Žalovaný byl i nadále upomínán k zaplacení zákonného příspěvku do garančního fondu, a to upomínkami ze dnů 20. 11. 2019 a 21. 1. 2020 (zjištěno z upomínky o úhradě nedoplatku ze dne 20. 11. 2019, 2. upomínky o úhradě nedoplatku ze dne 22. 1. 2020 včetně kopie obálky). Žalovanému byla následně dne 26. 6. 2020 zaslána právním zástupcem žalobce předžalobní výzva k plnění. (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně informace o sledování zásilky a tabulky k zásilce)

8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

9. Žalobce je [anonymizována tři slova] zřízené podle § 18 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ ZoPO“). Žalovaný byl v předmětném období od [datum] do [datum] veden v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel motorového vozidla a neměl v tuto dobu k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla, proto byl dle § 4 odst. 1 ZoPO, povinen zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti žalovaného podle § 1 odst. 2 ZoPO, tedy povinnosti pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla po dobu, kdy je vozidlo zapsané v registru vozidel. Denní sazba příspěvku činí 93 Kč, a to dle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 205/1999 Sb. Za 112 dnů trvajícího stavu, kdy předmětné vozidlo nebylo pojištěno, tak příspěvek do fondu žalobce dosáhl výše 10 416 Kč. Podle § 4 odst. 6 ZoPO povinnost zaplatit příspěvek a náklady žalobce zaniká, pokud žalobce do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. Podle § 4 odst. 7 ZoPO výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobkyně, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů žalobkyně u soudu. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, která splňovala uvedené zákonné náležitosti, dne 18. 9. 2019, čímž žalobci vzniklo v souladu s § 4 odst. 4 ZoPO společně s § 2a již zmíněné vyhlášky č. 205/1999 Sb. právo na zaplacení poplatku ve výši 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. Vzhledem k prodlení žalovaného vzniklo žalobci ode dne 1. 11. 2019 i právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. 10 % ročně. Žalobce se však po žalovaném domáhal zaplacení úroku z prodlení až od 3. 11. 2019 a soud byl tímto vázán. Soud tak s odkazem na výše uvedené žalobě v plném rozsahu vyhověl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), když bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, z tarifní hodnoty ve výši 10 716 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

11. O povinnosti žalovaného k úhradě nákladů řízení k rukám advokáta žalobce rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plnění soud určil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

12. Výrokem III. soud rozhodl tak, že přiznal soudem ustanovenému opatrovníkovi žalovaného náhradu nákladů řízení v částce 3 707 Kč. Tato odměna je stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 716 Kč sestávající z částky 1 232 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 1 540 Kč podle § 12a odst. 1 a. t. a z částky 1 232 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 1 540 Kč podle § 12a odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a 21% daň z přidané hodnoty z částky 3 064 Kč ve výši 643 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů bude opatrovníkovi po právní moci rozsudku vyplacena prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 4.

13. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto výrokem IV. podle § 148 o. s. ř. tak, že státu právo na náhradu nevzniklo, neboť jediným nákladem byla odměna opatrovníka žalovaného. Tyto náklady pak nese stát.