24 C 358/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalenou Kolářovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 167 550,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, a částku , částka, , jejichž splatnost se stanoví 15. den od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, a- úroku ve výši 15,9 % z částky , částka, od , datum, do , datum, ,- úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,- úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a- kapitalizovaného úroku ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, a dálečástky , částka, a- úroku ve výši 14,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení- úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a- kapitalizovaného úroku ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, a dálečástky , částka, a- úroku ve výši 10,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a- úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a- kapitalizovaného úroku ve výši , částka, od , datum, do , datum, ,zamítá.

IV. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou, návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, došlou soudu , datum, , domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným , datum, rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši , částka, , viz smlouva o úvěru č. , IBAN, , který žalobkyně vyplatila na běžný účet žalovaného v plné výši (dále také jako „úvěr 1“). Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“), a to na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr. Osobní údaje ověřuje žalobkyně proti informacím z klientových dokladů, údaje o klientově finanční situaci žalobkyni poskytuje sám klient a žalobkyně je dále dle potřeby ověřuje. Dále žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr používá úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který klient žalobkyni udělil v rámcové smlouvě). Dle smlouvy byl žalovaný zavázaný měsíčně hradit splátku úvěru v celkové výši , částka, , skládající se ze splátky jistiny a úroku 15,9 % ročně, a to vždy k 16. dni měsíce počínaje dnem , datum, , předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na , datum, . Splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas, žalobkyně proto přistoupila dne , datum, k zesplatnění úvěru. Výše pohledávky žalobkyně je tvořena nesplacenou jistinou ve výši , částka, , nesplaceným smluvním úrokem z úvěru do zesplatnění ve výši , částka, , žalobce požaduje dle interních pravidel zákonný úrok z prodlení až od 10. dne následujícího po zesplatnění. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu (to vše dále též jako „nárok 1“).

2. Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši , částka, , viz smlouva o úvěru č. , IBAN, . Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl mu úvěr č. , IBAN, schválen a dne , datum, vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši (dále také jako „úvěr 2“). Při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně postupovala dle shodných principů jako u nároku 1. Žalovaný byl zavázaný měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výš , částka, , skládající se ze splátky jistiny a úroku 14,9 % ročně, a to vždy k 13. dni měsíce počínaje dnem , datum, s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na , datum, . Počínaje splátkou ke dni , datum, nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny, žalobkyně proto přistoupila dne , datum, k zesplatnění úvěru. Aktuální výše pohledávky je tvořena nesplacenou jistinou ve výši , částka, a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru do zesplatnění (kapitalizovaný úrok) ve výši , částka, . Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu (to vše dále též jako „nárok 2“).

3. Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši , částka, , viz Smlouva o úvěru č. , IBAN, . Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl dne , datum, vyplacen na běžný účet žalovaného v plné výši (dále také jako „úvěr 3“). Při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně postupovala dle shodných principů jako u nároku 1. Žalovaný byl zavázaný měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši , částka, , skládající se ze splátky jistiny a úroku 10,9 % ročně, a to vždy k 14. dni měsíce. Počínaje splátkou ke dni , datum, nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny, žalobkyně proto přistoupila dne , datum, k zesplatnění úvěru. Aktuální výše pohledávky je tvořena nesplacenou jistinou ve výši , částka, a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru do zesplatnění (kapitalizovaný úrok) ve výši , částka, . Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu (to vše dále též jako „nárok 3“)., právnická osoba, rámcové smlouvě že dne , datum, bylo smluvními stranami sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku a zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzván. Účet se tedy neměl nikdy dostat do debetu (záporného zůstatku). Navzdory shora uvedenému se žalovaný na svém bežném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši , částka, (to vše dále jen jako „nárok 4“)., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně doplnila, že žalovaný na úvěr 1 zaplatil celkem částku , částka, , na úvěr 2 částku , částka, a na úvěr 3 částku , částka, . K posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně doplnila, že ohledně úvěrů 1, 2 a 3 vycházela z toho, že žalovaný bydlí u rodičů, je svobodný, nevyživuje žádné osoby, má jiné splátky v částce , částka, (úvěr 1), , částka, (úvěr 2, úvěr 3), příjmy ostatních členů domácnosti nebyly u úvěru 1 vyplněny, u úvěru 2 a 3 činí , částka, , výdaje domácnosti činí nebyly u úvěru 1 vyplněny, proto žalobkyně vycházela ze svých sofistikovaných statistických modelů, u úvěru 2 a 3 žalovaný uvedl výdaje ve výši , částka, a , částka, . Příjem žalovaného v částce , částka, (úvěr 1), , částka, (úvěr 2, úvěr 3) měsíčně žalobkyně ověřila vždy z potvrzení od zaměstnavatele žalovaného.

6. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním občanem Ukrajiny. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle článku 48 odst. 5 smlouvy č. 123/2002 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Pravomoc zdejšího soudu je dána, neboť žalovaný má na území České republiky evidován pobyt.

7. Podle článku 48 odst. 1 smlouvy č. 123/2002 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, se smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Rozhodným právem je tak právo české, které si strany smlouvy výslovně ujednaly v čl. Závěrečná ustanovení, odst. , právnická osoba, podmínek žalobkyně.

8. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k jednání konanému dne , datum, se bez omluvy nedostavil. Soud věc dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen jako „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného.

9. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav:

10. Nárok 111. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, a žalovaný jej mohl plně začít využívat. Nedílnou součástí rámcové smlouvy jsou mimo jiné Obchodní podmínky, Podmínky pro používání úvěru, Podmínky pro používání karet a Ceník (zjištěno z Rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, a z Obchodních podmínek , Jméno žalobkyně, ., Podmínek pro používání úvěru, Ceníku, jež jsou její nedílnou součástí).

12. Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k uvedené rámcové smlouvě č. , hodnota, , na základě kterého se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout neúčelový úvěr v částce , částka, , na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, . Dohodnutá úroková sazba činila 15,9 % ročně, úvěr měl žalovaný splácet ve splátkách po , částka, , vždy k 16. dni v měsíci (zjištěno z Dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Podmínek pro používání úvěru, splátkového kalendáře).

13. Žalobkyně před poskytnutím půjčky posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný měl aktivní splátkový produkt s měsíční splátkou , částka, za (se zůstatkem , částka, ). V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že žije u rodičů, je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti, výdaje domácnosti nevyplnil, stejně jako příjem ostatních členů domácnosti, a jeho příjem činí , částka, . Žalobkyně měla k dispozici potvrzení o příjmu žalovaného od společnosti SZ – , právnická osoba, ., dle něhož byl průměrný měsíční příjem žalovaného za prosinec 2015 až únor , částka, (zjištěno z úvěrové zprávy ze dne , datum, , přehledu žádostí o úvěr-aplikační data, potvrzení o výši příjmů ze dne , datum, ).

14. Žalobkyně žalovanému dne , datum, poskytla úvěr v částce , částka, na běžný účet žalovaného (zjištěno z výpisu z běžného účtu žalovaného za období , datum, ). Splátky nebyly žalovaným řádně a včas uhrazeny. Žalovaný na úvěr 1 zaplatil celkem , částka, (zjištěno ze splátkového kalendáře, přehledu plateb).

15. Žalobkyně tak dne , datum, přistoupila k předčasnému zesplatnění úvěru, o čemž žalovaného informovala předžalobní výzvou ze dne , datum, . Ke dni zesplatnění činil celkový dluh , částka, , kdy tato částka se skládala mimo jiné z půjčky ve výši , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do , datum, s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, přistoupí k podání žaloby (zjištěno z výzvy k zaplacení dluhu – předžalobní výzvy ze dne , datum, , podacího archu a přehledu plateb).

16. Nárok 217. Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k uvedené rámcové smlouvě č. , hodnota, , na základě kterého se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout neúčelový úvěr v částce , částka, , na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, . Dohodnutá úroková sazba činila 14,9 % ročně, úvěr měl žalovaný splácet ve splátkách po , částka, , vždy k 13. dni v měsíci (zjištěno z Dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Podmínek pro používání úvěru, splátkového kalendáře).

18. Žalobkyně před poskytnutím půjčky posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný měl aktivní splátkový produkt s měsíční splátkou , částka, (se zůstatkem , částka, ). V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že žije u rodičů, je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti, výdaje domácnosti činí na bydlení činí , částka, , na léky, jídlo a dopravu , částka, , splátky všech členů nevyplnil, příjem ostatních členů domácnosti činí , částka, , a jeho příjem činí , částka, . Žalobkyně měla k dispozici potvrzení o příjmu žalovaného od společnosti , právnická osoba, , dle něhož byl průměrný měsíční příjem žalovaného za březen až květen , částka, (zjištěno z úvěrové zprávy ze dne , datum, , přehledu žádostí o úvěr-aplikační data, potvrzení o výši příjmů ze dne , datum, ).

19. Žalobkyně žalovanému dne , datum, poskytla úvěr v částce , částka, na běžný účet žalovaného (zjištěno z výpisu z běžného účtu žalovaného za období , datum, ). Splátky nebyly žalovaným řádně a včas uhrazeny. Žalovaný na úvěr 2 zaplatil celkem , částka, (zjištěno ze splátkového kalendáře, přehledu plateb).

20. Žalobkyně tak dne , datum, přistoupila k předčasnému zesplatnění úvěru, o čemž žalovaného informovala předžalobní výzvou ze dne , datum, . Ke dni zesplatnění činil celkový dluh , částka, , kdy tato částka se skládala mimo jiné z půjčky ve výši , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do , datum, s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, přistoupí k podání žaloby (zjištěno z výzvy k zaplacení dluhu – předžalobní výzvy ze dne , datum, , podacího archu a přehledu plateb).

21. Nárok 322. Dne , datum, uzavřel žalovaný s žalobkyní Dodatek č. , hodnota, k uvedené rámcové smlouvě č. , hodnota, , na základě kterého se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout neúčelový úvěr v částce , částka, , na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, . Dohodnutá úroková sazba činila 10,9 % ročně, úvěr měl žalovaný splácet ve splátkách po , částka, , vždy k 14. dni v měsíci (zjištěno z Dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Podmínek pro používání úvěru, splátkového kalendáře).

23. Žalobkyně před poskytnutím půjčky posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný měl dva aktivní splátkové produkty s měsíční splátkou celkem , částka, za oba splátkové produkty (se zůstatkem , částka, ). V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že žije u rodičů, je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti, výdaje domácnosti činí na bydlení činí , částka, , na léky, jídlo a dopravu , částka, , splátky všech členů nevyplnil, příjem ostatních členů domácnosti činí , částka, , a jeho příjem činí , částka, (zjištěno z úvěrové zprávy ze dne , datum, , přehledu žádostí o úvěr-aplikační data).

24. Žalobkyně žalovanému dne , datum, poskytla úvěr v částce , částka, na běžný účet žalovaného (zjištěno z výpisu z běžného účtu žalovaného za období , datum, ). Splátky nebyly žalovaným řádně a včas uhrazeny. Žalovaný na úvěr 3 zaplatil celkem , částka, (zjištěno ze splátkového kalendáře, přehledu plateb).

25. Žalobkyně tak dne , datum, přistoupila k předčasnému zesplatnění úvěru, o čemž žalovaného informovala předžalobní výzvou ze dne , datum, . Ke dni zesplatnění činil celkový dluh , částka, , kdy tato částka se skládala mimo jiné z půjčky ve výši , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do , datum, s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, přistoupí k podání žaloby (zjištěno z výzvy k zaplacení dluhu – předžalobní výzvy ze dne , datum, , podacího archu a přehledu plateb).

26. Nárok 427. Konečný zůstatek na běžném účtu žalovaného činil minus , částka, (zjištěno z výpisu z běžného účtu za období , datum, – , datum, ).

28. Žalobkyně předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvala k zaplacení celkového dluhu , částka, , kdy tato částka se skládala mimo jiné z dluhu na běžném účtu v částce , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do , datum, s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, přistoupí k podání žaloby (zjištěno z výzvy k zaplacení dluhu – předžalobní výzvy ze dne , datum, , podacího archu a přehledu plateb).

29. Po právní stránce posuzoval soud nárok uplatněný žalobkyní následovně:

30. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smluv o úvěru dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o. z.“) a zákona o spotřebitelském úvěru, neboť v daném případě se jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420, § 419 a § 1810 a násl. o. z.

31. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

32. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

33. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

34. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

35. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

36. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

37. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

38. Podle § 2397 o. z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

39. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

40. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

41. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

42. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

43. Podle čl. 23 směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

44. Předně je zapotřebí uvést, že soud má za to, že neplatnost smlouvy při nedostatečném posuzování úvěruschopnosti (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je neplatností absolutní dle § 588 o. z., jak ostatně plyne i z rozsudku Soudní dvora Evropské unie ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18, v němž je uvedeno, že „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“.

45. Soud tedy zkoumal, zda žalobkyně před uzavřením smluv o úvěrech 1 – 3 posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, jak požaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Po provedeném dokazování z pohledu soudu žalobkyně úvěruschopnost žalovaného dostatečně nezkoumala, respektive žalobkyně nic takového neprokázala. Soud má za to, že věřitel může dostát své povinnosti pouze tehdy, pokud objektivně zjistí příjmy a výdaje dlužníka, např. prostřednictvím výplatních pásek, výpisů z bankovních účtů apod., a následně takto zjištěné informace vyhodnotí, kdy na jedné straně posoudí příjmy, na straně druhé výdaje, přičemž z rozdílu těchto hodnot zjistí, zda dlužník má dostatek finančních prostředků na splácení úvěru. Jen tímto způsobem věřitel dostojí své povinnosti dle zákona posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr.

46. U úvěru 1 žalobkyně disponovala údaji o příjmech žalovaného, jež ověřila, nikoli však o jeho výdajích. Ověřený příjem žalovaného činil , částka, měsíčně. Žalobkyně pak vyšla z výdajů, jež stanovila dle své expertní analýzy, částkou , částka, . Žalobkyně měla rovněž informace, že splátkové zatížení žalovaného již činí , částka, . Za situace, kdy příjem žalovaného činil , částka, měsíčně a jeho splátkové zatížení již činilo , Anonymizováno, , bylo na žalobkyni, aby se minimálně pokusila zjistit výdaje žalovaného, a to alespoň výdaje pravidelně vznikající, jako jsou výdaje na bydlení apod. Nelze přitom vyjít z toho, že žalovaný žádné výdaje za bydlení nemá, neboť uvedl, že žije u rodičů. Pokud žalobkyně výdaje žalovaného žádným způsobem nezjišťovala, neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr 1 řádně. U úvěru 2 a 3 žalovaný uvedl výdaje v částce celkem , částka, měsíčně a nové splátkové zatížení žalovaného činilo , částka, měsíčně (úvěr 2) a , částka, (úvěr 3). Nelze tak než uzavřít, že příjmy žalovaného nebyly dostatečné pro pokrytí jeho výdajů spolu s novým splátkovým zatížením. Pokud žalobkyně dospěla k opačnému závěru, neboť vycházela z výdajů žalovaného, jež stanovila na základě své expertní analýzy (v částce , částka, ), aniž ověřila, zda podstatně vyšší výdaje, jež uváděl žalovaný, jsou pravdivé, neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr 2 a 3 řádně, kdy žalobkyně měla k dispozici údaje o příjmech a výdajích žalovaného, a přesto poskytla žalovanému úvěry 2 a 3 a zatížila žalovaného dalšími splátkovými povinnostmi v částkách i přesto, že příjmy žalovaného , částka, nepokrývaly jeho tvrzené výdaje (, částka, ) společně s již stávajícím splátkovým zatížením a s novým splátkovým zatížením na základě smluv o úvěru uzavřených s žalobkyní. Skutečnost, že ostatní členové domácnosti mají mít příjem , částka, , pak žalobkyně žádným způsobem neověřila, a tedy z tohoto údaje nelze vycházet.

47. Jaké skutečnosti je poskytovatel úvěru povinen za účelem dostatečného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zkoumat uvedl příkladmo Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Tyto skutečnosti v zásadě odpovídají tomu, k čemuž dospěl i soud zdejší. Nejvyšší soud ve zmiňovaném rozhodnutí dodal, že poskytovatel úvěru je povinen zjištěné informace „porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“, a že „věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.“, s tím, že „na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“. S těmito závěry se ztotožnil rovněž Ústavní soud, a to například v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18.

48. Na základě shora uvedeného jsou tak smlouvy o úvěru 1, o úvěru 2 a o úvěru 3 absolutně neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z., jelikož v rámci jejich uzavření došlo k porušení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když nedošlo k dostatečnému prověření úvěruschopnosti spotřebitele (žalovaného) před uzavřením smluv. Pokud je tedy smlouva neplatná, je žalovaný povinen žalobkyni ve smyslu § 2991 o. z. a § 2993 o. z. vrátit bezdůvodné obohacení, které je tvořeno rozdílem mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla a částkou, kterou žalovaný žalobkyni na poskytnutý úvěr uhradil. Pro přehlednost jsou tyto částky uvedeny v tabulce níže:vše v Kčúvěr 1úvěr 2úvěr 3kolik žalobkyně poskytla, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizovánokolik žalovaný plnil, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizovánorozdíl-, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno49. Výše bezdůvodného obohacení, které je žalovaný žalobkyni povinen vydat, tedy činí , částka, (úvěr 2) a , částka, (úvěr 3), jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Co se týče úvěru 1, žalovaný plnil žalobkyni více, než obdržel, v této části (úvěru 1) tak žalobkyně nemá právo na žádné plnění.

50. Podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Citovanou část ustanovení lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení (shodně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Částky dle odst. 49 tohoto rozsudku soud uložil žalovanému zaplatit se splatností k 15. dni od právní moci rozsudku, a to vzhledem ke skutečnosti, že se tato doba pro úhradu dlužné částky soudu jeví jako doba přiměřená možnostem žalovaného. Žalovaný v řízení nebyl nijak kontaktní a soudu neposkytl žádnou součinnost, soudu tak proto ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno, natož pak prokázáno, že by v této stanovené době nebyl objektivně schopen splnit svůj závazek vůči žalobkyni. Soud tak dospěl k závěru, že doba 15 dnů plynoucí od právní moci rozsudku pro úhradu dluhu žalovaného je zcela přiměřená jeho možnostem. Nejvyšší soud (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dovodil, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení s tím, že upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti – buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené – která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.).

51. Nárok 4 z rámcové smlouvy ze dne , datum, posoudil soud podle § 2662 an. o. z., dle něhož banka a žalovaný uzavřeli smlouvu o účtu, přičemž mezi účastníky byly za poskytování těchto služeb sjednány poplatky. Žalovaný nedodržel smluvní povinnosti tím, že nezaplatil běžné poplatky, jež byly sjednány v rámci smlouvy o účtu, soud proto uložil žalovanému zaplatit částku , částka, , jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

52. Ve zbývající části soud žalobě s ohledem na absolutní neplatnost smluv o úvěru nevyhověl, jelikož žalobkyně na toto plnění nemá nárok. Soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítnul, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

53. Předmětem řízení bylo zaplacení částky , částka, , přičemž žalobkyně byla úspěšná co do částky , částka, (jistina), tedy žalovaný byl úspěšný v poměrné části 26,93 %. O náhradě nákladů řízení (výrok IV. rozsudku) proto soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a contrario tak, že žalovanému právo na jejich náhradu nepřiznal, jelikož žalovanému, který byl v řízení úspěšnější, v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly za situace, kdy v řízení neučinil žádný úkon.

54. O lhůtě k plnění výroku II. rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovenou povinnost uložil žalovanému splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení, neboť neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.