24 C 88/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Rybářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí údaje o zástupci pro zaplacení 13 622,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 622,32 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 927,80 Kč, s úrokem ve výši 16,90% ročně z částky 13 619,65 Kč od 24. 6. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 13 619,65 Kč od 24. 6. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 6 995,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení – advokáta.

III. Opatrovnici žalovaného příjmení jméno příjmení – advokátce se přiznává odměna za zastupování žalovaného v tomto řízení v částce 3 256 Kč.

IV. Státu právo na náhradu nákladů nevzniklo.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 22. 1. 2020 domáhá po žalovaném zaplacení shora uvedené částky, s odůvodněním, že byla mezi účastníky uzavřena dne datum smlouva o úvěru, kterou byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec až do výše 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 750 Kč. Žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil a na předžalobní upomínku nereagoval.

2. Žalovanému byl usnesením ze dne 3. 3. 2021, č.j. 24 C 88/2020-70, ustanoven v záhlaví uvedený opatrovník, a to z důvodu neznámého pobytu žalovaného.

3. Žalovaný se prostřednictvím svého opatrovníka vyjádřil k žalobě v tom smyslu, že nárok žalobkyně v celém rozsahu neuznává a navrhuje soudu zamítnutí žaloby, když žalobkyně neprokázal, že dostatečně ověřil úvěruschopnost žalovaného.

4. V projednávané věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout je dána podle článku 5 odst. 1 a článku 7 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovanému byly na území České republiky poskytovány bankovní služby.

5. Předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu. Rozhodné právo se proto určí dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Vzhledem k tomu, že si smluvní strany nezvolily jiné právo, řídí se jejich právní poměr na základě čl. 4 odst. 1 písm. b) citovaného nařízení českým právním řádem.

6. Po provedeném dokazování soud zjistil následující:

7. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 15 000 Kč s tím, že se žalovaný poskytnutý úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 750 Kč, a to společně se smluvním úrokem 16,90 % p.a. (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém úvěru, informací o úvěru) Součástí předmětné smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky účinnost a ceník účinnost (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém úvěru, informací o úvěru, všeobecných obchodných podmínek, ceníku)

8. Žalovaný neuhradil splátky za měsíce březen, duben a květen r. rok (zjištěno z výpisu úvěrového účtu žalovaného) Žalobkyně tak nejprve vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a až následně využila možnosti vypovězení smlouvy a zesplatnění celého dluhu dle čl. 7 předmětné smlouvy o úvěru. (zjištěno z poslední výzvy ze dne datum, rozhodnutí o okamžité splatnosti ze dne datum) Nově vzniklá jistina po zesplatnění úvěru činila 13 619,65 Kč. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 927,80 Kč, když celkový kapitalizovaný úrok by činil 4 830,50 Kč a žalovaný ve splátkách zaplatil pouze 3 902,70 Kč (zjištěno z výpisu úvěrového účtu žalovaného)

9. Žalovanému byla právním zástupcem žalobkyně zaslána dne datum předžalobní výzva k plnění. (zjištěno z výzvy k úhradě dluhu ze dne datum spolu s podacím archem)

10. Žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného z výše měsíčních příjmů a výdajů, když žalobkyně vedla žalovanému jeho běžný bankovní účet a měla tak přehled o jeho majetkových poměrech. Z dostupných evidencí bylo žalobkyni známo, že je žalovaný zatížen úvěrem, přičemž měsíční splátka činila 14 531 Kč. Ve výsledku tak zbývalo žalovanému měsíčně 4 785 Kč (zjištěno ze otisku obrazovky aplikace anonymizováno – anonymizována dvě slova pro žalovaného, žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, výpis z účtu žalovaného za období datum až datum)

11. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:

12. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o.z., na základě které mu žalobkyně poskytla úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně přistoupila ke dni datum v souladu se smluvními podmínkami k zesplatnění úvěru, jelikož žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Protože se žalovaný ve smyslu § 1968 o.z. ocitnul v prodlení s vrácením peněžních prostředků, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném dle § 1970 o.z. i zaplacení zákonného úroku z prodlení, tak i úroků smluvních, a to ve výši 16,90 % ročně, k jejichž placení se žalovaný pro případ svého prodlení se splácením jistiny úvěru zavázal ve předmětné smlouvě. Soud tudíž žalobě vyhověl a rozhodl způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozsudku.

13. Soud se též věnoval otázce, zda žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle rozsudku Soudního dvora EU č. C -679/18, ze dne 5. 3. 2020, je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel úvěru řádně a dostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele úvěru. Zde soud musí uzavřít, že žalobkyně postupovala dostatečně pečlivě, když nevycházela pouze z prohlášení žalovaného, ale též z dostupných evidencí a stavu bankovního účtu žalovaného, který vedla právě žalobkyně. Nic tak nenasvědčovalo tomu, že žalovaný nebude schopná poskytnutý úvěr splácet.

14. Soud proto s odkazem na výše uvedené žalobě v plném jejím rozsahu vyhověl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 995,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, z tarifní hodnoty ve výši 13 622,32 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 660 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 1 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 120 Kč ve výši 1 075,20 Kč.

16. O povinnosti žalovaného k úhradě nákladů řízení k rukám advokáta žalobce rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plnění soud určil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

17. Výrokem III. soud rozhodl tak, že přiznal soudem ustanovenému opatrovníkovi žalovaného náhradu nákladů řízení v částce 3 256 Kč. Tato odměna sestává z odměny stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 622,32 Kč sestávající z částky 1 328 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 1 660 Kč podle § 12a odst. 1 a. t. a z částky 1 328 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 1 660 Kč podle § 12a odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t..

18. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto výrokem IV. podle § 148 o. s. ř. tak, že státu právo na náhradu nevzniklo, neboť jediným nákladem byla odměna opatrovníka žalovaného. Tyto náklady pak nese stát. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.