27 C 100/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Schütznerovou ve věci Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec o určení vlastnického práva

I. Žaloba na určení, že Anonymizováno Anonymizováno byla ke dni úmrtí Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno výlučným vlastníkem bytové jednotky č. Anonymizováno/Anonymizováno, umístěné v přízemí budovy č. p. Anonymizováno na pozemku parc. č. Anonymizováno (zastavěná plocha a nádvoří), vše v katastrálním území Anonymizováno, obec adresa, zapsaná na LV č. Anonymizováno vedeném u Katastrálního úřadu Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Katastrální pracoviště Anonymizováno a k jednotce neoddělitelně patřícího spoluvlastnického podílu o velikosti Anonymizováno/Anonymizováno ke společným částem budovy č. p. Anonymizováno, bytový dům a k pozemku parc. č. Anonymizováno, zapsáno v katastrálním území Anonymizováno, obec Anonymizováno na LV Anonymizováno vedeném u Katastrálního úřadu Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno jméno FO, Katastrální pracoviště Anonymizováno, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinně zaplatit žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobci se svým návrhem domáhali určení vlastnického práva, kdy uvedli, že žalobu podávají jako dědici ze zákona prodávající strany kupní smlouvy, jejíž platnost je touto žalobou napadána. Prodávající stranou kupní smlouvy byla paní Anonymizováno Anonymizováno, zemřelá dne datum (dále jen „zůstavitelka“ či „teta“) a žalobci jsou pozůstalou neteří a pozůstalým synovcem jmenované. Ačkoliv žalobci nebyli přímými potomky zemřelé tety byl jejich vztah velice blízký a obdobný vztahu matky a dětí, teta byla sestrou matky žalobců, která zemřela již v roce Anonymizováno a otec žalobců zemřel již v roce Anonymizováno a pro žalobce proto byla představitelkou jejich nejbližší rodiny, se kterou oba byli v neustálém a pravidelném kontaktu, osobním či telefonickém. Žalobkyně žijící v Německu si s tetou pravidelně dopisovala a alespoň jednou za týden telefonovala. Teta měla jediného syna Anonymizováno Anonymizováno, který předemřel. Teta žila ve svém bytě se svou matkou, tedy babičkou žalobců, která zemřela v roce 1995, žalobci a celá rodina měli byt spojený s rodinným zázemím tvořícím tetou a babičkou. Bratranec a teta byli jediní blízcí příbuzní, žalobci ji do tohoto bytu pravidelně chodili navštěvovat. Mnoho času trávili též na chatě ve Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, kam jezdili jako malé děti a později žalobkyně i se svým synem Anonymizováno. Teta byla od poloviny prosince 2021 v podezřelý výraz na Anonymizováno Anonymizováno, poté v lednu 2022 byla přemístěna do Anonymizováno v Anonymizováno, následně zpět do nemocnice na Anonymizováno Anonymizováno, a nakonec na geriatrii v nemocnici v Anonymizováno Anonymizováno, kde zemřela. V posledních letech svého života měla pečovatelku paní Anonymizováno, kterou si hradila ze svých vlastních zdrojů a která jí chodila uklízet, pomáhat s vyřizováním různých administrativních věcí i v souvislosti s návštěvy lékařů. Kromě toho měla teta zajištěnou donášku obědů. Pokud je žalobcům známo, žalovaná byla známou zemřelého syna tety Anonymizováno Anonymizováno, přes kterého se seznámila též s tetou. Žalobci se až v rámci projednání dědictví dozvěděli, že bytová jednotka tety na adrese Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, nebyla ke dni úmrtí tety vedena v katastru nemovitostí v jejím vlastnictví, nýbrž ve vlastnictví žalované. Teta se kontinuálně vyjadřovala v tom smyslu, že by chtěla byt odkázat synovi žalobkyně Anonymizováno, kterého zná odmalička, který vždy měl k české části rodiny velice blízko a při každé své cestě do Anonymizováno tetu navštěvoval. Žalobkyně v tomto ohledu ale na tetu nikdy netlačila a k tomuto tématu hovor z úcty a slušnosti nezaváděla. Až v rámci dědického řízení vyšlo najevo, že byt byl již před smrtí tety převeden na žalovanou na základě kupní smlouvy z 27. 5. 2020 za kupní cenu ve výši 500 000 Kč. Jedná se o byt o velikosti 2kk, o rozloze 44,6 m² v Anonymizováno Anonymizováno, žalobci mají za to, že skutečná cena předmětného bytu byla i v roce 2020 mnohonásobně vyšší než cena částka. V současné době by se mohla pohybovat okolo částky částka, tedy desetinásobku sjednané kupní ceny a v době uzavření kupní smlouvy byla sjednaná kupní cena nejméně 8 × nižší než cena obvyklá v daném čase a místě. Žalobci dále uvedli, že pro celkové hodnocení je významné, v jaké době a situaci byla napadená kupní smlouva uzavírána, a to nejen z osobního pohledu tety, ale i z pohledu celospolečenského. V době uzavírání smlouvy byla teta devadesátiletou starou dámou, které zemřel jediný potomek, měla zásadní problémy s pohyblivostí z důvodu problémů s kyčelním kloubem a po dobu zhruba 2,5 roku před svou smrtí téměř nevycházela z domu. K tomu se na jaře 2020 začaly v souvislosti s přísnými vládními nařízeními projevovat celospolečenské dopady světové pandemie covidu 19, toto období bylo psychicky zatěžující pro celou populaci, zejména pak tím utrpěly osoby staré, žijící samostatně, které se ocitly často v úplné izolaci. Teta se tak na období minimálně tří měsíců ve vysokém věku a po úmrtí jediného syna ocitla v tíživé sociální situaci v izolaci, kterou nemohl zásadním způsobem napravit ani pravidelný telefonický kontakt s žalobkyní. Kupní smlouva byla uzavřena záhy poté, co byl opět umožněn nějaký kontakt mezi osobami z různých domácností. Teta se tak ocitla v momentu překvapení, kdy po několika měsících izolace se jednalo o nečekanou návštěvu dvou mladých a rázných osob, tedy žalované a advokáta, neměla v takové chvíli možnost a ani nebyla s ohledem na svůj věk a psychický stav schopna zvážit význam a dosah uzavírané smlouvy, byla v dané situaci a s ohledem na svůj věk zvýšeně ovlivnitelná, když je nesporné, že teta jako stará a vystrašená paní žijící o samotě byla vysoce sugestibilní a měla významně sníženou schopnost odolávat stresu, což mělo za následek skutečnost, že podlehla rychle jakémukoliv nátlaku. Téměř u každého člověka je ve věku blížícím se 90 letům alespoň v nějaké míře rozvinuta demence. Na zhoršený psychický stav a rozumové vnímání tetou poukazuje i chování tety, jak jej vnímalo její okolí. Teta neustále opakovala věci, které říkala, často hovořila pouze o věcech z dávné minulosti. Telefonáty s ní běžně trvaly i 2 hodiny. Svému okolí tvrdila, že ji neustále někdo v noci telefonuje, byla vystrašená, že po ní pořád někdo chce něco a zároveň si stěžovala, že je neustále sama. Při některých návštěvách působila až nepřítomně, odcizeně a někdy jakoby viděla neteř snad poprvé. Při uzavírání kupní smlouvy nebyla teta vůbec schopna posoudit důsledky svého jednání, význam a důsledky svého jednání nebyla schopna správně vnímat. Dále žalobci uvedli, že žalobce měl s ohledem na podezřelý výraz své ženy omezené možnosti tetu navštěvovat, neboť žalobcova žena trpěla Anonymizováno Anonymizováno, v posledních letech ji nemohl nechávat doma samotnou, tudíž s tetou převážně telefonoval. Žalobcova manželka zemřela několik týdnů po tetě žalobců. Žalovaná celou situaci tety znala, využila situace vedena vlastní touhou po majetku a obohacení sebe na úkor bezbranné staré podezřelý výraz osoby. Dále žalobci poukázali na podivný způsob úhrady kupní ceny, která měla být podle kupní smlouvy uhrazena v hotovosti ve třech splátkách, kdy mají důvod se domnívat, že k úhradě této nízké kupní ceny vůbec nedošlo. Žalobci disponují několika bankovními výpisy z období posledních let, kdy z těchto je patrné, že v období mezi lety 2019-2022 na bankovní účet kromě pravidelných plateb důchodu žádné peníze nebyly vloženy a už vůbec ne ve statisícových částkách. Naopak z nich vyplývá převod částky ve výši částka ve prospěch žalované, k poslednímu vyššímu výběru z účtu tety pak došlo v den jejího úmrtí, celkem za období před její smrtí bylo z jejího účtu vybráno částka. Dále žalobci uvedli, že žalovaná se vetřela do přízně tety po úmrtí jejího syna a využívaje její podezřelý výraz slabosti a tíživé životní situace, aby získala buď bez protiplnění nebo za protiplnění naprosto neadekvátní nemovitý majetek vysoké hodnoty, podle žalobců byla kupní smlouva prokazatelně uzavřena za nápadně nevýhodných podmínek. Žalobci dále uvedli, že byli v dobré víře, že žalovaná byt po panu Anonymizováno zdědila. Vzhledem k tomu, že se v rámci dědického řízení dozvěděli o prodeji bytu žalované, začali mít pochybnosti i ohledně dědictví po panu synovi zůstavitelky a vyžádali si na katastru nemovitostí nabývací titul žalované, kdy se dozvěděli, že žalovaná koupila byt i od pana Anonymizováno, a to již v roce 2016 za cenu 200 000 Kč. I v tomto případě byl tedy koupen za naprosto nepřiměřenou cenu. Podle žalobců jako kupní smlouva absolutně neplatnou, jelikož je v rozporu s dobrými mravy, navíc vykazuje znaky lichevní smlouvy, když sjednaná kupní cena je v hrubém nepoměru k hodnotě bytu a bylo využito tísně a nezkušenosti, rozumové slabosti či rozrušení tety. Žalobce jsou přesvědčeni, že s ohledem na věk a již se projevující problémy po rozumové a psychické stránce, teta uzavřela smlouvu v duševní poruše. Teta také neměla přehled o reálných cenách a podmínkách, za které se nemovitosti v jméno FO prodávají, jak se tyto věci zařizují a na koho se obrátit, žalovaná jako 40letá žena naopak musela mít přehled o současných realitních cenách, resp. měla možnost si je zjistit. Lze bez dalšího předpokládat, že o hrubém nepoměru mezi cenou za byt a protiplněním věděla, respektive tento nepoměr byl v jejím zájmu a sama jej iniciovala, když totiž již v minulosti zneužila syna tety Anonymizováno. V daném případě je nepoměr plnění tak extrémní, že žalobci jsou toho názoru, že již samotný extrémní nepoměr kupní ceny zakládá rozpor smlouvy s dobrými mravy a jen tím je v souladu s § 518 odst. 1 OZ ve spojení s § 547 OZ dána její absolutní neplatnost (odkázali na rozhodnutí 30Cdo 670/2013). Žalobcům svědčí naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva, neboť jím jako jediným zákonným dědicům bylo zasaženo do jejich majetkové sféry. S ohledem na uvedené se domáhali určení, že paní Anonymizováno Anonymizováno byla ke dni úmrtí datum výlučným vlastníkem bytové jednotky číslo Anonymizováno/Anonymizováno umístěnou v přízemí budovy č.p. Anonymizováno na pozemku p. č. Anonymizováno v katastrálním území Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila s tím, že uplatněný nárok neuznává a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že tvrzení žalobců uvedená v žalobě považuje za pouhé hypotézy a domněnky, které jsou vystaveny především na nepravdivých nebo účelových tvrzeních či dohadech. Trvá na tom, že kupní smlouva z Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno, kterou uzavřela s paní Anonymizováno Anonymizováno, je zcela platná, nebyla uzavřená za jakýchkoliv nevýhodných podmínek pro paní Anonymizováno, tato ji neuzavírala v podezřelý výraz poruše a nejedná se o lichevní smlouvu: Tato smlouva byla uzavřená z podnětu paní Anonymizováno a ve znění, které požadovala žalovaná. Paní Anonymizováno byla v roce 2020, ale i v období následujícím, duševně zdráva a byla po všech stránkách schopna rozhodovat o vlastních věcech a uvědomovat si dobře důsledky svých rozhodnutí a svého jednání, nebyla nijak omezena ve svém jednání a tato jednání činila po zralé úvaze. Se žalovanou měla velice blízký vztah. K návrhu dále uvedla, pokud jde o tvrzení žalobců týkající se nabytí bytu žalovanou od pana Anonymizováno Anonymizováno, seznámila se s ním v roce 2006, prováděla pro něj nejprve domácí práce. Postupem času se jejich vztah přenesl do roviny přátelské a kamarádské. Pan Anonymizováno byl bezdětný, k žalované si vytvořil velice úzký vztah. Často o ní hovořil, že by si přál mít takovou dceru. Přes jeho osobu se žalovaná seznámila také s jeho matkou, které rovněž pomáhala. Pan Anonymizováno ji krátce před úmrtím požádal, aby v případě jeho smrti pomohla jeho mamince, protože nemá nikoho jiného, kdo by jí pomohl. Žalovaná tuto pomoc přislíbila a také jí poskytovala. Pan Anonymizováno Anonymizováno jí z vlastního rozhodnutí nabídl, že na ni převede byt, který obýval, toto své rozhodnutí vysvětloval tím, že nemá jinou osobu, které by svůj byt mohl odkázat, nemá smysl, aby tento případně dědila jeho maminka, která má svůj vlastní byt. Vyjadřoval se také v tom smyslu, že se nepřeje, aby případně jeho byt po jeho smrti zdědili vzdálení příbuzní, ke kterým nemá žádné vazby a které vnímá jako cizí. Z důvodů, které popisoval jako důvody daňové, jí předložil návrh kupní smlouvy, kterou připravila notářka, která mu rovněž doporučila, aby převod bytové jednotky byl koncipován jako kupní smlouva se sjednanou kupní cenou ve výši 200 000 Kč, touto kupní smlouvou bylo rovněž pro něj sjednáno věcné břemeno doživotního bezplatného užívání, s tím, že tento si bude hradit služby spojené s užíváním bytu a současně bylo sjednáno zatížení bytové jednotky v podobě zákazu zcizení a zákazu zřízení zástavního práva po dobu jeho života. Žalovaná za takto stanovených podmínek s převodem bytu souhlasila. Kupní smlouva byla podepsána datum. Žalovaná uhradila stanovenou kupní cenu, podle informací pana Anonymizováno tento převod projednal rovněž se svou maminkou, která s tím souhlasila a sdělil jí rovněž, že svou maminku požádal, aby v případě jeho úmrtí tato poukázala z jím naspořených finančních prostředků částku částka ve prospěch žalované, a to z pozůstalosti, která po něm bude. Pan Anonymizováno v bytě bydlel a nadále se se žalovanou přátelil. Po jeho smrti žalovaná dostála svému závazku a poskytovala pomoc ve stáří jeho matce. Jejich vztahy byly velice blízké. Sama zůstavitelka jí nabídla, aby jí oslovovala jako babička. Stýkaly se spolu společně, chodily i na krátké procházky nebo do kavárny. V péči o zhotovitelku jí pomáhal rovněž její druh pan Anonymizováno Anonymizováno, a to zejména, pokud šlo o údržbu bytu zůstavitelky. Je jí známo, že zůstavitelka si sjednala další pomoc v domácnosti přes paní Anonymizováno, což ji vysvětlovala tím, že nechce, aby čas u ní trávila úklidem, že raději bude, když tento čas stráví jinou společnou aktivitou. Následně to byla zůstavitelka, kdo navrhl žalované, že jí daruje bytovou jednotku, kde bydlí. Byla to žalovaná, která jí navrhla, že jí za převod bytové jednotky uhradí částku částka. V této souvislosti se dotazovala zůstavitelky, zda chce zřídit doživotní bezúplatné břemeno bydlení a další omezení, stejná, jako byla v případě pana Anonymizováno, jejího syna, což odmítla s ohledem na svůj věk, kdy to považovala za zbytečné, s tím, že plně důvěřuje žalované, že jí nijak nebude omezovat v užívání bytové jednotky, což jí žalovaná přislíbila. Zůstavitelka o žalobcích hovořila málo, považovala je za vzdálené příbuzné, kteří o ni projevují pouze formální zájem. Podle přání zůstavitelky oslovila advokáta a požádala jej o vypracování návrhu kupní smlouvy s tím, že požadovala, aby v kupní smlouvě bylo uvedené, že kupní cena byla stanovena nejen s ohledem na stav převáděné nemovité věci, ale také s ohledem na fakt, že dlouhodobě pečovala o zůstavitelku a poskytovala jí pomoc ve stáří. Oslovený advokát, před podpisem kupní smlouvy dne datum tuto se zůstavitelkou projednal a poté ověřil podpisy stran. S péčí a pomocí pro zůstavitelku žalovaná pokračovala i po podpisu kupní smlouvy. V době podezřelý výraz zůstavitelky, to byla žalovaná, kdo pro ně zajistil telefon, zřídil paušál a také to byla ona, koho zůstavitelka označila jako kontaktní osobu, na kterou se má zdravotní zařízení obracet. Byla to rovněž žalovaná, kdo byl nemocnicí informován o úmrtí zůstavitelky a kdo s ní byl v kontaktu po celou dobu její podezřelý výraz a rovněž zařizovala její pohřeb. Žalovaná dále k žalobě a tvrzení žalobců uvedla, že rozhodně při převodu bytové jednotky nevyužila jakékoliv tísně, lehkomyslnosti či nezkušenosti zůstavitelky. Zůstavitelka byla v době, kdy sama přišla s návrhem na převod bytové jednotky zcela při smyslech, nebyla v žádném stavu tísně. Byla osobou zvyklou starat se sama o sebe. Jednala vždy po zralé úvaze, svá rozhodnutí vždy zdůvodňovala. Pokud jde o hodnotu bytové jednotky, uvedla žalovaná, že je třeba zdůraznit, že neplatnost kupní smlouvy pro její lichevnost není možné dovozovat pouze z rozdílu takového vzájemného plnění, ale je potřeba přihlížet ke všem okolnostem daného převodu a tedy důvodům, které účastníky kupní smlouvy vedly právě k uzavření takové kupní smlouvy. Její jednání nebylo v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, kupříkladu sp. zn. 30 Cdo 670/2013 či spisová značka. Žalovaná rovněž odmítla tvrzení žalobcům týkající se toho že by zůstavitelka trpěla demencí, stejně tak nebyla ani osobou se zvýšenou sugestibilitou nebo osobou, která by jednala bez náležitého rozmyslu. Nebyla v žádném stavu tísně, kdy uzavření smlouvy o převodu bytové jednotky sama iniciovala, nebyl na ni vyvíjen jakýkoliv nátlak nebo ji ani k tomu nenutily jiné okolnosti. Veškerá tvrzení žalobců o rozumové slabosti, zvýšené sugestibilitě, ovlivnitelnosti nebo demenci, považuje žalovaná za spekulativní, smyšlené a neuctivé ve vztahu k zůstavitelce. Žalovaná zcela odmítla, že by jakkoliv využila zůstavitelku vedena snahou o vlastní obohacení. Toto tvrzení žalobců považuje za ryze účelové, nepravdivé. Žalobci se naopak snaží zvrátit vůli zůstavitelky a její svobodné rozhodnutí o tom, jak naložit se svým majetkem. Toto jednání žalobců je motivováno zištnými důvody. Uzavřená kupní smlouva není neplatná, ale jde o řádně uzavřenou kupní smlouvu, která odpovídá projevu vůle zůstavitelky, a to projevu vůle, které učinila svobodně, vážně a při plném zachování rozumové a volní složky jednání. Navrhla proto zamítnutí žaloby.

3. Žalobci stran vyjádření žalované k výši kupní ceny a argumentu žalované o tom, že kupní cena měla zohledňovat stav bytové jednotky uvedli, že je pravdou, že byt nebyl rekonstruovaný, byl ale v dobrém stavu, jednalo se o obývaný a udržovaný byt. Jeho stav tedy nemohl mít na stanovení ceny žádný zásadní vliv. Žalobci rovněž nesouhlasili s tvrzením žalované, týkajícím se dlouhodobé nezištné pomoci ve stáří, kdy s tímto dle nich není v souladu převod částky ve výši částka ve prospěch žalované datum, ani žalovanou činěné pravidelné výběry částek z účtu zůstavitelky, a to i v den jejího úmrtí. Tvrzení, že si pan Anonymizováno přál, aby teta převedla žalované z jeho pozůstalosti částku 300 000 Kč žalovaná něčím nedoložila. Z korespondence žalobkyně s tetou nijak nevyplývá, že by jí žalovaná poskytovala pomoc, kde v dopisech zmiňovala pouze pomoc paní jméno FO, kterou si hradila. Žalobci dále uvedli, že jednání žalované je vysoce nestandardní, nepoctivé, proti dobrým mravům. Ve skutečnosti žádným zvláštním způsobem nepomáhala ani v domácnosti syna tety. Ten byl bezdětným vdovcem a ve špatném podezřelý výraz stavu, holdující alkoholu, čehož žalovaná zjevně využila v době, kdy se k tetě a do její domácnosti vetřela. Tetě bylo 89 let, ztratila jediného syna, na všechny v dané době negativně dopadaly omezující covidová opatření. Vzhledem k tomu, že žalovaná měla již bydlení pro sebe zajištěné, neměla žádný zvláštní důvod na údajný návrh tety přistupovat a kupní smlouvu za takto směšnou cenu v tak složitých dobách a přidaném podezřelý výraz rozpoložení tety uzavírat. V souladu s dobrými mravy by se jevilo jedině doporučení na sepis závěti dle vůle tety.

4. Po provedeném dokazování vzal soudce prokázané následující skutečnosti.

5. Žalovaná dne datum jako kupující uzavřela kupní smlouvu s prodávající, paní Anonymizováno Anonymizováno, týkající se bytu číslo Anonymizováno/Anonymizováno, umístěného v budově č.p. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, v němž paní Anonymizováno bydlela. Anonymizováno Anonymizováno byla sestrou matky žalobců, tedy jejich tetou, zemřela dne datum. Pozůstalostní řízení bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno. V rámci uvedeného řízení se žalobci dozvěděli o tom, že předmětný byt není předmětem pozůstalosti, neboť byla uzavřena kupní smlouva se žalovanou. Tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné (kupní smlouva ze dne 27. 5. 2020, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 z datum, č.j. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno–Anonymizováno).

6. Paní Anonymizováno Anonymizováno měla syna pana Anonymizováno, který předemřel. Pan Anonymizováno Anonymizováno spolu se žalovanou uzavřeli dne 21. 11. 2016 kupní smlouvu týkající se bytu, v němž p. Anonymizováno Anonymizováno žil, což bylo rovněž mezi stranami skutečnost nesporná (kupní smlouva z dne 21. 11. 2016).

7. Žalovaná byla původní známou p. Anonymizováno Anonymizováno, přes něj se posléze seznámila s jeho matkou. Tvrzením žalované, o němž neměl soud důvod pochybovat (a které rovněž nebylo zpochybněno žádným provedeným důkazem) vzal soud za prokázané, že jmenovaný měl k žalované blízký vztah. Před smrtí ji požádal, aby se postarala o jeho matku. Vzhledem k tomu, že neměl mimo matku rodinu, rozhodl se převést byt na žalovanou, kdy se dohodli na tom, že byt bude do smrti užívat, zřízeno bylo věcné břemeno (tvrzení žalované, listina nazvaná osobní doporučení ze dne datum podepsané panem Anonymizováno Anonymizováno).

8. Dále vzal soud za prokázané (a to z výpisu z účtů na jméno Anonymizováno Anonymizováno u právnická osoba za období od datum-datum, 1. 8. až datum, 1. 9. až datum, 1. 9. až datum, 1. 10. až datum, září 2019 a mimořádným výpisem z zúčtovaných transakcí na jméno Anonymizováno Anonymizováno u Anonymizováno Anonymizováno za období datum-datum), že z účtu zůstavitelky byly v uvedeném období prováděny větší výběry peněz, kdy k poslednímu výběru došlo v den smrti zůstavitelky. K těmto výběrům vzal soud provedeným dokazováním, a to výslechem žalované, že žalovaná disponovala platební kartou zůstavitelky, kdy na její pokyn prováděla výběry kartou v době, kdy již zůstavitelka z důvodu omezené možnosti chůze nemohla sama dojít do bankomatu. A dále výběry i v pozdější době, kdy z výslechu žalované (nepopřené jinými provedenými důkazy) vzal soud za prokázané, že tak činila na přání zůstavitelky, a to jednak z důvodu, aby byly k dispozici peníze pro potřebné platby v bytu a dále proto, že zůstavitelka nechtěla, aby na účtu zůstalo moc peněz. K tomuto soud uvádí, že z vyjádření stran a obsahu spisu (žádosti Policie ČR) je soudu známo, že výběry žalované z účtu zůstavitelky se na základě podnětu žalobců zabývala Anonymizováno, vůči žalované nebylo v této věci zahájeno žádné řízení. Pokud jde o výběry peněz z účtu zůstavitelky, vypověděla žalovaná, že kartu u sebe měla zůstavitelka (měla i větší částku peněz), volala jí z podezřelý výraz, omlouvala se jí, že jí nenechala v bytě peníze na výdaje, třeba na složenky (třeba z vyúčtování služeb a tak). Domluvili se, že kartu jí pošle po tom sanitáři, ke kterému měla důvěru. Zůstavitelka jí řekla, aby vybrala, a na účtu zůstalo 100 000 korun, nechtěla, aby žalobcům tam zůstalo víc peněz. Tyto peníze měla použít na rekonstrukci bytu. Říkala jí, že větší částky nemůže vybrat, že to lze jenom po 20 000. Zůstavitelka jí na řekla, že může vybírat klidně každý den, že na to má dost času. Peníze tedy vybírala, udělala takto několik výběrů, poté už vybírat nechtěla, předpokládala, že se zůstavitelka vrátí domů. Zůstavitelka se jí ptala, zda vybírá, poté jí už říkala, že ano, i když výběry nedělala. Poslední výběr udělala v den úmrtí, kdy z těchto peněz hradila náklady na vypravení pohřbu, z těch peněz také platila náklady na telefon. Celkem vybrala 140 000 korun.

9. Ze založené korespondence vzal soud se prokázané, že žalobkyně a zůstavitelka mezi sebou vedly pravidelnou písemnou korespondenci, z této soud nevzal pro rozhodnutí ve věci nic podstatného. Předmětem dopisů byla konverzace zejména o rodině, a běžných záležitostech dne.

10. Dále soud provedl dokazování předloženými fotografiemi žalobců i žalované, kdy z fotografií založených žalovanou je zřejmé, že žalovaná se zůstavitelkou byla v pravidelném osobním kontaktu, a to včetně svého nezletilého syna. Rovněž tak byla v kontaktu se synem zůstavitelky Anonymizováno. V občasném osobním kontaktu zůstavitelka byla i se žalobci, a to včetně syna žalobkyně Anonymizováno, jenž rovněž žije v Německu.

11. Z fotografií bytu zůstavitelky vzal soud za prokázané, že jeho stav vyžadoval nutnou rekonstrukci. Doložené fotografie (jakož i jiné důkazy) soud hodnotil v kontextu s ostatními důkazy, tedy zejména účastnickými výpověďmi a dalšími listinami.

12. Soud nezpochybňuje tvrzení žalobců, jež vyplynulo rovněž z listinných důkazů, že zůstavitelka byla se žalobci jako dětmi své sestry v dlouhodobém kontaktu, ať již prostřednictvím písemné korespondence, telefonických hovorů, tak i občasných osobních návštěv. Rovněž tak nezpochybňuje tvrzení a výpověď žalobců a svědka Anonymizováno Anonymizováno v tom smyslu, že zůstavitelka jakožto teta žalobců v minulosti hovořila o tom, že byt, ve kterém žije, přenechá synovi žalobkyně. Je však třeba konstatovat, že zůstavitelka byla osobou až do své smrti zcela svéprávnou, jež mohla o svém majetku, nakládat podle své úvahy, což také učinila. Pokud v minulosti učinila nezávazný příslib rodině, či hovořila o tom, že byt připadne prasynovci, nic to nemění na tom, že v průběhu dalších let změnila svůj názor a s majetkem naložila jinak. Se žalobci stran přenechání svého bytu zůstavitelka neuzavřela žádnou smlouvu (kupříkladu smlouvu o smlouvě budoucí či obdobnou smlouvu) a nic jí proto ani po právní stránce nebránilo s bytem disponovat podle své svobodné úvahy, kdy tento mohla jakýmkoliv způsobem zcizit.

13. Z výslechu svědkyně Anonymizováno Anonymizováno (příbuzná žalobců), vzal soud za prokázané, že jmenovaná byla se zůstavitelkou v pravidelném telefonickém kontaktu, dále byly v pravidelném osobním kontaktu. Telefonáty byly hodně dlouhé, klidně i 1.40 hod., telefonovaly si i v době covidu. Se žalobci a synem zůstavitelky se dříve vídali i na chatě. Pokud jde o byt zůstavitelky vypověděla svědkyně, že zhruba před sedmi lety se o jejím bytě bavily, zůstavitelka říkala, že přemýšlí o Anonymizováno, jezdí za ní. Svědkyně jí na to řekla, že se to musí vyřídit, někam zapsat. Jednou se jí také ptala, jestli byt nechce ona, což svědkyně odmítla. Pokud jde o věci zůstavitelky, vypověděla svědkyně, že vždy měla věci v poličce, vše srovnané, uklizené. Televizi neměla, nechtěla ji, luštila křížovky, občas šila. Se zůstavitelkou to dle svědkyně bylo tak, že co nechtěla, tak neřekla, jen to, co sama chtěla. O paní žalované svědkyně věděla jen to, že se měla znát se synem zůstavitelky. Za zůstavitelkou jezdila svědkyně několikrát ročně (cca 3-5x). O žalobkyni mluvila zůstavitelka dle svědkyně hezky, jenom párkrát řekla něco o tom, že už jí zase přivezla nějaké věci v tašce. Při návštěvách jí zůstavitelka například nabízela různé věci, třeba pletací stroj, obraz. Při další návštěvě už ten obraz tam nebyl, když se na něj ptala, řekla jí zůstavitelka, že jej prodala. Stalo se, že spolu telefonovaly, ptala se jí, zda jí volala Romana, zůstavitelka říkala, že ne, že už dlouho ne, a druhý den jí potom sdělila, že jí Anonymizováno volala před třemi dny. V poslední době už se jí bála na něco i zeptat, aby to nevzala špatně. O žádných obavách dle výpovědi svědkyně zůstavitelka nehovořila. Poslední cca rok a půl se dle svědkyně zůstavitelka změnila, neví, jestli byla podezřelý výraz.

14. Z výslechu žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalobkyně je neteř zůstavitelky, tetu znala odmalička, podle své výpovědi k ní měla intenzivní vztah, i když žila v Anonymizováno, a to od roku Anonymizováno. Žalobkyně jezdila dvakrát ročně do Anonymizováno na návštěvu (mimo roku 2020, kdy byl covid), dále si se žalobkyní pravidelně každý týden telefonovaly. Když byli v Anonymizováno, dovezla tetě různé mastičky, obinadla apod. Žalobkyně má doma podezřelý výraz manžela a když chce odjet, musí zajistit péči o něj a její bratr pečoval asi 5 let o podezřelý výraz manželku. Pokud jde o tetu žalobců, věděli, že má zajištěnou na pomoc pečovatelku paní Anonymizováno, kterou si našla někdy v roce 2018, zajišťovala ji úklid v bytě a kontakty s lékařem. Tuto si nejprve hradila z vlastních peněz, později z příspěvku na péči. Dále měla teta zajištěn dovoz obědů. V posledních 2 letech jí nakupovala žalovaná, něco občas i pečovatelka. Pokud jde o žalovanou, teta se o ní prý občas zmiňovala jako o kamarádce bratrance (tedy syna zůstavitelky). Ví, že pro tetu zajišťovala nákupy a dělala jí společnost, kontakt byl asi častější po smrti bratrance. Chodily do cukrárny vedle, žalovaná se starala o výběr peněz z bankomatu, když už teta nemohla chodit. Když se teta ocitla v podezřelý výraz, věděli dle žalobkyně o tom, že byla teta v podezřelý výraz a věděli na jakém oddělení. O jejím úmrtí se dozvěděli od žalované. Pokud jde o zdravotní stav tety, uvedla žalobkyně, že občas byla nachlazená, později už neudržela tužku kvůli prstu na ruce, o to více si telefonovaly. Občas teta říkala, že jí někdo pořád telefonuje, zvoní na ni nad ránem, což si jí žalobkyně snažila vymluvit. Dle žalobkyně také neustále věci opakovala. Bydlela ve zvýšeném přízemí a bála se, že by se tam mohl někdo dostat. Pokud uvedla, že na některé věci nereagovala, nebylo to proto, že neslyšela, ale stočila řeč jiným směrem. Jde-li o zdravotní stav jako takový, žalobkyně nevěděla, jaké léky užívá, ví, že chodila k doktoru Anonymizováno a zmiňovala nějakého ortopeda. Teta nechtěla nikam chodit, všechno se snažila léčit sama. Měla za to, že se asi její zdravotní stav zhoršuje. K tomu, zda zjišťovala, jestli má teta zajištěnou nějakou speciální péči, žalobkyně uvedla, že ne. Nekontaktovala ani pečovatelku za zjištěním, zda teta něco nepotřebuje zařídit a jak na tom je, žalobkyně uvedla, že teta si chtěla všechno zařizovat sama. Pokud jde o byt zůstavitelky, podle žalobkyně byl udržovaný, teta byla hodně pořádná. Byt byl skromně zařízený. V roce 2019 mluvila o tom, že by byt na něj přepsala, poté ale do toho přišel covid a až poté se dozvěděli, že byt byl prodán. Pokud jde o byt po jejím synovi, uvedla žalobkyně, že po jeho smrti se od ní jen dozvěděli, že byt už není, ale nic bližšího se nedozvěděla, neřešili to, když teta nechtěla něco říct, tak to neřekla.

15. Z výslechu žalobce vzal soud za prokázané, že tetu znal celý život, její syn byl o měsíc starší než on a proto spolu vyrůstali, byli vychováváni společně. V minulosti se vídali více na chatě, když teta prodala chatu, začali se navštěvovat v Anonymizováno. Žalobce jí volal nepravidelně, vždy jí volal na narozeniny apod., dopisy jí nepsal. k telefonátům vypověděl, že v posledních 2-3 letech to byla hrůza, neboť mu vyprávěla o lidech, o kterých on nikdy neslyšel nebo mu vyprávěla o něčem co zažil. Žalobce vypověděl, že když měl služební cestu a jel kolem, za tetou se zastavil. Žalobce v roce 2018 odešel do důchodu, neboť se u jeho manželky projevila podezřelý výraz a on se o manželku staral. Věděl, že má teta pečovatelku, která tam chodí každou středu, dále věděl že má zajištěný dovoz jídla. Pokud jde o byt tety, vypověděl žalobce, že brali automaticky, že připadne synovci, neřešil to. Přišlo mu to logické. Teta byla na konci života taková strašně praktická, všiml si například, že v bytě chybí knihy na policích, řekla mu, že už na ně nedosáhne tak je dala pryč. Pokud jde o finanční stránku, peníze, vypověděl, že vždy měla všechno v pořádku, všechno srovnané. Teta bydlela ve zvýšeném přízemí, vlastníci v domě byty pronajímali, měla obavy, aby jí tam někdo nevlezl. O úmrtí tety se dozvěděl od žalované, o jejím pobytu v podezřelý výraz se dozvěděl tak, že měla teta narozeniny, chtěl jí popřát a nedovolal se, proto zjišťoval, kde je. O žalované slyšel ve vztahu k bratranci, že má nějakou přítelkyni.

16. Z výslechu žalované vzal soud za prokázané, že žalovaná zůstavitelku znala přes jejího syna Anonymizováno, kterého znala od roku 2006, více se začaly stýkat poté, co Anonymizováno zemřel. O jeho smrti se dozvěděla od ní. Zůstavitelka jí poté řekla, že ji Vláďa miloval, že je ráda, že s ním trávila zbytek času, že ji bral jako svou dceru a ona že by ji proto ráda adoptovala. Nabídla jí tykání, aby jí říkala babi, babičko. Pokud jde o jejich vztah, vzal soud výpovědí žalované za prokázané, že vztah se vyvíjel a postupně prohluboval, ze začátku si jen telefonovaly, poté za ní začala osobně jezdit. Domluvily se na tom, že když paní Anonymizováno za ní chodí ve středu, žalovaná tam bude proto chodit v neděli. Poté, co se přestěhovala na Anonymizováno Anonymizováno do bytu po zemřelém jméno FO, měla to blízko a chodila za ní častěji. Žalovaná slíbila pomoc zůstavitelce před smrtí jejímu synovi, říkal jí, že tady nikoho nemá, že je sice matka soběstačná, ale chce, aby měla někoho blízkého, někoho na telefonu, na koho se může obrátit. Ptala se jí, jestli něco nepotřebuje, pomoc s úklidem, což nechtěla. Chodila jí nakupovat, občas jí třeba vyluxovala, jiné věci po ní nechtěla, říkala jí, že nechce, aby tam něco dělala, chtěla si s ní povídat. Zjistila, že mají společné zájmy i přes věkový rozdíl. Žalovaná vypověděla, že spolu strávily třeba 4 hodiny, zůstavitelka byla veselá, byla s ní zábava. Naučila ji mít ráda klasickou hudbu, plést a podobně. Když se jí narodil syn, chodila za zůstavitelkou skoro denně. Podle žalované byla zůstavitelka skvělý člověk, měly společné zájmy, hodně se smály, bavilo jí tam chodit, bylo to její rozhodnutí. Když přestala zůstavitelka chodit ven, chtěla po ní, aby chodila vybírat peníze, neboť sama už na Anonymizováno do bankomatu nedojde. Nejdříve nesouhlasila, navrhovala, aby to dělala pečovatelka, což zůstavitelka nechtěla. Když to ještě bylo možné, chodily společně na procházky, šly spolu třeba do restaurace a do cukrárny. Dříve také chodily na programy do domova důchodců, kde zůstavitelka měla také dost kamarádů, později se už na delší cesty necítila. Když bylo potřeba udělat v bytě něco technického, udělal to její přítel. Měli spolu vztah, měla ráda ji i jejího syna Anonymizováno, je ráda, že jí zpříjemnila poslední roky. Žalovaná dále vypověděla, že na delší vycházce spolu byly naposledy koncem září Anonymizováno, a to v bance na Anonymizováno. Pokud jde o tuto návštěvu, vypověděla žalovaná, že předem nevěděla, co tam budou dělat, zůstavitelka jí pouze řekla, že potřebuje doprovod do banky. Až tam jí řekla, že na ni chce převést 300 000 korun od Vládi a také chtěla, aby měla dispoziční oprávnění k jejímu účtu, to odmítla. Anonymizováno jí před svou smrtí o těch penězích říkal, ale ona to poté vypustila z hlavy, říkal to, když podepisovali smlouvu o převodu bytu. S převodem této částky nakonec souhlasila, zůstavitelka ji přesvědčila, že to tak Vláďa chtěl. Říkala jí, že ona sama ty peníze nepotřebuje, neboť jich má dost, a ještě se jí omlouvala, že jí nepomohla s Anonymizováno bytem, že ví, že jeho stav byl strašný. Výběry peněz pro zůstavitelku dělala podle potřeby, zhruba jednou za měsíc, za měsíc, měsíc a půl. Z výpovědi žalované vzal soud dále za prokázané, pokud jde o zůstavitelku a žalobce, tak zůstavitelka o nich občas hovořila, podle výpovědi žalovaného jí přišlo spíše, že zůstavitelka je naštvaná, že se paní žalobkyně pořád hrabe v minulosti což zůstavitelka neměla ráda, také jí přišlo, že spíš mluví sama o sobě než by se ptala na ni. O synovi žalobkyně příliš nemluvila, jenom to, že má také syna a říkala že rekonstruuje dům. Žalované přišlo, že zůstavitelku rozčilovalo, co jí paní žalobkyně říká do telefonu, nebavilo jí to pořád poslouchat. Pokud jde o žalobce, uvedla žalovaná, že byla několikrát přítomna jeho telefonátům, kdy měla dojem, že žalobce moc nebaví poslouchat co mu babi vykládala, kdy ji přerušoval. Zůstavitelka říkala, že mluví o tom, že kvůli ženě musí spravit koupelnu a někoho při tom nezajímá, jak ona sama leze do koupelny, říkala, že řeší akorát svoje životy a ne ji. Zůstavitelka například říkala, volal mi Anonymizováno, on mi sice zavolá, ale pro chleba mi nedojde. Také ji rozčilovalo, když paní žalobkyně pořád říkala, že nemůže pochopit, proč jí Anonymizováno nenechal byt. Měla dojem, že zůstavitelka žila přítomností, nechtěla mluvit o minulosti, proto s ní raději řešila jiné věci než to, co jí rozčilovalo. Žalovaná vypověděla, že když přijela žalobkyně za zůstavitelkou, přivezla jí nějaké mastičky. Pokud jde o nějakou pomoc s péčí o domácnost, údržbou, zůstavitelka v tomto smyslu o žalobcích nikdy nehovořila. Stalo se, že když u ní byli žalobkyně se synem, po jejich návštěvě jí zůstavitelka volala, že z ní dělali blbce, že pan Anonymizováno chodil po bytě, fotil si věci. Se zůstavitelkou ona i její přítel řešili její vanu, jak vstupuje do vysoké vany, nepřišlo jí bezpečné, jakým způsobem to dělá, nabízeli jí sprchový kout, což nechtěla. Ke zdravotnímu stavu zůstavitelky pak žalovaná vypověděla a soud vzal její výpovědí za prokázané, že byla na svůj věk čilá a vitální, bolely ji nohy, které si musela zavazovat, poté ji bolely i ruce. Hodně luštila křížovky, poslouchala rádio, měla přehled. Dříve také dost pletla. Žalovaná jí nosila časopisy, kdy poté společně probíraly, co tam bylo napsané. Podle žalované zůstavitelka neřešila minulost, ale současnost, to se jí na ní líbilo. Zůstavitelka byla hodně upovídaná, 4 hodiny u ní vždycky uběhly jak nic. Když se žalované narodil syn, chtěla ho zůstavitelka vidět, ptala se na něj, na jeho vývoj. K lékařům zůstavitelka nechodila, léky jí vozila pečovatelka, paní Anonymizováno. Zůstavitelka moc nechtěla užívat prášky, hodně řešila bylinky a masti. Pokud jde o psychický stav zůstavitelky, žalovaná vypověděla, že si na ní nevšimla, že by měla deprese, obavy nebo vzhledem ke svému věku demenci, byla „čupr“, měla tuhý kořínek. Když bylo covidové období, uvedla žalovaná, že to nijak neřešily, zůstavitelka stejně říkala, že nikam nechodí. V té době si zůstavitelka se svou sousedkou, se kterou se stýkala, na přání jejího syna nenavštěvovala, jen si telefonovaly. Od paní Anonymizováno se poté dozvěděla, že je zůstavitelka v podezřelý výraz, nechtěla ji podle paní Anonymizováno znervózňovat, neboť v tu dobu řešila zdravotní stav syna. Nemohla za ní nejprve chodit, protože nebyly dovoleny návštěvy, poté zjistila, že k ní chodí sanitář, k němuž měla zůstavitelka důvěru, poslala jí přes něj nějaké věci a se zůstavitelkou si telefonovaly.

17. Pokud jde o převod bytu od syna zůstavitelky Anonymizováno, vzal soud z výpovědi žalované za prokázané, že převod bytu proběhl z jeho iniciativy, kdy toto odůvodnil tím, že ji miluje, že je jako jeho dcera. Řekl jí, že jeho matka o tom ví a souhlasí s tím, neboť ona má kde bydlet. a nechápala proč by to měl dělat ptala se ho, jestli o tom jeho matka ví a říkali že ano že s tím souhlasí, že mu řekla, že si s bytem může dělat co chce, neboť ona má kde bydlet. K uzavření kupní smlouvy na převod bytu zůstavitelky z výslechu žalované vyplynulo, že tento proběhl tak, že o bytu mluvily, o tom, že by jej chtěla převést na syna žalobkyně zůstavitelka nemluvila, mluvila o tom, že to řešila s paní sousedkou, nabízela ho i jí, mluvila o tom, že byt buď může prodat, že má zájemce nebo ho může převést na pana Anonymizováno Anonymizováno, také jí říkala, že ho chce dát někomu, kdo o to má zájem ne někomu kdo jí jen zavolá. Také jí říkala, že se s ním může dělat co chce, neboť je to její majetek. Jednou jí vyprávěla, že když u ní byla žalobkyně se synem na předposlední návštěvě, že ji chtěli naložit do auta a odvézt na katastr, smála se tomu, že žalobkyni říkala, že takhle to nefunguje a smála se tomu, že by takto žalobkyně obešla svého bratra. Na začátku roku 2020 spolu seděly u čaje a zůstavitelka jí řekla, že se rozhodla že byt předá jí, že Anonymizováno by si to tak přál, ona jej neměla přežít, kdyby tomu tak nebylo, tak Anonymizováno by jí dal oba 2 byty. Věnovala se jí nejvíc, je to poděkování. Byt jí chtěla darovat. Ona s tím nejprve nesouhlasila, dlouho se o tom dohadovaly. Žalovaná se jí ptala, zda má nějakého právníka nebo notáře, zda nemá nějaké její sousedka, paní Anonymizováno, to zůstavitelka nechtěla. Dohodly se, že se zeptá v práci, poté si vzpomněla na to, že její přítel nějakého právníka má. Zůstavitelka chtěla, zda by mohl přijet k ní domů, aby nemusela nikam chodit, že za Anonymizováno také domů přijeli. Advokáta se ptala, zda může připravit smlouvu a přijet za zůstavitelkou ní domů, říkal, že to není problém. Zůstavitelka chtěla, aby tam bylo napsané, že o ni pečovala. Žalovaná zůstavitelce za byt chtěla dát nějaké peníze, že jestli to takto nebude, tak byt nepřijme a zůstavitelka ho může dát komu chce. Poté zavolala tomu advokátovi, že došlo ke změně, že to nebude darovací smlouva, ale kupní. Pokud jde o částku 500 000 korun, která byla dohodnuta ve smlouvě, vypověděla žalovaná, že tato částka ji napadla a přišla jí adekvátní, věděla, že takovou částku dá dohromady. Zůstavitelka jí stále stejně říkala, že žádné peníze nechce a že do bytu vzhledem k jeho stavu dá ještě hodně peněz. Kupní cenu chtěla dát na účet, s tím zůstavitelka nesouhlasila, že si do banky už nedojde. Dohodly se na 3 splátkách. Co s penězi udělala, žalovaná neví. Žalovaná potvrzovala advokátovi, že půjde o kupní smlouvu, řekla mu výši ceny a to, že zůstavitelka chtěla, aby ve smlouvě bylo uvedené, že se o ni starala. Advokát poslal návrh smlouvy, aby si ho mohly přečíst, že potom se mohou na cokoliv zeptat a doplnit. Smlouvu žalovaná vytiskla a předala zůstavitelce. Poté si domluvila s advokátem schůzku, když dorazil k zůstavitelce, seděli společně v obývacím pokoji, ptal se jich, zda všemu rozumí, chtějí se na něco zeptat. Žalovaná jí několikrát řekla, že si to stále může rozmyslet. Zůstavitelka advokátovi řekla, že s tím souhlasí, chvíli si povídali, poté ověřil podpisy a odešel. Zůstavitelka jí ukazovala kroniku, aby ji dala žalobkyni, když bude chtít a předala jim urnu. K bytu jí ještě říkala, že se o dům nikdo nestará, protéká tam, budou s tím velké výdaje. I když podepsaly tu kupní smlouvu, brala to žalovaná tak, že byt je stále zůstavitelky, že to bude jako doteď až do její smrti. Zůstavitelku si proto dál hradila platby za bydlení. K pobytu zůstavitelky v podezřelý výraz žalovaná vypověděla, že zůstavitelka o tom nechtěla mluvit, říkala, že se jí špatně dýchalo. Byla z toho překvapená, neboť předtím nebyla nijak závažně podezřelý výraz. Koupila pro zůstavitelku telefon do podezřelý výraz, aby se mohly spojit.

18. Ze svědecké výpovědi pana Anonymizováno Anonymizováno, syna žalobkyně, vzal soud za prokázané, že když u zůstavitelky byl v roce 2019 na návštěvě, tak mu byt nabídla, s tím, že když přijede do Anonymizováno, měl by kde bydlet. Mluvil o tom s manželkou a jejich synem, kteří u toho byli přítomni, považovali to za dobrý nápad, mluvili o tom, že je potřeba kontaktovat advokáta, teta chtěla, aby to zařídil. Až po její smrti se dozvěděli, že byt je paní žalované. Z výpovědi svědka vzal soud dále za prokázané, že vždy když přijel do Anonymizováno, tetu navštívil, naposledy to bylo v roce 2020. Občas spolu byli také v telefonickém kontaktu, posílali si dopisy k narozeninám apod., svědek jí občas psal z dovolené. K zůstavitelce svědek vypověděl, že byla strašně hodný člověk, vždy si několik hodin povídali. Pokud jde o její zdravotní stav, vypověděl svědek, že byla tvrdá.

19. Z výpovědi svědkyně Anonymizováno Anonymizováno, sousedky zůstavitelky, vzal soud za prokázané, že se znaly hodně let (cca 39 let). Sousedka zná i žalovanou, poznala ji, když začala docházet za zůstavitelkou, začala za ní docházet po smrti jejího syna. Podle výpovědi svědkyně tam byla hodně často, i 4-5 do týdne. O žalované mluvila, vždy se rozzářila, rozpovídala, ty návštěvy ji dělaly šťastnou. Podle názoru svědkyně byly jejich vztahy velmi blízké, přátelské, chodily spolu na procházky, žalovaná u ní bývala několik hodin. Svědkyně uvedla, že zůstavitelka byla velmi společenská, vycházela se všemi v domě, byla velmi činorodá, starala se o předzahrádku, chodila do divadel na koncerty, s každým si povídala. Tak zhruba 3 roky před smrtí začala mít problémy s kolenem a kvůli tomu byla omezena ve své činnosti, nechala si třeba vozit jídlo, jinak chodila normálně na nákupy, pohybovala se ale pomaleji, odpočívala, jinak byla v pořádku. Velmi jí to myslelo, jejím handicapem byla pouze ta kolena. Hodně ji povzbuzovaly návštěvy žalované se synem, mluvila o tom, těšilo ji to. K žalobkyni svědkyně uvedla, že to bude asi ta neteř, co žije v Anonymizováno. Viděla ji asi dvakrát v životě tak před 20 lety, o žalobci zůstavitelka vůbec nehovořila, o paní žalobkyni hovořila několikrát asi před pětadvaceti lety. Volaly si. Podle názoru svědkyně ten vztah nebyl asi příliš dobrý, zůstavitelka byla z telefonátů vždy rozhozená, nerada o tom hovořila, svědkyně měla pocit, že ji rozčilovalo, že s ní chtěla žalobkyně manipulovat. Paní Anonymizováno to tak vnímala, s tím, že na tom není tak špatně, aby s ní tak jednala. Vždy si stěžovala, když jí žalobkyně volala, neboť z toho byla rozhozená, s tím, že se jí pořád snažila tlačit do něčeho, co paní Anonymizováno nechtěla. Z toho byla rozhozená, neviděla ji a říkala jí, co má dělat. Podle svědkyně to možná bylo tím, že zde paní žalobkyně nebyla a neviděla, jak na tom zůstavitelka je. Možná proto vzniklo to nedorozumění. Syn žalobkyně vždy přijel s nějakými kamarády, takže ho ani moc neviděla poté už měl také svou rodinu, takže se tu tak moc neobjevoval. Za zůstavitelkou kromě paní jméno FO chodil dříve syn jejího bývalého přítele a syn Anonymizováno. Dále za ní chodila přítelkyně z dětství, kdy spolu chodily na procházky. Také byla v domě sousedka paní Anonymizováno, s níž se zůstavitelka skoro denně navštěvovala, již zemřela. Svědkyně naposledy zůstavitelku viděla zhruba týden předtím, než šla do podezřelý výraz, psychicky na tom byla dobře, přišla jí v pořádku. Zůstavitelce to dle svědkyně myslelo, dobře se s ní povídalo, měla přehled, svědkyně měla pocit, že ji nezasáhla skleróza.

20. Z výpovědi svědka tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno vzal soud za prokázané, že zhruba v polovině roku 2020 jej kontaktoval jeho tehdejší klient, pan Anonymizováno Anonymizováno, že by potřebovali pomoci se smlouvou, jednalo se o darovací smlouvu s paní Anonymizováno, které říkali babi. Po nějaké době jej pak kontaktovala znovu žalovaná (kdy svědek již přesně neví, zda jej kontaktovala ona nebo pan Anonymizováno), že došlo ke změně a zda by mohl připravit kupní smlouvu. Kupní smlouvu připravil, zjišťovali, zda by šlo ověřit podpis v bydlišti, což nebyl problém, dělá se to často. Svědek se dostavil k zůstavitelce, ověřil podpisy a podal návrh na katastr. V bydlišti už na něj čekaly, paní zůstavitelka věděla, kdo je a za jakým účelem se dostavil, nebyla tím překvapená. O smlouvě spolu komunikovali, ptal se jí, zda nechce něco vysvětlit, říkala mu že ne, že si jí četla. Proběhlo to zcela standardně. Bavili se spolu, že paní žalovaná je její nejbližší osoba. Pokud jde o změnu z původně navržené darovací smlouvy, pochopil, že se tak dohodly, a to z vůle paní žalované, která byt nechtěla dostat zadarmo. Ve smlouvě bylo uvedeno, že byla zohledněna dlouhodobá péče paní žalované o zůstavitelku. Protože kupní cena byla nižší než tržní doporučil jim, aby to ve smlouvě bylo uvedené. Bavili se spolu o té pomoci Z vyjádření zůstavitelky bylo dle výpovědi svědka zřejmé, že je to pro ni nejbližší osoba, že o ni dlouhodobě pečuje, nepřišlo mu na tom nic zvláštního. Také ví od pana Anonymizováno, že pokud jde o tu cenu, říkal mu, že se tak dohodli také kvůli stavu bytu, že je potřeba rekonstrukce. Při schůzce žalovaná oslovovala zůstavitelku babi, hovořily spolu familiárně, bylo vidět, že je mezi nimi blízký vztah. Pokud jde o zdravotní stav zůstavitelky, pohybovala se o holi, měla horší pohyb, ale mentálně byla naprosto odpovídající věku, ne-li lepší.

21. Z výpovědi svědka Anonymizováno Anonymizováno vzal soud za prokázané, že je přítelem žalované, znal zůstavitelku, byla pro ně jako babička. Ví, že si volaly, navštěvovaly se, psychicky se navzájem podporovaly. Rovněž od zůstavitelce pomáhal, zejména s technickými věcmi v bytě (opravy) a když přítelkyně za zůstavitelkou nemohla kvůli pobytu v porodnici, chodil tam on. Když byla v podezřelý výraz, zařídil jí paušál telefonu. Pokud jde o zůstavitelku, byla to podle něj příjemná babička, měla velký rozhled, hodně luštila křížovky. Byla hodně komunikativní, chytrá, měla ráda lidi, se žalovanou měla ještě bližší vztah. Dlouze si povídaly, chodily ven nebo na nějaké akce, když ještě mohla chodit. Svědek ji naposledy viděl zhruba 14 dní předtím, než odjela do podezřelý výraz, poté si volali, zajít za ní nemohli kvůli covidovým opatřením, vezli jí tam nějaké osobní věci, fotky syna, ví o tom, že přítelkyni dala kartu na nějaké větší výběry a na větší nákupy. Byla velmi vitální, později už méně chodila, ale myslelo jí to. Její zdravotní stav byl dobrý až na pohybový aparát. Poté, co se jim narodil syn, byla přítelkyně u ní obden. Z výpovědi svědka vzal soud také za prokázané, že zůstavitelka chtěla žalované byt darovat, poté se dohodli na koupi, protože to přítelkyni nepřišlo morální. Pomáhal zařídit kontakt na advokáta. Ví, že peníze za byt jí přítelkyně nosila v hotovosti ve splátkách. On sám slyšel zůstavitelku hovořit o tom, že chce žalované byt darovat. Se zůstavitelkou se seznámili ještě za života jejího syna. Tykali si, chtěla, aby jí říkali babi.

22. Dále soud provedl důkazy lékařskou dokumentací zůstavitelky, kdy z těchto listin vzal soud za prokázané, že základní podezřelý výraz zůstavitelky bylo srdeční selhání, což byla i příčina smrti. V dokumentaci zůstavitelky byla žalovaná vedená jako kontaktní osoba, a to jako snacha. Z lékařské dokumentace rovněž vyplývá, že zůstavitelka, pokud jde o psychický stav, byla orientována. Zůstavitelka rovněž sama udělila souhlas s podezřelý výraz při převzetí do péče (tedy nebylo vedeno detenční řízení, pozn. soudu), byla při vědomí, orientovaná osobou, lehce snížené psychomotorické tempo. Z lékařských zpráv nevyplývá, že by u ní byla přítomna jakákoliv podezřelý výraz porucha, psychické obtíže a deprese či něco obdobného. Její potíže byly fyzického rázu, popisovány byly pouze fyzické symptomy jako dušnost, srdeční selhání, plicní edém a podobně. V době podezřelý výraz jí bylo téměř 92 let.

23. Z takto zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobci se jako nepřímí dědicové (synovec a neteř) po zemřelé paní Anonymizováno Anonymizováno, zemřelé dne datum, domáhají určení, že jmenovaná byla ke dni svého úmrtí vlastníkem předmětné bytové jednotky, kterou zůstavitelka cca dva roky před svou smrtí převedla kupní smlouvou ze dne datum na žalovanou, když v minulosti tuto chtěla převést na syna žalobkyně. Neplatnost kupní smlouvy žalobci spatřují v rozporu s dobrými mravy, a to výší sjednané kupní ceny 500 000 Kč a obvyklé ceny nemovitostí v daném čase a dále v tom, že zůstavitelka danou kupní smlouvu uzavřela v podezřelý výraz poruše, kupní smlouva byla uzavřena za nápadně nevýhodných podmínek. Provedené důkazy pak soud hodnotil jak jednotlivě každý zvlášť, tak všechny v souvislostech.

24. Po právní stránce soud věc posoudil především podle těchto zákonných ustanovení.

25. Dle ust. § 80 písm. c) o. s. ř. lze žalovat o určení, zda tu právní vztah, nebo právo, je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu, nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení, bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení, stalo jeho právní postavení nejistým. Žaloba domáhající se určení, nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Určovací žaloba má preventivní charakter a má poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. V žalobě o určení musí žalobce vždy tvrdit a prokazovat skutečnosti, z nichž vyplývá, že na požadovaném určení má naléhavý právní zájem.

26. Dle ust. § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smyl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v podezřelý výraz poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. 27. podezřelý výraz poruchou je nejenom podezřelý výraz porucha, ale i krátkodobá porucha psychických funkcí, hluboká porucha vědomí, slabomyslnost a jakákoli jiná těžká podezřelý výraz odchylka, jestliže měla za následek ztrátu nebo zmenšení rozpoznávacích či ovládacích schopností (např. jednorázový stav opilosti, drogové opojení, hypnóza atd.). Nikoliv každá podezřelý výraz porucha fyzické osoby, která činí právní úkon, vede k jeho (absolutní) neplatnosti, nýbrž (pouze) ta podezřelý výraz porucha, která jednající osobu činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou [z důvodu, že nemůže posoudit následky svého úkonu nebo (a) své jednání ovládnout], respektive k posouzení neplatnosti právního úkonu učiněného v podezřelý výraz poruše ve smyslu § 38 odst. 2 obč. zák. postačí, aby ovládací nebo (a) rozpoznávací schopnosti jednajícího byly podstatně sníženy, a tudíž nemusejí být zcela vymizelé. Má-li být učiněn právní závěr, že právní úkon (právní jednání) je podle § 38 odst. 2 obč. zák. (§ 581 věty druhá o. z.) neplatný (neplatné), musí být bez pochybností prokázáno (učiněno jistým v procesním smyslu), že předmětná osoba jednala v podezřelý výraz poruše alespoň přechodné povahy, která by ji činila k tomuto předmětnému právnímu úkonu (právnímu jednání) neschopnou (24Cdo 622/2020).

28. Dle § 2079 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

29. Soud danou věc posuzoval i podle judikatury, na kterou obě strany poukázaly, kdy žalovaná strana poukázala např. na rozhodnutí spisová značka či spisová značka, týkající se otázky posouzení, zda uzavřená smlouvy je lichevní a dospěl ve shodě se žalovanou po přihlédnutí k této judikatuře, že nikoliv (hodnocení soudu viz níže).

30. Na základě posouzení zjištěného skutkového stavu a právního posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, rozhodl proto o jejím zamítnutí, když nemá za prokázané žádné z tvrzení žalobců (shora shrnuté), jimiž byla podaná žaloba odůvodněna, a tyto byly naopak provedeným dokazováním vyvrácené. Pokud jde o tvrzení žalobců, že zůstavitelka uzavřela kupní smlouvu v podezřelý výraz poruše, toto nebylo provedeným dokazováním prokázáno. Při hodnocení této skutečnosti soud vycházel zejména z listinných důkazů, lékařských zpráv, které považoval v daném směru za určující. V žádné z lékařských zpráv, jimiž soud provedl dokazování, nevyplývá a nebylo zjištěno, že by zůstavitelka trpěla jakýmkoliv podezřelý výraz podezřelý výraz, či demencí apod., žádná ze zpráv nehovoří o tom, že by zůstavitelka vykazovala jakékoliv známky takového podezřelý výraz. Toto tvrzení žalobců nebylo prokázáno ani z jiných provedených důkazů (výslechu svědků či účastníků) a je třeba jej hodnotit jako čistě spekulativní, nemající oporu v provedeném dokazování. Vyjádření žalobců o tom, že se zůstavitelka v poslední době měla obávat cizích lidí v domě, měli ji v noci telefonovat, či že některé věci opakovala, nejsou důkazem tvrzené podezřelý výraz poruchy. Je třeba přihlédnout rovněž k tomu, že zůstavitelka bydlela ve zvýšeném přízemí, žila sama, byty v domě měly být pronajímány, tato okolnost může oprávněně vzbuzovat obavu a nejedná se přitom o projev podezřelý výraz podezřelý výraz. Skutečnost, že měla zůstavitelka při telefonických kontaktech mluvit někdy pouze o věcech z dávné minulosti, tomu rovněž není důkazem, kdy tato skutečnost může být kupříkladu způsobena tím, že dané osoby nemají kromě minulosti nic společného, jedná se také o obecný jev u starších osob. Je přitom třeba též připomenout, že kupní smlouva byla uzavřena asi dva roky před smrtí zůstavitelky, pokud tedy z aktuálních lékařských zpráv z doby podezřelý výraz podezřelý výraz manželku, nicméně považuje za potřebné konstatovat, že je zřejmé, že zůstavitelka považovala za bližší osobu žalovanou, která s ní byla několik let minimálně v každotýdenním kontaktu a skutečně jí poskytovala pomoc, podporu a zejména osobní společnost, než žalobci, s nimiž byla pouze v telefonickém či písemném kontaktu (s výjimkou občasných návštěv), kteří zůstavitelce neposkytovali žádnou pravidelnou podporu či pomoc. Svědčí o tom vyjádření zůstavitelky o žalobci „on sice zavolá, ale chleba mi nedonese“, což dle názoru soudu demonstruje důvod postoje zůstavitelky. S ohledem na to, že zůstavitelka byla osobou zcela svéprávnou, nejednající v podezřelý výraz poruše, tísni ani za jinak nevýhodných podmínek, mohla se svým majetkem nakládat plně dle svého uvážení. Přestože v minulosti hovořila o tom, že byt přenechá synovi žalobkyně, nejednalo se o závazný příslib a nebyla jím tak vázána. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti proto soud žalobu zamítl Anonymizováno 31. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když soud přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši částka. Tyto náklady představují odměnu za úkony právní služby ve výši určené dle § 9 odst. 4 písm b) AT v tarifní hodnotě částka, a to za úkony učiněné do datum (převzetí zastoupení, podání vyjádření k žalobě, studium spisu, jednání u soudu dne datum, písemné podání datum, účast při ú.j. dne datum, datum, datum, datum) a z tarifní hodnoty částka za úkony učiněné po datum (účast při ú.j. dne datum, datum, podání ze dne datum, účast při ú.j. dne datum), tedy za úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 AT, včetně režijního paušálu za tyto úkony ve výši částka a ve výši částka za úkony učiněné po datum (celkem za 13 úkonů). Dále žalobkyně účtovala cestovné za cesty Anonymizováno Anonymizováno a zpět v částce částka (100 km x 7,6l) a částka jako ztrátu času na cestě (od datum ve výši částka); jízda vozem jméno FO. Soud se neztotožnil s názorem právního zástupce žalované, pokud jde o určení tarifní hodnoty, že by mělo být vycházeno z částky částka jako hodnoty bytu, když hodnota bytu nebyla předmětem řízení a nebyla soudem zjišťována. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li splněna povinnosti uložená tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.