27 C 160/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Schütznerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 9 000 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladu řízení ve výši 600 Kč. Žalobkyně se podaným návrhem domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 13. 5. 2019 smlouvu o bezúročné půjčce [číslo] na jejímž základě mu půjčil částku 18 000 Kč dne 14. 5. 2019. Tuto částku měl žalovaný uhradit do 10. 11. 2019 ve splátkách, tyto však uhradil až dne 30. 6. 2021 Smlouvou byla sjednána pro případ prodlení smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky, kdy úhrnem tato činí celkem z dlužných částek 10 532,17 Kč (pokuta z dlužné částky 18 000 Kč od 11. 11. 2019 26. 3. 2021, pokuta z dlužné částky 16 940 Kč od 27. 3. 2021 10. 6. 2021, pokuta z dlužné částky 14 846,60 Kč od 11. 6. 2021 23. 6. 2021, pokuta z dlužné částky 4 817,70 Kč od 24. 6. 2021 30. 6. 2021), kterou žalobce žaluje ve smyslu ust. § 122/3 zák. o spotřebitelském úvěru ve výši 9 000 Kč. K úhradě dlužné částky jej vyzýval předžalobní výzvou ze dne 2. 7. 2021. Soud postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila výslovně již v žalobě, zatímco žalovaný se k výzvě soudu ze dne 31. 1. 2022, která mu byla doručena uložením dne 14.2.2022, a která obsahovala doložku ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil, a tedy se má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání rovněž souhlasí. Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 o.s.ř. a z předložených listin učinil následující závěr o skutkovém stavu: V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 13. 5. 2021 smlouvu o bezúročné půjčce [číslo] na jejímž základě mu žalobkyně poskytla na jeho účet částku 18 000 Kč, půjčka byla sjednána jako bezúročná, a bez úplaty za její poskytnutí. Půjčka měla být splacena v 6 ti splátkách po 3 000 Kč, počínaje od 10. 6. 2019, pro případ prodlení byl sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Částka 18 000 Kč byla dne 14.5.2019 odeslána žalovanému na účet, jehož číslo uvedl ve smlouvě. Sjednané částky žalovaný nehradil řádně a včas, uhradil ji po splátkách až ke dni 30. 6. 2021. Žalovaný byl žalobkyní vyzván dne 2. 7. 2021 k úhradě smluvní pokuty, a to emailovou výzvou, jak bylo mezi stranami smlouvou sjednáno. Soud posoudil věc po právní stránce následovně. Vztah mezi účastníky je vztahem ze smlouvy o zápůjčce podle ust. § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy žalovaný tuto uzavřel jako spotřebitel. S ohledem na to, že půjčka byla poskytnuta bez úroku a jakékoliv jiné úplaty, neměl poskytovatel povinnost před uzavřením smlouvy zkoumat úvěryschopnost žalovaného (dle ust. § 5/3 zák. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru). Dle ust. § 122 odst. 2 zákona, nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1% denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, dle ust. § 122 odst. 3 pak souhrn výše uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila a zapůjčené prostředky žalovanému na jeho účet zaslala. Žalovanému vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to ve stanovených splátkách, které však žalovaný nesplnil, když tyto splatil dne 30. 6. 2021, splaceny dle smlouvy měly být do 10. 11. 2019. Žalovaný je proto povinen uhradit sjednanou smluvní pokutu v celkové výši 9 000 Kč, s ohledem na výše uvedené tak soud žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a dále 2x 100 Kč dle § 2/1 vyhl. 254/2015 Sb. (jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby).