27 C 164/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Schütznerovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec pro zaplacení 139 165 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje, co do částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení, částky částka, úroku ve výši 59,32 % ročně z částky částka od datum do datum.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši částka formou pravidelných měsíčních splátek ve výši částka měsíčně splatných vždy do každého 20 dne v měsíci, počínaje od měsíce následujícího po právní moci rozsudku a náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce ve výši částka, a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení se splácením, byť jedné ze splátek.

III. Co do zbývajícího nároku, pokud se žalobkyně domáhala ad 1. pohledávky ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 12 % ročně od datum do zaplacení, ad 2. pohledávky ve výši částka, ad 3. úroku ve výši 9,02 % p.a. z částky částka od datum do datum, úroku ve výši 12,75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se žaloba zamítá.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Anonymizováno Anonymizováno číslo v Anonymizováno ze dne 17 7 2024 na základě které byl žalovanému poskytl úvěr mu výši 100 000 korun. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit ve 48měsíčních splátkách ve výši 6124 korun. Ta smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas ocitl se v prodlení kdy uhradil pouze 3 splátky ve výši částka a 1 splátkou ve výši částka a došlo proto k zesplatnění úvěru, čímž vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut ve výši částka a dále a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 korun. Žalovaný dluží žalobci částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši částka odpovídající zbývající dlužné původní jistině částka a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru ke dni zesplatnění ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka, smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny, kterou žalobce požaduje k datu vyhotovení žaloby ve výši částka, úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající nové dlužné jistině ode dne datum do zaplacení a to v roční výši 68,34%.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že s ní nesouhlasí, nárok žalobkyně neuznává, respektive uznává nárok ve výši 81 128 korun, což je rozdíl mezi jistinou poskytnutého úvěru a částkou kterou již splatil. Smlouvu považuje za neplatnou z toho důvodu, že žalobkyně žádným způsobem neprověřovala jeho úvěruschopnost. V době uzavření smlouvy již od žalobkyně splácel jeden úvěr ve výši 20 000 korun z datum o další úvěr nežádal, žalobkyně mu jej sama aktivně nabídla. Protože byl ve finančních tísni, tak neodmítl, jeho situaci další závazek ještě zhoršil. V té době byl v těžké životní situaci a finanční tísni a hledal způsob, jak odvrátit bankrot, dostal se do dluhové pasti. Na email obchodního zástupce zaslal fotku občanského průkazu a čtyři výplatní lístky, na jeho výdaje a životní náklady se obchodní zástupce neptal a rozhodně je neprověřoval. Řekl, že stačí, že má dobrou platební morálku. Do dnešního dne ani neobdržel smlouvu. Žalovaný má za to, že kdyby žalobkyně opravdu zkoumala jeho úvěruschopnost s odbornou péčí, musela by vyhodnotit, že velmi pravděpodobně nebude schopen úvěr splácet. Se žalobkyní se snažil domluvit, inicioval zahájení řízení před finančním arbitrem, ale žalobkyně se přesto rozhodla podat žalobu. Domnívá se, že podání žaloby byla zcela nesmyslné a neekonomické, pokud výsledek soudního řízení je stejný, jaký navrhoval žalobkyni v řízení před finančním arbitrem. Navrhoval proto, aby žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. Dále žalovaný uvedl, že nyní je jeho finanční situace již lepší, ale není schopen splatit žalobkyni dluh najednou, když má vyživovací povinnost vůči manželce, která je ve 3 stupni invalidního důchodu a studujícímu synovi, proto žádal o umožňují splátek ve výši 3 000 korun měsíčně. Ke svým poměrům v době uzavření smlouvy uvedl, že jeho manželka je od roku 2015 v invalidním důchodu ve III. stupni, pobírá invalidní důchod částka. Má k ní vyživovací povinnost, stejně jako k nezletilému synovi. V době uzavírání smlouvy měl 13 aktivních úvěrů.

3. Žalobkyně na základě podání žalovaného vzala žalobu částečně zpět, a to pokud jde o nárok specifikovaný v bodě 1. žalobního nároku, a to co do částky částka s úrokem z prodlení, dále co do částky částka (ve vztahu k nároku č. 2) a dále co do úroku ve výši 59,32% z částky částka od datum do 6. 2 .2025 (nárok č. 3). K námitkám žalovaného stran ověření úvěruschopnosti pak žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného řádně zjišťovala, a to na základě dokladu o příjmech, výpisů z databází, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané následující skutečnosti.

5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku smlouva o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno (Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru č. Anonymizováno, důkazem o odeslání a vyplacení částka, důkaz o přijetí sms pro vyplacení, Dodatkem č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru – týkajícím se uzavření smlouvy dálkovým způsobem, oznámení o schválení úvěru, prohlášení klienta-informace pro klienty poskytované poskytovatelem úvěru).

6. Žalobkyně je subjekt zapsaný v seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu registr nebankovních poskytovatelů (úplný výpis).

7. Žalovanému byla na základě uzavřené smlouvy vyplacena částka úvěru ve výši částka na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěru žalobkyni splácet, a to formou 48měsíčních splátek ve výši částka a sjednanou úrokovou sazbou 68,34 % ročně. Dle úvěrové smlouvy celková částka, kterou měl žalovaný jako klient splatit, činila částka, výše předpokládané RPSN pak měla činit 94,38% (Předsmluvní formulář, Splátkový kalendář ke smlouvě, podpis na dálku-smlouva o spotřebitelském úvěru, doklad o vyplacení úvěru).

8. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nesplácel řádně dle smlouvy, když uhradil toliko 3 splátky ve stanovené výši částka a jednu splátku ve výši částka, byl ze strany žalobkyně vyzván k nápravě a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru (Výzvou k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum a datum).

9. Žalovaný na výzvy nereagoval, dlužné splátky neuhradil, a tak žalobkyně nesplacenou jistinu úvěru, včetně úroků a ostatních finančních závazků ke dni datum zesplatnila, což žalovanému písemně oznámila (oznámení o zesplatnění).

10. Dle Karty klienta a tvrzení stran žalovaný na úvěr splatil celkem částka.

11. Před podáním žaloby k soudu žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky (Předžalobní výzvou ze dne datum, včetně podacího archu). Žalovaný ani poté ničeho neuhradil.

12. Žalovaný se ve vztahu k závazku vůči žalované snažil se žalobkyní dohodnout a obrátil se na finančního arbitra, kdy navrhoval, že by žalobkyni zaplatil doplacení rozdílu poskytnuté úvěru a jeho splacené části, kdy k tomuto žalobkyně uvedla, že zahájení tohoto řízení nebrání pokračování v civilním řízení u soudu, nemá na něj odkladný účinek, o zahájení řízení u arbitra pak dosud nebyla vyrozuměna (sdělení finančního arbitra).

13. Co se týče povinnosti věřitele (žalobkyně) k prověření úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného), předložila žalobkyně soudu tzv. hodnocení klienta, výpis z nebankovního registru klientských informací, potvrzení o příchozí úhradě se datum, výplatní pásku žalovaného za období 6/ 2024, potvrzení o příchozí úhradě ze 17. 7. 2024, kopie OP žalovaného.

14. Z těchto listin bylo soudem zjištěno, že žalovanému byla na jeho účet dne datum zaslána částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, datum částka částka. Dle výplatního lístku za měsíc 6/2024, činil jeho čistý příjem u zaměstnavatele Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno částku 64 639 Kč. Před uzavřením smlouvy deklaroval žalovaný dle listiny Hodnocení klienta finanční potřebu ve výši částka, ke svým poměrům uvedl, že jeho příjem ze zaměstnání činí částka, jiné příjmy neměl. Příjem manželky 0. Výdaje na bydlení byly uvedeny ve výši částka, životní minimum částka, ostatní výdaje (spoření, doprava, záliby apod. 0), jiné splátky 0, splátky Proficredit částka, finanční rezerva částka. Děti v domácnosti 1, výdaje částka. Žalovaný dále uvedl údaje o svém zaměstnavateli a doložil výplatní pásku 1x a dále potvrzení banky o došlých platbách (viz výše), vzdělání maturita, druh bydlení pronájem. Dle výpisu z nebankovních informací o klientovi, počet institucí s žádostí ke klientovi (žalovanému) 7, expozice částka (součet zbývajících částek ke splacení). K doloženým listinám a dále žalobkyně doplnila že jiné úvěry žalovaného nebyly v době uzavření smlouvy po splatnosti, údaje uvedené v hodnocení klienta byly zjišťovány od žalovaného na čemuž odpovídá zde uvedené údaje.

15. Žalovaný ke svému tvrzení, že žalobkyně neposoudila řádně jeho schopnost splácet úvěr a nevyžádala si rozhodné informace doložil následující důkazy (posudek o invaliditě týkající se manželky žalovaného, výplatní pásky za měsíce 8 a 9 2025, oznámení týkající se výše nájemného a služeb z datum, výzva k odstranění nedostatku návrhu zaslaná finančním arbitrem ze dne datum, návrh smírného řešení z datum, rozsudek zdejšího soudu ve věci spisová značka ze dne datum).

16. Z těchto listin pak soud vzal za prokázané následující skutečnosti.

17. Mezi žalobkyní a žalovaným bylo u zdejšího soudu dále vedeno řízení o zaplacení částky částka s příslušenstvím, a to pod spisovou značkou Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, žalovanému byla rozsudkem ze dne datum uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení, kdy soud shledal smlouvu za absolutně neplatnou z důvodu toho, že žalobkyně neprokázala, jakým způsobem byla zjišťována úvěruschopnost žalovaného.

18. Žalovaný se obrátil na finančního arbitra dne datum, kdy se domáhá určení neplatnosti smlouvy o úvěru číslo Anonymizováno ze dne datum a smlouvy o úvěru číslo Anonymizováno ze datum uzavřené se společností Anonymizováno, protože věřitel před uzavřením smluv neposoudil jeho úvěruschopnost s odbornou péčí a výše odměny odporuje dobrým mravům, kde podle sdělení finančního arbitra se instituce na výzvu finančního arbitra, zda má zájem o smírné řešení sporu nevyjádřila.

19. Pokud žalovaný namítal nedostatečná prověření úvěruschopnosti ze strany věřitele, byl mu ze strany žalobkyně dopisem ze dne datum navrhován přepočet uzavřených závazků na úrokovou míru 25% ročně.

20. Manželka žalovaného je invalidní, to ve 3 stupni, kdy se dle posudku o invaliditě z 24.09.2015 jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav v jehož důsledku poklesla její pracovní schopnost o 70%, invalidita vznikla datum, došlo k poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70% a tato není schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

21. Podle oznámení o změně předpisu plateb nájemného od datum činil předpis částka.

22. Podle výplatních pásek za měsíce 08 a 09-2025 žalovaného, v měsíci září činila jeho čistá mzda 41 105 korun a v měsíci srpnu částka. K otázce svých příjmů pak žalovaný uvedl, že jeho pravidelný základní příjem činil zhruba 33 až částka, zbytek jsou nenárokové bonusy, mzda za měsíc červen 2024 zaslaná před uzavřením smlouvy žalobkyni zahrnuje půlroční bonus.

23. Tvrzením žalovaného vzal soud za prokázané, že před uzavřením smlouvy zasílal žalobkyni kopii OP a výplatní pásku, jiné doklady, jako například o výši nákladů na bydlení, po něm nechtěla.

24. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

25. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, na který měl splatit celkem částka, a to ve splátkách po částka. Žalovaný splatil pouze 3 splátky v uvedené výši a jednu splátku ve výši částka, poté v důsledku nehrazení splátek došlo ke strany žalobkyně k zesplatnění úvěru. Nejednalo se o jediný úvěr žalovaného u žalobkyně, i u druhého úvěru pak u zdejšího soudu probíhala žaloba a zaplacení, kdy soud shledal uzavřenou smlouvu ze dne datum za absolutně neplatnou. Žalovaný se ohledně obou uzavřených smluv obrátil na finančního arbitra, kdy poukazoval na to, že žalobkyně nezkoumala řádně jeho schopnost splácet a dále namítal, že odměna věřitele je v rozporu s dobrými mravy pro svou výši.

26. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

27. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla adhezním způsobem podle § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele. Uzavřená smlouva tak podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále “ZoSÚ“).

28. Dle § 84 odst. 2 ZoSÚ, spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci; a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

29. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ, Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

30. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 téhož zákona se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Ze znění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka vyplývá, že „konkrétním účelem § 87 ZoSÚ je (kromě ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru; projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy.“ Ustanovení § 87 ZoSÚ představuje slovy výše citovaného rozsudku zvláštní úpravu vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy, tedy speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, když upravuje „soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele).“ 33. Otázku ztráty nároku věřitele (poskytovatele úvěru) na sjednané úroky a další poplatky řešil mj. Soudní dvůr Evropské Unie, který ve své rozhodovací praxi taktéž spojoval porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) jak s následkem sankce neplatnosti takové úvěrové smlouvy a s tím související ztráty nároku věřitele na zaplacení sjednaných úroků a poplatků. Ve svém rozsudku ze dne datum, ve věci C565/12, LCL Le Crédit Lyonnais SA, Soudní dvůr Evropské Unie uvedl, že „vede-li uplatnění takové sankce ke ztrátě věřitelova nároku na sjednané úroky a poplatky, jeví se být tato sankce přiměřená závažnosti porušení, jež postihuje a zejména má skutečně odrazující účinek.“ Důležitost existence zmíněné sankce za porušení věřitelovy povinnosti prověřit úvěruschopnost dlužníka, mající tzv. odrazující účinek, je v citovaném rozsudku zdůrazněna závěrem, že „kdyby sankce zániku nároku na úroky byla v praxi oslabena, či dokonce zcela ztratila povahu sankce, nezbytně by z toho vyplynulo, že není skutečně odrazující.“ 34. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 ZoSÚ uvádí, že „s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany.“ 35. Jak vyplývá ze shora citovaných ustanovení a relevantní judikatury, je povinností poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele s tím, že předmětný úvěr poskytovatel úvěru poskytne spotřebiteli jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud zkoumal, zda žalobkyně tuto stanovenou povinnost splnila a došel k následujícímu závěru. Žalobkyně v žalobě sice tvrdila, že u žalovaného byla úvěruschopnost ze strany žalobkyně řádně prověřena, nicméně své tvrzení ohledně splnění zákonné povinnosti spočívající v řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně neprokázala, když dle názoru soudu nebyly řádně zkoumány poměry žalovaného zejména na výdajové stránce. Z předložených listin bylo zjištěno, že finanční potřeba žalovaného byla uváděna ve výši částka (jak vyplývá z předložené listiny), žalovanému byl na základě scóringu přiznán úvěr ve výši ani ne poloviční, tedy částka, kdy žalobkyně při deklarovaném příjmu žalovaného dále nijak nezkoumala a neprověřovala výdajovou stránku žalovaného, kdy vycházela z údaje o životním minimu žalovaného (v částce částka) a nákladů na bydlení (ve shora uvedené výši částka), které nebyly ničím doloženy a jejichž reálná výše byla dle důkazů doložených žalovaným více než dvojnásobná. Nebylo dále nijak zohledněna skutečnost, že žalovaný má plně invalidní manželku. Z doložených listin vyplývá, že žalobkyně uvedla v hodnocení klienta skutečnost, že žalovaný má další splátku u téže společnosti s výší splátky částka, avšak tuto podstatnou okolnost dle názoru soudu nijak nezhodnotila a nevyvodila z toho odpovídající závěr, stejně jako z další významné okolnosti, tedy toho, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy se žalobkyní několik dalších běžících úvěrových vztahů. Ostatní výdaje žalovaného, včetně nákladů na dopravu, pak byly uvedeny v nulové výši, je přitom zcela zřejmé, že uvedené nemůže odpovídat skutečnosti. Nebyl dále doložen kupříkladu ani jeden výpis z účtu žalovaného, z něhož by bylo možné si udělat alespoň částečný obrázek o reálných výdajích žalovaného. Je přitom zcela zřejmé, že pokud měl žalovaný existující úvěrový závazek u žalobkyně, a to ze smlouvy uzavřené asi 4 měsíce před uzavřením smlouvy, jež je předmětem tohoto řízení a dále měl i dle zjištění žalobkyně v té době několik dalších existujících úvěrů, je zřejmé, že jeho finanční situace nebyla příznivá, pokud si potřeboval půjčit další finanční prostředky (s uváděnou finanční potřebou částka) a žalobkyně tak měla minimálně zpozorněn a situaci žalovaného jako žadatele o úvěr řádně prověřit. Bylo přitom zjištěno, že prověření výdajů neproběhlo řádně a bylo formální, když nebyla kupříkladu zjištěna výše nákladů na bydlení (která byla více než dvojnásobná oproti údaji uvedeném ve smlouvě), a to soud již nezmiňuje okolnost, týkající se nezjištění toho, že manželka žadatele je v invalidním důchodu, která měla být taktéž zohledněna. Ze shora uvedených důvodů závěr žalobkyně, že před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, tedy soud nesdílí.

1. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva představuje neplatnou smlouvu dle ZoSÚ, přičemž vzájemné vztahy mezi poskytovatelem úvěru a spotřebitelem je třeba vypořádat, neboť odpadl právní důvod a žalovaný se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil podle § 2991 o. z. o částku odpovídající rozdílu poskytnutého a splaceného plnění. Z uvedeného důvodu se soud již ani nezabýval námitkou žalovaného stran toho, že odměna žalobkyně za poskytnutí úvěru je nemravně vysoká.

2. Poskytnutou jistinu je spotřebitel povinen poskytovateli úvěru vrátit, ovšem nikoliv ihned, nýbrž v době odpovídající jeho možnostem, v jakých je schopen splácet. Z tohoto důvodu soud nároku žalobkyně na zaplacení nesplacené jistiny úvěru vyhověl výrokem II. (rozdíl poskytnutého plnění ve výši částka a uhrazených splátek ve výši částka). Soud současně rozhodl o částečném zpětvzetí žaloby (výrok I.), které žalobkyně učinila po vyjádření žalovaného k žalobě. Žalovanému pak soud povolil k jeho žádosti vzhledem ke shora učiněným zjištěním týkajíc se jeho finančních možností splátky, a to ve výši částka měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek.

3. Ohledně zbytku žalované částky, představují rozdíl žalovaného nároku a nároku, v němž soud žalobě vyhověl (výrokem II.), sestávající z příslušenství žalované částky, dospěl soud s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a relevantní judikaturu k závěru, že takový nárok žalobkyně je nedůvodný. Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Tímto je zdůrazněna ochrana spotřebitele a je tedy pojmově vyloučeno, aby se spotřebitel dostal s vrácením jistiny do prodlení, s čímž souvisí nemožnost poskytovatele úvěru požadovat po spotřebiteli úroky z prodlení. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu v částce odpovídající smluvnímu úroku, smluvní pokutě a částce odpovídající zákonnému úroku z prodlení a požadovaných nákladů vzniklých dle žalobkyně v souvislosti s prodlením žalovaného aj. ve svém výroku III. zamítl.

4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení poměrně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, představující dle poměru úspěšnosti ve sporu 34,27%. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze čtyř úkonů právní služby ve věci uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, podání žaloby, písemné podání, účast při jednání), jednoho úkonu ve výši ½ za jednoduchou výzvu k plnění v částce částka včetně 5 paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Důvod pro nepřiznání náhrady nákladů žalobci z důvodu, že podal žalobu u soudu, přestože žalovaný se dříve obrátil na finančního arbitra, neshledal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.