27 C 167/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Schütznerovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec pro 77 128,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 33 000 Kč.

II. Co do zbývajícího nároku zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, částky částka, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované k zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno (dále jen „smlouva“), kterou uzavřela žalovaná dne datum se společností Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno., IČO Anonymizováno, se sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno (dále jen „žalobkyně“). Na základě uzavřené smlouvy se žalobkyně zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr do výše částka s možností postupného i opakovaného čerpání této částky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splácet v pravidelných denních splátkách stanovených dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek. Splatnost první splátky byla stanovena na datum a konec doby platnosti kreditního rámce na datum. Žalované byly vyplaceny peněžní prostředky o celkové výši částka na její bankovní účet č. Anonymizováno/Anonymizováno. Žalovaná splatila žalobkyni na jistinu úvěru částku 111 046 Kč. Ohledně zbývající částky jistiny ve výši částka zůstala žalovaná nečinná, čímž se dostala do prodlení. Žalobkyně s ohledem na prodlení žalované s úhradou pravidelných denních splátek uzavřenou smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou informovala e-mailem ze dne datum. Žalobkyně dále zaslala žalované předžalobní výzvu. Mimo nesplacené jistiny úvěru požadovala žalobkyně po žalované rovněž uhrazení poplatku za vyplacení úvěru ve výši částka, smluvního úroku ve výši částka, poplatku za službu „Presto“ v částce částka, poplatku za službu „Informační SMS servis“ v částce částka, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v částce částka a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Před uzavřením smlouvy byla dle tvrzení žalobkyně prověřována úvěruschopnost žalované.

2. Žalovaná se k žalobě a k tvrzením v ní uvedených nevyjádřila a zůstala nečinná.

3. Soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. projednal bez nařízení jednání. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s daným postupem souhlasili, žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná konkludentně, když nesdělila nesouhlas k výzvě soudu obsahující doložku dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

4. Soud vzal za prokázané následující skutečnosti.

5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o bezúčelovém revolvingovém spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno. Na základě uzavřené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr do výše částka s možností postupného i opakovaného čerpání této částky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky úvěru žalobkyni splácet v pravidelných denních splátkách předepsaných na částku částka s tím, že splatnost první splátky byla stanovena na datum. Úroková sazba činila 0,963% denně, RPSN 1676,85%, celková výše poplatku za vyplacení tranše úvěru 1,99% z čerpané částky (Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno, Předpisem denních splátek, Všeobecnými obchodními podmínkami, Informacemi pro spotřebitele, Údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru).

6. Žalované byly postupně vyplaceny na její bankovní účet č. Anonymizováno/Anonymizováno peněžní prostředky v následujících částkách: dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částku částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka a dne datum částka částka. Celkem byla žalované vyplacena jistina ve výši částka, přičemž žalovaná žalobkyni na jistinu uhradila celkem částka (Přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli).

7. Žalobkyně informovala žalovanou o existenci dlužné částky nejprve prostřednictvím e-mailu a taktéž předžalobní výzvou. Žalovaná na výzvy nereagovala, zůstala nekontaktní a nesplacenou jistinu v částce částka doposud neuhradila (Sdělením o prodlení s placením ze dne datum, Předžalobní výzvou ze dne datum).

8. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalované, vycházela žalobkyně dle doložených listin z následujících údajů: Celkový počet členů v SD 2, výše měsíčního příjmu uvedená spotřebitelem částka, výše pravidelných měsíčních výdajů na splátky částka, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení částka, další nezbytné výdaje částka, další zbytné výdaje částka, vypočítané minimální výdaje částka, výše ověřeného měsíčního čistého příjmu částka (výpis o posouzení úvěruchopnosti klienta). Dále žalobkyně předložila listinu identifikované příjmy, v níž se uvádí, že příjem byl spotřebitelem doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce, přičemž je zde uveden soupis transakcí za období 12/2022-12/2023.

9. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

10. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla adhezním způsobem podle § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele. Uzavřená smlouva tak podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále “ZoSÚ“).

11. Dle § 84 odst. 2 ZoSÚ, spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci; a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

12. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ, Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 téhož zákona se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Ze znění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka vyplývá, že „konkrétním účelem § 87 ZoSÚ je (kromě ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru; projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy.“ Ustanovení § 87 ZoSÚ představuje slovy výše citovaného rozsudku zvláštní úpravu vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy, tedy speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, když upravuje „soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele).“ 16. Otázku ztráty nároku věřitele (poskytovatele úvěru) na sjednané úroky a další poplatky řešil mj. Soudní dvůr Evropské Unie, který ve své rozhodovací praxi taktéž spojoval porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) jak s následkem sankce neplatnosti takové úvěrové smlouvy a s tím související ztráty nároku věřitele na zaplacení sjednaných úroků a poplatků. Ve svém rozsudku ze dne datum, ve věci C565/12, LCL Le Crédit Lyonnais SA, Soudní dvůr Evropské Unie uvedl, že „vede-li uplatnění takové sankce ke ztrátě věřitelova nároku na sjednané úroky a poplatky, jeví se být tato sankce přiměřená závažnosti porušení, jež postihuje a zejména má skutečně odrazující účinek.“ Důležitost existence zmíněné sankce za porušení věřitelovy povinnosti prověřit úvěruschopnost dlužníka, mající tzv. odrazující účinek, je v citovaném rozsudku akcentována závěrem, že „kdyby sankce zániku nároku na úroky byla v praxi oslabena, či dokonce zcela ztratila povahu sankce, nezbytně by z toho vyplynulo, že není skutečně odrazující.“ 17. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 ZoSÚ uvádí, že „s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany.“ 18. Jak vyplývá ze shora citovaných ustanovení a relevantní judikatury, je povinností poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele s tím, že předmětný úvěr poskytovatel úvěru poskytne spotřebiteli jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud zkoumal, zda žalobkyně tuto stanovenou povinnost splnila a došel k následujícímu závěru. Žalobkyně v žalobě sice tvrdila, že u žalované byla úvěruschopnost žalobkyní řádně prověřena, nicméně k tomuto svému tvrzení nepředložila dostatečné množství odpovídajících důkazů, z nichž by řádné prověření úvěruschopnosti žalované bylo prokázáno. Vzhledem k tomu, že se v občanském soudním řízení uplatňuje tzv. zásada projednací, je povinností účastníků tvrdit všechny pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, a tedy soud sám není povinen po významných skutečnostech pátrat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Své tvrzení ohledně splnění zákonné povinnosti spočívající v prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně podložila „Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno.“, dále „Identifikovanými příjmy“ a „BankID výpisem“, když tyto listiny obsahují pouze strohé a nedostatečně podložené informace, ze kterých není zřejmé, zda bylo ze strany žalobkyně zkoumáno například, jaký je zdroj příjmu žalované, zda ze závislé činnosti nebo z podnikání, zda má žalovaná nějaké vyživovací povinnosti (či další závazky) a další skutečnosti týkající se příjmové a výdajové situace žalované, byť bylo ze strany žalobkyně deklarováno, že tato kritéria brala v úvahu. Pokud jde o výdaje žalované, uvedla žalobkyně tyto v posouzení úvěruschopnosti ve výši částka, což soud považuje vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná bydlí v Praze, za ne zcela hodnověrné, další výdaje žalované pak byly uvedeny ve výši částka na nezbytné výdaje a částka za zbytné, výdaje na ostatní splátky byly uvedeny ve výši částka. Nebylo uvedeno, kolik dalších závazků žalovaná splácí a kolik zbývá k úhradě, nebyly dále uvedeny kupříkladu náklady na dopravu. Je přitom zřejmé, že pokud žalovaná již nějaké splátky splácela a žádala o další úvěr, nebyly její finanční poměry zřejmě dobré a nebyla osobou disponující dostatečným finančním zajištěním. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovanou podrobila lustraci v příslušných registrech, a to zejména výpisu z centrální evidence exekucí, výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z registru PČR hledaných osob, výpisu z NRKI a BRKI aj., když přitom k tomuto svému tvrzení nepředložila žádné důkazy. Pokud žalobkyně předložila listinu identifikované příjmy, v níž se uvádí, že příjem byl spotřebitelem doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce (výpis o posouzení úvěruchopnosti klienta), soud uvádí, že tato listina je zcela nepřezkoumatelná a nelze z ní učinit závěr, že čistý příjem klienta činí částka, jak uvádí žalobkyně. Soudu nebyl předložen žádný výpis z účtu žalované, a není tak možné učinit závěr o tom, že se opravdu jedná o příjem žalované, představující pravidelný měsíční příjem, stejně tak z této sjetiny žádným způsobem nevyplývá, jaké jsou výdaje žalované, tedy zda žalobkyně posuzovala poměry žalované po příjmové i výdajové stránce. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti soud tak došel k závěru, že vztažmo k prověření úvěruschopnosti žalované, žalobkyně svá tvrzení jednak dostatečně neprokázala a současně z těchto doložených důkazů jednoznačně vyplývá, že před uzavřením smlouvy nebyla úvěruschopnost žalované řádně prověřena. Z těchto důvodů soud již neposuzoval rozpor sjednané úrokové sazby ve výši 0,963% denně, RPSN 1676,85%, s dobrými mravy (§ 580 odst. 1, § 588 o. z.), pro nějž by úvěrová smlouva musela být rovněž shledána absolutně neplatnou, když přiměřenost úroku je nutné posuzovat s přihlédnutím k úrokům poskytovaným bankami v daném období s tím, že v případě nebankovního úroku nemusí být nepřiměřený úrok převyšující obvyklý úrok více než dvakrát až třikrát s ohledem na vyšší riziko spojené s půjčováním osobám, které by na úvěr nemusely dosáhnout (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

19. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva představuje neplatnou smlouvu dle ZoSÚ, přičemž vzájemné vztahy mezi poskytovatelem úvěru a spotřebitelem je třeba vypořádat, neboť odpadl právní důvod a žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila podle § 2991 o. z. o celkovou částku částka (rozdíl poskytného plnění a uhrazených splátek).

20. Poskytnutou jistinu je spotřebitel povinen poskytovateli úvěru vrátit, ovšem nikoliv ihned, nýbrž v době odpovídající jeho možnostem, respektive ve splátkách, v jakých je schopen splácet. Z tohoto důvodu soud nároku žalobkyně na zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši částka vyhověl.

21. Ohledně zbytku žalované částky, sestávající z poplatku za vyplacení úvěru, smluvního úroku, poplatku za službu „Presto“, poplatku za službu „Informační SMS servis“ a zákonného úroku z prodlení z žalované částky, dospěl soud s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a relevantní judikaturu k závěru, že takový nárok žalobkyně je nedůvodný. Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Tímto je zdůrazněna ochrana spotřebitele a je tedy pojmově vyloučeno, aby se spotřebitel dostal s vrácením jistiny do prodlení, s čímž souvisí nemožnost poskytovatele úvěru požadovat po spotřebiteli zákonné úroky z prodlení. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu v částce částka, v částce částka a v částce odpovídající zákonnému úroku z prodlení od datum do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo tak, že nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, když v projednávané věci dosáhli účastníci přibližně stejného úspěchu a rozdíl v míře úspěchu je zcela nepatrný. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.