27 C 223/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Schütznerovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec pro 16 167,45 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 16 167,45 Kč.

II. Co do zbývajícího nároku kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 11,75 %, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 11 %, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce č. Anonymizováno, kterou uzavřel žalovaný se společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno., IČO Anonymizováno, se sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně) dne 22. 1. 2008. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí půjčky v celkové výši 20 000 Kč, když tato částka byla dnem uzavření smlouvy žalovanému hotovostně vyplacena s tím, že žalovaný se zavázal splácet žalobkyni půjčku ve formě 53týdenních splátek ve výši částka, s výší roční procentní sazby nákladů (RPSN) 206,8 % a dále souhrnný poplatek související s půjčkou v částce částka. Poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný opakovaně porušil svou smluvní povinnost řádně a včas platit výše uvedené splátky, když vrátil žalobkyni pouze částku částka, z toho částka ve výši částka byla použita na částečnou úhradu souhrnného poplatku a částka ve výši částka na úhradu jistiny půjčky. Pohledávka za žalovaným ve výši částka s příslušenstvím byla dále postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne datum, na niž žalovaný nereagoval a na dlužnou částku doposud neuhradil ničeho.

2. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně neuvedla ničeho, s tím, že k výzvě soudu poukázala na to, že smlouva byla uzavřena dne datum a nebylo tedy povinností věřitele zkoumat úvěruschopnost žalovaného, když tato povinnost byla do českého právního řádu zavedena teprve od datum, tedy od účinnosti zák. č. 145/2010 Sb.

3. Žalovaný se k žalobě a k tvrzením v ní uvedených nevyjádřil a zůstal nečinný.

4. Žalobkyně již v návrhu výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud vzal za prokázané následující skutečnosti.

6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, spol. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce č. Anonymizováno. Žalovanému byly na základě uzavřené smlouvy hotovostně vyplaceny peněžní prostředky ve výši částka, a to dnem uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně splácet, a to formou 53týdenních splátkách ve výši částka se sjednanou RPSN ve výši 206,8 %. Celkem měl pak splatit částku částka (Smlouvou o půjčce č. Anonymizováno, včetně smluvních podmínek smlouvy).

7. Žalovaný neplnil svou smluvní povinnost řádně a včas hradit příslušné splátky, když na půjčku splatil pouze částka, z čehož bylo dle tvrzení žalobkyně na jistinu půjčky započítáno částka a na souhrnný poplatek částka.

8. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, vč. seznamu pohledávek, Potvrzením o úhradě kupní ceny ze dne datum).

9. Dle tvrzení žalobkyně bylo postoupení pohledávky na žalobkyni písemně oznámeno žalovanému, ovšem žalobkyně toto své tvrzení nijak neprokázala.

10. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, na niž žalovaný nereagoval a na dlužnou částku doposud neuhradil ničeho (Předžalobní výzvou ze dne datum, včetně podacího lístku odeslané pošty z datum).

11. Ze shora zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

12. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 22.1.2008 smlouva o půjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka částka, kterou měl žalovaný splatit do datum částkou částka. Žalovaný tuto povinnost splnil pouze částečně, kdy uhradil částku částka. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou.

13. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

14. V souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy, aplikoval soud hmotněprávní předpisy platné do datum.

15. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 321/2001 Sb. Žalovaný uzavřel smlouvu o půjčce v postavení dlužníka (spotřebitele) a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení věřitele. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována na základě postoupení pohledávky od původního věřitele.

16. Dle § 39 o. z., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

17. Ze znění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka vyplývá, že „nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy“. Současně je v souladu s citovaným rozsudkem postaveno najisto, že „dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je neplatná (§ 39 o. z.), a to buď pro rozpor se zákonem (představuje-li naplnění skutkové podstaty podezřelý výraz činu lichvy podle ustanovení § 253 podezřelý výraz zákona, popřípadě jiného podezřelý výraz činu), nebo pro rozpor s dobrými mravy (v ostatních případech)“.

18. Zároveň dle slov výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ČR „nelze přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce "lichvářské" úroky.“ Dovolací soud zdůrazňuje, že nepřiměřenou (a tedy odporující dobrým mravům) je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 o. z., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

19. Dle § 451 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odst. 2 téhož ustanovení o. z., bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

20. Dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V souladu s citovaným ustanovením byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni a žalobkyně se tak s ohledem na § 1880 odst. 1 o. z. stala nabyvatelem předmětné pohledávky, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených. Tímto byla dána aktivní legitimace žalobkyně v této věci.

21. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že uzavřená smlouva o půjčce představuje neplatnou smlouvu dle § 39 o. z., s odůvodněním, že předmětná smlouva je v rozporu s dobrými mravy. Soud konstatuje, že RPSN sjednaná ve výši 206,8 % několikanásobně přesahuje úrokovou míru obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování půjček v době uzavření smlouvy, což způsobuje v kontextu výše uvedeného neplatnost takové smlouvy. Vzhledem k této skutečnosti je třeba vzájemné vztahy mezi věřitelem (žalobkyní) a dlužníkem (žalovaným) vypořádat, neboť se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil podle § 451 o. z. o částku výši částka (coby nesplacené jistiny půjčky) a je tak povinen tuto částku žalobkyni vrátit. Vzhledem k výše uvedenému soud nároku žalobkyně na zaplacení částky částka vyhověl.

22. Ohledně zbytku žalované částky, sestávající z příslušenství této částky, dospěl soud s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a relevantní judikaturu k závěru, že takový nárok žalobkyně je nedůvodný. Soud shledal hrubý nepoměr mezi hodnotou samotné půjčky a částkou, jíž žalobkyně požaduje po dlužníkovi vrátit (sestávající z úroků, souhrnného poplatku aj.), neboť tato žalobkyní požadovaná částka značně převyšuje částku, jež je předmětem samotné půjčky (tedy částka). Sjednaná výše RPSN v této věci tak dle názoru soudu sice plní odměnnou funkci samotnému věřiteli, ovšem současně má výrazně sankční povahu pro samotného dlužníka, a proto je třeba ujednání o sjednané RPSN hodnotit jako nemravné a vyvozovat z toho zákonem předpovídané důsledky, a tedy absolutní neplatnost takové uzavřené smlouvy. S ohledem na shora uvedené tak další plnění přesahující rámec nesplacené jistiny půjčky (v tomto případě tedy nepřiměřené úročení či jeho kapitalizace), nelze žalobkyni přiznat, a to kromě výše uvedeného mj. s ohledem na princip přiměřenosti a princip ochrany slabší smluvní strany, jež mají soudy do svého rozhodování promítnout (viz Nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I ÚS 3308/16). Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu v částce odpovídající kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení aj. ve svém výroku II. zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu, dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když převážný úspěch měl žalovaný, jemuž však žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.