27 C 247/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Schütznerovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec o 45 061,41 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení ve výši 11,50 % ročně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy o revolvingovém úvěru (dále jen „smlouva“), kterou žalovaný uzavřel dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, c. (dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, .), se sídlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Smlouva byla uzavřena distančním způsobem, prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .cz, kdy na základě žádosti žalovaného mu byl ze strany právní předchůdkyně žalobkyně zaslán návrh konkrétní smlouvy o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy byly peněžní prostředky ve výši , částka, zaslány na bankovní účet žalovaného č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , přičemž žalovaný se zavázal částku splatit ke dni , datum, . Žalovaný dlužnou částku ve stanovené lhůtě nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o této skutečnosti písemně informován. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, na niž žalovaný nereagoval a na dlužnou částku doposud ničeho neuhradil. Mimo nesplacené jistiny úvěru požadovala žalobkyně po žalovaném rovněž uhrazení zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 11,5 % ročně od , datum, do zaplacení. Před uzavřením smlouvy byla dle tvrzení žalobkyně ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřována úvěruschopnost žalovaného, a to po stránce příjmové a výdajové. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž lustrovala žalovaného databázemi ISIR, CEE, CRKI, EUCB.

2. Zdejší soud ve věci vydal dne , datum, elektronický platební rozkaz č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, (dále jen „EPR“), jímž uložil povinnost žalovanému uhradit žalobkyni ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení EPR částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, popřípadě ve stejné lhůtě podat proti EPR odpor.

3. Dne , datum, podal žalovaný proti EPR odpor a ve věci samé se žalovaný vyjádřil s odůvodněním, že žalovaný nárok ani zčásti neuznává. Žalovaný konstatoval, že žalobkyně v žalobě dostatečně nevylíčila skutkové okolnosti věci, když z žaloby není patrné, kdy a v jaké výši měl být předmětný úvěr žalovanému poskytnut, jaké splátky byly sjednány, jaká částka byla ze strany žalovaného uhrazena, a kdy k tomu došlo. Dle tvrzení žalovaného tak není z žaloby zřejmé, z čeho žalobkyně žalovaný nárok dovozuje. Dále žalovaný popřel aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby, když nedoložila postoupení pohledávky a rovněž skutečnost, že by ze strany věřitele byla řádně prověřena jeho úvěruschopnost, kdy v tomto směru namítl neplatnost smlouvy. K žalobě dále uvedl, že se nemohl na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatit, neboť dle žalobkyně měl čerpat , částka, , uhradil , částka, , je-li smlouva absolutně neplatná, nemá žalobkyně nárok na smluvní úroky, poplatky apod., na jistině nedoplatek není, naopak žalovaný jistinu úvěru přeplatil.

4. Soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. projednal bez nařízení jednání. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s daným postupem souhlasil.

5. Soud vzal za prokázané následující skutečnosti.

6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . a žalovaným byla dne , datum, prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru (Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, Obchodními podmínkami společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, .). Na základě uzavřené smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostně úvěr do výše 50 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit peněžní prostředky úvěru spolu se smluvním úrokem ve výši 8,5 %, poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z částky každého čerpání úvěru a RPSN ve výši 262,91 %, to vše do 30. dne každého kalendářního měsíce počínaje dnem , datum, , celkem měl žalovaný splatit částku , částka, , úvěr je oprávněn čerpat opakovaně.

7. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, postoupena na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně dodatku č. 2 ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ), tabulka postupovaných pohledávek, v níž je u jména žalovaného uvedena částka , částka, .

8. Žalovaný byl o postoupení pohledávek písemně informován (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 9. 2025).

9. Téhož dne byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši , částka, sestávající z neuhrazené jistiny úvěru v částce , částka, a nákladů právního zastoupení v částce 7 840 Kč (Předžalobní upomínka ze dne , datum, , včetně potvrzení o podání doporučené zásilky).

10. Žalobkyně předložila soudu potvrzení o platbách za období od června 2024 do října 2024 zasílaných společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . na jméno žalovaného (Potvrzení o platbách od 11. 4. 2025 do 4. 10. 2024), když ovšem tvrzení žalobkyně ohledně poskytnutí finančních prostředků v částce 388 812 Kč žalovanému, prokázáno nebylo. Dále předložila nedatovanou a neoznačenou platební historii, z níž ovšem žádným způsobem nevyplývá, že by se týkala žalovaného.

11. Co se týče povinnosti věřitele k prověření úvěruschopnosti dlužníka, předložila žalobkyně soudu: listinu obsahující identifikační údaje o žalovaném a jednu listinu s údaji o příjmu žalovaného v částce 23 000 Kč (Identifikační údaje o žalovaném, kopie občanského průkazu č. , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, ).

12. K tvrzení žalobkyně ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného, nedoložila žalobkyně vyjma uvedené listiny žádné důkazy a toto tvrzení rovněž nebylo prokázáno.

13. Zjištěné skutečnosti vedly soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

14. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, l, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., uzavřel dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, a to do výše úvěrového limitu 50 000 Kč. Smlouvou se žalovaný zavázal splatit žalobkyni úvěr, spolu se smluvním úrokem ve výši 8,5 % měsíčně a poplatkem za čerpání úvěru, RPSN ve výši 262,91 %. Výše měsíční splátky úvěru ovšem v uzavřené smlouvě vyčíslena nebyla. Žalobkyně rovněž neprokázala svá tvrzení ohledně vyčerpané částky úvěru, jakož i výše vrácených prostředků ze strany žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno a před podáním žaloby byl žalovaný k úhradě upomenut předžalobní výzvou.

15. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla adhezním způsobem podle § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele. Uzavřená smlouva tak podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále “ZoSÚ“).

17. Dle § 84 odst. 2 ZoSÚ, spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci; a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

18. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ, Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V souladu s citovaným ustanovením byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni a žalobkyně se tak s ohledem na § 1880 odst. 1 o. z. stala nabyvatelem předmětné pohledávky, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených. Tímto byla dána aktivní legitimace žalobkyně v této věci.

21. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 téhož zákona se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Ze znění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že „konkrétním účelem § 87 ZoSÚ je (kromě ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru; projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy.“ Ustanovení § 87 ZoSÚ představuje slovy výše citovaného rozsudku zvláštní úpravu vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy, tedy speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, když upravuje „soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele).“23. Otázku ztráty nároku věřitele (poskytovatele úvěru) na sjednané úroky a další poplatky řešil mj. Soudní dvůr Evropské Unie, který ve své rozhodovací praxi taktéž spojoval porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) jak s následkem sankce neplatnosti takové úvěrové smlouvy a s tím související ztráty nároku věřitele na zaplacení sjednaných úroků a poplatků. Ve svém rozsudku ze dne , datum, , ve věci C565/12, LCL Le Crédit Lyonnais SA, Soudní dvůr Evropské Unie uvedl, že „vede-li uplatnění takové sankce ke ztrátě věřitelova nároku na sjednané úroky a poplatky, jeví se být tato sankce přiměřená závažnosti porušení, jež postihuje a zejména má skutečně odrazující účinek.“ Důležitost existence zmíněné sankce za porušení věřitelovy povinnosti prověřit úvěruschopnost dlužníka, mající tzv. odrazující účinek, je v citovaném rozsudku zdůrazněna závěrem, že „kdyby sankce zániku nároku na úroky byla v praxi oslabena, či dokonce zcela ztratila povahu sankce, nezbytně by z toho vyplynulo, že není skutečně odrazující.“24. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 ZoSÚ uvádí, že „s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany.“25. Jak vyplývá ze shora citovaných ustanovení a relevantní judikatury, je povinností poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele s tím, že předmětný úvěr poskytovatel úvěru poskytne spotřebiteli jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud zkoumal, zda žalobkyně tuto stanovenou povinnost splnila a došel k následujícímu závěru. Žalobkyně v žalobě sice tvrdila, že u žalovaného byla úvěruschopnost ze strany právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřena, nicméně k tomuto svému tvrzení nepředložila odpovídající důkazy, resp. žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že se v občanském soudním řízení uplatňuje tzv. zásada projednací, je povinností účastníků tvrdit všechny pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, a tedy soud sám není povinen po významných skutečnostech pátrat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Své tvrzení ohledně splnění zákonné povinnosti spočívající v prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně neprokázala, a to zejména s ohledem na to, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to především po stránce příjmové a výdajové. Předložené listiny – listina obsahující identifikační údaje žalovaného včetně údaje o příjmu žalovaného v částce , částka, , představují svým charakterem spíše jednostrannou evidenci žalobkyně a nejsou samy o sobě schopny prokázat náležité splnění povinnosti věřitele před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost dlužníka. Soud dále konstatuje, že nestačí pouze formální shromáždění údajů o žalovaném, ale je třeba prokázat, že skutečně došlo k jejich vyhodnocení, a že výsledek tohoto posouzení nevyvolal důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti spotřebitele. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobkyně nepředložila soudu takové důkazy, z nichž by bylo možné dovodit, že právní předchůdkyně žalobkyně stanovenou povinnost k prověření úvěruschopnosti žalovaného splnila řádně a v zákonem požadovaném rozsahu. Zejména nebylo prokázáno, že byla analyzována příjmová a výdajová stránka žalovaného, jeho životní náklady, náklady na bydlení, existence dalších úvěrů aj. Vzhledem ke shora uvedenému soud uzavřel, že žalobkyně svá tvrzení ohledně plnění povinnosti předepsané ZoSÚ neprokázala, neboť nelze uzavřít, že by z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývalo, že neexistují důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Vzhledem k výše uvedenému konstatuje soud, že žalobkyně je v projednávané věci zatížena břemenem tvrzení i břemenem důkazním ohledně skutečností, z nichž dovozuje vznik žalovaného nároku. Tím je dána povinnost žalobkyně skutkové okolnosti určitě a srozumitelně vylíčit a současně označit důkazy, kterými tato její tvrzení prokáže. Sporná zůstává i výše sjednaných splátek, stejně jako částka, kterou měl žalovaný na dlužnou částku doposud uhradit. Sama žalobkyně uvedla, že žalovaný vyčerpal , částka, a uhradil celkem , částka, . Soud dále konstatuje, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, neboť ani z provedeného dokazování nevyplývají rozhodné skutečnosti týkající se plnění či neplnění závazku ze strany žalovaného. Nadto dodává soud, že i pokud by žaloba měla obstát po stránce určitosti skutkových tvrzení, žalobkyně v řízení s ohledem na shora uvedené neunesla ani důkazní břemeno ohledně splnění zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného v souladu se ZoSÚ a žalobě tak již z tohoto důvodu nelze vyhovět.

27. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba není důvodná a rozhodl výrokem I. tak, že žalobu v celém rozsahu (co do žalované částky a částky odpovídající zákonnému úroku z prodlení z žalované částky od , datum, do zaplacení ve výši 11,50 % ročně) zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci samé ze dne , datum, , podání ve věci samé ze dne , datum, , podání ve věci samé ze dne , datum, ), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .