27 C 255/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Schütznerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta : Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 57 776 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši , částka, .

II. Co do zbývajícího nároku zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úrokuz prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 %, úroku ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, , domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se žalovanouShodu s prvopisem potvrzuje , jméno FOuzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalované poskytnuta částka ve výši , částka, v hotovosti. K vyplacení úvěru došlo dne , datum, . Tuto se žalovaná zavázala splatit společně s částkou , částka, představující poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, částkou , částka, představující poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a částkou , částka, představující poplatek za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště, a to v čtrnácti měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Jelikož žalovaná sjednané splátky řádně a včas nehradila, když poslední splátku uhradila dne , datum, , provedla žalobkyně ke dni , datum, vyčíslení dlužné částky, přičemž dlužná jistina činila částku , částka, , úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru činil částku , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy činil částku , částka, , poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu činil částku , částka, a poplatek za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště částku , částka, . Žalovaná tak uhradila pouze částku , částka, . Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní výzva, na tuto výzvu žalovaná nereagovala a dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně tak požaduje po žalované úhradu dlužné jistiny ve výši , částka, , úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, , poplatek za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, , smluvní pokutu ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok z dlužné jistiny od , datum, do , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od prodlení do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů řízení.

2. Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně řádně posuzovala, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Schopnost žalované hradit úvěr byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřena nahlédnutím do veřejných registrů. Poskytnuté informace od žalované byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne , datum, a byly ověřeny doklady, mezi které patří zejména potvrzení od zaměstnavatele. Žalovaná byla dotazována na rodinné, majetkové a pracovní poměry. Žalovaná uvedla, že je od , datum, zaměstnána u společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , na dobu neurčitou a její měsíční příjem činí , částka, . Měsíční výdaje byly žalovanou vyčísleny částkou , částka, . Výdaje byly právní předchůdkyní žalobkyně prověřovány na principu tzv. ekonomického modelu, tedy součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce. Žalovaná nemá žádnou vyživovací povinnost.

3. Jednání bylo nařízeno na den , datum, . Žalobkyně se k jednání dostavila. Žalované bylo vyvěšením na úřední desce soudu podle § 50 odst. 2 o.s.ř. dne , datum, a uplynutím 10denní úložní doby doručeno předvolání k tomuto jednání fikcí doručení dle § 50 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, k žalobě se nevyjádřila. Proto bylo jednáno v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 o.s.ř..

4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

5. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , dne , datum, uzavřely smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala vyplatit žalované částku ve výši , částka, a žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši , částka, prostřednictvím 14 měsíčních splátek ve výši , částka, spolu s úrokem ve výši , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , poplatkem za administrativní činnost a vyhodnoceníShodu s prvopisem potvrzuje , jméno FOúvěrového případu ve výši , částka, a poplatkem za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši , částka, . Ve smlouvě bylo uvedeno RPSN ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, % a zápůjční úroková sazba ve výši , Anonymizováno, % p.a.. Strany si ve smlouvě sjednaly, že v případě prodlení žalované nastane povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši , Anonymizováno, % z dlužné částky za každý den prodlení s jeho úhradou, a to ode dne následujícího po dni prodlení, přičemž výše smluvní pokuty za každou jednotlivou splátku v prodlení může činit maximální částku , částka, , a dále povinnost k úhradě zákonného úroku z prodlení (zjištěno ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ).

6. Žalovaná uhradila pouze tři splátky, dne , datum, uhradila splátku ve výši , částka, , dne , datum, uhradila splátku ve výši , částka, a dne , datum, uhradila částku ve výši , částka, (zjištěno z přehledu plateb žalované na smlouvu).

7. Dne , datum, byla mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě nabyla žalobkyně pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne , datum, a zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši , částka, (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, z potvrzení o zaplacení kupní ceny za postoupení pohledávky, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).

8. Žalovaná již ničeho dalšího neuhradila, žalobkyně jí tak zaslala předžalobní výzvu (zjištěno z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, včetně podacího lístku zásilky ze dne , datum, ), na tuto nereagovala.

9. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované k poskytnutému úvěru, kdy vycházela ze sdělení žalované a z doloženého potvrzení o výši příjmu, kdy z hodnocení klienta vyplývá, že , právnická osoba, (zjištěno z potvrzení o výši přímo žalované, z žádosti o úvěr).

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

11. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) když předmětná pohledávka na ni byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena.

12. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z.“, a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky. Žalovaný čerpal uvedený úvěr a zavázal se jej uhradit dle podmínek určených ve smlouvě.

13. Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru, posouzením úvěruschopnosti spotřebitele se rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud zShodu s prvopisem potvrzuje , jméno FOvýsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Soud na tomto místě konstatuje, že poskytovatel úvěru má jednoznačnou zákonnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, neboť součástí jeho odborné péče je přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, současně i s ohledem na skutečnost, že žalované byl poskytnut úvěr , částka, , na který měla splatit celkovou částku , částka, . Předpokládána je taková obezřetnost úvěrujícího, že poskytovatel úvěru nespoléhá toliko na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje musí prověřit. Ze žalobkyní předložených důkazů však nevyplývá, že by tato povinnost byla adekvátně splněna. Naopak má soud za prokázané, že žalobkyně tuto zákonnou povinnost splnila pouze formálně.

18. Z výše uvedeného se podává, že bez ohledu na ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je soud povinen zkoumat dodržení předsmluvní povinnosti věřitele prověřovat úvěruschopnost spotřebitele z moci úřední, nikoliv pouze k námitce spotřebitele. Uvedený závěr vyplývá též z usnesení Ústavního soudu Pl. ÚS 3/20 ze dne , datum, , kterým Ústavní soud vyjádřil názor, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru není ustanovením, které lze v otázce posouzení úvěruschopnosti aplikovat, neboť v tomto směru musí soud postupovat výhradně podle čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48 /ES a nikoliv podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Obdobně se Ústavní soud vyjádřil i v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18. Z judikatury českých soudů pak vyplývá, že za účelem dostatečného prověření úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen zkoumat příjmy spotřebitele skrze potvrzení od zaměstnavatele, prověřit veřejně dostupné informace, např. státem publikované informace o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu (dále i jako „z. ž. e. m.“), průměrné výdaje obyvatelstva z databáze , právnická osoba, (ČSÚ) a tyto porovnat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (nikoliv jen tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Povinnost nespoléhat se pouze na tvrzení spotřebitele o jeho majetkových poměrech vyplývá i z rozhodnutí Soudního dvore Evropské unie ze dne , datum, , sp. zn. C – 449/13, CA Consumer Finance SA v. , jméno FO, .

19. Dle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Dle § 588 věty prvé o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

22. Soud má tedy za prokázané, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základěShodu s prvopisem potvrzuje , jméno FObyla žalované poskytnuta částka , částka, . Tuto částku žalovaná dosud v plné výši nevrátila, uhradila na ní , částka, , jak vyplynulo z důkazů žalobkyní předložených. Tato částka se sestává ze třech zaplacených splátek, když žalovaná dne , datum, uhradila splátku ve výši , částka, , dne , datum, uhradila splátku ve výši , částka, a dne , datum, uhradila splátku ve výši , částka, . V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to na straně výdajové. Žalobkyně zhodnotila schopnost žalované splácet pouze na základě informací, které žalovaná vyplnila do výše uvedeného formuláře sama. Žalobkyně po žalované nepožadovala výpisy z účtů, nájemní smlouvu, či žádné jiné doklady osvětlující především výdaje žalované, kdy kupříkladu částka za bydlení ve výši , částka, v Praze se soudu její jako nepřiměřeně nízká. Ve světle výše uvedeného tak soud z úřední povinnosti posoudil nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované jako důvod způsobující absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Z těchto důvodů soud již neposuzoval rozpor sjednané úrokové sazby, s dobrými mravy (§ 580 odst. 1, § 588 o. z.), pro nějž by úvěrová smlouva musela být rovněž shledána absolutně neplatnou, když přiměřenost úroku je nutné posuzovat s přihlédnutím k úrokům poskytovaným bankami v daném období s tím, že v případě nebankovního úroku nemusí být nepřiměřený úrok převyšující obvyklý úrok více než dvakrát až třikrát s ohledem na vyšší riziko spojené s půjčováním osobám, které by na úvěr nemusely dosáhnout (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ), když na poskytnutý úvěr ve výši , částka, měla žalovaná uhradit celkem , částka, .

23. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že, „poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. […] Spotřebitel je povinen vrátit poskytnout jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem“. Citované ustanovení stanoví speciální následek porušení povinnosti poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy, který nelze podřadit pod institut bezdůvodného obohacení (viz rozhodnutí NS ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyni tedy svědčí právo na vrácení vyčerpané a dosud neuhrazené jistiny úvěru, avšak žalovaná se dosud s jejím splácením nedostala do prodlení, neboť dosud nenastala splatnost této částky, stejně tak proto není důvodný nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení, když splatnost částky dosud nenastala a žalovaná tedy není s její úhradou v prodlení. Soud proto žalobě vyhověl co do nároku na zaplacení částky , částka, (výrok I., tedy zbývající části nesplacené jistiny ponížené o žalovanou uhrazené splátky). Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to z důvodu absence důkazů prokazujících prověřování úvěruschopnosti žalované, pročež byla smlouva vyhodnocena jako neplatná. Pro úplnost soud dodává, že je-li smlouva neplatná, nárok na úrok žalobkyni nenáleží, stejně jako nárok na poplatky či smluvní pokuty. Z absolutně neplatné smlouvy nelze takové nároky odvozovat.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy byla z větší části úspěšná žalovaná, nicméně jí v řízení žádné náklady nevznikly.