27 C 257/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Schütznerovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec o 47 340 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní rozsudku částku ve výši , částka, .

II. Co do zbývajícího nároku zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně a částky ve výši , částka, , se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši, jež bude uvedena v písemném vyhotovení rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva“), kterou žalovaný uzavřel dne , datum, s žalobkyní. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru do výše úvěrového limitu , částka, bezhotovostně na bankovní účet žalovaného č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, s tím, že žalovaný se zavázal žalobkyni splatit jistinu úvěru (částečně či zcela, a to kdykoliv během trvání smlouvy), jakož i smluvní úrok ve výši 40 % p. m., splatný vždy nejpozději k 7. dni daného měsíce a dále RPSN ve výši 5 543,36 %. Žalovaný shora uvedené neuhradil řádně a včas, čímž se dostal do prodlení. Žalobkyně vyčíslila žalovanou částku na , částka, sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, , dále částky odpovídající zákonnému úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně a dále žalobkyně požadovala po žalovaném s ohledem na čl. 4.2. písm. c) smlouvy rovněž uhrazení smluvní pokuty (ve výši 0,1 % denně z částky s níž je žalovaný v prodlení), jejíž výši žalobkyně kapitalizovala, a to částkou , částka, . Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, jakož i výzvou předžalobní ze dne , datum, . K dnešnímu dni žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho.

2. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, uvedla žalobkyně, že zkoumala jeho poměry zejména po příjmové a výdajové stránce, jakož i jej lustrovala databázemi ISIR, CEE, CRKI a BRKI.

3. Žalovaný se k žalobě a k tvrzením v ní uvedených nevyjádřil a ve věci zůstal nečinný.

4. Žalobkyně již v návrhu výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud vzal za prokázané následující skutečnosti.

6. Mezi žalobkyní a žalovaným byla distančním způsobem dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, do výše úvěrového limitu , částka, . Žalovaný se zavázal žalobkyni splatit jistinu úvěru v částce , částka, (částečně či zcela, kdykoliv za trvání smlouvy), spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % p. m. (splatným vždy do 7. dne v měsíci) a RPSN ve výši 5 543,36 % ročně. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný neuhradil shora uvedené ve stanovené lhůtě, požadovala žalobkyně po žalovaném rovněž uhrazení smluvní pokuty ve výši 0, 1 % p. d., a to od data prodlení, tj. , datum, do data zaslání předžalobní výzvy, tj. , datum, , jejíž výši vyčíslila na , částka, (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ).

7. Peněžní prostředky úvěru v částce , částka, zaslala žalobkyně dne , datum, na bankovní účet žalovaného č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, pod variabilním symbolem , Anonymizováno, (Potvrzení o provedení platbě ze dne , datum, ).

8. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný neuhradil dlužnou částku řádně a včas, žalobkyně dluh ke dni , datum, zesplatnila. O této skutečnosti žalobkyně informovala žalovaného, jakož i jej vyzvala k úhradě dluhu, a to ve lhůtě tří dnů od doručení výzvy (Oznámení – zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, ).

9. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky (Předžalobní výzva ze dne , datum, , včetně potvrzení o podání doporučené zásilky). Na tuto výzvu žalovaný nereagoval a na dlužnou částku doposud ničeho neuhradil.

10. Co se týče povinnosti věřitele (žalobkyně) k prověření úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného), předložila žalobkyně zdejšímu soudu výpisy z účtu žalovaného a kopii občanského průkazu a cestovního pasu žalovaného (Výpisy z účtu žalovaného, Kopie občanského průkazu žalovaného, Kopie cestovního pasu žalovaného).

11. Z doložených výpisů z účtu žalovaného vyplývá, že žalovaný pracuje u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., příjmy se pohybují v rozmezí částek 30 000 – , částka, , dále má příjmy z hazardních her (viz , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s., , Anonymizováno, ., Anonymizováno, a.s., , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a.s., , právnická osoba, ., kaizen , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, A.S.).

12. Zjištěné skutečnosti vedly soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

13. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky do úvěrového limitu , částka, žalovanému, kdy žalovaný poskytnuté peněžní prostředky, spolu se sjednaným smluvním úrokem a RPSN řádně a včas neuhradil a dostal se tak do prodlení. S ohledem na shora uvedené požadovala žalobkyně po žalovaném rovněž uhrazení smluvní pokuty ve výši dle uzavřené smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný dluh neuhradil včas, byl ke dni , datum, zesplatněn, o čemž byl žalovaný písemně informován a před podáním žaloby byl žalovaný k úhradě upomenut předžalobní výzvou.

14. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

15. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla adhezním způsobem podle § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele. Uzavřená smlouva tak podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále “ZoSÚ“).

16. Dle § 84 odst. 2 ZoSÚ, spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci; a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

17. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ, Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V souladu s citovaným ustanovením byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni a žalobkyně se tak s ohledem na § 1880 odst. 1 o. z. stala nabyvatelem předmětné pohledávky, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených. Tímto byla dána aktivní legitimace žalobkyně v této věci.

20. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 téhož zákona se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Ze znění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že „konkrétním účelem § 87 ZoSÚ je (kromě ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru; projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy.“ Ustanovení § 87 ZoSÚ představuje slovy výše citovaného rozsudku zvláštní úpravu vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy, tedy speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, když upravuje „soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele).“22. Otázku ztráty nároku věřitele (poskytovatele úvěru) na sjednané úroky a další poplatky řešil mj. Soudní dvůr Evropské Unie, který ve své rozhodovací praxi taktéž spojoval porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) jak s následkem sankce neplatnosti takové úvěrové smlouvy a s tím související ztráty nároku věřitele na zaplacení sjednaných úroků a poplatků. Ve svém rozsudku ze dne , datum, , ve věci C565/12, LCL Le Crédit Lyonnais SA, Soudní dvůr Evropské Unie uvedl, že „vede-li uplatnění takové sankce ke ztrátě věřitelova nároku na sjednané úroky a poplatky, jeví se být tato sankce přiměřená závažnosti porušení, jež postihuje a zejména má skutečně odrazující účinek.“ Důležitost existence zmíněné sankce za porušení věřitelovy povinnosti prověřit úvěruschopnost dlužníka, mající tzv. odrazující účinek, je v citovaném rozsudku zdůrazněna závěrem, že „kdyby sankce zániku nároku na úroky byla v praxi oslabena, či dokonce zcela ztratila povahu sankce, nezbytně by z toho vyplynulo, že není skutečně odrazující.“23. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 ZoSÚ uvádí, že „s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany.“24. Jak vyplývá ze shora citovaných ustanovení a relevantní judikatury, je povinností poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele s tím, že předmětný úvěr poskytovatel úvěru poskytne spotřebiteli jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud zkoumal, zda žalobkyně tuto stanovenou povinnost splnila a došel k následujícímu závěru. Žalobkyně v žalobě sice tvrdila, že u žalovaného byla úvěruschopnost řádně prověřena, nicméně k tomuto svému tvrzení nepředložila dostatečné množství odpovídajících důkazů. Vzhledem k tomu, že se v občanském soudním řízení uplatňuje tzv. zásada projednací, je povinností účastníků tvrdit všechny pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, a tedy soud sám není povinen po významných skutečnostech pátrat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Své tvrzení ohledně splnění zákonné povinnosti spočívající v prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně neprokázala, a to zejména s ohledem na to, že nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to po stránce příjmové a výdajové. Z doložených listin – výpisů z bankovního účtu žalovaného sice vyplývá, že žalovaný má příjem u společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nicméně z tvrzení žalobkyně a jí předložených listin nijak mj. nevyplývá, zda bylo zkoumáno, jaký je zdroj příjmu žalovaného, zda ze závislé činnosti nebo z podnikání, jakož i není zřejmé, zda příjmy žalovaného u uvedené společnosti mají pravidelný a stabilní charakter, ani jaké okolnosti vedou k nestandardním výkyvům ve výši jeho příjmů. Současně zjistil soud z výpisů z účtu žalovaného, že žalovaný splácí několik dalších půjček – viz např. půjčka ve výši , částka, u společnosti , Anonymizováno, a.s., ve výši , částka, u spol. , Anonymizováno, , Anonymizováno, s.r.o., aj., a že zdrojem jeho příjmů jsou rovněž příjmy z hazardních her. Z tvrzení žalobkyně a předložených listin nijak mj. nevyplývá, zda bylo zkoumáno, jaké jsou náklady na bydlení žalovaného, počet osob v jeho domácnosti, další vyživovací povinnosti a ostatní výdaje žalovaného, byť bylo ze strany žalobkyně deklarováno, že tato kritéria brala v úvahu. Tvrzení žalobkyně ohledně lustrace žalovaného v příslušných databázích – CRKI, ISIR, CEE, BRKI, rovněž nebylo prokázáno, neboť toto své tvrzení žalobkyně nepodložila odpovídajícími důkazy (tj. výpisy z příslušných registrů).

25. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva představuje neplatnou smlouvu dle ZoSÚ, přičemž vzájemné vztahy mezi poskytovatelem úvěru a spotřebitelem je třeba vypořádat, neboť odpadl právní důvod a žalovaný se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil podle § 2991 o. z. o celkovou částku , částka, .

26. Poskytnutou jistinu je spotřebitel povinen poskytovateli úvěru vrátit, ovšem nikoliv ihned, nýbrž v době odpovídající jeho možnostem, respektive ve splátkách, v jakých je schopen splácet. Z tohoto důvodu soud nároku žalobkyně na zaplacení nesplacené jistiny úvěru ze smlouvy , částka, , vyhověl.

27. Ohledně zbytku žalované částky, sestávající ze smluvního úroku a příslušenství žalované částky, dospěl soud s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a relevantní judikaturu k závěru, že takový nárok žalobkyně je nedůvodný. Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Tímto je zdůrazněna ochrana spotřebitele a je tedy pojmově vyloučeno, aby se spotřebitel dostal s vrácením jistiny do prodlení, s čímž souvisí nemožnost poskytovatele úvěru požadovat po spotřebiteli úroky z prodlení. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu v částce odpovídající smluvnímu úroku, zákonnému úroku z prodlení a smluvní pokutě ve svém výroku II. zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Náklady žalobkyně v rozsahu 100 % činí , částka, a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) ve výši , částka, za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé), včetně paušální náhrady výdajů stanovené dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. ve výši , částka, za každý ze tří úkonů. Úspěch žalobkyně s ohledem na výši žalované částky činí 63,37 %, neúspěch 36,63 %, odečtením neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu rozdíl činí 26,74 %, tedy z částky , částka, se jedná o , částka, .