27 C 64/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Schütznerovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec pro 15 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši částka.

II. Co do zbývajícího nároku zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 36,5 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12 %, částky částka, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno Anonymizováno Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno byl žalované poskytnout dne datum úvěr ve výši částka, který měla splatit datum, kdy se žalovaná zavázala k tomuto datu uhradit jistotu navýšenou o poplatek za úvěr ve výši částka a smluvní úrok ve výši částka. Žalovaná však uvedené částky v předmětné době neuhradila, když nezaplatila ani část jistiny ani příslušenství. Společnost Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno r.Anonymizováno. uzavřela dne datum smlouvu o postoupení se společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. a následně došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to smlouvou ze dne 24 7 2025. Žalované byla zaslána předžalobní výzva dne datum.

2. Žalovaná se ve věci přes výzvu soudu nijak nevyjádřila a ve věci zůstala nečinná a ve věci zůstala nečinná.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, kdy žalobkyně s tímto postupem soudu vyjádřila souhlas již v žalobě, a žalovaná konkludentně, když nesdělila nesouhlas k výzvě soudu obsahující doložku dle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícím zjištěním ve věci samé:

5. Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. byla uzavřena dálkovým způsobem smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované dne datum poskytnut úvěr ve výši částka (smlouva č. Anonymizováno, Všeobecné obchodní podmínky). Úvěr byl žalované poskytnout na jí uvedený účet (potvrzení Anonymizováno Anonymizováno o provedené platbě).

6. Tento úvěr měla žalovaná splatit ve lhůtě 1 měsíce, tedy do datum spolu s poplatkem za úvěr ve výši částka a smluvním úrokem ve výši částka, zápůjční úroková sazba činila 36,5%, RPSN 773,59% (předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Tento závazek žalovaná nesplnila, když na úvěr neuhradila ničeho, a to přes opakované písemné, emailové a sms upomínky (souhrn emailových a sms oznámení, výzva k úhradě ze dne datum, předžalobní výzva ze dne datum).

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupená na společnost Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. a následně smlouvou o postoupení ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni (smlouvy o postoupení, včetně seznamu postupovaných pohledávek). Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované písemně oznámeno, kdy byla žalovaná současně před podáním žaloby vyzvána, aby dlužnou částku uhradila (oznámení o postoupení s předžalobní výzvou ze dne datum, podací lístek odeslané pošty).

8. Ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalované uvedla žalobkyně po výzvě soudu, že úvěruschopnost žalované posoudil věřitel řádně a individuálně úvěruschopnost žalované, a to zejména na základě výpisu z účtu, z něhož byla ověřena pravidelnost a výše příjmů, kdy bylo zjištěno, že disponuje stabilními příjmy a výše sjednané splátky nepředstavuje nepřiměřené zatížení jejího rozpočtu a dále z karty klienta, obsahující další relevantní informace poskytnuté žalovanou (karta klienta, výpis).

9. Z předložené listiny zjistil soud, že žalovaná uvedla své identifikační údaje (datum narození, bydliště, číslo OP apod.), je zaměstnanec u spol. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. s příjmem částka jako provozní restaurace, bydlí v nájmu, náklady na bydlení částka, ostatní výdaje částka, náklady na služby a energie částka, žije sama, nemá vyživovací povinnost, jiné splátky úvěrů neuvedeny, stejně jako další výdaje (doprava, zájmy apod.). Z výpisů z účtů soud zjistil, že žalované na účet přicházela platba od zaměstnavatele ve výši cca částka, z výpisu je patrné, že žalovaná načerpala několik dalších úvěrů, například zápůjčka Anonymizováno Anonymizováno 15 000, úvěr Anonymizováno 46 000 Kč, úvěr U Anonymizováno částka, Anonymizováno částka, z výpisů je zřejmé, že z účtu jí odcházely splátky úvěrů (např. splátka minutová půjčka).

10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

11. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla adhezním způsobem podle § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele. Uzavřená smlouva tak podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále “ZoSÚ“).

12. Dle § 84 odst. 2 ZoSÚ, spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci; a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

13. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ, Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V souladu s citovaným ustanovením byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni a žalobkyně se tak s ohledem na § 1880 odst. 1 o. z. stala nabyvatelem předmětné pohledávky, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených. Tímto byla dána aktivní legitimace žalobkyně v této věci.

16. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 téhož zákona se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Ze znění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka vyplývá, že „konkrétním účelem § 87 ZoSÚ je (kromě ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru; projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy.“ Ustanovení § 87 ZoSÚ představuje slovy výše citovaného rozsudku zvláštní úpravu vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy, tedy speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, když upravuje „soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele).“ 18. Otázku ztráty nároku věřitele (poskytovatele úvěru) na sjednané úroky a další poplatky řešil mj. Soudní dvůr Evropské Unie, který ve své rozhodovací praxi taktéž spojoval porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) jak s následkem sankce neplatnosti takové úvěrové smlouvy a s tím související ztráty nároku věřitele na zaplacení sjednaných úroků a poplatků. Ve svém rozsudku ze dne datum, ve věci C565/12, LCL Le Crédit Lyonnais SA, Soudní dvůr Evropské Unie uvedl, že „vede-li uplatnění takové sankce ke ztrátě věřitelova nároku na sjednané úroky a poplatky, jeví se být tato sankce přiměřená závažnosti porušení, jež postihuje a zejména má skutečně odrazující účinek.“ Důležitost existence zmíněné sankce za porušení věřitelovy povinnosti prověřit úvěruschopnost dlužníka, mající tzv. odrazující účinek, je v citovaném rozsudku zdůrazněna závěrem, že „kdyby sankce zániku nároku na úroky byla v praxi oslabena, či dokonce zcela ztratila povahu sankce, nezbytně by z toho vyplynulo, že není skutečně odrazující.“ 19. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 ZoSÚ uvádí, že „s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany.“ 20. Jak vyplývá ze shora citovaných ustanovení a relevantní judikatury, je povinností poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele s tím, že předmětný úvěr poskytovatel úvěru poskytne spotřebiteli jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud zkoumal, zda žalobkyně tuto stanovenou povinnost splnila a z žalobkyní doložených listin dospěl k závěru, že nikoliv. Vzhledem k tomu, že se v občanském soudním řízení uplatňuje tzv. zásada projednací, je povinností účastníků tvrdit všechny pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, a tedy soud sám není povinen po významných skutečnostech pátrat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Své tvrzení ohledně splnění zákonné povinnosti spočívající v prověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně neprokázala, a to zejména s ohledem na to, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to po stránce příjmové i výdajové. Žalobkyně uvedla, že příjem žalované činil cca Anonymizováno Anonymizováno, aniž by k tomuto svému tvrzení doplnila kupříkladu potvrzení zaměstnavatele žalované, či výplatní pásky. Dále není soudu zřejmé, zda tvrzený zdroj příjmu a jeho výše má pravidelný a stabilní charakter. Z výpisu z účtu sice byla zjištěna platba odpovídající výše uvedenému tvrzenému zaměstnavateli, nevyplývá z něj však, zda se jednalo o práci na hlavní poměr, na dobu určitou či neurčitou apod. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala ani své tvrzení ohledně výdajů žalované, jakož i nákladů na bydlení, když vycházela pouze z údajů žalované o těchto výdajích (v částce částka), dalších výdajích (v částce 1 449+částka služby), ovšem tyto údaje nebyly ničím doloženy (např. nájemní smlouvou aj). Z výpisů z účtu žalované je přitom zřejmé, že žalovaná měla v rozhodném období několik dalších půjček v řádu desetitisíců, z jejího účtu odcházely splátky úvěrů, přičemž žalovaná do osobní karty splátky jiných úvěrů neuvedla. Argumrntovala-li žalobkyně tím, že z žalovanou předložených údajů vyplynulo, že disponuje stabilními příjmy a výše sjednané splátky úvěru nepředstavuje nepřiměřené zatížení jejího rozpočtu, soud tento názor nesdílí. Je rozdíl, zda z příjmu částka po započtení základních výdajů žalované (částka bez dalších výdajů) je třeba uhradit ve lhůtě jednoho měsíce jednorázovou platbu částka, nebo několik dalších splátek v případě několika existujících smluv o úvěru, jako tomu bylo v daném případě. S ohledem na shora uvedené je tedy zřejmé, že žalobkyně nezkoumala a neprověřovala nejen příjmovou, ale i výdajovou stránku žalované, jakož i počet osob v domácnosti žalované, další vyživovací povinnosti žalované aj. Podle názoru soudu vycházet z ničím nepodložených tvrzení klienta, jenž je osobou s finanční potřebou, nedokládá a neprokazuje zákonem vyžadovanou obezřetnost při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Vzhledem k výše uvedenému se pak soud již nezabýval otázkou zkoumání platnosti uzavřené smlouvy z hlediska výše RPSN.

21. Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva představuje neplatnou smlouvu dle ZoSÚ, přičemž vzájemné vztahy mezi poskytovatelem úvěru a spotřebitelem je třeba vypořádat, neboť odpadl právní důvod a žalovaná se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila podle § 2991 o. z. o celkovou částku částka, jež jí byla poskytnuta.

22. Poskytnutou jistinu je spotřebitel povinen poskytovateli úvěru vrátit, ovšem nikoliv ihned, nýbrž v době odpovídající jeho možnostem, respektive ve splátkách, v jakých je schopen splácet. Z tohoto důvodu soud nároku žalobkyně na zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši částka vyhověl.

23. Ohledně zbytku žalované částky, sestávající z poplatku za poskytnutí úvěru (částka) a sjednaného smluvního úroku (částka), poplatku za prodlení (částka) a nákladů za upomínání (částka), smluvní pokuty ve výši 0,1% denně vyčíslené žalobkyní za období od datum-datum částkou částka, včetně zákonného úroku, dospěl soud s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a relevantní judikaturu k závěru, že takový nárok žalobkyně je nedůvodný. Poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Tímto je zdůrazněna ochrana spotřebitele a je tedy pojmově vyloučeno, aby se spotřebitel dostal s vrácením jistiny do prodlení, s čímž souvisí nemožnost poskytovatele úvěru požadovat po spotřebiteli zákonné úroky z prodlení. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 32,89 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.