27 C 70/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Schütznerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 24 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku ve výši 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05% ročně od 10. 6. 2017 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá, co do zaplacení částky 4 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 10. 6. 2017 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 466, 40 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 26. 10. 2021 domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaný dne 10. 5. 2017 uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], smlouvu o spotřebitelském úvěru, přičemž na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. Žalovaný se zavázal splatit částku 20 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 800 Kč nejpozději do 9. 6. 2017. Žalovaný o úvěr požádal na internetových stránkách [webová adresa], kde mu byl po provedené registraci založen uživatelský účet. V rámci registrace žalovaný vyplnil své osobní a kontaktní údaje, včetně občanského průkazu, a také uvedl číslo účtu pro poukazování schválených úvěrů. Následně prostřednictvím internetového formuláře vyplnil žalovaný žádost o uzavření smlouvy o úvěru. Po schválení žádosti mu byl úvěr v požadované výši poskytnut na identifikovaný bankovní účet. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne 13. 4. 2021, Předtím byl žalovaný k úhradě upomínán právní předchůdkyní žalobkyně. Žalobkyně na základě výzvy soudu uvedla, že úvěryschopnost žalovaného byla prověřena z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI a občanským průkazem žalovaného. Odesláním žádosti žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že řádně zvážil své možnosti. Dále žalovaný doložil výplatní pásky za období od 10/ 2016 do 12/ 2016, ze kterých vyplývá příjem žalovaného 63 930 Kč za říjen 2016, 39 012 Kč za listopad 2016 a 39 666 Kč za prosinec 2016 2. Soud dospěl k závěru, že ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů bez jednání, proto dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) vyzval usnesením ze dne 30. 5. 2022 č.j. 27 C 70/2022-24 žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Výzva byla žalovanému doručena dnem 13. 6. 2022. Toto usnesení mu bylo doručeno spolu s žalobou a s výzvou, aby se vyjádřil ve věci samé. Žalovaný se k výzvě soudu nijak nevyjádřil a zůstal nečinný. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím věci bez jednání. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem ve věci rozhodl.

3. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

4. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dne 10. 5. 2017 sepsali dokument označený jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala vyplatit žalovanému částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 24 800 Kč do 9. 6. 2017. Ve smlouvě bylo uvedeno RPSN ve výši 1270%, délka trvání úvěru 30 dní a výše poplatku za úvěr 4 800 Kč (zjištěno z dokumentu – smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).

5. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému vydala částku ve výši 20 000 Kč (zjištěno z potvrzení o odeslání finančních prostředků).

6. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně před uzavřením smlouvy poskytl kopii svého občanského průkazu a potvrzení o svých příjmech za měsíce říjen až prosinec 2016 (zjištěno z fotokopie OP žalovaného a z potvrzení o mzdě žalovaného za měsíce říjen, listopad a prosinec 2016).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 4. 2021, včetně doručenky).

8. Právní zástupce žalobkyně žalovanému zaslal předžalobní výzvu k plnění (zjištěno z výzvy ze dne 13. 4. 2021 včetně doručenky).

9. Skutková zjištění soud opřel o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl pochybností. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

11. Žaloba je dle názoru soudu důvodná pouze z části.

12. Mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o.z. uzavřená adhezním způsobem dle ust. § 1798 a násl. o.z. Žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a právní předchůdce žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele. Smlouva podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění.

13. Podle ust. § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěryschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěryschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěryschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěryschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen mínusem za prodej majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Soud konstatuje, že poskytovatel úvěru má jednoznačnou zákonnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, neboť součástí jeho odborné péče je přezkoumání úvěryschopnosti spotřebitele. Předpokládána je taková obezřetnost úvěrujícího, že poskytovatel nespoléhá toliko na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje musí prověřit, příp. si je nechá od žadatele doložit. Prověření úvěruschopnosti žalovaného však v tomto případě nebylo žalobkyní prokázáno, když k prokázání této skutečnosti navrhla k důkazu pouze potvrzení o mzdě žalovaného za období říjen 2016 až prosince 2016, cože není relevantní období při zkoumání úvěryschopnosti ke dni 10. 5. 2017, a kopii jeho občanského průkazu, který sám o sobě neposkytuje žádné informace k posouzení úvěryschopnosti žalovaného, kromě jeho věku, což je zjevně naprosto nedostatečným kritériem pro posouzení úvěryschopnosti. Tvrzní žalobkyně, že žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala ve veřejných databázích, nebylo v řízení prokázáno, ale ani kdyby tomu tak bylo, sama o sobě tato lustrace nemůže být dostatečná k posouzení poměrů žalovaného a k posouzení jeho úvěryschopnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně si neověřila majetkové poměry žalovaného ani po příjmové stránce (potvrzení o mzdě za období půl roku předcházející datu uzavření úvěru nevypovídá nic o příjmech žalovaného v době uzavření smlouvy), ani po stránce výdajové. Soud proto uzavřel, že úvěryschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena.

15. Z provedených důkazů tedy nevyplývá, že by poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru dostatečným způsobem posuzoval úvěryschopnost žalovaného, dosavadní dluhy žalovaného, skutečné příjmy žalovaného, příp. jeho vyživovací povinnosti, nebo ostatní majetkové poměry. Z důkazů rovněž nevyplývá, že by žalovaný před poskytnutím úvěru předložil jakékoliv listiny prokazující jeho aktuální finanční situaci. Z ničeho též nevyplývá, že by žalovaný byl úvěrujícím subjektem prověřen prostřednictvím insolvenčního rejstříku bankovního i nebankovního registru klientských informací. V řízení tak nebylo vůbec prokázáno, zda vůbec a s jakým výsledkem a z jakých konkrétních informací o majetkových poměrech žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěru vycházela.

16. Dle ust. § 87 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Z provedených a předložených důkazů nevyplývá, že by poskytovatel úvěru měl takové výsledky k posouzení úvěryschopnosti spotřebitele, z nichž by nevyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud tedy posoudil úvěrovou smlouvu jako neplatnou, jelikož žalobkyně neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru řádně zkoumala a prověřovala (k této problematice srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 a Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

17. Dle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním s právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Dle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Dle ust. § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

20. Smlouvou ze dne 3. 3. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni v souladu s ust. § 1879 o.z. a žalobkyně se tak stala v souladu s ustanovením § 1880 odst. 1 o.z. nabyvatelem předmětné pohledávky včetně jejího příslušenství a práv s nimi spojenými, přičemž na postupníka může přejít i postoupená pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení, i když smluvní strany danou pohledávku v postupní smlouvě kvalifikovaly jako pohledávku vyplývající ze smlouvy. Aktivní legitimace žalobkyně ve sporu je tedy dána.

21. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na žalovaný dluh něčeho uhradil.

1. V návaznosti na výše uvedené soud práva a povinnosti účastníků řízení posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve výši poskytnuté jistiny úvěru v částce 20 000 Kč. Soud proto žalobě vyhověl co do nároku na zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím (výrok I.). Ve zbytku (tj. co do částky 4 800 Kč s příslušenstvím) soud žalobu zamítl, a to z důvodu absence důkazů prokazujících prověřování úvěruschopnosti žalovaného, pročež byla smlouva vyhodnocena jako neplatná (výrok II.). Lhůta k plnění byla stanovena obecná (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 466,40 Kč, přičemž tato částka představuje 60 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 992 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 800 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.