27 C 76/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Schütznerovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec o zaplacení částky 28 536,89 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nesplacení úvěru poskytnutého na základě smlouvy o revolvingovém úvěru (dále jen „smlouva“), kterou žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně, společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. (dříve Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno.), se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Smlouva byla uzavřena distančním způsobem, prostřednictvím webové stránky www.Anonymizováno.cz, kdy na základě žádosti žalovaného mu byl ze strany právní předchůdkyně žalobkyně zaslán návrh konkrétní smlouvy o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy čerpal žalovaný úvěr v částce částka, když mu byla částka zaslána na jeho bankovní účet č. Anonymizováno/Anonymizováno, přičemž žalovaný se zavázal částku úvěru spolu s úrokem ve výši 11,75 % měsíčně a RPSN ve výši 279,29 %, splatit ke dni datum. Žalovaný dlužnou částku ve stanovené lhůtě nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl o této skutečnosti písemně informován. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, na niž žalovaný nereagoval a na dlužnou částku doposud ničeho neuhradil. Mimo nesplacené jistiny úvěru ve výši částka požadovala žalobkyně po žalovaném rovněž uhrazení účelně vynaložených nákladů ve výši částka, úroku ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 %.

2. Před uzavřením smlouvy byla dle tvrzení žalobkyně ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřována úvěruschopnost žalovaného, a to po stránce příjmové a výdajové. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž lustrovala žalovaného databázemi Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno.

3. Soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. projednal bez nařízení jednání. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s daným postupem souhlasili.

4. Soud vzal za prokázané následující skutečnosti.

5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. a žalovaným byla dne datum prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru (Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 23. 10. 2019, Standardní informace o spotřebitelském úvěru, Obchodní podmínky společnosti Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno). Na základě smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostně úvěr do výše úvěrového limitu částka a žalovaný se zavázal splatit peněžní prostředky úvěru ve formě měsíčních splátek (v částce částka, popřípadě splátky sestávajících z 12,50 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání, podle toho, která z těchto částek je vyšší), splatných vždy k témuž kalendářnímu dni v měsíci, kdy byly finanční prostředky úvěru připsány na bankovní účet žalovaného, spolu s úrokovou sazbou dle Sazebníku (ke dni uzavření smlouvy činí 11,75 % měsíčně) a RSPN ve výši 279,29 %.

6. Dle tvrzení žalobkyně a z platební historie vyplývá, že žalovaný načerpal finanční prostředky úvěru ve výši částka na jeho bankovní účet č. Anonymizováno/Anonymizováno. Konkrétně se jednalo o částku částka ze dne datum, částku částka ze dne datum a částku částka ze dne datum (Potvrzení o platbě ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum).

7. Dle tvrzení žalobkyně před postoupením pohledávky uhradil žalovaný celkem částka, přičemž částka ve výši částka byla započtena na jistinu úvěru a částka ve výši částka na příslušenství.

8. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován (Smlouva o opakovaném postoupení pohledávek ze dne datum, Dodatek č. 2 ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne datum, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum).

9. Žalovaný byl opakovaně upomínán k úhradě dlužné částky, včetně výzvy předžalobní (Faktura se splatností ke dni datum, variabilní symbol: Anonymizováno; Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne datum včetně potvrzení o podání doporučené zásilky).

10. Dle tvrzení žalobkyně se dlužná částka v celkové výši částka sestává z nesplacené jistiny úvěru v částce částka, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši částka a úroku ve výši částka.

11. Co se týče povinnosti věřitele k prověření úvěruschopnosti dlužníka, předložila žalobkyně soudu: listinu obsahující identifikační údaje o žalovaném (Identifikační údaje o žalovaném, kopie občanského průkazu č. Anonymizováno). Z uvedené listiny bylo zjištěno, že měsíční příjem žalovaného činí částka, dále pracuje jako OSVČ s příjmem ve výši částka.

12. Zjištěné skutečnosti vedly soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

13. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno., uzavřel dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, a to do výše úvěrového limitu částka. Smlouvou se žalovaný zavázal splatit žalobkyni úvěr, spolu s úrokem ve výši dle Sazebníku a RPSN ve výši 279,29 %. Výše měsíční splátky úvěru byla vyčíslena na částku sestávající z 12,50 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání, popřípadě částku částka (podle toho, která z těchto částek je vyšší). Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno a před podáním žaloby byl k úhradě dlužné částky upomenut předžalobní výzvou.

14. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

15. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla adhezním způsobem podle § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) prostřednictvím komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele. Uzavřená smlouva tak podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále “ZoSÚ“).

16. Dle § 84 odst. 2 ZoSÚ, spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci; a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

17. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ, Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V souladu s citovaným ustanovením byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni a žalobkyně se tak s ohledem na § 1880 odst. 1 o. z. stala nabyvatelem předmětné pohledávky, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených. Tímto byla dána aktivní legitimace žalobkyně v této věci.

20. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 téhož zákona se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Ze znění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka vyplývá, že „konkrétním účelem § 87 ZoSÚ je (kromě ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru; projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy.“ Ustanovení § 87 ZoSÚ představuje slovy výše citovaného rozsudku zvláštní úpravu vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy, tedy speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, když upravuje „soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele).“ 22. Otázku ztráty nároku věřitele (poskytovatele úvěru) na sjednané úroky a další poplatky řešil mj. Soudní dvůr Evropské Unie, který ve své rozhodovací praxi taktéž spojoval porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) jak s následkem sankce neplatnosti takové úvěrové smlouvy a s tím související ztráty nároku věřitele na zaplacení sjednaných úroků a poplatků. Ve svém rozsudku ze dne datum, ve věci C565/12, LCL Le Crédit Lyonnais SA, Soudní dvůr Evropské Unie uvedl, že „vede-li uplatnění takové sankce ke ztrátě věřitelova nároku na sjednané úroky a poplatky, jeví se být tato sankce přiměřená závažnosti porušení, jež postihuje a zejména má skutečně odrazující účinek.“ Důležitost existence zmíněné sankce za porušení věřitelovy povinnosti prověřit úvěruschopnost dlužníka, mající tzv. odrazující účinek, je v citovaném rozsudku zdůrazněna závěrem, že „kdyby sankce zániku nároku na úroky byla v praxi oslabena, či dokonce zcela ztratila povahu sankce, nezbytně by z toho vyplynulo, že není skutečně odrazující.“ 23. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 ZoSÚ uvádí, že „s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany.“ 24. Jak vyplývá ze shora citovaných ustanovení a relevantní judikatury, je povinností poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele s tím, že předmětný úvěr poskytovatel úvěru poskytne spotřebiteli jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud zkoumal, zda žalobkyně tuto stanovenou povinnost splnila a došel k následujícímu závěru. Žalobkyně v žalobě sice tvrdila, že u žalovaného byla úvěruschopnost ze strany právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřena, nicméně k tomuto svému tvrzení nepředložila odpovídající důkazy, resp. žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že se v občanském soudním řízení uplatňuje tzv. zásada projednací, je povinností účastníků tvrdit všechny pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, a tedy soud sám není povinen po významných skutečnostech pátrat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Své tvrzení ohledně splnění zákonné povinnosti spočívající v prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně neprokázala, a to zejména s ohledem na to, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to především po stránce příjmové a výdajové. Z doložené listiny – obsahující identifikační údaje žalovaného, sice vyplývá, že žalovaný měl mít měsíční příjem částka a dále, že pracuje jako Anonymizováno s měsíčním příjmem 60 000 Kč, když ovšem tato tvrzení nejsou podložena žádnými konkrétními důkazy (např. pracovní smlouvou, potvrzením o zaměstnání, výplatní páskou aj.), jakož i není zřejmé, zda žalobkyní tvrzené příjmy žalovaného mají pravidelný a stabilní charakter. S ohledem na shora uvedené konstatuje soud, že tvrzení žalobkyně ohledně příjmů žalovaného tak nelze považovat za hodnověrné, neboť identifikační údaje žalovaného představují svým charakterem spíše jednostrannou evidenci žalobkyně a nejsou samy o sobě schopny prokázat náležité splnění povinnosti věřitele před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost dlužníka. Soud dále konstatuje, že nestačí pouze formální shromáždění údajů o žalovaném, ale je třeba prokázat, že skutečně došlo k jejich vyhodnocení, a že výsledek tohoto posouzení nevyvolal důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti spotřebitele. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobkyně nepředložila soudu takové důkazy, z nichž by bylo možné dovodit, že právní předchůdkyně žalobkyně stanovenou povinnost k prověření úvěruschopnosti žalovaného splnila řádně a v zákonem požadovaném rozsahu. Zejména nebylo prokázáno, že byla analyzována příjmová a výdajová stránka žalovaného, jeho životní náklady, náklady na bydlení, existence dalších úvěrů aj. Nadto podotýká soud, že žalobkyně nepředložila ani jeden výpis z bankovního účtu žalovaného, což samo o sobě znemožňuje soudu učinit si představu o celkových poměrech žalovaného. V návaznosti na shora uvedené soud uzavřel, že žalobkyně svá tvrzení ohledně plnění povinnosti předepsané ZoSÚ neprokázala, neboť nelze uzavřít, že by z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývalo, že neexistují důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně v řízení s ohledem na shora uvedené neunesla ani důkazní břemeno ohledně splnění zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného v souladu se ZoSÚ a žalobě tak již z tohoto důvodu nelze vyhovět.

25. Vzhledem k výše uvedenému konstatuje soud, že žalobkyně je v projednávané věci zatížena břemenem tvrzení i břemenem důkazním ohledně skutečností, z nichž dovozuje vznik žalovaného nároku. Tím je dána povinnost žalobkyně skutkové okolnosti určitě a srozumitelně vylíčit a současně označit důkazy, kterými tato její tvrzení prokáže. Sama žalobkyně pak ve věci uvedla, že žalovaný načerpal částka a uhradil celkem částka.

26. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba není důvodná a rozhodl výrokem I. tak, že žalobu v celém rozsahu (co do žalované částky a částky odpovídající zákonnému úroku z prodlení z žalované částky od datum do zaplacení ve výši 11,50 % ročně), zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na jejich náhradu, když žalovaný sice měl ve věci plný úspěch, ovšem žádné náklady řízení mu nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li splněna povinnost uložená tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.