28 C 100/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Janem Bártou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení částky 64 227,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 64 227,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 62 598,67 Kč za období od [datum] do zaplacení ve výši 7,5 % p.a. a dále úrok ve výši 14,26 % p.a. z částky 60 052,67 Kč za období od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 31 610 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni plnění popsané ve výroku I. tohoto rozsudku představující nesplacenou jistinu ve výši 64 227,50 Kč s příslušenstvím, kterou byla žalovaná povinna zaplatit původnímu věřiteli z titulu úvěrové smlouvy. Žalovaná předmětnou smlouvu uzavřela v postavení podnikatele. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně podstatným způsobem porušila povinnost z uvedené smlouvy, neboť včas a řádně nesplácela úvěr, který jí původní věřitel na základě shora uvedené smlouvy poskytl. Žalovaná se tento dluh zavázala splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6 703 Kč, čemuž nedostála. Poskytovatel úvěru od smlouvy následně odstoupil a úvěr zesplatnil ke dni [datum] z důvodu prohlášení konkursu na majetek žalované (čl. 7 obchodních podmínek). Poslední plnění na pohledávku z předmětné smlouvy proběhlo dne [datum]. V souladu se smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami byl původní věřitel oprávněn v případě zesplatnění úvěru požadovat zaplacení splatných splátek úvěru do data zesplatnění, dlužné jistiny úvěru, dlužných poplatků či nákladů (zejména poplatek za předčasné ukončení smlouvy, pojistné a náklady spojené s prodejem motorového vozidla), případných smluvních pokut a úroku z nesplacené jistiny ode dne následujícího po zesplatnění. Úroková sazba úroku z úvěru byla sjednána ve výši 14,26% p.a.

2. Žalobkyně dále konstatovala, že uvedená pohledávka byla původním věřitelem ([právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o.) postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem. Dlužná částka ke dni postoupení činila 64 227,50 Kč s příslušenstvím. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni do dne podání žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení: dlužné částky ve výši 60 052,67 Kč (jistina), dlužné částky ve výši 2 546,00 Kč (poplatky), dlužné částky ve výši 1 628,83 Kč (smluvní pokuta), obchodního úroku ve výši 14,26% ročně z částky 60 052,67 Kč za období ode dne [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 7,50% ročně z částky 62 598,67 Kč za období ode dne [datum] do zaplacení.

3. Žalovaná prostřednictvím svého opatrovníka nejprve vznesla námitku promlčení žalovaného nároku.

4. Dále žalovaná argumentovala tím, že se žalovanou bylo dne [datum] započato insolvenční řízení, které vyústilo v prohlášení konkurzu dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně pak pohledávku vyplývající z předmětné úvěrové smlouvy přihlásil do tohoto insolvenčního řízení, v jehož rámci byla tato pohledávka přezkoumána a uznána. Konkursní řízení bylo ukončeno ke dni [datum], přičemž dle ust. § 312 odst. 4 insolvenčního zákona lze na základě upraveného seznamu pohledávek po zrušení konkurzu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku. Žalobkyně i její právní předchůdce tak dle žalované disponovali vykonatelným exekučním titulem, na jehož základě mohla být žalovaná pohledávka vymáhána. Žalovaná tedy v tomto kontextu vznesla námitku res iudicata. Dále žalovaná namítala, že odstoupení od úvěrové smlouvy pokládá za neúčinné z důvodu, že bylo zasíláno a doručováno žalované a nikoliv insolvenční správkyni – konkurs byl na žalovanou prohlášen dne [datum], přičemž k odstoupení od smlouvy došlo až ke dni [datum] a tato listina tedy měla být dle názoru žalované zasílána insolvenčnímu správci, nikoliv přímo žalované.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

6. Z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou v postavení podnikatele a právním předchůdcem žalobkyně, bylo zjištěno, že se jejím obsahem původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 194 000 Kč za účelem financování nákupu motorového vozidla a žalovaná se zavázala tento úvěr včas a řádně splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6 703 Kč. Z obchodních podmínek bylo zjištěno, že tvoří nedílnou součást uvedené smlouvy a upravují konkrétní práva a povinnosti věřitele a žalované související s předmětnou úvěrovou smlouvou. [příjmení] jiné obchodní podmínky upravují právo smluvních stran odstoupit od smlouvy a právo věřitele požadovat předčasné vrácení všech dlužných finančních prostředků, včetně smluvní pokuty sjednané dle čl. 2 a 2.8 obchodních podmínek. V čl. 6 obchodních podmínek je ve vztahu k ujednané smluvní pokutě jako podstatné porušení smlouvy definováno mj. prodlení dlužníka s placením nejméně jedné splátky. Žalovaná úvěr řádně nesplácela a dostala se do prodlení se splácením sjednaných splátek. Na její majetek byl následně ke dni [datum] prohlášen konkurs, pročež původní věřitel dle čl. 7 obchodních podmínek úvěr zesplatnil a odstoupil od smlouvy ke dni [datum] (listinou datovanou [datum]), přičemž požadoval také okamžité předčasné splacení celé dlužné částky. Současně původní věřitel žalované v citované listině vyčíslil celou zbývající dlužnou částku ve výši 68 857,49 Kč. Listina obsahující odstoupení od smlouvy a zesplatnění úvěru byla spolu s vyúčtováním celkové dlužné částky zaslána žalované (prokázáno úvěrovou smlouvou, splátkovým kalendářem, odstoupením od smlouvy a zesplatněním úvěru s vyčíslením dluhu).

7. Dále bylo zjištěno, že v insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 98 INS 10504/2012, byl usnesením ze dne [datum] zjištěn úpadek žalované a na její majetek byl prohlášen konkurs. Původní věřitel řádně a včas přihlásil do konkursního řízení vedeného se žalovanou pohledávku z úvěrové smlouvy [číslo] ve výši 68 857,49 Kč, a to ke dni [datum] pod položkou P26. Celkem byla na základě této úvěrové smlouvy původním věřitelem žalované do konkursního řízení přihlášena pohledávka ve výši 68 857,49 Kč (prokázáno přihláškou pohledávky ze dne [datum] a seznamem přihlášených pohledávek). Tato pohledávka ve výši 68 857,49 Kč byla v konkursním řízení přezkoumána a uznána (jak je patrno mj. z usnesení o povolení částečného rozvrhu a o částečném rozvrhu ze dne [datum]). Usnesením ze dne [datum] insolvenční soud schválil konečnou zprávu o zpeněžování majetku z podstaty a vyúčtování výdajů insolvenčního správce. V rámci rozvrhového usnesení ze dne 11. 1. 2016, č. j. MSPH 98 INS 10504/2012-B-97, je uvedeno, že výtěžek zpeněžení majetkové podstaty žalované činí 1 741 847,49 Kč. Pohledávka původního věřitele žalované ze smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 68 857,49 Kč byla jakožto zjištěná pohledávka uspokojena do výše 6,72401%, tj. v částce 4 629,99 Kč. Usnesením insolvenčního soudu ze dne 24. 8. 2016, č. j. MSPH 98 INS 10504/2012-B-103, byl konkurs na majetek žalované zrušen pro splnění rozvrhového usnesení.

8. Uvedená pohledávka byla následně původním věřitelem ([právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o.) postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum] (viz také položka [číslo] seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum]). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalovaná k úhradě dluhu vyzvána upomínkou ze dne [datum] (prokázáno dopisem ze dne [datum], předžalobní výzvou včetně podacího lístku).

9. S ohledem na výše uvedené další dokazování prováděno nebylo, neboť zdejší soud má za to, že skutkový stav byl provedeným dokazováním objektivně prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci. Vzhledem ke skutečnosti, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění učiněná soudem z důkazů shora uvedených neodporují, odkazuje soud na tato dílčí zjištění jako na závěr o skutkovém stavu ve věci samé. S ohledem na tento skutkový závěr posoudil soud věc po právní stránce takto:

10. Dle ustanovení § 344 zák. č. 513/1991 Sb. (dále jen ObchZ) od smlouvy lze odstoupit pouze v případech, které stanoví smlouva nebo tento zákon.

11. Dle ustanovení § 345 ObchZ znamená-li prodlení dlužníka (§ 365) nebo věřitele (§ 370) podstatné porušení jeho smluvní povinnosti, je druhá strana oprávněna od smlouvy odstoupit, jestliže to oznámí straně v prodlení bez zbytečného odkladu poté, kdy se o tomto porušení dověděla. Podle odst. 2 pro účely tohoto zákona je porušení smlouvy podstatné, jestliže strana porušující smlouvu věděla v době uzavření smlouvy nebo v této době bylo rozumné předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplynul z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž byla smlouva uzavřena, že druhá strana nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy. V pochybnostech se má za to, že porušení smlouvy není podstatné.

12. Dle ustanovení § 401 ObchZ strana, vůči níž se právo promlčuje, může písemným prohlášením druhé straně prodloužit promlčecí dobu, a to i opakovaně; celková promlčecí doba nesmí být delší než 10 let od doby, kdy počala poprvé běžet. Toto prohlášení lze učinit i před počátkem běhu promlčecí doby.

13. Povinnost vrátit věřiteli nesplacenou jistinu úvěru spolu s úroky žalované plyne z ustanovení § 497 ObchZ, dle kterého se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Dle ustanovení § 506 ObchZ je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

15. Dle § 526 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ), postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.

16. Dle § 544 odst. 1 OZ sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Dle ust. § 302 ObchZ odstoupení od smlouvy se nedotýká nároku na zaplacení smluvní pokuty.

17. Dle ustanovení § 312 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen IZ), na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zrušení konkursu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zrušení konkursu. To neplatí, jde-li o neuspokojenou pohledávku nebo její část, která zaniká podle § 311.

18. Dle ustanovení § 311 IZ dojde-li v důsledku zrušení konkursu podle § 308 odst. 1 písm. c) a d) ke zrušení a zániku dlužníka, který je právnickou osobou, bez právního nástupce podle zvláštního právního předpisu, neuspokojené pohledávky nebo jejich neuspokojené části zanikají, pokud nebudou uspokojeny ze zajištění.

19. Soud posoudil žalobu s ohledem na zjištěný skutkový stav věci, přičemž dospěl k závěru, že žaloba byla podána u věcně i místně příslušného soudu. Na základě provedeného dokazování, kdy všechny uvedené důkazy zhodnotil soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

20. Žalovaná (v postavení podnikatele) a právní předchůdce žalobkyně spolu uzavřeli úvěrovou smlouvu podle ust. § 497 a násl. ObchZ (na právní vztah se použije dosavadní právní úprava dle § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). V rámci smlouvy byla platně sjednána také smluvní pokuta ve smyslu ust. § 544 odst. 1 OZ, neboť tato byla sjednána písemně a v ujednání smluvních stran byla určena její výše. Výše smluvní pokuty (5 000 Kč, resp. 0,3% z dlužné částky denně, viz čl. 2 a 2.8 obchodních podmínek) pak z pohledu soudu není vzhledem k hodnotě poskytnutého úvěru (194 000 Kč) nepřiměřeně vysoká (soud také připomíná, že povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu nemá vliv, že bylo od úvěrové smlouvy odstoupeno – viz ust. § 302 ObchZ). Smluvní pokuta byla ujednána mj. pro případ prodlení žalované s placením nejméně jedné splátky úvěru (v tomto směru se dle ujednání čl. 6 obchodních podmínek jednalo o podstatné porušení smlouvy).

21. Žalovaná se jednak dostala do prodlení se splácením úvěru a jednak byl na její majetek ke dni [datum] prohlášen konkurs. V souladu s čl. 7 obchodních podmínek měl právní předchůdce žalobkyně právo v případě prohlášení konkursu na její majetek požadovat po žalované okamžité předčasné splacení veškerých dlužných částek a v souladu s tímto smluvním ujednáním a s ust. § 344 obchodního zákoníku tak ke dni [datum] úvěr zesplatnil a odstoupil od úvěrové smlouvy, což žalované řádně a písemně oznámil spolu s vyčíslením dlužné částky, a to listinou datovanou dnem [datum]. Dlužná částka ke dni [datum] činila 68 857,49 Kč (v souladu s předmětem smlouvy je žalobkyně oprávněna žádat po žalované vedle nesplacené jistiny a smluvní pokuty také obchodní úrok z poskytnutého úvěru a zároveň zákonný úrok z prodlení). Pohledávka v této výši 68 857,49 Kč pak byla právním předchůdcem žalobkyně řádně a včas přihlášena do konkursního řízení vedeného se žalovanou, přičemž byla v tomto řízení přezkoumána a uznána a byla v rámci konkursního řízení uspokojena do výše 6,72401%, tj. v částce 4 629,99 Kč. Existentnost žalované pohledávky co do jejího důvodu a výše má tedy soud za prokázanou.

22. Zbylá nesplacená část pohledávky ve výši 64 227,50 Kč s příslušenstvím pak byla po zrušení konkursu a splnění rozvrhového usnesení postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně obeznámena v souladu s ust. § 526 odst. 1 OZ (není tedy pochyb o tom, že žalobkyně je v této věci aktivně legitimována). Žádné další plnění žalovaná na předmětný dluh po zrušení konkursu neposkytla, ačkoliv byla k úhradě dluhu vyzvána mj. předžalobní upomínkou ze dne [datum].

23. K uplatněné námitce promlčení žalovaného nároku soud uvádí, že promlčecí lhůta začala v tomto případě běžet dne [datum] (následující den poté, co byl předmětný úvěr zesplatněn), přičemž v čl. 8 obchodních podmínek si strany úvěrové smlouvy sjednaly desetiletou promlčecí dobu ve smyslu ust. § 401 obchodního zákoníku. I pokud by tedy soud nezohlednil dobu konkursního řízení, kdy promlčecí lhůta neběžela (viz ust. § 109 odst. 3 ve spojení s ust. § 173 odst. 4 a § 173a IZ), je v tomto případě zřejmé, že desetiletá promlčecí lhůta ke dni podání žaloby ([datum]) nemohla uplynout (i bez zohlednění doby konkursního řízení mohla uběhnout nejdříve dne [datum]). Při zohlednění doby konkursního řízení (od [datum] do [datum]) pak lze dojít k závěru, že promlčecí lhůta začala běžet až dne [datum] – ke dni podání žaloby z ní tedy uplynulo něco přes 3 roky a 3 měsíce (neuplynula tedy nejen desetiletá promlčecí doba sjednaná mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, která by v tomto případě uplynula dne [datum], ale ani čtyřletá zákonná promlčecí lhůta, stanovená v ust. § 397 ObchZ – tato by v tomto případě uplynula dne [datum]).

24. Ohledně námitky res iudicata soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2780/2000 a sp. zn. 29 Odo 265/2001 (která jsou použitelná i pro aktuálně účinnou právní úpravu), z nichž je patrno, že upravený seznam pohledávek je sice veřejnou listinou a exekučním titulem, na jehož základě má věřitel možnost a právo po zrušení konkurzu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, avšak že tato listina nepředstavuje překážku, jež by po zrušení konkursu bránila projednání sporu o stejné plnění před orgánem, do jehož pravomoci projednání takové věci náleží. Ust. § 312 odst. 4 IZ tedy představuje právo (nikoliv povinnost) věřitele pohledávku uplatnit na základě upraveného seznamu pohledávek (podobně jako tomu bylo dříve u ust. § 45 odst. 2 z. č. 328/1991 Sb.), přičemž tato listina (upravený seznam pohledávek) nepředstavuje překážku, jež by po zrušení konkursu bránila projednání sporu o stejné plnění před soudem. V tomto případě se pak nejedná o zaniklou pohledávku podle § 311 IZ a vznesená námitka res iudicata tak v tomto případě není opodstatněná.

25. Stran tvrzené neúčinnosti odstoupení od úvěrové smlouvy z důvodu nedoručení této listiny insolvenčnímu správci soud dodává, že žalované bylo prostřednictvím této listiny datované dnem [datum] pouze sděleno, že byl úvěr zesplatněn a že bylo odstoupeno od úvěrové smlouvy, přičemž toto právní jednání právního předchůdce žalobkyně nemělo jakoukoliv souvislost s konkursní podstatou žalované. Do konkursního řízení se právní předchůdce žalobkyně neprodleně po zesplatnění úvěru a po prohlášení konkursu na majetek žalované řádně a včas přihlásil a jeho pohledávka byla v konkursním řízení přezkoumána a uznána. Listina o odstoupení od smlouvy a zesplatnění úvěru pak byla standardně doručena žalované jakožto smluvní protistraně smlouvy o úvěru, čímž bylo žalované dáno na vědomí, že k těmto úkonům došlo. Není tedy důvod dospět k závěru, že by bylo zesplatnění úvěru a odstoupení od úvěrové smlouvy neúčinné.

26. S ohledem na shora uvedené a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru společně s poplatky, smluvní pokutou a příslušenstvím, sestávajícím z úroku z úvěru a úroku z prodlení v zákonné sazbě z dlužné úvěrové jistiny. Povinnost žalované k úhradě úroku z prodlení vyplývá z § 517 odst. 2 OZ. Výše úroku z prodlení (konkrétně specifikovaná ve výroku tohoto rozsudku) byla soudem stanovena dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb (viz výrok I. tohoto rozsudku).

27. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (viz výrok II. tohoto rozsudku) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 610 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 570 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 64 227,50 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, písemné podání ze dne [datum], jednání před soudem ve dnech [datum] a [datum]), včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. v částce 5 040 Kč. Za písemné podání ze dne [datum] žalobkyni náhrada nákladů přiznána nebyla, neboť v rámci tohoto podání se žalobkyně nijak nevyjadřovala k věci samé a pouze dala soudu na vědomí, že nesouhlasí s rozhodnutím v této věci bez nařízení ústního jednání.