28 C 102/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku úrok z prodlení v zákonné výši z částky 35 000 Kč za období od 25. 1. 2024 do 25. 2. 2024 a z částky 25 000 Kč za období od 26. 2. 2024 do 6. 8. 2024 ve výši REPO sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zvýšené o 8 procentních bodů.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku 9 850 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 27. 3. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 25 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci spolu dne 23. 11. 2023 uzavřeli smlouvu o dílo číslo , Anonymizováno, , na jejímž základě se žalovaný coby zhotovitel zavázal pro žalobce jako objednatele provést dílo: montáž vestavěné skříně včetně dopravy, a to ve lhůtě do 17. 1. 2024. Cena díla byla smluvena na částku 58 000 Kč. Na základě smlouvy uhradil žalobce dne 23. 11. 2023 žalovanému zálohu ve výši 35 000 Kč. Dne 19. 2. 2024 pak mělo dle předložených listin dojít k ukončení smlouvy o dílo dohodou, ve které se žalovaný zavázal žalobci zaplacenou zálohu vrátit, a to do 3 pracovních dnů. Žalovaný však žalobci vrátil pouze částku 10 000 Kč (dne 26. 2. 2024) a zbytek zálohy žalobci před podáním žaloby nevrátil ani přes předžalobní výzvu ze dne 6. 3. 2024.

2. V podání ze dne 16. 5. 2024 žalobce doplnil, že žalovaný sice dohodu o ukončení smlouvy o dílo nepodepsal, ale že mu tato byla zaslána emailem. Z připojené komunikace účastníků vedené prostřednictvím aplikace WhatsApp a z toho, že žalovaný dne 26. 2. 2024 žalobci část zálohy vrátil, pak žalobce dovozuje, že žalovaný s ukončením smlouvy o dílo dohodou souhlasil.

3. Při jednání konaném dne 7. 8. 2024 žalobce sdělil, že žalovaný dne 6. 8. 2024 vrátil žalobci i zbytek zálohy ve výši 25 000 Kč, jehož se žalobce domáhal žalobou podanou v této věci. Z tohoto důvodu vzal žalobce žalobu co do jistiny částečně zpět (o čemž bylo rozhodnuto samostatným usnesením) a setrval toliko na žalobním nároku na uhrazení úroků z prodlení a na nároku na přiznání práva na náhradu nákladů tohoto soudního řízení.

4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a na jednání konané dne 7. 8. 2024 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl na toto jednání řádně a včas předvolán a byla u něho dodržena lhůta k přípravě na jednání. Jednání tak bylo dne 7. 8. 2024 vedeno v nepřítomnosti žalovaného.

5. Z provedených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Dne 23. 11. 2023 spolu účastníci uzavřeli smlouvu o dílo číslo , Anonymizováno, , na jejímž základě se žalovaný coby zhotovitel zavázal pro žalobce jako objednatele provést dílo: montáž vestavěné skříně včetně dopravy, a to ve lhůtě do 17. 1. 2024 (čl. III. odst. 1 smlouvy). Cena díla byla smluvena na částku 58 000 Kč (čl. I. odst. 3 smlouvy). V čl. IV. odst. 2 smlouvy se strany dohodly, že žalobce uhradí žalovanému zálohu na cenu za dílo ve výši 35 000 Kč, a to do 27. 11. 2023 (prokázáno smlouvou o dílo č. , Anonymizováno, ze dne 23. 11. 2023 s podpisy obou účastníků řízení). Dne 24. 11. 2023 byla ze strany žalobce žalovanému připsána na jeho bankovní účet záloha ve výši 35 000 Kč (prokázáno potvrzením o úhradě ze dne 24. 11. 2023).

7. Dnem 19. 2. 2024 je datována dohoda o ukončení smlouvy o dílo číslo , Anonymizováno, . V čl. 3. dohody je uvedeno, že strany na základě oboustranné dohody ukončují smlouvu o dílo číslo , Anonymizováno, . V čl. 4. dohody je uvedeno, že žalovaný se zavazuje vrátit žalobci zálohu v částce 35 000 Kč na bankovní účet žalobce ve lhůtě do 3 pracovních dnů. Dohoda je podepsána žalobcem, žalovaný tuto dohodu nepodepsal. Dohoda byla žalovanému doručena mailem dne 19. 2. 2024, v němž žalobce vyzval žalovaného k vrácení zálohy do 3 pracovních dnů. Na zaslání dohody žalobce žalovaného upozornil i prostřednictvím aplikace WhatsApp, a to zprávou ze dne 19. 2. 2024. Prostřednictvím aplikace WhatsApp byl žalovaný k vrácení zálohy vyzván ještě mj. zprávami žalobce ze dne 22. 2. 2024, 27. 2. 2024 a ze dne 25. 7. 2024. Žalovaný ve dnech 20. 2. 2024, 22. 2. 2024, 11. 3. 2024 a 19. 3. 2024 žalobci prostřednictvím aplikace WhatsApp opakovaně sděloval, že mu zavolá a že mu peníze vrátí. Dne 26. 2. 2024 pak žalovaný zaslal na bankovní účet žalobce částku 10 000 Kč (prokázáno printscreeny komunikace vedené prostřednictvím aplikace WhatsApp, printscreenem emailu ze dne 19. 2. 2024 a potvrzením o provedené platbě ze dne 26. 2. 2024).

8. Dne 6. 3. 2024 odeslala zástupkyně žalobce žalovanému předžalobní výzvu z téhož dne k zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím, a to v dodatečné lhůtě do 3 dnů od doručení předžalobní výzvy (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 6. 3. 2024 a podacím lístkem ze dne 6. 3. 2024).

9. Dne 6. 8. 2024 žalovaný zaslal žalobci na jeho bankovní účet částku 25 000 Kč, čímž byla žalobci vrácena celá jím vyplacená záloha. Zprávou zaslanou žalovanému prostřednictvím aplikace WhatsApp dne 6. 8. 2024 žalobce žalovaného uvědomil o tom, že tuto částku obdržel a vyzval žalovaného ještě k doplacení úroků z prodlení a soudních výloh. Žalovaný se ve zprávě ze dne 7. 8. 2024 žalobce dotázal, zdali může tuto platbu provést do pátku 9. 8. 2024 (prokázáno printscreeny komunikace vedené prostřednictvím aplikace WhatsApp, potvrzením o provedené platbě ze dne 6. 8. 2024).

10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

11. V řízení bylo prokázáno, že strany sporu spolu dne 23. 11. 2023 uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla montáž a doprava vestavěné skříně. Dílo mělo být realizováno v termínu do 17. 1. 2024. Žalovaný byl v pozici zhotovitele a žalobce v pozici objednatele. Žalobce zaplatil žalovanému dne 24. 11. 2023 zálohu na cenu za dílo ve výši 35 000 Kč, avšak smlouva byla následně ukončena dohodou ze dne 19. 2. 2024, s největší pravděpodobností proto, že žalovaný dílo neprovedl ve sjednané lhůtě do 17. 1. 2024. Žalovanému byla dohoda o ukončení smlouvy o dílo doručena mailem dne 19. 2. 2024 a žalovaný byl i prostřednictvím aplikace WhatsApp ze strany žalobce opakovaně vyzván, aby zálohu žalobci vrátil ve lhůtě do 3 pracovních dnů, tj. do 22. 2. 2024. Dne 26. 2. 2024 žalovaný vrátil žalobci část zálohy ve výši 10 000 Kč. Zbytek zálohy pak žalovaný žalobci vrátil dne 6. 8. 2024, kdy mu poukázal na jeho bankovní účet částku 25 000 Kč. Před tím žalobce žalovaného o vrácení zbytku zálohy několikrát upomínal a žalovaný mu přislíbil, že mu zbytek zálohy vrátí i s úroky z prodlení.

12. Právní posouzení je následující:

13. Podle ust. § 545 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (OZ), právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

14. Podle ust. § 546 OZ právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

15. Podle ust. § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

16. Podle ust. § 551 OZ o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

17. Podle ust. § 552 OZ o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

18. Podle ust. § 553 odst. 1 OZ o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle odst. 2 byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.

19. Podle ust. § 554 OZ k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

20. Podle ust. § 555 odst. 1 OZ právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

21. Podle ust. § 556 odst. 1 OZ co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odst. 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

22. Podle ust. § 1807 OZ má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha.

23. Podle ust. § 2586 odst. 1 OZ smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odst. 2 cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

24. Podle ust. § 2587 OZ dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

25. Podle ust. § 1981 OZ stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový.

26. Podle ust. § 2054 odst. 1 OZ placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. Podle odst. 2 plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

27. Podle ust. § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle ust. § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. V návaznosti na výše uvedené soud konstatuje, že předmětem smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky v souladu s ust. § 2586 odst. 1 a násl. OZ dne 23. 11. 2023 bylo zhotovení věci (viz ust. § 2587 OZ) – vestavěné skříně, a to v termínu do 17. 1. 2024. Žalovanému jako zhotoviteli díla byla žalobcem jako objednatelem poskytnuta záloha ve výši 35 000 Kč (v souladu s ust. § 1807 OZ). Následně ke dni 19. 2. 2024 účastníci smlouvu o dílo ukončili dohodou v souladu s ust. § 1981 OZ. Ve smyslu ust. § 2991 odst. 1, 2 OZ a ust. § 2993 OZ je tedy žalovaný povinen žalobci vrátit předmětnou zálohu na cenu díla (částku, o kterou se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil na základě smlouvy, kterou účastníci následně ukončili/zrušili dohodou ke dni 19. 2. 2024), kterou žalobce žalovanému zaplatil dne 24. 11. 2023. Toto své bezdůvodné obohacení ve výši 35 000 Kč již žalovaný žalobci vydal, a to ve dnech 26. 2. 2024 a 6. 8. 2024. Žalobce z tohoto důvodu vzal žalobu co do nároku na zaplacení jistiny zpět; o částečném zastavení řízení pak bylo rozhodnuto samostatným usnesením.

30. Soud dodává, že má za to, že byť žalovaný nepodepsal dohodu o ukončení smlouvy o dílo ze dne 19. 2. 2024, tak s touto dohodou vyjádřil souhlas konkludentně, neboť svou vůli následně (poté, co mu byla dohoda o ukončení smlouvy o dílo doručena mailem) projevil tak, že je z těchto jeho projevů vůle patrno, že žalovaný ukončení smlouvy o dílo dohodou akceptoval (ve smyslu ust. § 546 OZ, když po doručení dohody o ukončení smlouvy o dílo žalovaný projevil svou vůli způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co chtěl projevit, a to konkrétně tím, že žalobci jím zaplacenou zálohu vrátil – viz dále). Dne 26. 2. 2024 totiž žalovaný uhradil žalobci část dlužné vratky zálohy ve výši 10 000 Kč a následně dne 6. 8. 2024 vyrovnal i zbylou jistinu dluhu ve výši 25 000 Kč. V mezidobí pak žalovaný žalobci v jejich vzájemné komunikaci několikrát přislíbil, že dluh vyrovná. Z těchto projevů vůle žalovaného soud za použití výše citovaných výkladových ustanovení OZ dovodil, že žalovaný s ukončením smlouvy dohodou ze dne 19. 2. 2024 souhlasil. Tím, že žalovaný zálohu žalobci ve dnech 26. 2. 2024 a 6. 8. 2024 vrátil, také žalovaný svůj dluh, který je předmětem žaloby, dle názoru soudu uznal ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 OZ.

31. Na nároku na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši žalobce setrval (poté, co vzal žalobu zpět co do nároku na zaplacení jistiny dluhu). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ve lhůtě do 22. 2. 2024 (do tří pracovních dnů od 19. 2. 2024, kdy mu žalobce mailem doručil dohodu o ukončení smlouvy o dílo), octl se s placením dluhu dne 23. 2. 2024 v prodlení. Soud proto žalobci přiznal i nárok na úroky z prodlení dle ust. § 1968 a dle ust. § 1970 OZ ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Dne 26. 2. 2024 žalovaný zaplatil žalobci částku 10 000 Kč – za období ode dne 23. 2. 2024 do 25. 2. 2024 je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 35 000 Kč. Za období od 26. 2. 2024 do 6. 8. 2024 (kdy žalovaný žalobci vrátil zbytek zálohy ve výši 25 000 Kč) je pak žalovaný povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení z částky 25 000 Kč.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 850 Kč. Tyto náklady sestávají z nevrácené části zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč (část zaplaceného soudního poplatku ve výši 250 Kč byla žalobci v návaznosti na částečné zpětvzetí žaloby vrácena samostatným usnesením) a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 25 000 Kč sestávající z částky 2 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 050 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 6. 3. 2024, z částky 2 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 27. 3. 2024 (žaloba) a z částky 2 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 16. 5. 2024 (doplnění žaloby na výzvu soudu) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a dále z nákladů účastníka nezastoupeného advokátem ze dne 7. 8. 2024 (za účast žalobce na jednání soudu konaném dne 7. 8. 2024) dle § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. [konkrétně za použití ust. § 2 odst. 3 a ust. § 1 odst. 3 písm. c) této vyhlášky] v částce 300 Kč.

33. Soud doplňuje, že dle ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Částečné zpětvzetí návrhu co do jistiny ve výši 25 000 Kč způsobil v tomto případě svým chováním žalovaný, který až po podání žaloby uhradil jistinu žalovaného dluhu. Soud pak v takovémto případě neposuzuje důvodnost žaloby z hlediska hmotného práva, ale pouze procesně. Za důvodný lze tedy považovat vždy takový návrh, který byl vzat zpět proto, že žalovaný subjekt svým chováním, pokud jde o uplatněný nárok, (částečně) uspokojil subjekt žalující, a to bez ohledu na to, zda tvrzené právo žalujícímu subjektu skutečně svědčilo (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 1982, sp. zn. 3 Cz 14/82, ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1787/2014, či ze dne 9. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 170/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 8. 2016, sp. zn. 33 Cdo 5572/2015). Žalobním petitem požadoval žalobce peněžitou částku ve výši 25 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaný po podání žaloby uhradil žalobci částku 25 000 Kč (jistinu); jestliže pro toto plnění (kterým byl co do jistiny uspokojen zažalovaný nárok) vzal žalobce žalobu částečně zpět, byla žaloba v tomto rozsahu podána důvodně. Celková důvodnost žaloby byla navíc v tomto řízení prokázána i z hmotněprávního hlediska, jak bylo odůvodněno výše v tomto rozsudku.

34. Pariční lhůtu soud žalovanému stanovil v delším nežli standardním trvání v délce 3 dnů, a to konkrétně v trvání 15 dnů, a to s ohledem na aktuální vysokou inflaci a vysoké ceny komodit i služeb v ČR.