28 C 108/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro určení vlastnického práva k nemovitým věcem

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastnicí pozemků par. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce].

II. Určuje se, že žalobkyně je vlastnicí pozemku par. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 26 456 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je žaloba na určení vlastnického práva k nemovitostem. Žalobkyně uvedla, že žalovaná je v katastru nemovitostí evidována jakožto vlastnice nemovitých věcí (dále jen„ nemovitosti“): a. pozemků parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaných na list vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy] a dále b. pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaného na list vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy].

2. Žalovaná je jako vlastnice těchto nemovitostí evidována na základě smlouvy o prodeji nemovitostí (dále jen„ kupní smlouva“ nebo„ smlouva“), která byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní, jakožto prodávající (původní vlastnicí nemovitostí) a žalovanou, jakožto kupující. Vklad vlastnického práva žalované k nemovitostem byl na základě smlouvy povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu pro [anonymizováno] [část Prahy], č. j.: V [číslo], a to s právními účinky ke dni [datum]. Podle smlouvy se kupující zavázala uhradit prodávající kupní cenu za nemovitosti ve výši 1 000 000 Kč (dále jen„ kupní cena“), a to v pěti splátkách po 200 000 Kč, s tím, že první splátka kupní ceny měla být uhrazena do dne [datum] a poslední splátka kupní ceny měla být uhrazena do dne [datum].

3. Žalovaná však ve lhůtě stanovené v kupní smlouvě, ani nikdy později, kupní cenu za nemovitosti neuhradila, ačkoli ji k tomu žalobkyně opakovaně vyzývala. Vzhledem k opakovanému prodlení s úhradou kupní ceny, ve kterém lze shledat podstatné porušení smluvní povinnosti žalované, žalobkyně dne [datum] písemně odstoupila od kupní smlouvy a toto písemné odstoupení od kupní smlouvy doručila osobně žalované dne [datum]. Tímto se obnovilo vlastnické právo žalobkyně k nemovitostem. Žalovaná dopisem ze dne [datum], adresovaným žalobkyni, potvrdila, že jí bylo dne [datum] doručeno odstoupení od kupní smlouvy. Žalovaná v tomto dopisu dále uvedla, že není schopna žalobkyni uhradit kupní cenu dle kupní smlouvy a že rozhodnutí žalobkyně odstoupit od smlouvy respektuje.

4. Předžalobní výzvou ze dne [datum] pak byla žalovaná vyzvána, aby nejpozději do 7 dnů ode dne zaslání předžalobní výzvy poskytla žalobkyni veškerou nezbytnou součinnost k tomu, aby na základě souhlasného prohlášení žalobkyně a žalované došlo k zápisu vlastnického práva žalobkyně k nemovitostem v katastru nemovitostí. Žalovaná však ve stanovené lhůtě požadovanou součinnost neposkytla. Nemovitosti jsou navíc zatíženy exekučními řízeními, vedenými proti žalované, jakožto povinné, a je tedy ohroženo vlastnické právo žalobkyně k těmto nemovitostem, a to přestože žalovaná není oprávněnou vlastnicí nemovitostí, žalobkyně tento stav nezavinila a není v těchto exekučních řízeních povinným subjektem. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastnice nemovitostí v rozporu s právem, a že tedy existuje stav právní nejistoty a rovněž naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitostem ve smyslu § 80 občanského soudního řádu.

5. Žalovaná se k podané žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. Žaloba byla žalované doručena dne [datum] do datové schránky (viz doručenka na č.l. 39 p.v. spisu). V rámci tohoto řízení žalovaná soudu sdělila toliko to, kdo je osobou oprávněnou za žalovanou jednat. Zjištění o statutárním orgánu žalované byla učiněna i z obchodního rejstříku a ze zpráv rejstříkového soudu, které jsou obsahem spisu (viz zpráva [název soudu] na č. l. 30 spisu). Na nařízené soudní jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, čímž se mj. připravila o dobrodiní eventuálního poučení a výzvy ve smyslu ust. § 118a občanského soudního řádu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 832/2006, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008).

6. Na základě zjištění učiněných z provedeného listinného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

7. Z výpisů z katastru nemovitostí, na kterých jsou zapsány předmětné nemovitosti, tj. z listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a z listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], vyplývá, že jako vlastnice těchto nemovitostí je v katastru nemovitostí vedena žalovaná (na základě kupní smlouvy z [datum], s účinností od [datum]), a že k těmto nemovitostem jsou v katastru nemovitostí zapsány poznámky o zahájení exekuce a exekuční příkazy k prodeji nemovitostí ve čtyřech exekučních řízeních, vedených proti žalované, jakožto povinné, u těchto soudních exekutorů: 1) [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pod sp. zn.: [spisová značka]) 2) [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pod sp. zn.: [spisová značka], 3) [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pod sp. zn.: [spisová značka], 4) [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pod sp. zn.: [spisová značka].

8. Ze smlouvy o prodeji nemovitostí datované [datum] s ověřenými podpisy a označené č. j. katastrálního úřadu [anonymizováno] [číslo], z listiny označené jako odstoupení od smlouvy z [datum] a z dopisu ze dne [datum] se podává, že kupující (žalovaná) se zavázala uhradit prodávající (žalobkyni) kupní cenu za nemovitosti ve výši 1 000 000 Kč v pěti splátkách po 200 000 Kč. První splátka kupní ceny měla být uhrazena do dne [datum]. Každá další splátka byla splatná vždy do 20. dne v příslušném měsíci, přičemž poslední splátka kupní ceny měla být uhrazena do dne [datum]. Z důvodu nezaplacení kupní ceny žalobkyně dne [datum] od smlouvy z [datum] písemně odstoupila, což se žalovaná dozvěděla taktéž dne [datum] (na listině s odstoupením je uvedeno, že tato listina byla doručena žalované osobně dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] žalovaná potvrdila, že jí bylo dne [datum] doručeno odstoupení od kupní smlouvy. Žalovaná v tomto dopisu dále uvedla, že není schopna žalobkyni uhradit kupní cenu dle kupní smlouvy a že rozhodnutí žalobkyně odstoupit od kupní smlouvy respektuje s tím, že žalovaná se z důvodu nezaplacení kupní ceny a následného odstoupení žalobkyně od smlouvy nikdy nestala právoplatnou vlastnicí předmětných nemovitostí. Tento dopis byl žalobkyni doručen osobně dne [datum].

9. Předžalobní výzvou z [datum] včetně doručenky datové zprávy z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovanou k tomu, aby žalobkyni poskytla veškerou nezbytnou součinnost k tomu, aby na základě souhlasného prohlášení žalobkyně a žalované došlo k zápisu vlastnického práva žalobkyně k nemovitostem v katastru nemovitostí. Pro případ, že žalovaná předžalobní výzvě nevyhoví, byla žalovaná upozorněna, že žalobkyně bude nucena uplatnit svá práva soudní cestou. Žalovaná však ve stanovené lhůtě požadovanou součinnost neposkytla.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

11. Podle ust. § 2001 občanského zákoníku (z. č. 89/2012 Sb.) od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

12. Podle ust. § 2002 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle odst. 2 strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

13. Podle ust. § 2003 odst. 1 občanského zákoníku jakmile strana oprávněná odstoupit od smlouvy oznámí druhé straně, že od smlouvy odstupuje, nebo že na smlouvě setrvává, nemůže volbu již sama změnit. Podle odst. 2 mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti a nevyužila své právo, nebrání jí to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany.

14. Podle ust. § 2004 odst. 1 občanského zákoníku odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Podle odst. 2 plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění. Podle odst. 3 zavazuje-li smlouva dlužníka k nepřetržité či opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro věřitele význam.

15. Podle ust. § 2005 odst. 1 občanského zákoníku odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. Podle odst. 2 odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

16. Podle ust. § 1977 občanského zákoníku poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

17. Předně má soud za to, že v této věci je dán naléhavý právní zájem na žalobkyní požadovaném určení. Naléhavý právní zájem je dán již existencí rozporu ve vlastnictví předmětných nemovitostí podle stavu vyplývajícího ze zápisu v katastru nemovitostí a podle stavu, který nastal v důsledku platného odstoupení od kupní smlouvy, které učinila žalobkyně. Bez požadovaného určení by také bylo ohroženo vlastnické právo žalobkyně k předmětným nemovitostem (srov. R 17/72), které se v důsledku odstoupení od smlouvy obnovilo, neboť žalovaná je evidentně zadluženým subjektem, který neplní své závazky, pročež jsou dané nemovitosti, které jsou na žalovanou stále psány v katastru nemovitostí, zatíženy několika exekučními příkazy. Podaná určovací žaloba je v tomto případě také efektivním mechanismem, jehož prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící právní rámec, který bude zárukou odvrácení budoucích sporů účastnic řízení (srov. např. rozsudek NS ČR sp. zn. 3 Cdon 1338/96, nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 17/95, rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 31 Cdo 4001/2013).

18. V řízení bylo prokázáno, že účastnice řízení spolu uzavřely kupní smlouvu o prodeji nemovitostí (dle ust. § 2079 a následujících občanského zákoníku), kterou žalovaná porušila, když se dostala do prodlení se zaplacením kupní ceny za nemovitosti, z níž dosud neuhradila ani část. Toto porušení smluvní povinnosti žalované zaplatit kupní cenu včas lze pokládat za podstatné, neboť žalobkyně by zcela jistě kupní smlouvu se žalovanou neuzavírala, pokud by mohla presumovat, že jí za nemovitosti nebude uhrazena kupní cena. Žalobkyně tedy v důsledku tohoto podstatného porušení smlouvy ze strany žalované od kupní smlouvy dne [datum] platně odstoupila – v případech porušení smlouvy podstatným způsobem a v případech podstatného porušení smluvní povinnosti prodlením totiž vzniká věřiteli právo od smlouvy odstoupit. Věřitel (žalobkyně) má možnost volby, zda využije svého práva a od smlouvy odstoupí nebo zda bude na smlouvě (na splnění smluvní povinnosti, zde na zaplacení kupní ceny) setrvávat a zda dlužníkovi (zde žalované) poskytne možnost jeho povinnost splnit v dodatečné přiměřené lhůtě. Pokud se věřitel rozhodne od smlouvy odstoupit, oznámení odstoupení musí být provedeno (oznámeno) ve lhůtě bez zbytečného odkladu, přičemž provedenou volbu již nelze měnit. Neučiní-li tak věřitel (nevyužije své právo), nebrání mu to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany.

19. V tomto kontextu je sice pravdou, že žalobkyně od smlouvy ze dne [datum] odstoupila až dne [datum] (s tím, že kupní cena měla být zaplacena nejpozději do [datum], k čemuž nedošlo), avšak nelze dovodit, že v takovémto případě nedodržení lhůty bez zbytečného odkladu nemohly nastat účinky učiněného odstoupení od smlouvy. Nedodržení lhůty bez zbytečného odkladu má totiž význam pouze tehdy, pokud dlužník svou povinnost (byť dodatečně) splní předtím, než mu věřitel oznámí, že odstupuje od smlouvy, což se v tomto případě nestalo (žalovaná naopak ještě dne [datum] potvrzovala, že nemá na zaplacení kupní ceny prostředky, a že odstoupení od smlouvy z důvodu nezaplacení kupní ceny respektuje). V případě trvajícího prodlení dlužníka (jako tomu bylo v tomto případě – žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni kupní cenu uhradila) je skutečnost, zda věřitel od smlouvy odstoupil ve lhůtě bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděl (viz ust. § 1977 občanského zákoníku), bez právního významu, neboť i odstoupení od smlouvy po marném uplynutí uvedené lhůty – při trvajícím prodlení dlužníka, k němuž v tomto případě došlo – vyvolalo právní následky předvídané ustanovením § 2004 odst. 1 občanského zákoníku. Jinak řečeno – prokáže-li věřitel, že od smlouvy z důvodu porušení povinnosti dlužníkem odstoupil (jako v tomto případě), je na dlužníkovi, aby prokázal, že závazek splnil včas (neboť jedině tehdy může mít dodržení uvedené lhůty právní význam), nebo že důvod pro odstoupení neexistoval. Takováto tvrzení však žalovaná nevznesla, ani neprokazovala. Ani skutečnost, že žalobkyně od smlouvy neodstoupila ve lhůtě bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení žalované s úhradou kupní ceny dozvěděla, tedy soud v tomto případě nehodnotil jako právně významnou, protože žalovaná netvrdila ani neprokázala, že závazek z kupní smlouvy splnila včas, nebo že důvod pro odstoupení neexistoval. Prodlení žalované s úhradou kupní ceny tedy v okamžiku odstoupení od smlouvy stále trvalo (v tomto kontextu srov. taktéž rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 456/2021).

20. Odstoupení od smlouvy pak soud pokládá také za dostatečně určité i srozumitelné (bylo vymezeno, od jaké smlouvy účastnic řízení a z jakých důvodů žalobkyně odstupuje). Účinky odstoupení od smlouvy nastaly v okamžiku, kdy se druhá smluvní strana (žalovaná) o odstoupení dozvěděla, tj. ke dni [datum] (sama žalovaná potvrdila, že se odstoupení od smlouvy do její dispozice tohoto dne dostalo – viz její dopis z [datum]). Smlouva v důsledku odstoupení zanikla od počátku a smluvní strany si tedy musí vrátit vše, co již bylo vzájemně plněno. Odstoupením od smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitosti zanikl právní titul, na jehož základě nabyla (měla nabýt) žalovaná vlastnické právo, a obnovuje se původní stav vlastnictví. V důsledku odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně zanikly od počátku obligační a věcné účinky smlouvy, na jejímž základě nabyla (měla nabýt) žalovaná vlastnické právo. V rámci vlastnictví předmětných nemovitostí tak byl v důsledku odstoupení od kupní smlouvy nastolen takový právní stav, jako kdyby ke kupní smlouvě nikdy nedošlo (viz také rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Odo 1239/2005, stanovisko Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 201/2005, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 2808/2004).

21. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a na odkazovanou judikaturu tak, je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Jak již bylo zmíněno, žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by závazek z kupní smlouvy splnila včas, nebo že by důvod pro odstoupení od smlouvy neexistoval; žalovaná naopak sama uznala, že závazek z kupní smlouvy včas nesplnila a že odstoupení od smlouvy respektuje. Za situace, kdy žalovaná neposkytla žalobkyni přes její výzvu součinnost s přepisem vlastnického práva v evidenci katastrálního úřadu, musela se žalobkyně obrátit na soud a z výše popsaných důvodů jí bylo vyhověno.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 456 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 600 Kč ve výši 2 856 Kč.

23. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovanou velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalovaného lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o.s.ř.) O povinnosti žalobkyně zaplatit náhradu nákladů řízení na účet advokáta žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.