28 C 109/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované pro zaplacení 31 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, aby byli žalovaní povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku ve výši 31 500 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 31 500 Kč za období od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaných zaplacení částky 31 500 Kč spolu s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalobce dne [datum] uzavřel se žalovanými smlouvu o nájmu bytové jednotky o velikosti 60 m2 nacházející se v 1. nadzemním podlaží v domě [adresa], na adrese [adresa]. Mezi žalobcem a žalovanými jakožto nájemci byla dle žalobcových tvrzení dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byla výše specifikovaná bytová jednotka. Nájemní vztah byl sjednán do [datum]. Pronajímatel se zavázal přenechat žalovaným předmět nájmu – bytovou jednotku k užívání a žalovaní jako nájemci se zavázali za to hradit nájemné ve výši 10 500 Kč a zálohy na elektrickou energii ve výši 700 Kč, zálohu na plyn ve výši 1 600 Kč, zálohu na odběr vody ve výši 600 Kč, poplatek za osvětlení společných prostor ve výši 49 Kč a poplatek za komíny ve výši 59 Kč. Celková výše záloh a poplatků činila 3 008 Kč. Nájemci tak byli v souvislosti s užíváním bytu povinni měsíčně platit částku v celkové výši 13 508 Kč. Nájemci byli povinni uvedenou částku hradit nejpozději do 20. dne v měsíci, za které se nájemné a zálohy společně s dalšími poplatky hradily, a to na bankovní účet uvedený v nájemní smlouvě. Nájemné a zálohy hradili žalovaní se zpožděním. Naposledy uhradili žalovaní platby související s užíváním bytu za měsíc leden 2022 (se zpožděním dne 26. 1. 2022) a přislíbili přitom také úhradu dlužných záloh. Na nájemném za měsíce únor až duben 2022 však již žalovaní neuhradili ničeho. Žalobce žalovaným osobně, popř. prostřednictvím realitního makléře, který nájem zprostředkoval, předával upomínky k zaplacení dluhu. Žalobce v podání ze dne 12. 5. 2023 upřesnil, že výzva k zaplacení dlužného nájemného byla žalovaným předána osobně v místě jejich tehdejšího bydliště (na zahradě u nemovitosti, kde se nachází bytová jednotka) dne 5. 4. 2022. Dne [datum] pak žalobce na osobním setkání v [obec] předal žalovaným další výzvu k úhradě. V první výzvě žalobce žalované vyzval k úhradě dluhu na nájemném za únor až březen 2022 ve výši 21 000 Kč, v druhé pak k úhradě dluhu ve výši 31 500 Kč za dlužné nájemné za období únor až duben 2022. K otázce doručení poslední předžalobní upomínky k zaplacení dlužného nájemného ve výši 31 500 Kč nesdělil žalobce ničeho. Žalovaní si dle slov žalobce vždy upomínky převzali, souhlasili s nimi a ničeho proti nim nenamítali. Žalobce doplnil, že žalovaní byt opustili v květnu 2022 a ještě jej před odchodem poničili, přičemž ani nevrátili klíče.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili a přes výzvu soudu zůstali ve věci zcela nečinní. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (všichni konkludentně, když ve stanovené lhůtě nesdělili svůj nesouhlas s tímto postupem k výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř.). Výzva byla účastníkům řádně doručena (viz usnesení na č.l. 56, 57 a 58 spisu a doručenky k nim).

3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

4. Žalovaní uzavřeli jakožto nájemci dne [datum] smlouvu o nájmu bytové jednotky o velikosti 60 m2 nacházející se v 1. nadzemním podlaží v domě [adresa], na adrese [adresa žalované]. Jako pronajímatel je ve smlouvě uveden pan [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. Nájem byl sjednán do [datum]. Nájemné bylo spolu s poplatky za služby sjednáno v celkové částce 13 508 Kč a mělo být placeno vždy nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce, za který se nájemné a poplatky platilo. V nájemní smlouvě není nikde uvedeno, že by byl pronajímatelem a vlastníkem bytu žalobce, ani že by byl žalobce jakkoliv zmocněn k uzavření nájemní smlouvy jménem pronajímatele, nebo že mu bylo pronajímatelem postoupeno právo dluh na nájemném a službách po nájemcích (žalovaných) vymáhat nebo jej uplatnit u soudu. Podpis pronajímatele na smlouvě na první pohled neodpovídá podpisu žalobce na podané žalobě (prokázáno nájemní smlouvou ze dne [datum]).

5. Vzhledem k údajům o pronajímateli zjištěným z nájemní smlouvy doplnil soud dokazování nahlédnutím do veřejně přístupného katastru nemovitostí (viz ust. § 120 odst. 2 o.s.ř.). Tímto nahlédnutím (záznam o něm byl založen do spisu) bylo zjištěno, že majitelem stavby nacházející se na adrese [adresa], a všech bytových jednotek v této stavbě umístěných ([list vlastnictví]), je již od konce roku 2011 pan [jméno] [příjmení], bytem [adresa], nikoliv žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce]. Žádné vlastnické či jiné oprávnění žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] k předmětné stavbě (nebo k bytům ve stavbě umístěným) z katastru nemovitostí nevyplývá.

6. Dne [datum] podepsal žalovaný 2. přiznání dluhu ve výši 29 608 Kč, z něhož činilo dlužné nájemné za období února a března 2022 částku 13 500 Kč. Dne [datum] žalovaní stvrdili svými podpisy dluh na nájemném za duben 2022. Dne [datum] stvrdili žalovaní svůj dluh na nájemném a službách za období února až dubna 2022 (viz rukou psané listiny označené jako přiznání dluhu, datované dne [datum], [datum] a [datum]).

7. K úhradě nájemného za únor, březen a duben 2022 byli žalovaní vyzváni také dopisy žalobce ze dne [datum] a ze dne [datum].

8. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně:

9. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

10. Dle § 2291 odst. 1, 2 OZ platí, že poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

11. Dle § 2295 OZ má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

12. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů, platí, že není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

13. Dle § 2213 OZ je nájemce i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné. Povinnost nájemce užívat byt tak, aby jej nadměrně nepoškozoval, pak vyplývá i z § 2291 odst. 1, 2 OZ.

14. V návaznosti na výše uvedené lze uzavřít, že žalovaní si dne [datum] pronajali bytovou jednotku o velikosti 60 m2 nacházející se v 1. nadzemním podlaží v domě [adresa], na adrese [adresa žalované]. Žalovaní pak nehradili řádně a včas sjednané nájemné a poplatky za služby a nájemní byt opustili v květnu 2022 s tím, že dle žaloby dluh na nájemném a službách dosud neuhradili. Majitelem stavby, která stojí na uvedené adrese, a všech bytů, které se v této stavbě nachází (včetně bytu, který si pronajali žalovaní), je však pan [jméno] [příjmení], bytem [adresa], nikoliv žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce]. [příjmení] [jméno] [příjmení] je pak také v nájemní smlouvě označen jako pronajímatel. Žalobci, který v průběhu nikterak netvrdil ani neprokazoval, že by na něj byl dluh za žalovanými postoupen, nebo že by na něj byla postoupena práva a povinnosti pronajímatele, tedy nesvědčí aktivní věcná legitimace k podání žaloby, neboť není vlastníkem pronajímaného bytu (ani domu, v němž se byt nachází) a není tedy nositelem hmotného práva na to, aby mu bylo soudem přiznáno požadované finanční plnění. Tvrzení žalobce, že se žalovanými nájemní smlouvu uzavíral, je pak v rozporu s předloženou nájemní smlouvou (kde je jako pronajímatel uveden [jméno] [příjmení]) i s údaji evidovanými v katastru nemovitostí (kde je jako vlastník bytů nacházejících se v domě na adrese [adresa žalované], i samotného bytového domu, od konce roku 2011 také uveden jmenovaný [jméno] [příjmení]). Podpis žalobce, kterým je opatřena podaná žaloba, pak dle názoru soudu neodpovídá podpisu pronajímatele, kterým je opatřena nájemní smlouva. Pokud tedy dluh za žalovanými na nájemném a službách skutečně vzniknul, svědčí dle soudu aktivní legitimace k jeho vymáhání prostřednictvím podané žaloby pronajímateli a vlastníku bytu, tj. [jméno] [příjmení], nikoliv žalobci [příjmení] [celé jméno žalobce].

15. Soud upřesňuje, že věcnou legitimací se v občanském soudním řízení rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva. Věcnou legitimaci má ten z účastníků řízení, který je nositelem hmotného práva, o něž v řízení jde, jinak řečeno, kterému svědčí stav z hmotného práva (právo nebo povinnost), o něž v řízení jde; nedostatek věcné legitimace je důvodem k zamítnutí žaloby, nikoli k zastavení řízení. Nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce nelze pokládat za nedostatek podmínek řízení ve smyslu ustanovení § 104 o. s. ř. (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 NSČR 4/2016, ze dne 30. 11. 2016).

16. V návaznosti na výše uvedené tedy soud opakuje, že má za to, že aktivní legitimace k podání žaloby žalobci [příjmení] [celé jméno žalobce] v tomto případě nesvědčí.

17. Dle ust. § 92 odst. 1 o.s.ř. na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce. Dle ust. § 92 odst. 2 o.s.ř. na návrh žalobce může soud se souhlasem žalovaného připustit, aby žalobce nebo žalovaný z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupil někdo jiný. Má-li být takto zaměněn žalobce, je třeba, aby s tím souhlasil i ten, kdo má na jeho místo vstoupit.

18. Soud doplňuje, že k případnému zhojení nedostatku aktivní věcné legitimace může vést postup dle ust. § 92 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že v tomto ustanovení upravené procesní instituty připuštění a záměny účastníků se týkají pouze řízení sporného, projevuje se zde zásada dispoziční. Z ní vyplývá, že postup dle ust. § 92 o.s.ř. je možný pouze na základě návrhu žalobce. Navrhnout postup podle § 92 v podobě přistoupení dalšího účastníka nebo v podobě jeho záměny je právem žalobce, který také nese odpovědnost za důsledky s tím spojené. Sám žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] pak příslušný návrh ve smyslu ust. § 92 odst. 2 o.s.ř. v průběhu tohoto řízení nepodal. Jak bude ještě níže rozvedeno, žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] také nebylo v souzené věci ještě před zamítnutím podané žaloby adekvátní poučovat o tom, kdo by měl podle hmotného práva žalobu podat, a že z důkazů, předložených žalobcem, vyplývá aktivní věcná legitimace jiné osoby ([jméno] [anonymizováno]).

19. Dále soud uvádí, že poučení účastníka o tom, že má či může být žalován ještě další žalovaný (resp. co má být žalováno vůči takovému žalovanému), nebo o tom, kdo by podle hmotného práva měl žalovat, zřetelně vybočuje z mezí procesních pravidel sporu a z poučovací povinnosti soudu, oslabovalo by úlohu soudu jako nestranného orgánu a zakládalo by tak nerovnost mezi účastníky občanského soudního řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. ledna 1996, sp. zn. I. ÚS 56/95, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2007, sp. zn. 30 Cdo 4947/2007). Poučení žalobce o tom, kdo by podle hmotného práva měl žalovat nebo být žalován, přesahuje poučovací povinnost soudu podle § 5 o.s.ř. a je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Cdo 70/93). Otázka věcné legitimace účastníka řízení (jak aktivní, tak pasivní) je pak otázkou hmotněprávní, kterou soud řeší až v konečném rozhodnutí ve věci (zde v tomto rozsudku), a důsledkem případného nedostatku věcné legitimace (zde aktivní věcné legitimace na straně žalobce) je zamítnutí žaloby (srov. také rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4227/2011). Jak bylo zmíněno, žalobce pak návrh ve smyslu ust. § 92 odst. 2 o.s.ř. nepodal a souhlasil s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto jen na základě jím předložených důkazů, které byly po doplnění dokazování nahlédnutím do katastru nemovitostí (§ 120 odst. 2 o.s.ř.) dostatečné k tomu, aby bylo v této věci možno rozhodnout.

20. Soud tedy dospěl k závěru, že aktivní věcná legitimace není na straně žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] dána a že je tak adekvátní podanou žalobu z tohoto důvodu zamítnout. Aktivní věcná legitimace k podání žaloby na zaplacení tvrzeného dlužného nájemného dle názoru soudu svědčí pronajímateli a vlastníkovi bytu, který je uveden v nájemní smlouvě ze dne [datum] a v katastru nemovitostí, tedy panu [jméno] [příjmení] – pokud tedy jmenovanému [jméno] [příjmení] vznikl tvrzený dluh za žalovanými z titulu dlužného nájemného a poplatků za služby, a pokud proběhlo řádné vyúčtování poplatků spojených s užíváním bytu, nechť žalobu na zaplacení tohoto dluhu podá jakožto žalobce sám [jméno] [příjmení], který je vlastníkem předmětného bytu a jeho pronajímatelem uvedeným v nájemní smlouvě a evidovaným i v katastru nemovitostí.

21. Soud také opětovně uvádí, že žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] netvrdil ani neprokazoval ničeho, z čeho by bylo možno dovodit, že mu aktivní legitimace k podání zde řešené žaloby svědčí. Soud dále v návaznosti na výše uvedené zastává názor, že žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] nebylo před tím, než bylo v této věci vyhlášeno konečné rozhodnutí, adekvátní poučovat o tom, že v tomto případě není dle jím předložených důkazů pronajímatelem ani vlastníkem pronajímané nemovitosti (a že tedy očividně není aktivně věcně legitimován), což lze vyřešit postupem dle ust. § 92 odst. 2 o.s.ř., neboť by se ve výsledku jednalo o nepřípustné hmotněprávní poučení žalobce, jehož prostřednictvím by soud žalobci explicitně sdělil, jak má v této věci procesně postupovat, aby mohla být podaná žaloba úspěšná – takováto aktivita soudu však není předmětem činnosti soudu jako nezávislého subjektu, který nesmí nadržovat žádnému z účastníků řízení (byť nezastoupenému advokátem).

22. O nákladech řízení rozhodl soud tak, že právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků řízení. Žalovaní sice byli v tomto sporu zcela úspěšní, jelikož podaná žaloba byla na základě výše uvedeného zamítnuta, ale žádné reálné soudní výlohy jim nevznikly, neboť byli po celou dobu trvání tohoto řízení zcela nekontaktní.