28 C 110/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno jméno , Ph.D. sídlem adresa v řízení o zrušení a nahrazení rozhodnutí Obce Kamenice

I. Návrh žalobce na přerušení řízení ze dne [datum], doručený soudu dne [datum], se zamítá.

II. Žaloba ze dne [datum], doručená soudu dne [datum], se odmítá.

III. Žalobci bude po právní moci tohoto usnesení vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 16 456 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou ze dne [datum], doručenou zdejšímu soudu dne [datum], se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud vyslovil, že usnesení žalované [číslo] [spisová značka], které bylo žalobci doručeno dopisem č. j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] ze dne 24. 7. 2020, se ruší s tím, že v platnosti zůstává usnesení [číslo] Zastupitelstva [územní celek] ze dne [datum], ve znění uvedeném v žalobním petitu.

2. Vzhledem k právním názorům vtěleným do usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2020 č. j. 54 A 31/2020-17, do usnesení téhož soudu č. j. 29 Co 348/2022-114 ze dne 7. 10. 2022 a do rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 5765/2017 ze dne 31. 1. 2019, zdejší soud žalobce usnesením č. j. 28 C 110/2020-116 ze dne 13. 12. 2022 v souladu s § 43 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval k odstranění vad žaloby, které spočívaly v tom, že žaloba neobsahovala všechny náležitosti uvedené v ust. § 246 odst. 2 o. s. ř. – žaloba zejména neobsahovala vylíčení rozhodných skutečností, ze kterých by vyplývalo, že byl žalobce předmětným rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých subjektivních právech a neobsahovala označení důkazů k prokázání těchto eventuálně tvrzených skutečností. Dále byl žalobce v rámci usnesení zdejšího soudu č. j. 28 C 110/2020-116 ze dne 13. 12. 2022 vyzván, aby doplnil žalobní návrh tak, aby z něho bylo zřejmé, z čeho žalobce dovozuje svou aktivní legitimaci k podání žaloby, tedy aby žalobce doložil, že napadené usnesení je správním rozhodnutím, které se žalobce dotklo na jeho právech a je proti němu přípustná žaloba dle části V o. s. ř. a označil k tomu příslušné důkazy. K odstranění popisovaných vad návrhu soud žalobci stanovil lhůtu v trvání 15 dní od doručení daného vytýkacího usnesení a současně žalobce poučil, že pokud nebude žaloba ve stanovené lhůtě řádně opravena a doplněna a v řízení pro tento nedostatek nebude možno pokračovat, soud žalobu odmítne. Usnesení zdejšího soudu č. j. 28 C 110/2020-116 ze dne 13. 12. 2022 bylo doručeno právnímu zástupci žalobce do datové schránky dne [datum].

3. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne [datum] požádal žalobce o prodloužení lhůty k odstranění vad žaloby do [datum] a to vzhledem k období vánočních svátků. V podání žalobce uvedl, že žalovaná vydala napadené rozhodnutí s úmyslem žalobce poškodit a že žalovaná jednala tendenčně, aby nemusela žalobci odprodávat pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [anonymizováno]. Žalobce dále uvedl, že mu není známo, jaké jiné subjekty, nežli on a žalovaná, by měly být v tomto řízení aktivně a pasivně legitimovány, a že napadené rozhodnutí musí být rozhodnutím orgánu samosprávy ve věci občanskoprávních vztahů, které je napadnutelné žalobou dle části V. o. s. ř. Žalobce uvedl, že předmětné rozhodnutí žalované zbavilo žalobce práv koupit pozemek [parcelní číslo] v k.ú. [anonymizováno] za výhodných podmínek, které měly za cíl srovnat majetkovou křivdu státu (a později žalované) na jeho rodičích. Jak bylo naznačeno, žalobce se domnívá, že zrušení původního usnesení bylo zcela účelové s cílem poškodit práva žalujícího na uzavření kupní smlouvy k pozemku, zvláště pokud bylo vydáno s odůvodněním, že původní žadatelé (kterým nebylo doručeno původní usnesení) již zemřeli. Toto jednání žalované dle názoru žalobce zásadně zasahuje do jeho práv.

4. Přípisem ze dne [datum], který byl zástupci žalobce doručen dne [datum], byla žalobci lhůta k odstranění vad žaloby prodloužena do [datum] včetně.

5. Žalobce následně zaslal dne [datum] soudu další podání, ve kterém uvedl, že soud na jeho žádost o prodloužení lhůty nereagoval a žalobce proto předpokládal, že bylo této jeho žádosti vyhověno (soud však na toto podání žalobce reagoval přípisem ze dne [datum], jak bylo zmíněno). Žalobce v tomto podání dále navrhl přerušení tohoto soudního řízení do ukončení řízení o změně územního plánu. Žalobce dále uvedl, že věří v mimosoudní vyřešení věci, a že respektuje dohodu, která byla uzavřena ústně koncem roku 2021. Další relevantní skutečnosti k výzvě k odstranění vad žaloby žalobce v tomto podání neuvedl.

6. Dne [datum] bylo zdejšímu soudu doručeno další podání žalobce, v němž žalobce doplnil k důkazu Protokol o vytyčení hranice pozemku a mapu.

7. Dle ust. § 246 odst. 2 o. s. ř. musí žaloba podle části páté o. s. ř. kromě obecných náležitostí podání (ust. § 42 odst. 4) obsahovat označení účastníků řízení, sporu nebo jiné právní věci, o které správní orgán rozhodl, a rozhodnutí správního orgánu, vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že žaloba je podána včas, údaje o tom, v čem žalobce spatřuje, že byl rozhodnutím správního orgánu dotčen na svých právech, označení důkazů, které by měly být v řízení před soudem provedeny, jakož i to, v jakém rozsahu má být spor nebo jiná právní věc soudem projednána a rozhodnuta a jak má být spor nebo jiná právní věc soudem rozhodnuta.

8. Ust. § 43 odst. 1, 2 o. s. ř. stanovuje, že předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

9. K odstranění vad podané žaloby dle názoru zdejšího soudu ve stanovené lhůtě (ani později) nedošlo. Žalobce byl dle výše citovaných ustanovení o. s. ř. vyzván k odstranění vad žaloby a byl také řádně poučen, že pokud k odstranění vad žaloby ve stanovené lhůtě nedojde a v řízení pro tento nedostatek nebude možno pokračovat, soud podání odmítne. K odstranění vad žaloby ve stanovené (a na základě žádosti žalobce prodloužené) lhůtě (ani nikdy později) nedošlo, pročež soud žalobu výrokem II. tohoto usnesení odmítnul.

10. Zdejší soud k výroku II. tohoto usnesení konstatuje, že v případě v tomto řízení podané žaloby se nejedná o návrh, který by koreloval se žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle ust. § 65 a násl. soudního řádu správního (v tomto kontextu soud odkazuje na bod 7. odůvodnění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2020 č. j. 54 A 31/2020-17). Dále soud uvádí, že napadené rozhodnutí žalované představuje pouze interní akt orgánu obce, který není navenek nikterak právně závazný – napadené rozhodnutí představuje toliko materiálně-právní podmínku pro vyjádření projevu vůle obce, které se stává perfektním teprve v případě uzavření smlouvy starostou obce. Lze uzavřít, že napadené rozhodnutí žalované ještě nepředstavuje právní jednání jakožto projev vůle obce směřující ke vzniku, změně nebo zániku těch práv a povinností, které právní předpisy s takovým projevem vůle spojují (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 5765/2017 anebo rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 154/2016-50 a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1166/2019). Zdejší soud uzavírá, že rozhodnutí zastupitelstva obce nepřevést nemovitou věc do vlastnictví žalobce je učiněno v rámci samosprávné činnosti obce a rozhodnutím soudu je nelze změnit. V tomto kontextu soud akcentuje také znění ust. § 250g odst. 1 písm. c) o. s. ř. Nad rámec výše uvedeného lze také doplnit, že žalobce v návaznosti na výzvu soudu k odstranění vad žaloby dosud neuvedl žádné konkrétní argumenty nebo důkazy, z nichž by bylo možno dovodit, že by byl žalobce předmětným rozhodnutím žalované skutečně dotčen na svých právech, a že by byl aktivně legitimován k podání nyní odmítané žaloby. Žalobce toliko uváděl, že žalovaná jednala tendenčně a se snahou jej poškodit, avšak tato tvrzení nejsou důkazně podložena a ani nebyla přes výzvu soudu nikterak doplněna a šířeji odůvodněna.

11. Odmítnutí žaloby v této fázi řízení pak dle názoru soudu nebrání ani skutečnost, že toto řízení již bylo dříve k souladnému návrhu obou stran sporu přerušeno dle ust. § 110 o. s. ř. Žaloba totiž stále trpí vadou, pro kterou nelze v řízení pokračovat, což žalobu činí neprojednatelnou, a nejsou tak splněny ani předpoklady k přerušení tohoto řízení do skončení řízení o změně územního plánu obce – postup související s odstraněním vad žaloby (a jejím eventuálním odmítnutím) má dle názoru soudu přednost před jinými procesními postupy v jakékoliv fázi soudního řízení. Soud tedy vzhledem k uvedenému výrokem I. tohoto usnesení zamítnul návrh žalobce na přerušení řízení ze dne [datum], doručený soudu dne [datum].

12. O navrácení soudního poplatku v plné výši žalobci soud rozhodnul na základě ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jelikož návrh na zahájení řízení byl v tomto případě odmítnut před prvním jednáním ve věci. Žalobce se tímto vyzývá, aby ve lhůtě do 15 dnů od doručení tohoto usnesení sdělil soudu číslo bankovního účtu, na který má být žalobci vrácený soudní poplatek poukázán.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 456 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. d), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření k replice žalobce ze dne [datum], návrh na pokračování v řízení ze dne [datum], vyjádření žalované ze dne [datum] k odvolání žalobce proti usnesení zdejšího soudu č. j. 28 C 110/2020-101), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 856 Kč.

14. K výroku o povinnosti žalobce nahradit žalované její soudní výlohy soud uvádí, že si je vědom judikatury Ústavního soudu (viz např. nálezy Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 4229/12 či ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 376/12 či ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 376/12), která hovoří o tom, že statutárním městům (nikoli obcím) by standardně nemělo být přiznáváno právo na náhradu nákladů soudních výloh – v této věci se v případě žalované jednak nejedná o statutární město a soud navíc zastává názor, že vzhledem k právní komplikovanosti této věci a k tomu, že žalovaná je menší obcí, která nedisponuje specializovaným právním oddělením, je na místě žalované právo na náhradu nákladů právního zastoupení přiznat, neboť se nejedná o náklady vynaložené neúčelně. Soud nezastává názor, že by byl zaměstnanecký aparát [územní celek] natolik rozsáhlý, aby zaštítil zastoupení žalované v tomto řízení bez pomoci právních odborníků. Proto tedy soud přiznal žalované právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

15. Lhůtu k plnění (nahrazení soudních výloh) soud žalobci určil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalobce velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalované, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalovanou lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto usnesením uložených povinností (§ 160 o.s.ř.).