28 C 12/2022
č. j. 28 C 12/2022-17
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 4 rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení televizního poplatku za rok 2019. Soud uznal nárok na částku 1 619,86 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 286,73 Kč. Žalovaný, který byl držitelem televizního přijímače, se k žalobě nevyjádřil a soud proto rozhodl bez nařízení jednání. Soud se opřel o § 3 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích a § 1970 občanského zákoníku.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 619,86 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 619,86 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 286,73 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, a na základě přihlášky do příslušné evidence ze dne datum se stal taktéž poplatníkem televizního poplatku, přičemž však nezaplatil měsíční televizní poplatky za měsíce leden 2019 až prosinec 2019. Výše měsíčního poplatku činí 135 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal zcela nečinný. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne datum. Žalovaného soud usnesením ze dne 14. 1. 2022, č. j. 28 C 12/2022-13, vyzval, aby se ve lhůtě do 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Současně byl žalovaný v rámci tohoto usnesení vyzván taktéž k vyjádření k žalobě. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, a to dne datum. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tedy soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pak soud uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
3. Z předložených listinných dokladů (přihlášení poplatníka ze dne datum, výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků) soud zjistil následující skutkový stav, na jehož základě dospěl k níže popsanému právnímu posouzení této věci.
4. Žalovaný je od datum přihlášený jako poplatník televizního poplatku s ohledem na to, že se v tehdejší době stal držitelem televizního přijímače. Za měsíce leden 2019 až prosinec 2019 nebylo ze strany žalovaného na poplatek uhrazeno ničeho. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných televizních poplatků. Žalovaný, jež vlastní televizní přijímač, je podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku, jehož měsíční výše podle § 6 citovaného zákona činí 135 Kč a jenž je podle § 10 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, finančním zdrojem žalobkyně, která je tedy k jeho výběru oprávněná. Televizní poplatek je podle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích v případě fyzické osoby splatný vždy do patnáctého dne každého měsíce. Žalovaný v předmětném období (za měsíce leden 2019 až prosinec 2019 – celkem tedy za 12 měsíců) poplatek neuhradil, na výzvu žalobkyně nereagoval a ocitl se podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích ve spojení s § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), v prodlení. Vedle nároku na zaplacení dlužných televizních poplatků v částce 1 619,86 Kč má tedy žalobkyně podle § 1970 o. z. nárok i na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužných částek, a to v kapitalizované výši 286,73 Kč, vycházející z vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
5. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je tedy důvodná a soud jí proto vyhověl.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 619,86 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.