28 C 123/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 pro zrušení vyživovací povinnosti ke zletilému

I. Vyživovací povinnost žalobce , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, , k žalovanému , Jméno zainteresované osoby 1/0, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , naposledy upravená rozsudkem , Anonymizováno, soudu pro , adresa, ze dne 7. 1. 2015, sp. zn. , Anonymizováno, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 19. 1. 2015, se s účinností od 1. 4. 2024 ruší.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou k soudu dne 17. 4. 2024 navrhl žalobce, aby byla zrušena jeho vyživovací povinnost k žalovanému, který je jeho zletilým synem.

2. Vyživovací povinnost mezi účastníky byla naposledy upravena rozsudkem , Anonymizováno, soudu pro , adresa, ze dne 7. 1. 2015, sp. zn. , Anonymizováno, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 19. 1. 2015. Na základě tohoto rozsudku žalobce vyplácel žalovanému výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně, a to až do července roku 2024.

3. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil, na zasílanou soudní korespondenci nereagoval a k soudním jednáním se bez omluvy nedostavil, ani nezažádal o odročení těchto jednání. Žalovaný byl přitom ze strany soudu řádně a včas obesílán na všechny adresy, které soud ohledně žalovaného zjistil vlastním provedeným šetřením [viz zprávy Policie ČR ze dne 15. 6. 2024 (číslo listu spisu , Anonymizováno, ) a Úřadu práce ze dne 18. 6. 2024 (číslo listu spisu 34)]. Žalovanému bylo v rámci tohoto řízení doručováno fikcí a předvolání ke konaným soudním jednáním mu byla doručena vždy tak, aby u žalovaného zůstala zachována lhůta k přípravě na jednání (viz doručenky na číslech listu spisu , Anonymizováno, a také doručenky na číslech listu spisu , Anonymizováno, p.v. a , Anonymizováno, ). Žalovaný byl obesílán na adresách: , adresa, .

4. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Ze zpráv České správy sociálního zabezpečení a Úřadu práce ze dnů 7. 6. 2024, 18. 6. 2024, 26. 6. 2024 a 21. 8. 2024, které si soud vyžádal ve smyslu ust. § 120 dost. 2 občanského soudního řádu (tyto důkazy bylo potřebné provést za účelem zjištění skutkového stavu a potřeba provedení těchto důkazů vyplývala ze spisu, neboť potřebnými informacemi ohledně sociální a pracovněprávní situace žalovaného disponují právě jmenované úřady a žalovaný nereagoval na výzvy soudu k vyjádření k věci) bylo k žalovanému zjištěno, že žalovaný nepobírá od státu žádné dávky sociální podpory ani důchody či jiné příspěvky. Z odkazovaných zpráv ČSSZ soud zjistil také to, že žalovaný má od 1. 2. 2024 otevřený pojistný vztah u zaměstnavatele , právnická osoba, ., IČO: , IČO, .

6. Žalobce, který se na předvolání soudu dostavil k prvnímu jednání ve věci, při svém účastnickém výslechu uvedl, že aktuálně bydlí se svojí maminkou, které také přispívá na chod domácnosti. Žalobce platí v domácnosti za služby, za dodávky plynu a elektřiny, pomáhá mamince s nákupy, s odvozem k lékaři, a i v dalších ohledech, jak zrovna může, protože žalobcova maminka je v invalidním důchodu (prokázáno také výpisy z účtu za žalobce ze dne 18. 4. 2024, 11. 4. 2024, 12. 4. 2024, 16. 5. 2024, 21. 6. 2024 a výpisy z účtu žalobce za období od 1. 7. 2024 do 31. 7. 2024).

7. Dále žalobce uváděl, že aktuálně zhruba poslední dva měsíce pracuje na dohodu (jedná se o výpomoc na několik hodin měsíčně), a i nadále si práci hledá (prokázáno také Dohodou o pracovní činnosti ze dne 5. 4. 2024). Touto pracovní činností si žalobce vydělá zhruba 100 EUR měsíčně (prokázáno také platebními výměry za květen, červen a červenec 2024). Majetkem větší hodnoty žalobce nedisponuje, z minulých let našetřeno zhruba 3 000 EUR. Ohledně svých výdajů žalobce uváděl, že tyto dosahují zhruba částky 200 až 250 EUR měsíčně. Jedná se o výdaje na platby na služby v bytě, kde žalobce bydlí se svojí maminkou; dále o platby na telefon, internet, a také o platby za obživu, tj. potraviny atd. Dalším výdajem je také výživné, které žalobce platí na svého syna (prokázáno také výpisy z účtu za žalobce ze dne 18. 4. 2024, 11. 4. 2024, 12. 4. 2024, 16. 5. 2024, 21. 6. 2024 a výpisy z účtu žalobce za období od 1. 7. 2024 do 31. 7. 2024). Žalobce také uváděl, že zásadnější zdravotní problémy, které by mu nějakým způsobem zabraňovaly ve výkonu pracovní činnosti, aktuálně nemá. Žádné dávky sociální podpory na Slovensku žalobce nepobírá.

8. K dotazu, zdali žalobce například sází, nebo zdali nějakým způsobem investuje na kapitálovém trhu, žalobce uvedl, že si pouze občas příležitostně vsadí nějaké menší částky, jako například 50 centů nebo 1 EURO. Takto si vsadí maximálně jedenkrát za týden. Nebylo tedy zjištěno ani to, že by žalobce nějak svými penězi rozmařile mrhal.

9. Žalobce také vypověděl, že zhruba od jeho 10 let se žalovaným v osobním kontaktu není, pár let poté, co se žalobce rozvedl se svojí bývalou ženou, tak svému synovi ještě například popřál prostřednictvím komunikace na internetu. Žalovaný si však následně žalobce na sociálních sítích zablokoval s tím, že se s ním už stýkat nechce a že s ním nechce komunikovat. Aktuálně spolu tedy účastníci řízení nejsou ve spojení vůbec. Žalobce také sděloval, že nemá ani žádný kontakt na svou exmanželku – neví tedy, zda jeho exmanželka o žalovaného nadále pečuje, či nikoliv. Žalobce od jeho 10 let se žalovaným ve společné domácnosti nežil, nestýkali se spolu – žalobce tedy o žalovaného od této doby osobně nepečoval.

10. Ohledně svých dluhů žalobce sdělil, že již má veškeré dluhy splacené, kromě jednoho, který je vymáhán exekučně. V rámci této exekuce pan žalovaný splácí 50 EURO měsíčně, má sjednaný splátkový kalendář, jedná se ještě o dluh z doby, kdy trvalo manželství. Takto žalobce splácí zhruba poslední 3 – 4 roky s tím, že exekuce by měla být skončena a dluh by měl být splacen letos v prosinci (prokázáno také výpisy z účtu za žalobce ze dne 18. 4. 2024, 11. 4. 2024, 12. 4. 2024, 16. 5. 2024, 21. 6. 2024 a výpisy z účtu žalobce za období od 1. 7. 2024 do 31. 7. 2024).

11. Žalobce měl v minulosti také dluh na výživném pro žalovaného a byl proto uznán vinným a odsouzen v trestním řízení za přečin zanedbání povinné výživy podle ust. § 196 odst. 1 trestního zákoníku (žalobce výživné na syna neplatil v období od 1. 11. 2015 do prosince 2019). Ve zkušební době podmíněného odsouzení (žalobci byl za tento přečin uložen trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na zkušební dobu) se žalobce osvědčil a dlužné výživné již splatil (prokázáno také obžalobou , Anonymizováno, státního zastupitelství pro , adresa, , č. j. , spisová značka, , trestním příkazem , Anonymizováno, soudu , adresa, ze dne 19. 9. 2020, č. j. , spisová značka, , usnesením , Anonymizováno, soudu pro , adresa, ze dne 31. 5. 2024, sp. zn. , spisová značka, o osvědčení žalobce ve zkušební době podmíněného odsouzení, platebními příkazy na úhradu ze dnů 11. 12. 2019, 16. 1. 2020, 19. 3. 2020, 20. 4. 2020, 24. 6. 2020, 23. 9. 2020, 22. 10. 2020, 18. 11. 2020, 21. 12. 2020 a výpisy ze žalobcova účtu za období od 1. 1. 2021 do 12. 4. 2024).

12. Závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci je následující:

13. V návaznosti na provedené dokazování bylo dle názoru soudu prokázáno, že žalovaný nepobírá od státu žádné dávky ani důchody či státní podporu, a že tedy očividně netrpí hmotnou nouzí a že nemá ani zásadnější zdravotní obtíže, které by mu bránily ve vykonávání zaměstnání. Žalovaný má také dle vyžádané zprávy České správy sociálního zabezpečení od 1. 2. 2024 otevřený pojistný vztah u zaměstnavatele , právnická osoba, ., IČO: , IČO, . Žalovaný je tedy evidentně schopen se živit sám a je zaměstnán, přičemž z tohoto zaměstnání také musí generovat příjmy. Případné odůvodněné potřeby žalovaného a jeho majetkové poměry pak soud v souzené věci obšírněji zkoumat nemohl, jelikož se žalovaný bez jakékoliv omluvy nedostavoval na soudní jednání a k podané žalobě se přes výzvu soudu nevyjádřil (výzva k vyjádření k žalobě č. j. , spisová značka, pak byla spolu se žalobou doručována žalovanému na veškeré zjištěné adresy, které jsou vyjmenovány výše v bodě 3. tohoto odůvodnění, stejně jako předvolánky k soudním jednáním, která byla ve věci realizována). Svou neomluvenou absencí na soudních jednáních se pak žalovaný připravil o případný benefit výzvy a poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu, která se mohla vztahovat právě k jeho eventuálním odůvodněným potřebám nebo jeho majetkovým a sociálním poměrům (výzva dle ust. § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu se totiž poskytuje pouze účastníku řízení, který se dostavil na jednání soudu – viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, sp. zn. 32 Cdo 3098/2016 nebo sp. zn. 29 Odo 832/2006). Bylo také zjištěno, že žalobce vyrovnal dluhy na výživném z minulosti a že výživné žalovanému platil minimálně do července roku 2024.

14. V tomto případě se jedná o řízení s cizím prvkem. Soud se tedy předně zabýval tím, zda má k vyřízení věci mezinárodní příslušnost. Svou mezinárodní příslušnost soud dovodil na základě ust. § 56 a § 57 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, a dále na základě čl. 3 písm. b) Nařízení Rady (ES) č. 4/2009, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Žalovanému nebylo možno účinně doručit na soudem zjištěné adresy, tudíž nebylo ani možno s jistotou určit, kde v ČR se žalovaný fakticky zdržuje. Některé ze zjištěných adres žalovaného, na které bylo žalovanému doručováno, se pak nachází v obvodu zdejšího soudu a zdejší soud má tedy za to, že jeho příslušnost k vyřízení věci je dána. Rozhodným právem je právo české, a to na základě čl. 15 Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 a na základě čl. 3 odst. 1 Haagského protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti.

15. Podle § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

16. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

17. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 občanského zákoníku je třeba při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

18. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

19. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

20. Soud má na základě provedeného dokazování za to, že žalobce by byl eventuálně schopen nadále na výživu žalovaného přispívat, avšak že tuto jeho vyživovací povinnost stanovenou soudem je již v aktuální době adekvátní zrušit. Žalovaný dle provedeného dokazování dochází do zaměstnání a soud má tedy za to, že je schopen se živit sám. Žalovaný také nepobírá žádné dávky od státu, což nasvědčuje mj. tomu, že žalovaný netrpí žádnými závažnými zdravotními obtížemi, které by mu znemožňovaly vykonávat výdělečnou činnost, a že netrpí ani hmotnou nouzí. Žádné své oprávněné potřeby či okolnosti nasvědčující o jeho nedobré finanční, zdravotní či sociální situaci nebo o jeho neschopnosti se živit sám pak žalovaný v tomto řízení netvrdil ani neprokazoval a na soudní jednání se nedostavoval, čímž se připravil o eventuální výzvu soudu ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 občanského soudního (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, sp. zn. 32 Cdo 3098/2016 nebo sp. zn. 29 Odo 832/2006), jak již bylo zmíněno výše. Lze pak také připomenout, že řízení o výživném pro zletilé dítě se řídí občanským soudním řádem, že toto řízení lze zahájit jen na návrh a že účastníci tohoto řízení jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení (žalovaný pak netvrdil ani neprokazoval ničeho, co by mělo odůvodnit nevyhovění podané žalobě). Žalovaný byl také ke dni podání žaloby a ke dni vyhlášení rozsudku ve věci osobou zletilou a nemá nijak omezenou svéprávnost. Vzhledem ke všem výše popsaným poznatkům tedy rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a podané žalobě vyhověl.

21. Výrok II. tohoto rozsudku o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s přihlédnutím k tomu, že úspěšnému žalobci nevznikly nikterak horentní soudní výlohy (žalobci vznikly toliko soudní výlohy ohledně jeho účasti na jednom soudním jednání a soud se žalobcem také například komunikoval prostřednictvím emailů, takže žalobci nevznikaly ani náklady na poštovné), a také k tomu, že účelem tohoto řízení není žalovaného zatěžovat dluhy, které by navíc mohly být v budoucnu vymáhány i exekučně. Toto řízení je navíc ze zákona osvobozeno od poplatkové povinnosti.

22. Závěrem soud připomíná, že v případě zásadnější změny okolností u žalovaného (například nenadálé onemocnění, ztráta zaměstnání z důvodů na straně zaměstnavatele, apod.) se může žalovaný soudní cestou (podáním žaloby) opětovně domáhat toho, aby mu bylo výživné ze strany žalobce hrazeno. Neplatí totiž automaticky, že každý potomek je schopen se bez dalšího živit sám pouze z důvodu, že nabyl plnoletosti, nebo že dokončil studium (viz ust. § 911 občanského zákoníku nebo rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 2121/14). Ke dni vyhlášení tohoto rozsudku však nebyly zjištěny okolnosti, které by odůvodňovaly, aby bylo výživné žalovanému ze strany žalobce nadále vypláceno. Soud dodává, že zjištěny nebyly ani žádné skutečnosti, které by napovídaly tomu, že by byly podanou žalobou sledovány šikanózní účely nebo že by tato žaloba byla v rozporu s dobrými mravy. Jak již bylo výše konstatováno, žalobě tedy bylo vyhověno výrokem I. tohoto rozsudku.