28 C 141/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 543 966,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku povinna zaplatit žalobkyni částku 543 966,12 Kč s úrokem z prodlení z částky 543 966,12 Kč za období od 22. 9. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně.

II. Žalovaná je ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 215 426,50 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku povinna nahradit státu náklady řízení, a to v rozsahu 100 % z konečné částky nákladů řízení státu. Výše nákladů řízení státu činí 5 367,04 Kč.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 543 966,12 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o dílo uzavřené mezi účastnicemi řízení dne , datum, . Žalobkyně se na základě smlouvy zavázala zhotovit dílo – stavbu „Stavební úpravy , adresa, , včetně parkoviště u mateřské školy, k.ú. , adresa, “. Ve smlouvě bylo sjednáno, že cena díla bude žalovanou uhrazena po předložení oprávněné a doložené konečné faktury – daňového dokladu zhotovitele, a to dle zhotovitelem skutečně provedených prací. Na základě provedených prací tedy žalobkyně vystavila konečnou fakturu č. , hodnota, , ze dne 31. 8. 2017, s datem splatnosti 21. 9. 2017, znějící na částku ve výši 543 966,12 Kč (již před tím pak žalobkyně vystavovala faktury dílčí, které žalovaná proplatila). Žalovaná však přes výzvy žalobkyně na tuto fakturu neuhradila ničeho.

2. Žalovaná žalobou požadovaný nárok neuznala ani z části. Předně uvedla, že má za to, že smlouva o dílo nebyla mezi stranami sporu vůbec platně a účinně uzavřena, neboť je v podpisové sekci opatřena razítkem jiné společnosti, nežli žalobkyně (a to konkrétně společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, ). Žalobkyně tedy dle názoru žalované v tomto sporu postrádá aktivní věcnou legitimaci. Žalovaná sporovala i to, že by jí byla doručena faktura č. , hodnota, . Žalovaná vznesla také námitku promlčení žalované částky. Konstatovala, že k předání díla mezi ní a , adresa, , které bylo koncovým objednatelem díla (žalobkyně působila jako subdodavatel žalované a hlavní realizátor stavby; žalovaná pak měla uzavřenou smlouvu o dílo s , Anonymizováno, , adresa, jakožto s investorem a koncovým odběratelem stavby – pozn. soudu), došlo dne 23. 8. 2017 (předávací řízení bylo započato dne 18. 8. 2017) – pokud tedy smlouva o dílo nebyla mezi účastnicemi řízení vůbec platně uzavřena, mohlo žalobkyni dle názoru žalované vzniknout toliko právo na vydání bezdůvodného obohacení, které se promlčelo dne 18. 8. 2020. Žaloba pak byla podána až dne 28. 8. 2020.

3. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že smlouva o dílo mezi účastnicemi řízení platně uzavřena byla a že žalovaný nárok není promlčen, žalovaná argumentovala tím, že cena díla není dle jejího názoru dosud splatná, jelikož v daném případě nebyla splněna hmotněprávní podmínka vzniku práva na zaplacení ceny díla spočívající v řádném protokolárním předání a převzetí díla (čl. 6 smlouvy o dílo).

4. Žalobkyně v reakci uvedla, že jednatelem žalobkyně i jednatelem společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , byla ve sledované době stejná fyzická osoba, a že tedy tento formální nedostatek nemůže mít za následek neplatnost smlouvy o dílo uzavřené mezi účastnicemi dne , datum, . Nedůvodná je tedy dle žalobkyně i žalovanou vznesená námitka promlčení. Žalobkyně také sdělila, že k protokolárnímu předání díla finálnímu objednateli, tj. , adresa, , došlo, a že tedy logicky muselo dojít i k předání díla mezi žalobkyní a žalovanou. Žalobkyně akcentovala také to, že dílo je dlouhodobě užíváno a že nebylo nijak reklamováno – námitka žalované, která má za nesplněnou hmotněprávní podmínku vzniku práva žalobkyně na zaplacení ceny díla spočívající v řádném protokolárním předání a převzetí díla mezi účastnicemi řízení, je tedy z pohledu žalobkyně rozporná s dobrými mravy. Žalobkyně zdůraznila i to, že její zaměstnanec a stavbyvedoucí , jméno FO, byl žalovanou požádán, aby v rámci předmětné stavby vystupoval přímo za žalovanou jakožto za subjekt, který v postavení zhotovitele uzavřel smlouvu o dílo na realizaci předmětné stavby s , Anonymizováno, , adresa, jakožto s investorem a koncovým objednatelem.

5. Ve věci byly provedeny výslechy svědků a listinné důkazy. Z těchto důkazních prostředků byly vygenerovány následující skutkové závěry:

6. Svědek , jméno FO, sdělil, že v rámci předmětného projektu působil jako stavbyvedoucí a že v předmětné době byl zaměstnancem žalobkyně. Práce probíhaly na základě smlouvy, kterou uzavřela žalobkyně se žalovanou. Žalobkyně vystupovala jako subdodavatel žalované. Samotné stavební práce však na základě smlouvy prováděla žalobkyně a provedené práce pak vykazovala žalované. Po převzetí staveniště byly práce provedeny, svědek uváděl, že se taktéž o těchto pracích a o jejich průběhu vedl stavební deník. Stavební deník vedl svědek v zastoupení žalované. Během provádění díla byly realizovány také kontrolní dny. Žalovaná každý měsíc odsouhlasila práce provedené žalobkyní a žalobkyně v návaznosti na to vytavila žalované fakturu. Faktury k proplacení svědek posílal paní , jméno FO, , která pracovala pro žalovanou. Po dokončení prací proběhlo přejímací řízení s investorem. Při předávání díla investorovi pak určitě byli přítomni nějací zástupci žalované. Svědek si nevzpomenul, zda byl on sám přítomen tomuto úkonu, ale určitě se účastnil sepisování vad a nedodělků. Ty byly odstraněny záhy a následně došlo k finálnímu předání díla investorovi. Svědek uváděl, že paní , jméno FO, bylo avizováno, že žalobkyně práce dokončila a že tedy může dojít k předání díla investorovi. Na to, že by byl mezi žalobkyní a žalovanou podepsán formální protokol o předání a převzetí díla si svědek nevzpomenul. Svědek také uvedl, že mu nejsou známy žádné informace o tom, že by dílo nebylo užíváno k jeho zamýšlenému účelu, nebo že by byla žalobkyně ze strany žalované po předání díla investorovi vyzývána k odstranění jakýchkoliv vad díla.

7. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, vypověděla, že v předmětné době byla zaměstnána na Městském úřadu , adresa, jako vedoucí majetkového odboru. Svědkyně si vybavila, že , Anonymizováno, na předmětný projekt na základě veřejné zakázky vybralo jakožto zhotovitele žalovanou. Nejednalo se o problémovou stavbu, a to ani po jejím dokončení. Dle slov svědkyně nedocházelo k žádným reklamacím, žádné vady díla se neobjevily. Dílo bylo následně užíváno tak, jak bylo předpokládáno. Svědkyně dále uvedla, že smluvená cena díla byla zaplacena žalované. Žalovaná dle svědkyně nesdělovala, že by při realizaci díla spolupracovala s nějakými subdodavateli, pouze při předávání díla si svědkyně povšimla nějaké fakturace týkající se uložení stavebního odpadu, která se týkala žalobkyně. , jméno FO, si svědkyně vybavila jako stavbyvedoucího – předpokládala, že pan , jméno FO, vystupuje za žalovanou, nevěděla o tom, že by měl být zaměstnancem nějaké jiné společnosti. Svědkyně se také účastnila kontrolních dnů, kterým byl přítomen i jmenovaný stavbyvedoucí.

8. Svědek , jméno FO, uvedl, že ve sledovaném časovém období byl zaměstnán na , adresa, jako investiční referent. Smlouva o dílo byla ze strany , Anonymizováno, podepsána se žalovanou jako zhotovitelem. Předmětný projekt dle slov svědka probíhal bez závažnějších komplikací. Svědek si vybavil, že ohledně prací na stavbě komunikoval zejména s panem , jméno FO, , jakožto stavbyvedoucím. Svědek měl za to, že pan , jméno FO, vystupoval za žalovanou. Svědek neměl k dispozici žádné podklady o tom, že by se prací na díle účastnil i nějaký další subjekt, nebo že by měla žalovaná nějakého subdodavatele. Svědek také sděloval, že k předání díla , Anonymizováno, , adresa, došlo, a že dílo bylo následně v pořádku užíváno. Svědek si nevybavil, zda byl předání díla přítomen pak , jméno FO, , ani kdy přesně k předání díla investorovi došlo. Za realizaci projektu bylo dle svědka určitě žalované ze strany , Anonymizováno, zaplaceno.

9. Svědkyně , jméno FO, byla dle jejích slov do roku 2021 zaměstnankyní žalované společnosti; na starosti měla zejména administrativní činnost. V rámci své činnosti spolupracovala i při realizaci předmětného projektu. Po předání staveniště stavbyvedoucímu svědkyně v rámci svých pracovních aktivit řešila zejména požadavky stavbyvedoucího vyvstávající z aktuálních potřeb na stavbě a následně také podklady týkající se kolaudace stavby. Svědkyně uváděla, že jméno stavbyvedoucího si už nevybavuje, ale zřejmě se jednalo o zaměstnance žalobkyně, která také práce na díle fakticky prováděla. Svědkyně si nevybavila, zdali s ní někdo ze společnosti , Anonymizováno, komunikoval o tom, že je dílo hotové a připravené k předání. Svědkyně také doplnila, že nemá informace o tom, zda bylo dílo předáno, anebo zda bylo za dílo zaplaceno či zda byly ohledně díla vytknuty nějaké vady – nejednalo se o její pracovní agendu. Dle názoru svědkyně dílo asi dokončené bude, ale přesně to svědkyně neví.

10. Z provedených listinných důkazů předně vyplývá, že ohledně realizace díla byla , Anonymizováno, , adresa, vyhlášena veřejná zakázka s názvem „Stavební úpravy MK v , adresa, , vč. parkoviště u MŠ, , adresa, “. , právnická osoba, byla vyhlášena dne , datum, , a zaevidovaná byla pod systémovým číslem: , Anonymizováno, . Podrobnosti k veřejné zakázce lze najít na odkazu , Anonymizováno, (viz printscreen veřejné zakázky , Anonymizováno, a Výzva k podání nabídky , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, ). Realizace díla byla následně svěřena žalované, se kterou , Anonymizováno, , adresa, (jako objednatel/zadavatel) uzavřelo jakožto se zhotovitelkou Smlouvu o dílo č. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Dle čl. 1.1 smlouvy se žalovaná zavázala provést dílo – stavbu „Stavební úpravy MK v , adresa, , vč. parkoviště u MŠ, , adresa, “. Dále dle čl. 1.2 smlouvy bylo sjednáno, že provedeny budou stavební práce, dodávky a služby dle zadávací dokumentace a dle projektové dokumentace. V čl. 8.1 smlouvy byla sjednána smluvní cena díla ve výši , částka, . Dle čl. 8.5 měla být cena díla zaplacena jednorázově po provedení díla nebo formou měsíčních dílčích faktur, odsouhlasených městem (objednatelem). Dle čl. 8.7 smlouvy měla být cena řádně dokončené a převzaté stavby uhrazena po předložení oprávněné a doložené konečné faktury – daňového dokladu. Splatnost byla v čl. 8.11 smlouvy sjednána na 21 dnů od doručení příslušného dokladu objednateli. V čl. 6.1 smlouvy bylo sjednáno, že žalovaná písemně oznámí , Anonymizováno, minimálně 5 dnů předem, kdy řádně dokončí své práce a připraví je k převzetí. Nedokončené dílo nebo jeho část nebylo , Anonymizováno, povinno převzít. Žalovaná měla v rámci přejímacího řízení doložit veškerou dokumentaci týkající se realizace díla, včetně stavebního deníku. V čl. 6.6 smlouvy si , Anonymizováno, se žalovanou sjednalo, že přejímací řízení bude uzavřeno písemným prohlášením města (objednatele) o převzetí. V čl. 6.6 smlouvy je dále uvedeno, že „dokončené dílo je tedy dílo protokolárně předané zhotovitelem a převzaté objednatelem k datu uvedenému v předávacím protokolu. Fyzické ukončení prací nemá na termín dokončení díla žádný vliv a nepřihlíží se k němu jako dokončení díla dle této smlouvy.“ V čl. 10.7 smlouvy se žalovaná zavázala dílo vykonat vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Dle čl. 10.11 smlouvy měla žalovaná předložit , Anonymizováno, písemný seznam subdodavatelů, ve kterém uvede subdodavatele, jimž za plnění subdodávky uhradila více než 10 % ceny veřejné zakázky. Seznam měl být předložen nejpozději do 60 dnů od splnění smlouvy (z provedených svědeckých výslechů , tituly před jménem, , jméno FO, svědka , jméno FO, vyplývá, že žalovaná , Anonymizováno, , adresa, žádný seznam subdodavatelů nepředložila).

11. Textace Smlouvy o dílo č. , Anonymizováno, ze dne , datum, byla následně prakticky zcela převzata do psané podoby smlouvy, kterou spolu dne , datum, uzavřely žalobkyně a žalovaná. Žalovaná byla v rámci této smlouvy (dokument je označen jako „návrh smlouvy o dílo“) v pozici objednatele a žalobkyně v postavení zhotovitele. Předmětem smlouvy bylo provedení díla – stavby „Stavební úpravy MK v , adresa, , vč. parkoviště u MŠ, , adresa, “. Rozdílné je v zásadě toliko ujednání o smluvní ceně díla – ve smlouvě uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou byla cena díla ujednána na částku , částka, . Smlouva je za žalovanou jako objednatele podepsána komanditistou , tituly před jménem, , Anonymizováno, a je opatřena razítkem žalované společnosti. Za zhotovitele je podepsán jednatel , jméno FO, a na tomto místě je smlouva opatřena razítkem společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, . V dalších podstatných ohledech jsou smluvní ujednání totožná, jako tomu je v případě smlouvy, jejíž ujednání jsou popsaná v bodě 10. tohoto odůvodnění.

12. Staveniště bylo za účelem realizace stavby předáno dne , datum, . Za objednatele (, Anonymizováno, , adresa, ) byli přítomni , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , za zhotovitele (spol. , Anonymizováno, ) byla přítomna , jméno FO, a stavbyvedoucí , jméno FO, (viz Zápis o předání staveniště ze dne , datum, ). V emailu ze dne , datum, , jméno FO, sdělovala , jméno FO, , že jednatel žalované požaduje, aby , jméno FO, a jeho kolegové na stavbě vystupovali „jako za , Anonymizováno, “. Skutečnost, že stavbyvedoucí , jméno FO, vystupoval v rámci stavby za žalovanou společnost, vyplývá mj. i ze Zápisu z kontrolního dne stavby č. , hodnota, ze dne , datum, .

13. Skutečnost, že práce na stavbě fakticky realizovala žalující společnost, vyplývá (mimo emailu ze dne , datum, ) mj. i z Technické zprávy č. zakázky , Anonymizováno, ze dne , datum, , kterou na základě objednávky žalobkyně zpracoval geodet , tituly před jménem, , jméno FO, . Technická zpráva byla žalobkyní objednána za účelem zaměření skutečného provedení stavby osvětlení v rámci předmětného projektu. Stavební deník je pak orazítkován a podepsán stavbyvedoucím , jméno FO, , tehdejším zaměstnancem žalobkyně. Poslední zápis ve stavebním deníku pochází ze dne , datum, – tohoto dne bylo do stavebního deníku zapsáno, že byly ukončeny stavební práce a byla svolána schůzka pro zahájení přejímacího řízení. Faktickou realizaci prací žalobkyní prokazují i další listiny, a to tabulka Rekapitulace stavby „Stavební úpravy MK v , adresa, , vč. parkoviště u MŠ“ vystavená žalobkyní dne , datum, a potvrzená razítkem žalované a podpisem jejího komanditisty , tituly před jménem, , Anonymizováno, (podpis u razítka vizuálně odpovídá podpisu , tituly před jménem, , Anonymizováno, na smlouvách o dílo); Krycí list soupisu prací ze dne , datum, ; Stavební položkový soupis prací ze dne , datum, ; Odpisový deník ze dne , datum, a ze dne , datum, ; Soupis provedených prací za období 06/2014 – rekapitulace stavby (na soupisu prací, vyhotoveném žalobkyní, je uvedeno, že souvisí se stavbou „Stavební úpravy MK v , adresa, , vč. parkoviště u MŠ k.ú. , adresa, “); Dodací list č. , hodnota, dodavatele , právnická osoba, ; Dodací list č. , hodnota, dodavatele , právnická osoba, ; Dodací list č. , hodnota, dodavatele , právnická osoba, ; Dodací list č. , hodnota, dodavatele , právnická osoba, ; Dodací list č. , hodnota, ze dne , datum, (všechny tyto dodací listy týkající se dodávek , právnická osoba, byly vystaveny na žalobkyni; dodávkami byla zásobována stavební akce „, adresa, “).

14. Investorovi (, Anonymizováno, , adresa, ) byla stavba protokolárně předána dne , datum, . Za předávací organizaci , Anonymizováno, byla přítomna zplnomocněná osoba; dále byl přítomen , jméno FO, jakožto zástupce přejímajícího města , adresa, a taktéž technický dozor investora (viz Zápis o odevzdání a převzetí stavby ze dne , datum, ).

15. Za provedené stavební práce na akci Stavební úpravy MK v , adresa, , vč. parkoviště u MŠ k.ú. , adresa, “ taktéž žalobkyně vystavila dne , datum, fakturu č. , hodnota, znějící na částku , částka, se splatností dne , datum, . Odběratelem plnění je dle faktury žalovaná. K faktuře je přiložen soupis prací realizovaných na stavbě v červnu 2017. Tato faktura byla žalovanou proplacena dne , datum, (viz výpis z účtu č. , hodnota, vedeného u , Anonymizováno, ze dne , datum, ). Žalobkyně v souvislosti s předmětnou stavbou vystavila žalované také fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, , se splatností dne , datum, a znějící na částku , částka, . K faktuře je připojen odpisový deník a tabulka rekapitulace stavby. Tato faktura byla žalovanou proplacena dne , datum, (viz výpis z účtu č. , hodnota, vedeného u , Anonymizováno, ze dne , datum, ). Žalobkyně vystavila vztažmo k předmětnému projektu žalované taktéž fakturu č. , hodnota, , ze dne , datum, , se splatností dne , datum, a znějící na částku , částka, . K faktuře je připojen odpisový deník a tabulka rekapitulace stavby. K úhradě žalované částky byla žalovaná vyzvána i v rámci předžalobní výzvy ze dne , datum, , která byla žalované zaslána téhož dne (viz dodejka datové zprávy). Žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by fakturu č. , hodnota, žalobkyni proplatila.

16. Z veřejně dostupného obchodního rejstříku vyplývá, že ve sledované době byla jednatelem společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , a žalobkyně tatáž fyzická osoba (, jméno FO, , nar. , datum, ).

17. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 občanského soudního řádu tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z výše uvedených a popsaných důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Pokud soud provedl jiné, než výše popsané důkazy, nezjistil z nich skutečnosti pro tuto věc stěžejní.

18. Na základě poznatků vycházejících z provedeného dokazování má soud z hlediska závěru o skutkovém stavu za zjištěné, že ohledně předmětné stavební akce „Stavební úpravy MK v , adresa, , vč. parkoviště u MŠ, , adresa, “ byla městem , adresa, vyhlášena veřejná zakázka, na jejímž základě , Anonymizováno, , adresa, dne , datum, uzavřelo smlouvu o dílo se žalovanou jakožto zhotovitelem stavební akce „Stavební úpravy MK v , adresa, , vč. parkoviště u MŠ, , adresa, “. Prostřednictvím smlouvy o dílo ze dne , datum, žalovaná svou pozici zhotovitele stavby prakticky přenesla na žalobkyni, se kterou byla tato smlouva uzavřena (smlouva ze dne , datum, uzavřená mezi účastnicemi pak textací v zásadě odpovídala smlouvě ze dne , datum, uzavřené mezi žalovanou a městem , adresa, ; viz body 10. a 11. tohoto odůvodnění). Žalobkyně stavbu (dílo) fakticky zrealizovala a její zaměstnanci byli přitom ze strany žalované žádáni, aby v rámci stavebního projektu vystupovali za žalovanou společnost, k čemuž také docházelo. O dokončení prací byla žalovaná ze strany žalobkyně vyrozuměna (to potvrdil svědek , jméno FO, a vyplývá to i z posledního zápisu ze stavebního deníku). Po jeho provedení bylo dílo protokolárně předáno , Anonymizováno, , adresa, , a to pouze za účasti zástupkyně žalované (žádný zástupce žalobkyně se protokolárního předání díla , Anonymizováno, , adresa, neúčastnil). K protokolárnímu předání díla mezi samotnými účastnicemi řízení nedošlo. Prokázáno bylo i to, že žalované byla městem , adresa, zaplacena cena díla (viz výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, a svědka , jméno FO, ), a že žalovaná , Anonymizováno, , adresa, nesdělila, že dílo namísto ní reálně zhotovila žalobkyně jakožto subdodavatel žalované (ač byla v takovém případě na základě smlouvy o dílo ze dne , datum, povinna údaje o subdodavatelích , Anonymizováno, , adresa, sdělit).

19. Z provedeného dokazování bylo zjištěno i to, že žalobkyně v návaznosti na ujednání obsažená v čl. 8 smlouvy ze dne , datum, během realizace díla pravidelně fakturovala žalované provedené práce a že splatnost jednotlivých faktur vázala na ujednání obsažené v čl. 8.11 smlouvy o dílo ze dne , datum, . Dvě ze tří takto vystavených faktur pak žalovaná žalobkyni také proplatila.

20. Konečně má soud na základě provedeného dokazování za zjištěné i to, že dílo bylo žalobkyní realizováno bezvadně a že následně sloužilo svému předpokládanému účelu a je bez problémů užíváno až dosud.

21. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

22. Podle ust. § 161 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.

23. Podle ust. § 574 OZ na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

24. Žalovaná předně argumentovala tím, že smlouva ze dne , datum, nebyla mezi účastnicemi platně uzavřena proto, že na smlouvě v podpisové sekci u podpisu jejího jednatele absentuje razítko žalobkyně (smlouva je na tomto místě opatřena razítkem jiné společnosti, než žalobkyně, a to konkrétně spol. , právnická osoba, , IČ , IČO, ). S touto námitkou žalované se soud neztotožnil. Již z komentáře k ust. § 161 OZ totiž vyplývá, že „porušení povinnosti uvést název nebo obchodní firmu právnické osoby u podpisu jednající osoby nemá za následek neplatnost právního jednání“ (viz Jiří ŠVESTKA, Jan DVOŘÁK, Josef FIALA aj.: Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Wolters Kluwer, Praha 2014). Dále je v tomto ohledu nutno poznamenat, že v hlavičce smlouvy ze dne , datum, je žalobkyně jakožto zhotovitel zcela jednoznačně identifikována její firmou i identifikačním číslem a že z provedeného dokazování bez pochybností vyplývá, že po uzavření smlouvy ze dne , datum, žalobkyně reálně zhotovila předmětné dílo, které je ve smlouvě ze dne , datum, specifikováno.

25. Závěr o tom, že formální nedostatek smlouvy ze dne , datum, (v podpisové sekci smlouvy) spočívající v opatření smlouvy razítkem jiné společnosti, nežli žalobkyně, nezpůsobuje neplatnost smlouvy o dílo uzavřené mezi účastnicemi dne , datum, , zdejší soud opírá i o judikaturu Nejvyššího soudu.

26. Např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2914/2010 vyplývá, že „případné chyby v psaní nebo počtech anebo jiné zřejmé nesprávnosti ve vyhotovení listin (a při jiných právních jednáních) nemají žádné právní následky, je-li jejich obsah (význam) navzdory chybám nebo jiným zřejmým nesprávnostem nepochybný“ (shodně viz také rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Obsah a význam smlouvy ze dne , datum, je dle názoru soudu nepochybný – žalobkyně se prostřednictvím této smlouvy zavázala zrealizovat předmětné dílo (což fakticky učinila) a ze smlouvy ze dne , datum, (z její hlavičky) je jednoznačně patrné, že jako zhotovitel byla označena právě žalobkyně.

27. Dále soud v tomto směru vycházel i z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 919/2001, v němž je uvedeno, že „podle rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněného v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck (dále jen „Soubor“), svazku 1 pod C 34, pokud je právnická osoba v právním úkonu označena nepřesně obchodním jménem nebo názvem, který nenáleží jiné právnické osobě, avšak v tomto úkonu je uvedeno správné identifikační číslo této právnické osoby, není právní úkon neplatný, pokud lze z celého obsahu právního úkonu jeho výkladem zjistit, kdo byl účastníkem smlouvy. Stejné právní názory zaujal Nejvyšší soud v rozhodnutích publikovaných v Souboru pod C 825 a C 1040“. Konečně z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 824/97 vyplývá, že „vada v označení osoby, která je účastníkem smlouvy, však nezpůsobuje sama o sobě neplatnost této smlouvy, pokud lze z celého obsahu právního úkonu jeho výkladem, popřípadě objasněním skutkových okolností, za nichž byl právní úkon učiněn, zjistit, kdo byl účastníkem smlouvy (shodně srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.4.1997, sp. zn. 2 Cdon 386/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 1998, pod číslem 46). O absolutně neplatné smlouvě by se zřetelem k tomu bylo možné hovořit, jen bylo-li by označení účastníka natolik neurčité či nesrozumitelné, že pochybnosti o tom, kdo jím je, nebylo možno odstranit ani výkladem právního úkonu“.

28. Zdejší soud v kontextu výše citované judikatury Nejvyššího soudu opakuje, že provedeným dokazováním bylo zjištěno, že faktickým zhotovitelem díla a účastnicí smlouvy ze dne , datum, na straně zhotovitele byla žalobkyně, která je takto označena i v hlavičce smlouvy ze dne , datum, . Skutečnost, že žalobkyně dílo fakticky zrealizovala, vyplývá mj. i z výpovědi svědkyně , jméno FO, , zaměstnankyně žalované. Pokud tedy vada smlouvy ze dne , datum, spočívá pouze v tom, že v podpisové sekci je u jednatele žalobkyně otisknuto razítko jiné společnosti (jejímž jednatelem byla v předmětné době stejná fyzická osoba, jako tomu bylo u žalobkyně), nejedná se z pohledu soudu o takovou vadu, která by měla vliv na platnost smlouvy ze dne , datum, (viz i výše citovaná judikatura, která navíc v tomto směru hovoří o nedostatku smluv spočívajícím ve vadném označení smluvní strany – ve smlouvě ze dne , datum, pak ani smluvní strana vadně označena není, pouze je k podpisu jednatele žalobkyně připojeno razítko jiné obchodní společnosti; tím méně lze tedy dle názoru zdejšího soudu uzavřít, že tento čistě formální nedostatek smlouvy ze dne , datum, má za následek neplatnost této smlouvy). Zdejší soud tak dospěl k závěru, že smlouva ze dne , datum, byla mezi účastnicemi řízení uzavřena platně, a to i s odkazem na ust. § 574 OZ, dle něhož na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Pokud jsou některá ujednání smlouvy ze dne , datum, v rámci vztahu účastnic řízení obsoletní (zejména proto, že se spíše vztahují k poměrům mezi žalovanou a , Anonymizováno, , adresa, – soud připomíná, že smlouva ze dne ze dne , datum, textací kopíruje smlouvu uzavřenou dne , datum, mezi žalovanou a městem , adresa, ), nemá to dle názoru na platnost ostatních smluvních ujednání obsažených ve smlouvě ze dne , datum, vliv.

29. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky tedy není dle názoru zdejšího soudu ani promlčen, neboť smlouva ze dne , datum, byla mezi účastnicemi řízení uzavřena platně a splatnost žalované částky se tak odvíjí od data splatnosti faktury č. , hodnota, , která z hlediska její splatnosti vychází z čl. 8.11 smlouvy ze dne , datum, . Faktura č. , hodnota, byla splatná dne , datum, a žaloba tedy byla v této věci podána v rámci tříleté promlčecí lhůty (konkrétně dne , datum, ).

30. Podle ust. § 3 odst. 2 písm. d) OZ soukromé právo spočívá zejména na zásadách, mj. že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.

31. Podle ust. 6 odst. 1 OZ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

32. Podle ust. § 8 OZ zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

33. Podle ust. § 1724 odst. 1, 2 OZ smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Ustanovení o smlouvách se použijí přiměřeně i na projev vůle, kterým se jedna osoba obrací na osoby jiné, ledaže to vylučuje povaha projevu vůle nebo zákon.

34. Podle ust. § 1725 OZ smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

35. Podle ust. § 1759 OZ smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně.

36. Podle ust. § 2586 odst. 1, 2 OZ smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

37. Podle ust. § 2587 OZ dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

38. Podle ust. § 2590 odst. 1 OZ zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

39. Podle ust. § 2593 OZ objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.

40. Podle ust. § 2604 OZ dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

41. Podle ust. § 2605 odst. 1, 2 OZ dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

42. Podle ust. § 2610 odst. 1 OZ právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

43. Dále žalovaná argumentovala tím, že mezi účastnicemi řízení nedošlo k formálnímu předání díla a k oboustrannému podepsání předávacího protokolu (viz čl. 6 smlouvy ze dne , datum, ) a že tedy v daném případě nebyla splněna hmotněprávní podmínka vzniku práva žalobkyně na zaplacení ceny díla spočívající v řádném protokolárním předání a převzetí díla (jak předpokládal právě odkazovaný čl. 6 smlouvy ze dne , datum, ).

44. V tomto ohledu je předně nutno uvést, že smlouvou ze dne , datum, se žalovaná jako zhotovitel zavázala , Anonymizováno, , adresa, , že předmětné dílo zrealizuje a , Anonymizováno, je následně protokolárně předá. Smlouvou ze dne , datum, pak žalovaná své povinnosti zhotovitele smluvně přenesla na žalobkyni, která dílo fakticky zrealizovala a poté dala žalované na vědomí, že je dílo hotové a připravené k předání , Anonymizováno, , adresa, (viz výpověď svědka , jméno FO, a stavební deník). Pracovníci žalobkyně navíc na žádost žalované po celou dobu před zástupci města , adresa, vystupovali jako zaměstnanci žalované (žalovaná tento postup zřejmě iniciovala proto, aby , Anonymizováno, , adresa, nemusela sdělovat, že dílo fakticky vyhotovil její subdodavatel – k tomuto sdělení se pak žalovaná zavázala ve smlouvě ze dne , datum, , jak již bylo konstatováno výše). Následně došlo k protokolárnímu předání díla , Anonymizováno, , adresa, , jehož se účastnila zástupkyně žalované (za žalobkyni se protokolárního předání díla , Anonymizováno, , adresa, již nikdo neúčastnil).

45. Zdejší soud zastává v návaznosti na výše uvedené názor, že za výše popsané situace, kdy bylo předmětné dílo navíc protokolárně předáno konečnému objednateli (viz bod 14. tohoto odůvodnění), by bylo velmi přepjatě formalistické hodnotit nepořízení předávacího protokolu mezi žalovanou a žalobkyní jako překážku vzniku práva žalobkyně na zaplacení ceny díla – z pohledu soudu by tím došlo k naprostému odhlédnutí od reálných soukromoprávních vztahů, které v tomto konkrétním případě nastaly (viz také rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 563/11, ze dne 13. 11. 2012). Soud přihlížel i k tomu, že dílo bylo prokazatelně provedeno bez vad a že až dosud slouží svému účelu a je bez obtíží užíváno. Nelze přehlédnout také skutečnost, že žalované byla za dílo ze strany , adresa, vyplacena celá smluvní cena a že žalovaná žalobkyni jakožto faktickému zhotoviteli díla proplatila dvě ze tří faktur, které žalobkyně v souvislosti s realizací díla žalované vystavila.

46. Zdejší soud si je vědom judikatury Nejvyššího soudu, ze které vyplývá, že došlo-li mezi smluvními stranami ke sjednání protokolárního předání a převzetí díla, představuje existence předávacího protokolu hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla a vzniku práva zhotovitele na zaplacení ceny díla (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, nebo sp. zn. , spisová značka, ). Zdejší soud má však za to, že v této věci tuto judikaturu nelze zcela bezvýhradně aplikovat, a to už s ohledem na to, že k protokolárnímu předání díla jeho faktickému objednateli (tj. , Anonymizováno, , adresa, ) ze strany žalované došlo, byť nikoliv za účasti zástupců žalobkyně. Vzhledem k tomu, že koncovým objednatelem a investorem celé stavební akce bylo , Anonymizováno, , adresa, , by pak dle názoru soudu eventuální existence předávacího protokolu ohledně předání a převzetí díla mezi žalovanou a žalobkyní beztak neměla žádný význam a právní relevanci. Koncovým objednatelem díla a jeho investorem totiž bylo , Anonymizováno, , adresa, , a i pokud by tedy předávací protokol mezi účastnicemi řízení sepsán byl, , Anonymizováno, , adresa, stejně nemělo povinnost dílo převzít, pokud by shledalo, že dílo vykazuje vady či nedodělky (čl. 6 smlouvy o dílo ze dne , datum, ). Stěžejní tedy z pohledu soudu je, že dílo protokolárně převzalo , Anonymizováno, , adresa, jako hlavní objednatel a investor – je tak očividné, že dílo bylo žalobkyní provedeno bezvadně a že koncovému objednateli bylo protokolárně předáno, jak předpokládal čl. 6 smlouvy o dílo ze dne , datum, (i smlouvy o dílo ze dne , datum, ).

47. Zdejší soud taktéž zastává názor, že pokud bylo dílo bezvadně zrealizováno (fakticky žalobkyní) a protokolárně předáno , Anonymizováno, , adresa, (které po jeho předání nevytklo žádné vady díla) a žalovaná se až s odstupem několika let v rámci tohoto řízení dovolává toho, že mezi účastnicemi řízení nedošlo k sepsání předávacího protokolu, je tato její argumentace nepoctivým dovoláním se požadavku na protokolární předání díla, které je také rozporné s dobrými mravy a zásadou poctivosti jednání v právním styku (§ 2 odst. 3 OZ; § 6 odst. 1, 2 OZ). Takovéto jednání, které bezdůvodně oddaluje uspokojení žalobkyně, která dílo provedla bez vad, dle názoru soudu nemůže požívat právní ochrany (§ 8 OZ). Zdejší soud v tomto ohledu vychází např. i z rozsudku Spolkového soudního dvora ze dne 13. 7. 1989, sp. zn. VII ZR 82/88 – německý soudní dvůr v obdobném případě nevyhověl argumentaci objednatele, který se dovolával nedostatku protokolárního předání díla (které bylo zhotovitelem bezvadně provedeno a následně bez problémů užíváno ke svému účelu), a to právě s odkazem na to, že takovéto jednání objednatele je nepoctivé. Soud v tomto ohledu akcentuje také zásadu pacta sunt servanda a související ust. § 3 odst. 2 písm. d) OZ, ust. § 1724 odst. 1, 2 OZ a ust. § 1759 OZ. I s těmito ustanoveními OZ je dle názoru soudu nynější argumentace žalované týkající se požadavku na protokolární předání díla mezi účastnicemi v rozporu.

48. Dlužno také poznamenat, že pokud žalovaná žalobkyni z titulu předmětné smlouvy o dílo ze dne , datum, proplatila faktury č. , hodnota, a č. , hodnota, , lze toto její částečné plnění chápat jako konkludentní uznání jejího zbylého dluhu z titulu této smlouvy ze dne , datum, (viz ust. § 2054 odst. 2 o.z., dle něhož plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu).

49. Soud podotýká, že částečné plnění má účinky uznání zbytku dluhu pouze v případě, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Při hodnocení toho, zda lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek dluhu, je třeba vycházet z celkového jednání dlužníka (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. prosince 2018, sp. zn. 23 Cdo 3740/2018) Pokud dlužník dal před částečným plněním jasně najevo, že nehodlá doplatit celou zbývající částku dluhu, nelze usuzovat, že částečným plněním uznává i zbytek dluhu. K zabránění účinků uznání dluhu částečným plněním přitom není vyžadováno ani vyjádření výslovného nesouhlasu. Postačí, pokud lze z celkového jednání dlužníka a okolností předcházejícím částečnému plnění dovodit alespoň implicitní nesouhlas dlužníka s dluhem či záměr dlužníka, že nehodlá uhradit celkovou výši dluhu (viz např. pokud dlužník uplatnil vady plnění, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. února 2009, sp. zn. 23 Cdo 4777/2008 nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. ledna 2016, sp. zn. 23 Cdo 2914/2015).

50. Z hlediska účinků uznání dluhu je třeba posuzovat zejména okolnosti částečného plnění do okamžiku tohoto plnění. Judikatura Nejvyššího soudu sice nevylučuje zpochybnění účinků částečného plnění jakožto uznání zbytku dluhu ani námitkami proti dluhu učiněnými až po částečném plnění, nicméně zde již hrozí, že takové námitky budou v celkovém kontextu posouzeny jako účelové, a tedy nezpůsobilé zpochybnit konkludentní uznání závazku, a to zejména za situace, kdy dlužník učiní takové námitky až delší dobu od částečného plnění (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. ledna 2016, sp. zn. 23 Cdo 2914/2015 či usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. prosince 2018, sp. zn. 23 Cdo 3740/2018).

51. V tomto případě žalovaná bez jakýchkoliv výhrad proplatila žalobkyni faktury č. , hodnota, a č. , hodnota, , které byly žalobkyní vystaveny v návaznosti na bezvadnou realizaci předmětného díla z titulu smlouvy o dílo uzavřené mezi účastnicemi řízení dne , datum, . Žalovaná (ani , Anonymizováno, , adresa, ) ohledně předmětného díla nereklamovala u žalobkyně žádné vady díla ani jeho nedodělky a veškerou obrannou argumentaci, jejímž prostřednictvím žalovaný nárok zpochybňovala, uplatnila až po několika letech od finálního předání díla , Anonymizováno, , adresa, , a to v rámci tohoto řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, . Z celkových okolností této věci tedy dle názoru soudu lze usuzovat na to, že žalovaná částečným plněním sjednané ceny díla, učiněným v návaznosti na faktury žalobkyně č. , hodnota, a č. , hodnota, , uznala i zbytek svého dluhu, který jí na základě smlouvy o dílo ze dne , datum, vznikl. Takovéto uznání dluhu pak má konsekvence i vztažmo k ust. § 639 věty prvé OZ, které stanoví, že uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo – o to spíše tedy soud nepokládá za případnou námitku promlčení, kterou žalovaná v tomto řízení vznesla.

52. K námitce žalované, že předmětná faktura č. , hodnota, jí nebyla doručena, soud uvádí, že k úhradě dluhu vycházejícího z této faktury byla žalovaná vyzvána již před podáním žaloby dne , datum, . Účastnice taktéž v průběhu tohoto řízení vedly mimosoudní jednání o zápočtech, které nakonec k odstranění sporu nevedlo. Faktura č. , hodnota, byla také od počátku řízení součástí spisového materiálu a byla provedena k důkazu. Existence předmětné faktury č. , hodnota, tedy musela být žalované minimálně v důsledku uvedených skutečností zřejmá – přesto však žalovaná na fakturu č. , hodnota, dobrovolně neuhradila ničeho. Cenové ujednání účastnic řízení, z něhož žalobní požadavek na doplacení smluvní ceny i samotná faktura č. , hodnota, vychází, je pak patrno i ze samotné smlouvy o dílo ze dne , datum, (čl. 8.1 smlouvy).

53. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a v jejích doplněních, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a judikaturu tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O příslušenství žalované pohledávky bylo rozhodnuto dle ust. § 1968 a ust. § 1970 OZ. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením č. 351/2013 Sb. Okamžikem prodlení žalované s úhradou dluhu je den následující po dni splatnosti faktury č. , hodnota, .

54. Pro úplnost soud k věci závěrem konstatuje následující:

55. Podle ust. § 1963 odst. 1 OZ je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu, je cena splatná do třiceti dnů a) ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, b) ode dne doručení zboží nebo poskytnutí služby, není-li možné určit den doručení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, nebo byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy dříve, než mu bylo plněno, nebo c) ode dne převzetí nebo ověření, zda bylo řádně splněno, má-li být podle zákona nebo smlouvy provedeno, byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy před takovým převzetím nebo ověřením. Podle odst. 2 doba splatnosti může překročit šedesát dnů jen tehdy, je-li to výslovně ujednáno a není-li to pro věřitele zvláště nevýhodné. Podle ust. § 1963 odst. 3 OZ odstavec 1 se použije také na závazek mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona o zadávání veřejných zakázek, je-li obsahem závazku povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu veřejnému zadavateli. Smluvní strany se od určení času plnění podle odstavce 1 mohou odchýlit v neprospěch věřitele pouze výslovným ujednáním, pokud to odůvodňuje povaha závazku a doba splatnosti nepřekročí šedesát dnů.

56. Podle ust. § 1964 odst. 1 OZ ujednání o času plnění, úroku z prodlení nebo o náhradě nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které se odchyluje od zákona tak, že je se zřetelem k okolnostem případu pro věřitele zvláště nevýhodné, je neplatné. Přitom se zohlední zejména povaha předmětu plnění, zda je pro takovou odchylku spravedlivý důvod a zda takové ujednání hrubě neodporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku. Podle odst. 2 ujednání, které právo věřitele na úroky z prodlení ve vztazích podle § 1963 vylučuje, se považuje za zvláště nevýhodné. Má se za to, že ujednání, které vylučuje právo věřitele na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, je zvláště nevýhodné. Podle odst. 3 dovolat se neplatnosti za podmínek stanovených v odstavci 1 má i právnická osoba založená k ochraně zájmů malých a středních podnikatelů, jestliže jsou tato ujednání obsažena v obchodních podmínkách. Podle odst. 4 prohlásí-li soud ujednání za neplatné, použijí se namísto něho ustanovení zákona, ledaže soud rozhodne v zájmu spravedlivého řešení jinak.

57. Podle ust. § 1965 OZ doba převzetí nebo ověření, zda bylo řádně splněno, může ve vztazích podle § 1963 překročit třicet dnů ode dne poskytnutí plnění, je-li to výslovně ujednáno a není-li to pro věřitele zvláště nevýhodné.

58. Nad rámec již výše uvedeného (body 22. – 52. tohoto odůvodnění) má zdejší soud s ohledem na citovaná ust. § 1963, § 1964 a § 1965 OZ za to, že doba mezi poskytnutím díla (které je v souladu se smlouvou, jako tomu bylo v tomto případě) zhotovitelem ke kontrole objednateli, a splatností ceny díla, nemůže činit více, než 90 dnů. Pokud by se objednatel vyhnul povinnosti zaplatit cenu díla (a také prodlení se zaplacením ceny díla) jenom poukazem na to, že mezi ním a zhotovitelem nedošlo k protokolárnímu předání a převzetí díla, které je však řádně užíváno a bylo provedeno bezvadně, je tento postup dle názoru soudu rozporný s odkazovanými ustanoveními § 1963, § 1964 a § 1965 OZ (a tedy rozporný i s čl. 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, který ust. § 1963 odst. 2 OZ a § 1965 OZ transponuje do českého právního řádu; účelem Směrnice č. 2011/7/EU je přitom mj. rozvinutí právního a podnikatelského prostředí podporujícího včasné placení peněžitých dluhů – viz body 6. a 12. recitálu Směrnice č. 2011/7/EU).

59. V tomto případě žalobkyně prokazatelně provedla dílo dle smlouvy ze dne , datum, a dala žalované na vědomí, že je dílo hotové a způsobilé k předání , Anonymizováno, , adresa, (viz zápis ve stavebním deníku ze dne , datum, a výpověď svědka , jméno FO, ). Dílo bylo žalobkyní provedeno bez vad. , adresa, pak dílo protokolárně převzalo a následně bylo dílo užíváno v souladu s účelem, pro který bylo realizováno. Soud má tedy i s ohledem na výše odkazovaná ustanovení OZ za to, že i pokud mezi účastnicemi řízení nedošlo k protokolárnímu předání díla, počíná objednateli nejpozději 31. den poté, co mu zhotovitel umožnil dílo zkontrolovat a dal mu na vědomí, že je dílo hotové, běžet 60denní doba splatnosti ceny díla. Pokud pak nedošlo k protokolárnímu předání a převzetí díla, ačkoliv pro to nebyl žádný smluvní ani zákonný důvod (jako v tomto případě, kdy bylo dílo evidentně žalobkyní provedeno bezvadně a následně protokolárně předáno , adresa, a užíváno), ocitne se objednatel v prodlení se zaplacením ceny díla 91. dnem poté, co mu bylo dílo dáno k dispozici za účelem ověření jeho souladnosti se smlouvou o dílo. I pokud by tedy neměl obstát právní závěr zdejšího soudu popsaný v bodech 22. – 52. tohoto odůvodnění (ze kterého rozhodnutí soudu v této věci primárně vychází), bylo by z pohledu zdejšího soudu adekvátní dojít k závěru o splatnosti žalované částky prostřednictvím aplikace ust. § 1963, § 1964 a § 1965 OZ a čl. 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, a to i přesto, že mezi účastnicemi nedošlo k protokolárnímu předání díla, které předpokládalo ujednáno čl. 6 smlouvy o dílo ze dne 24. 4. 2017.

60. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že právo na jejich náhradu bylo přiznáno zcela úspěšné žalobkyni. Nárok na náhradu nákladů řízení byl žalobkyni přiznán v částce 215 426,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 21 759 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 543 966 Kč sestávající z částky 10 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 250 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 10 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 8. 2020, z částky 10 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 12. 2020 a ze dne 22. 2. 2021, z částky 10 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 3. 5. 2023, z částky 10 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 10. 2023, z částky 10 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 25. 10. 2023, z částky 21 000 Kč (2 x 10 500 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 1. 2024, z částky 10 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 31. 1. 2024, z částky 10 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 3. 2024, z částky 10 500 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 19. 2. 2021, z částky 10 500 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 29. 9. 2023, z částky 10 500 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 15. 1. 2024 a z částky 10 500 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 15. 3. 2024 včetně patnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 156 750 Kč ve výši 32 917,50 Kč a dále ze zálohy na náklady spojené s provedením důkazu výslechy svědků dle § 141 odst. 1 občanského soudního řádu v částce 4 000 Kč, kterou žalobkyně složila dne 13. 11. 2023. V souladu s ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu byla žalované uložena povinnost nahradit soudní výlohy k rukám advokáta žalobkyně.

61. Ohledně podání žalobkyně z 22. 12. 2020 a z 22. 2. 2021 soud uvádí, že těmito podáními bylo reagováno na výzvu soudu č. j. , spisová značka, ze dne 8. 12. 2020. V rámci podání ze dne 22. 12. 2020 (a několika podání dalších) žalobkyně zažádala soud o prodloužení lhůty k zaslání komplexního vyjádření ve věci reagujícího na výzvu soudu č. j. , spisová značka, . Takto doplněné vyjádření pak obsahovalo podání žalobkyně ze dne 22. 2. 2021 (které rozvíjelo podání žalobkyně z 22. 12. 2020). Soud tedy pokládal za adekvátní, aby bylo žalobkyni vztažmo k jejím podáním z 22. 12. 2020 a z 22. 2. 2021 přiznáno právo na náhradu soudních výloh za jeden úkon právní služby.

62. Žalobkyni nebylo přiznáno právo na náhradu soudních výloh ohledně vyjádření ze dne 16. 3. 2021 (jedná se toliko o sdělení osoby mediátora a o sdělení, že žalobkyně nepokládá mediaci za hospodárnou, tj. nikoliv o podání či návrh ve věci samé); ohledně podání ze dne 9. 10. 2023 (nejedná se o podání ani návrh ve věci samé, nýbrž toliko o založení listinného důkazu – zápisu z kontrolního dne stavby); ohledně písemného podání ze dne 6. 11. 2023 (jedná se toliko o sdělení kontaktní údajů svědků, kteří byli ve věci následně předvoláni k výslechu, tj. nikoliv o podání či návrh ve věci samé) a ohledně vyjádření žalobkyně ze dne 17. 1. 2024 (jedná se toliko o podání, jehož prostřednictvím byly do spisu založeny listiny – faktury, přičemž žalobkyně byla honorována za podání ze dne 31. 1. 2024, kterým podání ze dne 17. 1. 2024 rozvinula a doplnila).

63. Delší pariční lhůtu ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností soud žalované stanovil s ohledem na aktuální vysoké ceny zboží, služeb i dalších komodit a s ohledem na vysokou inflaci, kdy tyto faktory zapříčiňují razantní zvyšování nákladů zejména osob fyzických, ale i osob právnických. Standardní třídenní pariční lhůtu tedy soud pokládal za příliš krátkou a stanovil tedy žalované ke splnění uložených povinností pariční lhůtu jednoměsíční (ust. § 160 občanského soudního řádu).

64. Žalované byla jako neúspěšné sporné straně uložena také povinnost nahradit státu náklady řízení, a to konkrétně náklady na provedení důkazů (výslechů svědků), které nebyly pokryty žalobkyní složenou zálohou (viz ust. § 148 odst. 1 občanského soudního řádu). Záloha na náklady důkazů byla žalobkyní složena ve výši 4 000 Kč (viz záznam na č.l. 191 spisu), přičemž svědečné bylo slyšeným svědkům přiznáno v celkové výši 9 367,04 Kč (viz usnesení č. j. , spisová značka, a č. j. , spisová značka, ). Žalované tedy byla výrokem III. tohoto rozsudku uložena povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši 5 367,04 Kč – tyto náklady reprezentují svědečné, které nebylo proplaceno ze zálohy složené žalobkyní, ale z rozpočtových prostředků státu. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v tomto řízení zcela neúspěšná, je povinna tyto náklady nahradit v celé jejich výši. I v tomto ohledu byla žalované stanovena delší pariční lhůta ke splnění povinnosti uložené výrokem III. tohoto rozsudku (viz ust. § 160 občanského soudního řádu a bod 63. tohoto odůvodnění).