28 C 151/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 35 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 35 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 35 000 Kč za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném úhrady částky 35 000 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil žalobce tím, že žalovaný mu dne [datum] připravil cenovou nabídku CN [číslo], na základě které mu nabídl dodání a výměnu stávajícího kotle za nový kotel [příjmení] gc2300iv a provedení prací potřebných k výměně kotle za celkovou cenu ve výši 54 400 Kč. Tuto nabídku žalobce bez výhrad akceptoval a mezi žalobcem a žalovaným tak došlo k uzavření smlouvy o dílo. Na základě uzavření smlouvy o dílo vystavil žalovaný žalobci dne [datum] zálohovou fakturu č. [anonymizováno] znějící na částku 35 000 Kč, splatnou dne [datum]. Žalobce tuto zálohu dne [datum] uhradil. K výměně kotle a provedení prací mělo dojít nejpozději dne [datum], žalovaný se však stal po zaplacení zálohy nekontaktním a k výměně kotle do dnešního dne nedošlo. Žalobce dne [datum] od smlouvy o dílo prostřednictvím SMS zprávy odstoupil a vyzval žalovaného k navrácení uhrazené zálohy, žalovaný však zálohu nenavrátil. Dne [datum] byla žalovanému doručena předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal zcela pasivní. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, pročež dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) vyzval usnesením ze dne [datum] žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný byl tímto usnesením vyzván taktéž k vyjádření k žalobě. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí, 10. dnem uložení na poště, dne [datum], a to včetně žaloby. Žalovaný se na výzvu ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil ve svém podání ze dne [datum]. Soud tedy ve věci rozhodnul bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti:

4. Žalovaný dne [datum] předložil žalobci cenovou nabídku CN [číslo], ve které mu nabídl výměnu jeho stávajícího kotle za kotel [značka automobilu], typ [anonymizováno], a dále taktéž provedení souvisejících prací, a to za celkovou cenu 54 400 Kč. [příjmení] nabídka obsahuje vymezení objednatele a zhotovitele a obsahuje také vymezení prací, které měly být realizovány, a jejich konkrétní položkovou cenu (prokázáno cenovou nabídkou CN [číslo] ze dne [datum]).

5. Žalobce cenovou nabídku tentýž den [datum] přijal. Žalovaný mu na základě akceptace vystavil zálohovou fakturu [anonymizováno] znějící na částku 35 000 Kč, se splatností dne [datum]. Žalobce zálohu dne [datum] uhradil (prokázáno zálohovou fakturou [anonymizováno] ze dne [datum] a potvrzením o provedení platby na účet žalovaného).

6. Žalovaný výměnu kotle neprovedl tak, jak bylo sjednáno, a se žalobcem přestal po úhradě zálohy komunikovat. Žalobce proto dne [datum] od uzavřené smlouvy o dílo prostřednictvím SMS zprávy odstoupil a požadoval navrácení uhrazené zálohy (prokázáno printscreeny SMS zpráv, které žalobce žalovanému zaslal ve dnech [datum] a [datum]). Žalobce k navrácení zálohy žalovaného následně vyzval i předžalobní výzvou doručenou žalovanému dne [datum] (prokázáno výzvou k okamžité úhradě pohledávky ze dne [datum]).

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

8. Dle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

9. Dle § 2590 odst. 1 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase. Podle odst. 2 stejného ustanovení není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele.

10. Dle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Dle odst. 2 strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

11. Dle § 2004 odst. 1 o. z. se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku.

12. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle ust. § 560 o. z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší.

13. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl.

14. Ust. § 2993 odst. 1 o. z. pak stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

15. Soud má za prokázané, že žalobce a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o dílo ve smyslu § 2586 a násl. o. z. Žalovaný jako zhotovitel se smlouvou zavázal provést na svůj náklad a nebezpečí dílo pro žalobce jako objednatele. Žalobce se pak zavázal dílo převzít a zaplatit smluvenou cenu. [příjmení] nabídka ze dne [datum] obsahuje podstatné náležitosti smlouvy o dílo – je v ní specifikován zhotovitel i objednatel, je v ní určena cena díla i předmět díla. Předmětem díla byla výměna kotle a související práce, které měl pro žalobce jako objednatele provést žalovaný jako zhotovitel, a to za sjednanou cenu díla ve výši 54 400 Kč. Skutečnost, že smlouva o dílo ve smyslu cenové nabídky ze dne [datum] byla žalobcem bez výhrad akceptována (a že tedy k uzavření smlouvy o dílo došlo), je patrna již z faktu, že žalobci byla žalovaným ještě téhož dne vystavena zálohová faktura na 35 000 Kč, kterou žalobce taktéž téhož dne uhradil na účet, uvedený žalovaným v zálohové faktuře pod variabilním symbolem, který v zálohové faktuře žalovaný nastavil.

16. Žalobce a žalovaný si dle tvrzení žalobce sjednali, že k realizaci díla dojde v termínu do [datum]. Tento termín žalovaný nesplnil. I pokud by termín realizace díla mezi účastníky sjednán nebyl, je soud toho názoru, že k realizaci díla v tomto konkrétním případě nedošlo v přiměřeném termínu ve smyslu ust. § 2590 odst. 2 o. z. Dle názoru soudu se žalovaný od [datum], kdy byla uhrazena záloha, do dne odstoupení od smlouvy žalobcem ([datum]), mohl realizaci sjednaného díla, které spočívala toliko ve výměně stávajícího kotle a souvisejících pracích, bez větších problémů věnovat, a mohl dílo v této době dokončit, případně mohl alespoň žalobci sdělit, z jakého důvodu dílo nebylo realizováno. Doba dvou týdnů je dle názoru soudu dobou zcela přiměřenou k provedení inkriminovaného díla – jednalo se o výměnu kotle, přičemž instalace kotle a jeho uvedení do provozu, včetně demontáže starého kotle, trvá obvykle jeden den (viz např. údaje dostupné z webu [příjmení] kladené dotazy - [webová adresa]).

17. Po uhrazení sjednané zálohy se žalovaný stal zcela nekontaktním a objednanou činnost v domluveném termínu neprovedl, pročež žalobce od smlouvy o dílo odstoupil dne [datum] z důvodu, že dílo nebylo v termínu dokončeno přesto, že žalovanému byla ze strany žalobce uhrazena záloha. Nekontaktnost žalovaného je patrna i z průběhu tohoto soudního řízení, kdy žalovaný nereagoval na zasílané soudní listiny a zůstal zcela procesně pasivní.

18. Odstoupením od smlouvy se závazek stran sporu od počátku zrušil a uhrazená záloha se stala bezdůvodným obohacením na straně žalovaného. K odstoupení od smlouvy došlo z důvodu, že v termínu vůbec nebylo realizováno smluvené plnění, což lze jistě označit za podstatné porušení smlouvy o dílo – žalobce by na smlouvu určitě nepřistoupil, pokud by věděl, že dílo nebude provedeno a zároveň žalovanému muselo být již při sjednání smlouvy zřejmé, že by žalobce tuto smlouvu neuzavřel, pokud by předvídal, že k realizaci díla nedojde řádně a včas. Ani forma odstoupení od smlouvy (tj. SMS zpráva žalobce) není dle názoru soudu účinnosti odstoupení od smlouvy na překážku – smluvní strany si nevymínily, že by muselo být právní jednání související se smlouvou (včetně odstoupení od smlouvy) činěno v nějaké konkrétní formě – i z toho soud mj. dovozuje, že od smlouvy o dílo bylo v tomto případě odstoupeno platně a účinně. Žalobce ohledně odstoupení od smlouvy žalovaného bezúspěšně kontaktoval na telefonním čísle, které bylo žalovaným uvedeno v cenové nabídce i v zálohové faktuře. K odstoupení od smlouvy ze strany žalobce pak došlo bez zbytečného odkladu poté, co z okolností vyplynulo, že žalovaný nedodrží svoje smluvní povinnosti (termín realizace díla byl sjednán do [datum], záloha byla zaplacena již dne [datum] a od smlouvy bylo žalobcem odstoupeno dne [datum]).

19. Soud podotýká, že existence smluvního závazku je odstoupením od smlouvy ukončena pouhým jednostranným právním jednáním, aniž je třeba jakéhokoliv souhlasu či vyjádření druhého účastníka (viz Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]), 1. vydání, 2014, s. [číslo] – [číslo]). Ve chvíli, kdy bylo odstoupení doručeno žalovanému (dne [datum]), závazkový vztah mezi účastníky zaniknul. Žalobci vzniklo právo žádat vrácení zaplacené zálohy, žalovanému zanikla povinnost realizovat plnění podle smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] (viz také rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 535/2015, sp. zn. 28 Cdo 2570/2012, či sp. zn. 28 Cdo 4493/2011). Dohoda, která by vázala obě smluvní strany ve znění původní smlouvy o dílo, pak mezi účastníky řízení uzavřena nebyla.

20. Soud dále konstatuje, že literatura i soudní praxe shodně vycházejí z toho, že k primárním předpokladům vzniku závazkového právního vztahu z bezdůvodného obohacení patří neexistence zvláštního právního titulu, který má přednost - tzn., že institut bezdůvodného obohacení se uplatňuje toliko subsidiárně (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 2225/2008). Pokud je tedy možno nárok na plnění posoudit podle zvláštního hmotněprávního titulu (jedná se např. povinnost ze smlouvy, odpovědnost za škodu, odpovědnost za vady), tak nelze právní úpravu o bezdůvodném obohacení v zásadě aplikovat. Z uvedeného pak vyplývá, že je potřeba náležitě zohledňovat rozdíly mezi dvěma druhy závazkových vztahů, a to mezi závazkem vzniklým na základě právního jednání (např. smlouvy) a závazkem vzniklým v důsledku bezdůvodného obohacení. V posuzovaném případě z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný se obohatil na základě smlouvy, od které bylo platně a účinně odstoupeno žalobcem. Platba 35 000 Kč, kterou žalobce zálohově uhradil, se tak stala plněním závazku, který zanikl, tedy bezdůvodným obohacením na straně žalovaného. To je žalovaný v souladu s ust. § [číslo], § 2993 o.z. povinen žalobci vydat. Aktivní věcnou legitimací k uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení je nadána osoba, které vznikla majetková ztráta nabytím bezdůvodného obohacení ze strany obohaceného – zde se nepochybně jedná právě o žalobce.

21. V návaznosti na výše uvedené tedy soud žalobě vyhověl a výrokem I. uložil žalovanému povinnost uhrazenou zálohu žalobci navrátit jakožto bezdůvodné obohacení. Pohledávka byla splatná dne [datum], tedy dnem odstoupení od smlouvy. Následující den se žalovaný dostal do prodlení a žalobci vzniklo právo požadovat od tohoto dne po žalovaném též zákonný úrok z prodlení (viz ust. § 1970 o. z), a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na žalobou uplatněný dluh čehokoliv uhradil.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 800 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (v tomto případě se jedná o převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a žalobu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

23. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem dobrovolně a v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozsudku u soudu.