28 C 161/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce všichni zastoupeni advokátem Mgr. Ing. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 50 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 50 400 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 16 800 Kč za období od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 16 800 Kč za období od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 16 800 Kč za období od [datum] do zaplacení, a to vše ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 30 964,68 Kč, k rukám zástupce žalobců, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali na žalovaném zaplacení částky 50 400 Kč s příslušenstvím ve formě úroku z prodlení v zákonné výši. Svůj nárok žalobci odůvodnili tím, že jsou spoluvlastníky stavby – bytového domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], v obci [obec], přičemž se žalovaným dne [datum] uzavřeli smlouvu o nájmu bytové jednotky [číslo] nacházející se v předmětném domě. Doba trvání nájmu byla sjednána na období od [datum] do [datum], přičemž došlo k automatické prolongaci nájemní smlouvy, a to nejprve na období od [datum] do [datum], následně na období od [datum] do [datum] a poté na období od [datum] do [datum].

2. Žalovaný se zavázal hradit pronajímatelům měsíční nájemné ve výši 14 000 Kč a zálohu za služby spojené s užíváním bytu ve výši 550 Kč. Žalobci si se žalovaným sjednali také možnost každoročního zvýšení nájmu, a to buď o míru inflace vyhlášenou Českým statistickým úřadem, anebo o jinou částku na základě vzájemné dohody obou stran. Dne [datum] proto žalobci žalovanému zaslali návrh dohody o zvýšení nájemného o 20 %, počínaje dnem [datum], kterou odůvodnili podstatným zvýšením míry inflace v ČR. Žalovaný dohodu o zvýšení prostřednictvím podpisu evidenčního listu akceptoval. Nájemné tedy počínaje 1. listopadem 2022 dosahovalo částky 16 800 Kč; společně se stejně navýšenými zálohami dosahovala pak celková výše měsíčních plateb částky 17 625 Kč.

3. Smlouva o nájmu nebyla z důvodu opakovaného prodlení se zaplacením nájemného a záloh ze strany žalovaného prodloužena, což bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Součástí tohoto oznámení byla též předžalobní výzva k úhradě dlužného nájemného a záloh za měsíc březen a duben 2023. Žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval a ničeho na dluhu doposud neuhradil; naposledy přitom žalovaný uhradil nájemné v lednu 2023 (jednalo se tedy o nájemné na únor 2023). Od [datum] pak žalovaný užívá předmětný byt bez právního důvodu a žalobci se podanou žalobou domáhají dlužného nájemného za období od [datum] do [datum], tedy za 3 měsíce, a to v poslední sjednané výši nájemného, včetně příslušenství.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili – žalobci výslovně v podání, které obsahovalo vyjádření ze dne [datum] a žalovaný konkludentně, když na výzvu soudu ze dne [datum] nikterak nereagoval, přestože mu byla dne [datum] vhozena do poštovní schránky. Výzva přitom obsahovala doložku dle § 101 odst. 4 o.s.ř. – žalovaný tedy byl poučen o tom, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.

5. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

6. Žalobci a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o nájmu bytu. Předmětem nájmu byl byt [číslo] v domě na adrese [ulice a číslo], stojícím na pozemku parc. [anonymizováno], zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], vedeném u [stát. instituce] Smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to od [datum] do [datum]. Žalobci se smlouvou zavázali přenechat daný byt žalovanému k užívání a žalovaný se zavázal jim za to hradit nájemné v měsíční výši 14 000 Kč a zálohy na služby (vodné a stočné, elektřinu, úklid společných prostor a odvoz odpadu) v celkové výši 550 Kč. Splatnost nájemného a záloh byla ujednána vždy do 15. dne kalendářního měsíce předcházejícího tomu kalendářnímu měsíci, za který se nájem hradil (platba nájemného realizovaná žalovaným naposledy v lednu 2023 se tak vztahovala k měsíci únoru 2023). Nájemní vztah se i v návaznosti na čl. XI nájemní smlouvy automaticky prolongoval (celkem třikrát), a to až do [datum] (zjištěno z: nájemní smlouvy ze dne [datum]).

7. Dne [datum] žalobci zaslali žalovanému návrh na zvýšení nájemného za byt o 20 %, tj. na částku 16 800 Kč, a na zvýšení záloh za služby na částku 825 Kč, a to s účinností od [datum]. Žalovaný prostřednictvím podpisu evidenčního listu toto zvýšení nájemného a záloh akceptoval (zjištěno z: návrhu na zvýšení nájemného za byt ze dne [datum], evidenčního listu ze dne [datum]).

8. Žalobci dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou žalovaného upozornili na skutečnost, že z důvodu opakovaného a závažného porušování povinností žalovaného jakožto nájemce spočívajícího v prodlení s úhradou nájemného a záloh za služby, a to za 3 měsíce (tj. za březen až květen 2023), nedojde k opětovné prolongaci nájemního vztahu, který tak skončil již ke dni [datum]. Žalovaný byl dále dopisem z [datum] vyzván k úhradě dlužného nájemného za březen a duben 2023 ve výši 35 250 Kč a k opuštění předmětného nájemního bytu (zjištěno z: Předžalobní výzvy k opuštění bytu ve smyslu ustanovení § 2285 občanského zákoníku výzvy k úhradě dlužného nájemného a záloh za služby ze dne [datum] s doklady o odeslání). Žalobci podali na žalovaného v květnu 2023 taktéž žalobu na vyklizení daného bytu, kterou řeší zdejší soud.

9. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil následovně:

10. Žalobci a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o nájmu bytu dle § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“)., která byla ve smyslu § 2285 o.z. třikrát prodloužena, a to až do 28. 2 2023. Žalobci se smlouvou zavázali přenechat žalovanému k užívání výše označený byt k zajištění jeho bytových potřeb a žalovaný se zavázal hradit jim za to sjednané nájemné a zálohu na služby. S účinností od [datum] bylo nájemné zvýšeno na částku 16 800 Kč měsíčně.

11. Dle ust. § 2248 o.z. strany si mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného.

12. Dle ust. § 2285 o.z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

13. Dle ust. § 2295 o.z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

14. V souladu s ust. § 2285 o.z. došlo v tomto případě k automatické prolongaci nájemního vztahu až do [datum]. Žalovaný však sjednané zvýšené nájemné (které se mělo platit s účinností od [datum]) naposledy žalobcům zaplatil v lednu 2023 (tj. za únor 2023) a od té doby nájemné ani poplatky za služby žalobcům nehradil. Dopisem ze dne [datum] tedy žalobci vyzvali žalovaného k opuštění bytu a dali žalovanému v souladu s ust. § 2285 o.z. na vědomí, že z důvodu podstatného porušení povinností nájemce (prodlení žalovaného s úhradou nájemného za období 3 měsíců) nebude nájemní vztah znovu prolongován – nájemní vztah tedy skončil ke dni [datum] a ode dne [datum] tak žalovaný předmětný byt ve vlastnictví žalobců užívá bez právního důvodu. Za březen, duben a květen 2023, kdy žalovaný předmětný byt užíval bez právního důvodu, pak žalovaný dluží žalobcům na platbách za užívání bytu bez právního důvodu částku v celkové výši 50 400 Kč (3x poslední sjednané nájemné ve výši 16 800 Kč). Žalobci jsou oprávněni tuto částku po žalovaném nárokovat v souladu s ust. § 2295 o.z. Soud taktéž pro úplnost doplňuje, že žalobci také žalovanému dopis ze dne [datum], obsahující výzvu k vyklizení bytu a oznámení o ukončení nájemního vztahu, řádně odeslali.

15. Povinnost žalovaného zaplatit zákonný úrok z prodlení vyplývá z § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dlužných částek nastala vždy dnem následujícím po 15. dni v měsíci předcházejícím tomu kalendářnímu měsíci, za který mělo být nájemné zaplaceno. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by na žalobou uplatněný dluh něčeho uhradil.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 964,68 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 520 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 50 400 Kč sestávající z částky 3x 2 512 Kč za každý z tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení, kvalifikovanou předžalobní výzvu a žalobu) s tím, že odměna za každý z úkonů byla snížena z původní částky 3 140 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., jelikož šlo o společné úkony právní služby při zastupování tří žalobců, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a včetně daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 23 508 Kč ve výši 4 936,68 Kč.

17. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovaného velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobců, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobce lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že se jedná o solidární závazek žalovaného vůči několika věřitelům (žalobcům), rozhodl soud o tom, že žalovaný je žalobcům povinen předmětné částky zaplatit společně a nerozdílně. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1168/2015 soud formulaci„ společně a nerozdílně“ vtělil do výroků tohoto rozsudku automaticky, ačkoliv žalobci v petitu žaloby nevymezili, že se v tomto případě jedná o aktivní solidaritu a o společnou pohledávku (§ 1127 o. z.).