28 C 186/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno , narozený Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený obecnou zmocněnkyní Anonymizováno Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , narozená Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená obecným zmocněncem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno pro zaplacení 36 000 Kč

I. Určuje se, že ke dni plnění 29. 4. 2021 žalobci ve vztahu k žalované svědčil hmotněprávní nárok na zaplacení dluhu v rozsahu částky 19 333 Kč, a že v rozsahu plnění částky 19 333 Kč byla žaloba podána po právu.

II. Žaloba s tím, aby byla žalovaná povinná zaplatit žalobci částku 36 000 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 20. 6. 2016 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 36 000 Kč s příslušenstvím (co do nároku na zaplacení příslušenství žalované částky byla žaloba pravomocně odmítnuta usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 28 C 186/2016-11 ze dne 13. 9. 2016). Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce a žalovaná jsou sourozenci a spoluvlastníky bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsané na LV č. , Anonymizováno, v k.ú. , Anonymizováno, , obec , Anonymizováno, . Žalobce vlastní 1/6 podíl na nemovitosti, žalovaná aktuálně vlastní 5/6 podíl na nemovitosti. Žalobce svůj podíl nabyl děděním po matce účastníků řízení, konkrétně na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 1. 11. 2013. Žalobce uvedl, že žalovaná mu do bytu neumožnila přístup a že byt bez jeho vědomí a souhlasu pronajímá. Žalobce v této souvislosti předložil fotografii nájemní smlouvy k bytu na období od 1. 4. 2014 do 31. 5. 2015 a uvedl, že podpis matky účastníků řízení jakožto pronajímatelky na této listině je zfalšovaný, neboť matka účastníků zemřela dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Nájemné je pak v této smlouvě sjednáno na částku 3 000 Kč měsíčně a byt je pronajímán na třetiny celkem třem nájemcům. Celkové měsíční nájemné tedy dle žalobce činí 9 000 Kč, z čehož se 1/6 rovná částce 1 500 Kč měsíčně. Za období od července 2014 do června 2016, tj. za 24 měsíců, se tedy žalobce podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 36 000 Kč jakožto bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Žalovaná uvedla, že žalobci dne 29. 4. 2021 na jeho účet uhradila částku 58 000 Kč, což přesahovalo požadovanou sumu, a předložila k tomu bankovní výpis. Předmětnou bytovou jednotku po smrti rodičů vlastní žalobce i žalovaná jako spoluvlastníci (své podíly na nemovitosti účastníci zdědili právě po rodičích). Žalovaná spravovala byt v rámci pozůstalosti po otci účastníků řízení až do ukončení pozůstalostního řízení v roce 2024. Žalovaná uvedla, že žalobcem předkládaná nájemní smlouva nereflektuje skutečnost a že platné nájemní smlouvy s ověřovací doložkou podpisu matky účastníků řízení jsou ze dne 26. 7. 2012 a ze dne 26. 1. 2012. Bytová jednotka byla nejprve pronajímána za 6 000 Kč měsíčně celkem třem nájemcům a následně dodatkem z dne 29. 1. 2015 bylo nájemné zvýšeno na částku 4 000 Kč měsíčně; to bylo v době, kdy se dva nájemci z bytu vystěhovali a zůstala v něm bydlet pouze paní , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dodatek nájemní smlouvy uzavírala žalovaná jako správkyně dědictví po otci účastníků řízení). Žalovaná dále sdělila, že se žalobci opakovaně snažila žalovaný dluh uhradit, ale žalobce odmítal spolupracovat a neposkytoval své bankovní údaje, což znemožnilo dřívější platbu. Po zjištění čísla účtu žalobce žalovaná vypočítala a uhradila žalobci částku 58 000 Kč, která je platbou části vygenerovaného nájemného ve prospěch žalobce a jejíž výše se odvíjí od velikosti žalobcova podílu na nemovitosti. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl, protože žalovaná pohledávka již byla uspokojena.

3. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

4. Rodiče účastníků řízení a původní spoluvlastníci bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsané na LV č. , Anonymizováno, v k.ú. , Anonymizováno, , obec , Anonymizováno, , zemřeli (matka , Anonymizováno, , Anonymizováno, zemřela dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, a otec , Anonymizováno, , Anonymizováno, zemřel dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ). Na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne 1. 11. 2013, kterým bylo ukončeno pozůstalostní řízení po matce účastníků řízení, nabyl žalobce podíl na předmětné nemovitosti o velikosti 1/6, stejně jako žalovaná. Zbylý podíl na nemovitosti o velikosti 2/3 v důsledku vyřízení pozůstalosti po matce účastníků řízení vlastnil otec účastníků řízení. Otec účastníků řízení zemřel dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, a jediným dědicem ze závěti byla žalovaná, která z tohoto titulu vykonávala správu pozůstalosti. Pozůstalostní řízení po otci žalované započalo dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Žalovaná byla jako správkyně pozůstalosti oprávněna činit ještě před skončením pozůstalostního řízení úkony potřebné k zachování děděného majetku a měla práva a povinnosti, kterými disponoval zůstavitel, a která jsou k takovým úkonům potřebná (prokázáno potvrzením soudního komisaře sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, z , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ). Na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, bylo pozůstalostní řízení po otci účastníků řízení skončeno s tím, že žalované bylo na základě tohoto usnesení potvrzeno vlastnictví k podílu na předmětné nemovitosti o celkové velikosti 5/6 (žalovaná po otci účastníků zdědila podíl na nemovitosti o velikosti 2/3). Žalobci měl být na základě tohoto usnesení vyplacen vypořádací podíl. Z výpisu z katastru nemovitostí k LV č. , Anonymizováno, ke dni 8. 6. 2025 vyplývá, že žalovaná je vlastnicí podílu na nemovitosti o velikosti 5/6; žalobce je vlastníkem podílu na nemovitosti o velikosti 1/6.

5. Předmětná bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byla pronajímána na základě smluv o nájmu bytu (žalovaná předložila originály těchto smluv), které v pozici pronajímatele uzavírala ještě matka účastníků řízení. První ze smluv je opatřena podpisem matky účastníků řízení úředně ověřeným dne 26. 1. 2012; druhá je opatřena podpisem matky účastníků řízení úředně ověřeným dne 26. 7. 2012. Obě smlouvy jsou opatřeny také podpisy nájemců. Doba trvání nájemního vztahu není ve smlouvách sjednána. Nájemné činilo 2 000 Kč měsíčně (dalších 400 Kč pak činily poplatky za služby) a byt byl pronajímán na třetiny – celkové nájemné (bez poplatků na služby spojené s užíváním bytu) tedy činilo 6 000 Kč měsíčně. V bytě bydleli 3 příslušníci stejné rodiny cizinců (žalovaná v této souvislosti uvedla, že třetí z nájemních smluv nedohledala, ale že smluvní podmínky byly stejné pro všechny nájemníky). Na základě dodatku k nájemní smlouvě ze dne 26. 7. 2012 (dodatek je datován dne 29. 1. 2015) již v bytě nadále pobývala jen 1 nájemnice, která za byt s účinností od 1. 2. 2015 platila nájemné ve výši 4 000 Kč měsíčně a poplatky za služby ve výši 4 000 Kč měsíčně.

6. Výzvou ze dne 24. 6. 2016 vyzvala žalovaná žalobce ke smírnému vyřešení vztahů k předmětné bytové jednotce s tím, že mu bude každý měsíc odvádět alikvotní část nájemného ve výši 1/6 z docílené částky nájemného podle velikosti podílu žalobce na předmětné nemovitosti. Dohoda o smírném vyřešení sporných vztahů k bytu mezi účastníky finálně uzavřena nebyla. Mailem ze dne 17. 6. 2016 a dopisem ze dne 24. 6. 2016 se žalovaná taktéž pokusila o narovnání sporných vztahů k bytu, avšak bezúspěšně. Žalovaná také vyzvala žalobce, aby nenarušoval klid nájemníků v tomto bytě a aby respektoval její pozici disponentky s bytem a správkyně pozůstalosti po otci účastníků. Žalovaná se také pokoušela žalobci uhradit alikvotní část nájemného dle jeho podílu, a to poštovní poukázkou ze dne 25. 9. 2017 znějící na částku 29 267 Kč. Platba byla žalobcem odmítnuta, jak je patrno z vrácené dodejky z 31. 10. 2017.

7. Žalobce předložil se žalobou fotografii listiny označené jako Nájemná smlouva. Předmětem smlouvy je nájem bytu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Trvání nájmu je ohraničeno obdobím od 1. 4. 2014 do 31. 3. 2015. Nájemné je stanoveno na 3 000 Kč (2 500 Kč nájemné + 500 Kč poplatky) s tím, že se jedná o pronájem 1/3 bytu. Datace smlouvy je nečitelná. Jako pronajímatelka je uvedena matka účastníků řízení, jako nájemkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

8. Výpisem z účtu žalované č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 29. 4. 2021 bylo zjištěno, že tohoto dne poslala žalovaná žalobci částku ve výši 58 000 Kč na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, s poznámkou nájemné , Anonymizováno, za období června 2014 až dubna 2021. Číslo účtu žalobce žalovaná zjistila z bodu 7. odůvodnění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , kde je uvedeno, že žalobce toto číslo účtu sdělil za účelem vyplacení vypořádacího podílu z pozůstalosti. Tato platba ve prospěch žalobce již žalované vrácena nebyla.

9. Provedené důkazy zdejší soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 občanského soudního řádu tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav věci. Pokud soud provedl dokazování také některými dalšími důkazy, které nejsou výše popsány, nebyly tyto důkazy hodnoceny, neboť nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu, resp. z nich nebylo zjištěno nic stěžejního pro tento spor. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z výše uvedených a popsaných důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl v této věci spolehlivě rozhodnout, a že další dokazování by bylo nadbytečné a časově i ekonomicky nehospodárné. Veškeré výše popsané důkazy pak byly předloženy soudu před koncentrací řízení.

10. Právní posouzení je následující:

11. Dle ust. § 1127 občanského zákoníku platí, že z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

12. Dle ust. § 1132 občanského zákoníku platí, že k rozhodnutí, na jehož základě má být společná věc zatížena nebo její zatížení zrušeno, a k rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků.

13. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 stejného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Žalobce je k podání v tomto řízení řešené žaloby aktivně věcně legitimován jakožto tzv. opomenutý spoluvlastník předmětného bytu, kterému nebyla ve sledované době od července 2014 do června 2016 poukazována alikvotní část vygenerovaného nájemného za užívání předmětného bytu třetími osobami ze strany žalované jakožto druhé spoluvlastnice předmětného bytu, která ve sledované době od července 2014 do června 2016 sama inkasovala nájemné, které jí za užívání bytu platily třetí osoby. Žalovaná je pasivně věcně legitimována, neboť je (nyní již většinovou) spoluvlastnicí bytu a v době vedení pozůstalostního řízení po otci účastníků (do této časové periody vedení pozůstalostního řízení po otci účastníků, které bylo zahájeno dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , pak také spadá období, za něž je požadována žalovaná částka) byla správkyní pozůstalosti otce účastníků a jako taková také uzavřela dodatek nájemní smlouvy z 29. 1. 2015 a ve sledované době sama inkasovala nájemné v plné výši, aniž by byla žalobci z její strany vyplácena alikvotní část vygenerovaného nájemného dle velikosti žalobcova podílu na nemovitosti. Žalovaná nesporovala, že byl byt ve sledovaném období od července 2014 do června 2016 pronajímán na základě smluv uzavřených matkou účastníků řízení v roce 2012 a že v žalovaném období od července 2014 do června 2016 sama inkasovala vygenerované nájemné. Mezi účastníky nebylo sporu ani o tom, že žalobce předmětný byt v tomto období neužíval a že byl byt pronajímán včetně jeho podílu bez jeho souhlasu. Žalobce se v tomto období nepodílel na placení poplatků a daní s bytem spojených (opak žalobce netvrdil ani neprokazoval, přičemž neomluvenou absencí na nařízeném jednání se v této souvislosti žalující strana připravila o benefit eventuální výzvy k doplnění tvrzení a důkazů ve smyslu ust. § 118 odst. 1, 3 občanského soudního řádu – viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, sp. zn. 32 Cdo 3098/2016 nebo sp. zn. 29 Odo 832/2006).

15. Žalovaná se tedy ve sledovaném období od července 2014 do června 2016 na úkor žalobce bezdůvodně obohatila, když protiprávně užívala cizí hodnoty tím, že sama inkasovala celé nájemné vygenerované za pronájem bytu, včetně podílu, který náležel žalobci dle velikosti jeho podílu na (bez jeho souhlasu) pronajímané nemovitosti, která je ve spoluvlastnictví účastníků. Nájemné je totiž považováno za výnos věci (bytu). Pokud nebyly původní nájemní smlouvy uzavřené matkou účastníků ukončeny, nájemní smlouvy přešly jako součást pozůstalosti na dědice a nájemní vztah tedy trval dál, přičemž z pronajímání bytu plynuly ve sledovaném období výnosy – nájemné. Pokud žalovaná ve sledovaném období od července 2014 do června 2016 sama inkasovala celé nájemné a nevyplácela žalobci podíl dle velikosti jeho podílu na předmětné nemovitosti, docházelo u žalované k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce (viz ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku). Žalobce tedy může požadovat vydání bezdůvodného obohacení, tj. část nájemného odpovídající jeho podílu (1/6). Žalobce má tedy jinými slovy za sledované období právo na podíl na tomto nájemném úměrně ke svému spoluvlastnickému podílu (viz také rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1645/2013 nebo 28 Cdo 1519/2021 nebo nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 383/05 a plenární stanovisko Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 48/18, dle něhož: užívá-li podílový spoluvlastník společnou věc bez právního důvodu nad rozsah odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu, zasahuje do práva vlastnit majetek ostatních spoluvlastníků chráněného čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vzniká mu na jejich úkor bezdůvodné obohacení), byť se nepodílel na správě společné věci a na placení poplatků a daní spojených se společnou věcí (předmětným bytem).

16. Bezdůvodné obohacení je pak vždy splatné na výzvu věřitele (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 577/2019 nebo sp. zn. 28 Cdo 903/2021 nebo sp. zn. 33 Odo 871/2005) a za den splatnosti bezdůvodného obohacení se tak považuje den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění. V tomto případě soud za den splatnosti bezdůvodného obohacení považoval den následující po dni, kdy byla žalované doručena žaloba (tj. 22. 10. 2016; žaloba byla žalované doručena dne 21. 10. 2016, jak je patrno z doručenky na č. l. 13 p.v. spisu), neboť žalobce netvrdil ani neprokazoval, že by žalovanou před podáním žaloby vyzval k dobrovolnému zaplacení dluhu.

17. Nájemné činilo v období od 1. 7. 2014 do 31. 1. 2015 (7 měsíců) částku 6 000 Kč měsíčně. Za toto období má tedy žalobce nárok na alikvotní část nájemného ve výši 1 000 Kč měsíčně. V období od 1. 2. 2015 do 30. 6. 2016 (17 měsíců) pak nájemné činilo 4 000 Kč měsíčně. Za toto období má tedy žalobce nárok na alikvotní část nájemného ve výši 667 Kč měsíčně (po zaokrouhlení). Za žalované období od 1. 7. 2014 do 31. 1. 2015 má tedy žalobce nárok na celkovou alikvotní část nájemného ve výši 7 000 Kč. Za žalované období od 1. 2. 2015 do 30. 6. 2016 pak má žalobce nárok na celkovou alikvotní část nájemného ve výši 11 339 Kč. Celkem tedy žalobci za žalované období od července 2014 do června 2016 náleží alikvotní část nájemného ve výši 18 339 Kč. Soud v souvislosti zjištění výše bezdůvodného obohacení vycházel z originálů smluv z roku 2012, které k důkazu založila žalovaná, a za kterých se podává, že nejprve činilo nájemné 6 000 Kč měsíčně a že s účinností od 1. 2. 2015 činilo nájemné 4 000 Kč měsíčně. Za situace, kdy se žalobce nijak nepodílí na správě bytu ani na placení poplatků a daní spojených s bytem (opak žalobce netvrdil, ani neprokazoval, přičemž absencí na jednání se připravil o benefit výzvy dle ust. § 118a o.s.ř., neboť tato výzva se poskytuje pouze účastníku, který se osobně dostavil na soudní jednání – viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, sp. zn. 32 Cdo 3098/2016 nebo sp. zn. 29 Odo 832/2006), soud bezdůvodné obohacení odvozoval pouze z částek samotného nájemného bez započtení plateb na služby. Jedná se totiž o platby, které žalovaná po jejich inkasování průběžně spotřebovávala na umoření poplatků za služby spojené s užíváním předmětného bytu, a ze kterých tedy žalovaná žádný reálný prospěch (bezdůvodné obohacení) neměla.

18. Pokud se jedná o fotografii nájemní smlouvy, kterou předkládal k důkazu žalobce, z této listiny není patrná její datace ani to, zda je podpis pronajímatelky (má jít o podpis matky účastníků) jakkoliv ověřen. Za situace, kdy žalovaná předložila originály nájemních smluv z roku 2012 s ověřeným podpisem matky účastníků řízení, řídil se soud při stanovení bezdůvodného obohacení těmito listinami předloženými žalovanou a v nich sjednaným nájemným, nikoliv nedobře čitelnou fotografií smlouvy předložené žalobcem, ze které není patrná její přesná datace. Neúčastí na soudním jednání se pak žalobce i v této souvislosti připravil o benefit eventuální výzvy ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu, neboť tato výzva se poskytuje pouze účastníku, který se osobně dostavil na soudní jednání (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, sp. zn. 32 Cdo 3098/2016 nebo sp. zn. 29 Odo 832/2006). Výzva se pak mohla v této souvislosti týkat toho, aby žalobce eventuálně doložil validitu jím předkládané listiny a originál této smlouvy stejně jako to, že smlouvu skutečně uzavřela matka účastníků řízení (také žalovaná strana v souvislosti této listiny namítala, že je nečitelná a že touto listinou se nájemní vztah k předmětnému bytu neřídil).

19. Jak bylo zmíněno, žalobci tedy za žalované období od července 2014 do června 2016 náleží alikvotní část nájemného ve výši 18 339 Kč – o tuto částku se žalovaná na jeho úkor bezdůvodně obohatila. Platba žalované ve prospěch žalobce ze dne 29. 4. 2021 ve výši 58 000 Kč pak (nejen) tento dluh umořila a žalovaný dluh byl již tedy žalobci v plném rozsahu uhrazen v průběhu tohoto řízení.

20. S odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 40/18 má soud za to, že v takovéto situaci (kdy byl dluh zcela umořen po podání žaloby, avšak nedošlo ke zpětvzetí žaloby, která byla co do výše po podání žaloby zaplacené částky z hmotněprávního hlediska důvodná) je adekvátní koncipovat rozhodnutí ve věci takovým způsobem, že soud určí, že žaloba byla v rozsahu plnění žalované strany podána po právu. Výrokem I. tohoto rozsudku tedy bylo určeno, že ke dni plnění žalované ve prospěch žalobce (ke dni platby ze dne 29. 4. 2021) žalobci ve vztahu k žalované svědčil hmotněprávní nárok na zaplacení dluhu (na vydání bezdůvodného obohacení) v rozsahu částky 18 339 Kč, a že v rozsahu částky 18 339 Kč byla žaloba podána po právu. Z důvodu, že celý dluh již byl po podání žaloby žalovanou dobrovolně uhrazen a že nad rámec částky 18 339 Kč nebyla žaloba podána důvodně, soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobu zamítl. Žalovaná nemusí na základě tohoto rozsudku žalobci již ničeho fakticky vyplácet; soud toliko určil, že za sledované období od července 2014 do června 2016 žalobci ke dni úhrady dluhu z hmotněprávního hlediska svědčilo právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 18 339 Kč.

21. Ohledně absence žalující strany na jednání konaném dne 9. 6. 2025 soud dodává, že plnou mocí z 4. 9. 2017 (č. l. 48 spisu) zmocnil žalobce obecnou zmocněnkyni , Anonymizováno, , Anonymizováno, , aby jej v tomto soudním řízení jako obecný zmocněnec zastupovala v plném rozsahu (tedy i na soudních jednáních). Předvolání na jednání nařízené na 9. 6. 2025 bylo zmocněnkyni žalobce doručeno do datové schránky dne 3. 3. 2025 (viz doručenka na č. l. 109 p.v. spisu) a zmocněnkyně žalobce ani žalobce se na jednání dne 9. 6. 2025 bez omluvy nedostavili, ani nepožádali z vážných důvodů o odročení jednání. Lhůta pro přípravu na jednání pak byla u žalující strany zachována. Soud tak měl za splněné podmínky pro konání jednání v nepřítomnosti žalující strany.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto výrokem III. tohoto rozsudku tak, že právo na jejich náhradu nebylo přiznáno žádnému z účastníků řízení. Předně soud v této souvislosti uvádí, že v případě, že existuje spor o výši částky, která má být žalujícímu subjektu uhrazena, je právem žalujícího subjektu odmítnout platbu, kterou mu nabízí/zasílá protistrana. Soud má však za to, že tyto obstrukce věřitele lze promítnout do výroku o nákladech řízení s tím, že žalovanému subjektu nemusí být v takové situaci povinnost k náhradě nákladů řízení ukládána. Strana žalovaná v této souvislosti v průběhu řízení prokázala (viz vrácená poštovní poukázka), že se v průběhu řízení pokoušela žalobci zaplatit jím požadované plnění, což však žalobce bez vysvětlení odmítnul. S přihlédnutím k tomu, že žalobce před podáním žaloby ani nezaslal žalované předžalobní výzvu k dobrovolnému zaplacení dluhu (viz ust. § 142a odst. 1 občanského soudního řádu), má soud za to, že není spravedlivé a důvodné žalobci právo na náhradu nákladů řízení přisoudit. Navíc je nutno podotknout, že žalobce byl se svým nárokem úspěšný jen zhruba napůl, neboť žaloval částku 36 000 Kč, ale z hmotněprávního hlediska mu dle provedeného dokazování nárok na vydání bezdůvodného obohacení svědčil jen do výše částky 18 339 Kč. I z tohoto důvodu bylo v návaznosti na ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu dle názoru soudu adekvátní nepřiznat právo na náhradu nákladů řízení ani jedné ze stran sporu.

23. Pariční lhůtu soud žalované ve výrokové části rozsudku nestanovoval, neboť žalovaný dluh již byl v plné výši saturován po podání žaloby a výrokem I. tohoto rozsudku bylo pouze určeno, že hmotněprávní nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalobci ke dni plnění žalované (a ke dni podání žaloby) částečně svědčil. Žalované pak ani nebyla tímto rozsudkem ukládána platební povinnost, tudíž stanovení pariční lhůty není na místě.