28 C 202/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci manžela: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 a manželky: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 pro rozvod manželství,

I. Manželství , jméno FO, , nar. , Datum narození zainteresované osoby 0/0, , a , jméno FO, , roz. , Anonymizováno, , nar. , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , které bylo uzavřeno dne , datum, před Obvodním národním výborem v , adresa, , se rozvádí.

II. Manžel je povinen zaplatit manželce na náhradu nákladů řízení částku ve výši 8 712 Kč, a to ve lhůtě do 3 měsíců ode dne právní moci rozsudku k rukám zástupce manželky.

1. Manžel se návrhem, došlým obvodnímu soudu dne 1. 8. 2023, domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo rozvedeno jeho manželství. Důvodem návrhu bylo tvrzení, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manžel uvedl, že manželství bylo uzavřeno v roce , Anonymizováno, . Před několika lety se názory manželů na společnou budoucnost začaly rozcházet, docházelo ke stále častějším neshodám, které přerostly v trvalý rozkol a nesoulad. V důsledku těchto skutečností došlo mezi manžely k citovému odcizení a ukončení intimního soužití. Manželé spolu více jak dva a půl roku nežijí partnerským životem, ani spolu nehospodaří. Manžel se od manželky na přelomu let 2020 a 2021 odstěhoval, nyní vede vlastní domácnost s novou životní partnerkou, s níž má nezletilou dceru. Manželé spolu dne 8. 7. 2004 uzavřeli smlouvu o zúžení společného jmění manželů. Mezi manžely není žádného majetkového sporu, jejich vzájemné majetkové vztahy a poměry má manžel za vypořádané. Manžel z výše uvedených důvodů považoval manželství za trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené. Pro případ, že by se manželka k jeho návrhu připojila, manžel uvedl, že souhlasí, aby soud rozhodl bez zjišťování příčin rozvratu manželství.

2. Ke sdělení , Anonymizováno, soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , že manželem předložená dohoda o zúžení společného jmění manželů ze dne 8. 7. 2004 se týká období za trvání manželství a že je případně zapotřebí doložit dohodu ve smyslu § 757 odst. 1 písm. c) o.z., tedy dohodu pro dobu po rozvodu, manžel dne 14. 8. 2023 prostřednictvím svého právního zástupce zdejšímu soudu sdělil, že manželka doposud neprojevila souhlas ani s návrhem na rozvod manželství, ani s návrhem dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů mezi manžely a o úpravě bydlení pro dobu po rozvodu.

3. Manželka podáním ze dne 5. 10. 2023 s rozvodem vyslovila nesouhlas. Uvedla, že dle jejího názoru nejsou splněny podmínky § 755 odst. 1 o.z., a to pro mimořádné okolnosti. Dle názoru manželky není manželství nenapravitelně rozvráceno a je tu naděje na obnovení soužití manželů. Manželka má za to, že manželství stále plní některé ze svých základních funkcí, a to i přes soužití manžela s jinou ženou. Manželé k sobě nadále vzájemně chovají úctu a podporují se. Manželka uvedla, že vážnost manželem podaného návrhu může být ovlivněna jeho aktuální, mimořádně tíživou životní situací, neboť manžel se od , datum, nachází ve výkonu trestu odnětí svobody na dobu pěti let. Manželé se při opuštění společné domácnosti dohodli na zachování manželství a vzájemné podpory. Manželka má za to, že manžel ve věci návrhu na rozvod jedná pod neblahým vlivem své současné partnerky. Manželka uvedla, že není pravdou, že by spolu manželé již nehospodařili. Manžel přispívá na potřeby rodiny, doposud hradil náklady na provoz domu, ve kterém manželé žili, a to ve výši 50 000 Kč měsíčně, manželku také podporoval v jejím podnikání. Manželka věří, že za popsané situace je v nejlepším zájmu obou manželů jejich manželství zachovat a má za to, že se podaří obnovit manželské soužití. Manželka soudu navrhla, aby jí a manželovi soud uložil povinnost absolvovat první setkání s mediátorem, a to za účelem uzavření dohody o podmínkách, za kterých bude možné obnovit jejich soužití.

4. Po výzvě soudu, aby manžel upřesnil, od kdy přesně spolu manželé nežijí, z jakých konkrétních důvodů se rozešli a do jaké doby pokládal manžel svazek za spokojený a fungující; zdali tu existují okolnosti, za nichž by byl manžel ochoten svazek zachovat, a zdali spolu manželé intimně žijí, popř. od kdy nikoliv, zdali spolu manželé hospodaří, zdali a jak manžel manželce přispívá na obživu a zdali manželství aktuálně plní nějaké funkce, manžel uvedl, že s manželkou nežijí od března 2021, přičemž od té doby netvoří manželské ani rodinné společenství a intimně se nestýkají. Na obnovení manželského vztahu manžel nemá rozhodně žádného zájmu. Manžel považoval manželství za spokojené a fungující přibližně do roku 2013. Poté se začaly stále častěji objevovat neshody, vzájemná nedůvěra přerůstala ve stále častější hádky, provázené zásahy manželky do manželova soukromí. V roce 2020 se manžel seznámil se svou aktuální partnerkou, se kterou od března začal žít ve společné domácnosti (bytě). S aktuální partnerkou vede nejen společnou domácnost, ale taktéž s ní intimně žije. Z tohoto vztahu se , datum, narodila dcera, kterou manžel se svou aktuální partnerkou společně vychovává ve společné domácnosti v rodinném domě v , adresa, . Manžel dále uvedl, že manželé spolu nehospodaří a nevedou společnou domácnost, více jak tři roky spolu intimně nežijí. Manželovy do nedávné doby trvající finanční příspěvky na obživu manželky a její podnikání vyplývaly z jeho zákonné povinnosti ve smyslu § 697 o.z. Manžel se těmito příspěvky snažil zajistit zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň obou manželů, a to ve snaze předejít případnému sporu o výživné na nerozvedenou manželku. Z placení těchto příspěvků však nelze dovozovat jakýkoliv manželův zájem o obnovení manželského soužití. Trvalý příkaz k úhradě, resp. inkasní platby SIPO, které jsou ve prospěch manželky prováděny z běžného účtu manžela, nemůže manžel od července 2023 zrušit, neboť pro výkon trestu ztratil možnost fakticky se svým účtem disponovat. Manžel považuje za nepravdivé tvrzení, že by návrh na rozvod podal pod vlivem své současné partnerky či výkonu svého trestu. Manžel naopak podal návrh po důkladném uvážení. Manžel předložil manželce také návrh dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů mezi manžely a o úpravě bydlení pro dobu po rozvodu. Manželka však veškeré návrhy odmítla. Manžel má za to, že manželství má být rozvedeno v souladu s § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, nelze očekávat jeho obnovení, děti narozené v tomto manželství jsou již plně svéprávné a manželé spolu nežijí více jak 3 roky. S ohledem na výše uvedené má manžel návrh manželky na první setkání s mediátorem za nadbytečný a odmítá jej. Manželství dlouhodobě neplní žádné funkce a manžel tak není ochoten je dále zachovat.

5. Manželka byla soudem vyzvána, aby tvrdila a prokázala konkrétní závažné důvody k zachování manželství, aby doplnila datum ukončení soužití manželů ve společné domácnosti, aby doplnila, z jakých důvodů došlo k rozchodu manželů a zdali spolu manželé aktuálně intimně žijí. Dále byla manželka vyzvána, nechť uvede, z jakých důvodů nepovažuje manželství za rozvrácené a jaké funkce manželství aktuálně plní a nechť dále doplní, s jakým konkrétním zájmem manželky je rozvod v rozporu a jaké zvláštní okolnosti mají svědčit pro zachování manželství, popř. jaká konkrétní újma má manželce v případě rozvodu hrozit. Manželka v návaznosti na tuto výzvu uvedla, že manželé spolu ve společné domácnosti nežijí od března 2021. K rozchodu manželů došlo z toho důvodu, že manžel navázal mimomanželský intimní vztah s jinou ženou. Manželé spolu intimně nežijí taktéž od března 2021. Manželka uvedla, že manželství účastníků nepovažuje za rozvrácené; současný stav mající prvky rozvratu manželka považuje za napravitelný, a to v zájmu obou manželů. Dle manželky manželství plnilo a stále plní, i po odchodu manžela ze společné domácnosti, svou základní funkci vzájemné podpory manželů. Zachování manželství by mělo být i v zájmu manžela, a to s ohledem na jeho současnou, zejména psychicky mimořádně tíživou situaci, způsobenou pobytem ve vězení. Manželka konstatovala, že věří, že se manželství podaří obnovit a zachovat, a to s ohledem na dlouhou dobu trvání manželství, z něhož vzešly dvě již plně svéprávné dcery, na dlouhodobé mimořádné porozumění mezi manžely a také s ohledem na blízkost manželů a trvající vzájemnou podporu.

6. Při jednání konaném před soudem dne 14. 2. 2024 se manželka k návrhu manžela na rozvod připojila s tím, že důvod rozvratu manželství spatřuje primárně v novém partnerském vztahu manžela. Manželka požadovala, aby náklady řízení hradil manžel. Manžel naopak navrhnul, aby právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno žádnému z účastníků.

7. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

8. Bylo zjištěno, že manželé uzavřeli manželství dne , datum, před Obvodním národním výborem , adresa, . Oba manželé učinili při svém výslechu tuto skutečnost nespornou, stejně jako to, že z manželství se narodily dnes již zletilé a plně svéprávné dvě děti. U obou manželů se jedná o první manželství, jejich nejvyšší dosažené vzdělání je středoškolské.

9. Manžel při svém účastnickém výslechu uvedl, že z jeho pohledu je manželství rozvráceno již delší dobu. Manželé spolu již čtyři roky netvoří manželské společenství a nehospodaří spolu, ani se intimně nestýkají. Na přelomu let 2020 a 2021 se manžel odstěhoval ze společného bydliště za svou novou partnerkou, s níž má aktuálně nezletilou dceru. Manžel dále sdělil, že z jeho pohledu manželství nefungovalo již zhruba deset let před tím, než opustil společnou domácnost. V manželství docházelo k neshodám a stále častějším hádkám, které vedly až v jeho trvalý rozkol. Došlo k odluce manželů, manželé si přestali rozumět. Manžel uvedl, že jeho situace je nyní těžší s ohledem na jeho aktuální výkon trestu odnětí svobody. S tímto případem, kvůli kterému skončil ve výkonu trestu odnětí svobody, měl manžel problémy již dříve, což mělo negativní dopad i na situaci v manželství.

10. Na dotaz soudu ohledně identifikace hlavního důvodu rozvratu manželství manžel uvedl, že hlavním důvodem rozvratu manželství nebyla jen jeho mimomanželská známost. Již dříve se dle slov manžela objevily v manželství neshody, které jsou dle jeho názoru neslučitelné se společným soužitím. Oba manželé mají jiné myšlení, jiný přístup k životu. Manžel dále uvedl, že nechce nikoho zatěžovat svým pobytem ve vězení.

11. Manželka při svém účastnickém výslechu uvedla, že manželství pokládala za spokojené a funkční až zhruba do března roku 2021, kdy se manžel odstěhoval ze společné domácnosti za novou partnerkou. Důvod rozvratu manželství spatřuje manželka zejména v tom, že si manžel našel novou přítelkyni, s níž udržuje vztahu od roku 2020 a v březnu 2021 se k ní odstěhoval. Manželka dále sdělila, že před manželovým odchodem ze společné domácnosti účastníci rekonstruovali dům. Manželka tedy neměla pocit, že manželství nefunguje, a to až do okamžiku, kdy manžel opustil společnou domácnost. K dotazu soudu manželka uvedla, že s manželem byli přes 30 let, podporovali se spolu. Manželka tedy neměla za to, že manželství nefunguje, a to až okamžiku manželova odchodu ze společné domácnosti.

12. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z výše uvedených a popsaných důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Pokud soud provedl jiné, než výše popsané důkazy, nezjistil z nich skutečnosti pro tuto věc stěžejní.

13. Po zohlednění provedených důkazů učinil soud níže popsaný závěr o skutkovém stavu a navazující právní zhodnocení věci:

14. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 10. 1. 1986. Z manželství se narodily dvě dnes již zletilé a plně svéprávné děti. Jako hlavní důvod rozvratu manželství manželé konstatovali intimní svazek manžela s jeho aktuální partnerkou, který trvá od roku 2020, přičemž v březnu 2021 se manžel za svou novou partnerkou odstěhoval a následně spolu počali dítě. Manželka uváděla, že manželství pokládala za funkční až do okamžiku manželova odchodu ze společné domácnosti, manžel měl oproti tomu za to, že manželství nefungovalo bez problémů již zhruba v období 10 let před tím, než se odstěhoval ze společné domácnosti. Dle manžela docházelo mezi manžely k neshodám, které byly neslučitelné s dalším pokračováním manželského vztahu. Ukončení faktického i intimního soužití mezi účastníky časově zcela koresponduje s okamžikem, kdy se manžel odstěhoval ze společné domácnosti za svou novou partnerkou, se kterou udržoval poměr již od roku 2020 (k manželovu odchodu ze společné domácnosti došlo v březnu 2021). Soud má tedy za to, že finální rozvrat v manželství účastníků nastal právě v důsledku mimomanželského vztahu manžela. Až do doby, kdy se manžel odstěhoval ze společné domácnosti za svou novou partnerkou, manželství účastníků očividně nevykazovalo takové problémy, které by vyústily až v jeho finální rozkol a v podání návrhu na jeho rozvod.

15. Majetkové poměry manželů ke dni realizace ústního jednání v této věci vzájemnou dohodou o vypořádání majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství upraveny nebyly. Rozvodový návrh manžela byl podán 1. 8. 2023. Manželka se k návrhu připojila při jednání dne 14. 2. 2024.

16. Dle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

17. Dle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

18. Podle § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zjišťuje soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny.

19. Dle § 757 odst. 1 a 2 o. z. připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu.

20. V posuzovaném případě soud vyšel zejména z účastnických výslechů manželů, o jejichž pravdivosti soud neměl zásadních důvodů pochybovat. Manžel měl za to, že důvodů rozvratu manželství bylo více: v manželství se objevily neshody, vedoucí v jeho rozkol spočívající v odluce a vzájemné ztrátě porozumění, načež si manžel našel novou partnerku. Manželka považovala manželství za funkční až do okamžiku opuštění společné domácnosti ze strany manžela. Manželé se však shodli, že k finálnímu rozvratu jejich manželství došlo poté, co si manžel v roce 2020 nalezl novou partnerku, k níž se následně v březnu 2021 odstěhoval.

21. Soud pokládá v zásadě shodná tvrzení manželů za pravdivá a uzavírá, že má za prokázané, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Účastníci spolu jako manželé ve smyslu § 758 o. z. nežijí, jelikož netvoří manželské společenství již od března 2021, kdy se manžel odstěhoval ze společné domácnosti ke své současné partnerce. Tvrzení o společném záměru manželů dosáhnout rozvodu manželství pokládá soud za pravdivá, neboť manžel na podaném návrhu od počátku řízení trval a manželka se k tomuto návrhu nakonec připojila. Žádný z manželů netvrdil důvody, pro něž by mělo manželství účastníků zůstat zachováno a obě společné děti manželů jsou již zletilé a plně svéprávné. V daném případě má tedy zdejší soud za to, že podmínky stanovené v ust. § 755 o. z. byly splněny. Jelikož byly splněny i všechny podmínky ust. § 757 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, soud žalobě podle ust. § 755 ve spojení s ust. § 757 občanského zákoníku vyhověl. Příčiny rozvratu manželství účastníků jsou pak konstatovány výše a byly zjištěny provedenými účastnickými výslechy. Soud má v tomto ohledu za zjištěné, že primárním důvodem finálního rozkolu manželského soužití účastníků řízení byla skutečnost, že si manžel v roce 2020 našel novou partnerku, ke které se následně v březnu 2021 odstěhoval a má s ní nezletilé dítě. V manželství účastníků sice očividně docházelo k neshodám (jak tomu občasně bývá zpravidla ve všech manželských svazcích), avšak hlavním a primárním důvodem finálního rozkolu mezi manžely je dle názoru soudu manželova mimomanželská známost – v důsledku toho, že si manžel v roce 2020 našel novou partnerku, došlo v březnu 2021 k definitivnímu rozchodu manželů a k ukončení jejich intimního i dalšího soužití a následně i k podání návrhu na rozvod z manželovy strany.

22. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 23 věty druhé zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto ustanovení platí, že bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.

23. Zdejší soud přitom v tomto řízení zjistil okolnosti, které postup dle věty druhé odkazovaného zákonného ustanovení umožňují. Soud při svém rozhodování posuzuje okolnosti případu, zejména pak zjištěné příčiny rozvratu manželství (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. ÚS 3660/2010) a poměry účastníků (majetkové a výdělkové poměry, sociální situace jejich a nezletilých dětí, atd.) Ty ovšem soud nezjišťuje vždy. Navrhli-li účastníci takzvaný nesporný rozvod ve smyslu ustanovení § 757 o. z. a splní-li podmínky tam vymezené, soud se těmito okolnostmi nezabývá a manželství bez dalšího rozvede. Nemůže tedy přiznat náhradu nákladů s odůvodněním týkajícím se okolností případu, tím spíše, pokud manželé mohou podat návrh společný (§ 384 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních). Pokud však proběhlo klasické rozvodové řízení podle ustanovení § 755 odst. 1 o. z. nebo šlo o tzv. sankční (ztížený) rozvod, soud v jeho rámci příčiny rozvratu manželství zjišťovat musí (§ 756 o.z.). Jestliže z těchto zjištění vyplyne, že podíl jednoho z účastníků na rozvratu je výrazně vyšší, měl by druhému z nich náhradu nákladů řízení přiznat. Přitom není rozhodující, kdo návrh na rozvod podával.

24. Soud má s ohledem na výše uvedené za to, že v daném řízení jsou dány okolnosti, které odůvodňují přiznání práva na náhradu nákladů řízení jednomu z účastníků, tedy postup aprobovaný v § 23 větě druhé zákona o zvláštních řízeních soudních. Soud má za prokázané, že nejzásadnější (a oběma účastníky shodně potvrzenou) příčinou definitivního rozvratu manželství byl mimomanželský partnerský vztah manžela, který byl započat v roce 2020 a v březnu 2021 vyústil v manželův odchod ze společné domácnosti. Dle názoru soudu to byl tedy převážně manžel, který definitivní rozvrat manželství způsobil, a to z důvodu existence nového intimního vztahu, z něhož se ještě za trvání manželství narodil potomek. O rozvod manželství manžel dle názoru soudu v tomto případě usiloval především s ohledem na tento jeho mimomanželský vztah.

25. S ohledem na výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že manžel je povinen nahradit manželce soudní výlohy ve smyslu § 23 věta druhá zákona o zvláštních řízeních soudních, neboť hlavní příčinou definitivního rozvratu manželství, která byla v řízení zjištěna, byl nový partnerský vztah manžela. Soud přiznal manželce nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 712 Kč, která sestává z celkem 4 mimosmluvních odměn za celkem 4 úkony právní služby (přijetí a příprava zastoupení, písemné podání ze dne 5. 10. 2023, písemné podání ze dne 23. 10. 2023 a účast na jednání dne 12. 2. 2024) ve smyslu § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen „a.t.“). Hodnota jednoho úkonu právní služby je v tomto případě vyjádřena, ve smyslu § 7 odst. 1 a.t., částkou ve výši 1 500 Kč. Vycházeno bylo z tarifní hodnoty 10 000 Kč ve smyslu § 9 odst. 1 a. t. (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. I. ÚS 1573/22). Dále soud straně manželky přiznal nárok na čtyři paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a DPH z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč.

26. Lhůtu ke splnění povinnosti dle výroku II. tohoto rozhodnutí soud manželovi stanovil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce tří měsíců od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, a dále s ohledem na jeho aktuální výkon pětiletého trestu odnětí svobody trvající od 26. 8. 2023, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro manžela velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry manželky, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro manželku lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení tříměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 zákona o zvláštních řízeních soudních).