28 C 212/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalované o zaplacení 251 276 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 153 266 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 050 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9% ročně a se zákonným úrokem z prodlení z částky 147 216 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9% ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

III. Žaloba se zamítá co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 98 010 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 49 005 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5% ročně a se zákonným úrokem z prodlení z částky 49 005 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9% ročně.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 30 439,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení celkové částky ve výši 251 276 Kč s příslušenstvím, a to z titulu třech různých tvrzených dohod o spolupráci, které žalobkyně měla sjednat se žalovanou společností, a z nichž měly žalobkyni dle jejího tvrzení plynout paušální měsíční finanční odměny. Žalobkyně se jako osoba samostatně výdělečně činná živí poskytováním auditorských a účetnických služeb a služeb ekonomického poradenství – takovéto služby pak měla žalobkyně žalované poskytovat i v návaznosti na předmětné dohody o spolupráci.

2. Žalobkyně v podané žalobě ze dne [datum] tvrdila, že dne [datum] uzavřela se žalovanou jakožto zadavatelem nejprve Rámcovou smlouvu, na jejímž základě žalobkyně vykonávala pro žalovanou činnosti v oblasti auditu pracovněprávní dokumentace zaměstnanců klientů žalované, jak bylo sjednáno v odst. 1.2 a 1.3 Rámcové smlouvy. Žalovaná se zavázala žalobkyni platit odměnu. Žalobkyně dle jejího tvrzení se žalovanou dne [datum] uzavřela Dodatek [číslo] ke zmiňované Rámcové smlouvě, na jehož základě se zavázala zpracovávat pro žalovanou„ obecné daňové poradenství“ v rozsahu 10 hodin měsíčně, přičemž rozsah práce mohl v případě souhlasu obou stran překročit uvedený počet hodin. Žalovaná se zavázala za tuto činnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč měsíčně s tím, že v případě překročení uvedeného rozsahu práce měla být odměna žalobkyně řešena individuálně. Výše další odměny pak měla být mezi smluvními stranami sjednána na základě emailové komunikace mezi žalovanou a žalobkyní ze dne [datum], a to tak, že žalované mělo náležet 135 Kč za jednoho auditně zpracovaného zaměstnance. Žalobkyně konstatovala, že žalovaná jí v rámci této emailové dohody garantovala práci alespoň v rozsahu 300 zaměstnanců k auditu měsíčně, a tedy taktéž minimální paušální měsíční odměnu ve výši 40 500 Kč (135 Kč x 300 garantovaných zaměstnanců) s DPH. Rámcová smlouva byla dle odst. 5.3 uzavřena na dobu neurčitou. Dne [datum] pak byla dle žalobkyně mezi stranami sporu uzavřena ještě Smlouva o spolupráci. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytovala žalované další činnosti (navíc k činnostem dle Rámcové smlouvy a Dodatku [číslo]), a to v oblasti podnikových financí žalované a jejích sesterských společností, jak bylo sjednáno v čl. II. Smlouvy o spolupráci. Naproti tomu žalovaná se v čl. V. Smlouvy o spolupráci zavázala platit žalobkyni odměnu ve výši 25 000 Kč + DPH měsíčně. Smlouva o spolupráci byla dle čl. VI. uzavřena na dobu neurčitou a měsíční odměna ve výši 25 000 Kč + DPH byla dle názoru žalující strany sjednána jako odměna paušální.

3. Žalobkyně tedy na základě výše uvedeného shrnula, že pro žalovanou vykonávala následující činnosti: audit pracovněprávní dokumentace ve smyslu Rámcové smlouvy za paušální odměnu 40 500 Kč + DPH měsíčně; obecné daňové poradenství dle Dodatku [číslo] Rámcové smlouvy za paušální odměnu 5 000 Kč + DPH měsíčně; a činnosti v oblasti podnikových financí ve smyslu Smlouvy o spolupráci za paušální odměnu 25 000 Kč + DPH měsíčně.

4. Co se týká Rámcové smlouvy s Dodatkem [číslo] žalobkyně uvedla, že vzájemný smluvní vztah probíhal bez problémů až do dubna 2018 – do této doby žalobkyně vykonávala pro žalovanou dané služby a žalovaná jí za to platila sjednané odměny. Rámcová smlouva byla vypovězena listinou datovanou [datum], která byla žalobkyni doručena následujícího dne. Žalobkyně doplnila, že s ohledem na čl. 5 Rámcové smlouvy, kde byla sjednána výpovědní doba v trvání tři měsíců od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena protistraně, skončila účinnost Rámcové smlouvy ke dni [datum]. [jméno] žalovaná ve výpovědi délku výpovědní doby uvedla a žalobkyně z toho dovozuje, že s výpovědní dobou počítala.

5. Vzhledem k tomu, že účinnost Rámcové smlouvy (včetně Dodatku [číslo]) byla ukončena až uplynutím výpovědní doby, náležely žalobkyni dle jejího názoru také sjednané odměny i za tuto výpovědní dobu, a to z důvodu, že tyto odměny byly sjednány jako měsíční paušální (jedná se o odměnu ve výši 49 005 Kč měsíčně a odměnu dle Dodatku [číslo] ve výši 6 050 Kč měsíčně). Žalovaná z uvedených odměn uhradila pouze odměny dle Dodatku [číslo] za měsíc květen 2018 a červen 2018. Úhradu zbylých odměn, tj. odměn dle Rámcové smlouvy a emailu ze dne [datum] a taktéž zbylou odměnu dle Dodatku [číslo] za měsíc červenec 2018, žalovaná neuhradila. Žalobkyně u žalované tyto odměny uplatnila fakturami [číslo] 2018, [číslo] 2018 a [číslo] 2018. Žalobkyně uzavřela, že žalovaná dluží žalobkyni na neuhrazených odměnách z titulu Rámcové smlouvy, emailu ze dne [datum] a Dodatku [číslo] celkovou částku 104 060 Kč.

6. Ohledně Smlouvy o spolupráci ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že měsíční paušální odměnu ve výši 25 000 Kč přestala žalovaná žalobkyni bez uvedení důvodu platit již v únoru 2018. I tato smlouva byla následně ze strany žalované vypovězena listinou ze dne [datum], která byla žalobkyni doručena následujícího dne. Účinnost Smlouvy o spolupráci tedy byla ukončena ke dni [datum], a to s ohledem na čl. VII odst. 2 Smlouvy o spolupráci, kde byla sjednána výpovědní doba v trvání dvou měsíců ode dne doručení výpovědi protistraně. Také v této výpovědi žalovaná výpovědní dobu uvedla a počítala s ní. Žalobkyni tedy náleží nejen sjednaná paušální odměna (její poměrná část) za období výpovědní doby (tj. za období od [datum] do [datum]; ve výši 21 666 Kč s DPH), ale i odměna za celé měsíce únor, duben a květen 2018 (tj. 4 x 25 000 Kč s DPH). Celkem žalovaná žalobkyni dle jejího tvrzení z titulu Smlouvy o spolupráci dluží částku 147 216 Kč. Taktéž tato odměna byla u žalované uplatněna fakturou [číslo] 2018, avšak žalovaná na ni neuhradila ničeho.

7. Žalobkyně je přesvědčena, že její nárok na veškeré uvedené odměny je oprávněný, neboť odměny byly sjednány jako paušální a náležely jí tedy i po výpovědní dobu obou smluv (v případě Smlouvy o spolupráci i za předchozí období). Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě dlužných odměn, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum], avšak žalovaná úhradu dluhu odmítla. Z dlužných částek požaduje žalobkyně také úroky z prodlení.

8. Žalovaná se po vydání elektronického platebního rozkazu a jeho zrušení z důvodu podaného odporu ve věci vyjádřila tak, že se žalobkyní skutečně uzavřela Rámcovou smlouvu ze dne [datum] včetně Dodatku [číslo] ze dne [datum]. Na základě těchto ujednání se žalobkyně zavázala zpracovávat pro žalovanou„ obecné daňové poradenství“ v rozsahu 10 hodin měsíčně, přičemž rozsah práce mohl v případě souhlasu obou stran překročit uvedený počet hodin. Žalovaná se zavázala za tuto činnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč měsíčně s DPH s tím, že v případě překročení uvedeného rozsahu práce měla být odměna žalobkyně řešena individuálně. Tato odměna byla dle názoru žalované sjednána jako výkonnostní. Žalovaná potvrdila také uzavření Smlouvy o spolupráci, na jejímž základě žalobkyně poskytovala žalované další činnosti v oblasti podnikových financí. Naproti tomu žalovaná se ve Smlouvě o spolupráci zavázala platit žalobkyni dle čl. V. peněžitou odměnu ve výši 25 000 Kč + DPH měsíčně.

9. Žalovaná nesporovala ani skutečnosti ohledně výpovědi Rámcově smlouvy a Dodatku s tím, že vzájemná spolupráce trvala až do dubna 2018. Argumentovala tím, že Rámcová smlouva byla vypovězena z důvodu dlouhodobě nekvalitní a nedostatečné práce žalobkyně, na kterou byla žalobkyně několikrát upozorňována. V červenci 2018 žalovaná žádné úkony ve smyslu Dodatku k Rámcové smlouvě nevygenerovala a nárok na odměnu ve výši 5 000 Kč měsíčně s DPH jí tedy nevznikl. Odměna byla totiž vázána na řádné a úspěšné provedení činnosti dle Rámcové smlouvy. Žalovaná taktéž uváděla, že z titulu Rámcové smlouvy nemůže žalobkyně za žalovanou evidovat jakoukoliv pohledávku, jelikož Rámcová smlouva nezakládá žádný závazkový vztah – ten mohl případně vzniknout až v návaznosti na uzavření konkrétních realizačních smluv, které by z Rámcové smlouvy vycházely.

10. Podobná je dle žalované také situace týkající se Smlouvy o spolupráci. Žalobkyně vykonávala činnost ve smyslu této smlouvy do února 2018, následně již nikoliv. V období do února 2018 byla žalobkyní činnost ve smyslu Smlouvy o spolupráci vykonávána nekvalitně a i na tyto nedostatky byla žalobkyně upozorňována. Dne [datum] pak došlo k vypovězení této smlouvy (z tvrzených důvodů nekvalitní práce žalobkyně). S ohledem na tyto skutečnosti a na čl. III. odst. 7 Smlouvy o spolupráci („ Partner je povinen zaplatit poskytovateli odměnu za služby v souladu s touto Smlouvou o spolupráci za předpokladu, že poskytovatel řádně poskytl služby v souladu s touto Smlouvou o spolupráci.“) žalobkyni nárok na sjednanou odměnu ve výši 25 000 Kč měsíčně + DPH nevznikl. Žalobkyně navíc v průběhu výpovědní doby ani před tím žádné činnosti dle Smlouvy o spolupráci nevykonávala.

11. Žalovaná tedy trvala na tom, že žalobkyně pro ni během výpovědní doby nevykonávala žádnou činnost ve smyslu Rámcové smlouvy včetně Dodatku ani ve smyslu Smlouvy o spolupráci. Činnosti ve smyslu Smlouvy o spolupráci pak žalobkyně žalované poskytovala pouze do února 2018.

12. Ohledně odměny, která měla být mezi stranami sporu sjednána v emailové komunikaci ze [datum], žalovaná uvedla, že výše odměny ve smyslu Rámcové smlouvy měla být určena výhradně písemným číslovaným dodatkem k Rámcové smlouvě, což email nesplňuje. Pracovník žalované, který email zasílal, pak nebyl za žalovanou oprávněn uzavřít dohodu se žalobkyní, neboť v předmětné době nebyl jednatelem žalované. Odměna auditora ve smyslu mailové komunikace byla navíc odvislá od množství vykonané činnosti – bylo výhradně na auditorovi, kolik pracovněprávních auditů v každém měsíci zpracuje. Paušálně bylo stanoveno pouze měsíční množství činnosti, nikoliv měsíční odměna.

13. Žalobkyně ve své písemné replice popřela, že by byla činnost dle jednotlivých smluv z její strany vykonávána dlouhodobě nekvalitně, a že mělo jít v tomto směru o důvod výpovědí smluv. Veškeré poznatky, které byly vůči žalobkyni vznášeny, se týkaly spíše dodatečných pokynů ohledně úprav auditů, nikoliv výtek k činnosti žalobkyně. Výpovědi pak žádnou zmínku o jakémkoli nekvalitním přístupu žalobkyně k činnosti neobsahovaly. V případě, že by žalovaná považovala činnost žalobkyně za dlouhodobě nekvalitní, mohla využít institutu odstoupení od těchto smluv. V případě Smlouvy o spolupráci byla možnost odstoupení od smlouvy výslovně sjednána v ust. čl. VII odst.

3. Žalobkyně setrvala na tom, že odměny dle Rámcové smlouvy, Dodatku [číslo] Smlouvy o spolupráci byly sjednány jako paušální a náležely jí i v průběhu výpovědní doby bez ohledu na to, zda jí žalovaná práci zadávala či nikoliv. Žalobkyně byla připravena práci vykonat, jako tomu bylo v předcházejících obdobích a skutečnost, že jí žalovaná práci nezadala, na jejím nároku ničeho nemění. Neuhrazené odměny žalobkyně oprávněně očekávala, avšak nebyly jí poskytnuty z důvodů na straně žalované. Skutečnost, že žalovaná nezadávala žalobkyni po většinu výpovědní doby práci, nemůže mít vliv na nárok na odměnu. Odměny, respektive množství práce, bylo sjednáno paušálně, a žalované tak byla výše měsíční výše odměny zaručena.

14. K části nároku, který se opírá o emailovou komunikaci, žalobkyně konstatovala, že pokud jí žalovaná garantovala přísun určitého množství práce, garantovala tím i odpovídající odměnu, a to i v případě, že dané množství práce žalobkyni nezadá. Garantovaný objem práce však žalobkyni zadán nebyl a ona tak nemohla z důvodů na straně žalované daný objem práce vykonat. Proto žádá vyplacení odměny ve výši odpovídající minimálnímu garantovanému přísunu práce. Žalobkyně odkázala také na ust. § 582 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a uvedla, že za situace, kdy bylo na základě emailové dohody plněno, nemůže žalovaná namítat nedostatek formy dané emailové úmluvy. Osoba, která korespondenci za žalovanou zasílala, pak v předmětné době v žalované společnosti působila jako výkonný ředitel, a byla tedy oprávněna danou dohodu se žalobkyní sjednat.

15. Obě strany sporu byly následně během ústního jednání konaného dne [datum] poučeny ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalovaná měla doplnit skutečnosti a důkazy ohledně tvrzené nekvalitní činnosti žalobkyně v období února 2018 až dubna 2018 a ohledně toho, čím se měla tvrzená nekvalita činností žalobkyně projevovat a jakým způsobem měla být žalobkyni vytýkána. V tomto ohledu byla žalovaná k doložení důkazů poučena znovu na jednání konaném dne [datum] (na tomto jednání byla taktéž provedena koncentrace řízení) s tím, aby specifikovala, v čem mělo být nekvalitní plnění žalované vycházející ze Smlouvy o spolupráci. Žalobkyně pak byla vyzvána k doplnění ve smyslu toho, z čeho vyvozuje charakter odměn jako paušálních a na čem staví své tvrzení o tom, že odměny jí měly náležet bez toho, aby jí žalovaná zadávala práci. Dále byla žalobkyně vyzvána k doplnění v tom směru, aby bylo doloženo, že se strany sporu řídily ujednáním obsaženým v emailové komunikaci ze dne [datum]. Žalovaná měla oproti tomu doložit, že žalobkyni práci ve smyslu této mailové komunikace zadala (nabídla) i v období května a června 2018.

16. V rámci doplnění ze dne [datum] žalobkyně předně konstatovala, že paušálnost odměny stanovené ve Smlouvě o spolupráci dovozuje předně ze zavedené praxe stran (žalobkyně na základě této smlouvy pravidelně fakturovala odměnu 25 000 Kč měsíčně a žalovaná jí tuto částku pravidelně vyplácela, aniž by byl mezi stranami sporu řešen skutečný objem vykonaných činností). Odměna byla stanovena paušálně a bez ohledu na rozsah vykonané práce a jako taková náleží žalobkyni i za výpovědní dobu. Pokud žalovaná práci žalobkyni nezadala, jedná se o porušení čl. III. odst. 6 a čl. IV. odst. 2 Smlouvy o spolupráci, které nepředstavuje důvod pro nevyplacení odměny, neboť žalobkyně na smlouvu až do února 2018 řádně plnila a byla na ni připravena plnit i nadále. Paušálnost odměny ujednané v Dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě žalobkyně taktéž odvozuje ze zavedené praxe stran. Žalovaná bez dalšího hradila tuto odměnu až do června 2018, aniž by řešila objem vykonané práce, a fakticky uznala, že odměna z Dodatku žalobkyni náleží. Žalobkyně splnila svůj závazek z Dodatku [číslo] Rámcové smlouvy, rezervovala si čas 10 hodin, avšak žalovaná tuto kapacitu nevyužila a nesplnila svoje závazky. Co se týká odměny sjednané v emailové komunikaci ze dne [datum], žalobkyně se vyjádřila obdobně. Žalovaná jí měla poskytnout předpokládaný rozsah práce, což neučinila. Email pak byl pro obě strany závazný, žalobkyně pravidelně vykonávala předmětné audity a žalovaná jí tuto práci proplácela podle toho, kolik subjektů měsíčně žalobkyně auditovala. Žalobkyně také dodala, že dle jejího názoru byl vztah žalobkyně a žalované zastřeným pracovněprávním poměrem.

17. Žalovaná v písemném podání ze dne [datum] doložila zejména rozsáhlou emailovou komunikaci z dotčeného období, která měla poukazovat na nekvalitní práci žalobkyně a na to, jakým způsobem jí byly v tomto ohledu sdělovány výhrady a výtky. Komunikace se týká výhradně pracovněprávních auditů. Žalovaná v podání konstatovala, že žalobkyně vykonávala všechny audity na základě Smlouvy o spolupráci ze dne [datum] – tato smlouva pak měla být realizační smlouvou k Rámcové smlouvě ze dne [datum]. Žalovaná zopakovala, že z Rámcové smlouvy ze dne [datum] nelze dovozovat žádné závazky žalované hradit žalobkyni jakékoliv odměny, jelikož tato smlouva toliko vymezovala rámec spolupráce mezi stranami sporu. Snahu žalobkyně na úplatnost Rámcové smlouvy simultánně se Smlouvou o spolupráci tak žalovaná pokládá za rozpornou se zamýšlenou vůlí stran a s dobrými mravy. Jedinou nárokovatelnou odměnou je ta ze Smlouvy o spolupráci, ale na tuto odměnu žalobkyně nárok nemá, neboť v daném období svou činnost na základě této smlouvy nevykonávala kvalitně nebo jí nevykonávala vůbec. Žalovaná v podání ze dne [datum] dále uvedla, že Smlouvu o spolupráci ze dne [datum] pokládá v zásadě za dodatek k Rámcové smlouvě ze dne [datum], kterým byly aktualizovány a nahrazeny podmínky sjednané původně v Rámcové smlouvě. Smlouva o spolupráci také stanovuje výši odměny sjednané v Rámcové smlouvě. Žalovaná shrnula, že Rámcová smlouva a Smlouva o spolupráci nepředstavují dvě samostatné smlouvy. Žalovaná také doplnila, že bylo v jejích kapacitách poskytnout žalobkyni rámec 300 auditovatených subjektů i v období května a června 2018, avšak žalovaná tuto možnost nevyužila a činnost nevykonala. K tomuto tvrzení doložila žalovaná čestné prohlášení jednatele a přehledovou tabulku auditovatelných zaměstnanců z daného období. Dne [datum] žalovaná písemně dodávala zejména to, že mezi ní a žalobkyni se nejednalo o kvazipracovněprávní vztah, a to již jen z toho důvodu, že žalobkyně je fyzickou osobou podnikající a jako taková také uzavírala veškeré předmětné smlouvy. Žalovaná také setrvala na své již uvedené argumentaci. Dne [datum] pak žalovaná k výzvě soudu písemně uvedla, že žalobkyně vykonávala činnost ze Smlouvy o spolupráci pouze do prosince 2017 a následně již na základě této smlouvy žádnou činnost nevykonávala, pročež jí za následné období do konce výpovědní doby ze Smlouvy o spolupráci nemůže náležet sjednaná odměna ve výši 25 000 Kč měsíčně. Ve výpovědní době pak žalobkyně nevykonávala ani žádnou činnost ve smyslu Rámcové smlouvy a jejího dodatku [číslo] ve smyslu emailu ze dne [datum]. Ohledně pracovněprávních auditů žalovaná dodala, že žalobkyně byla schopna garantovaný měsíční počet subjektů poskytnout i za období května a června 2018, ale bylo již zcela na žalobkyni, aby si možnost provedení auditů zajistila sama a byla v tomto směru aktivní. Žalobkyně však se žalobkyní nijak nekomunikovala a sama si nezajistila provedení žádného z auditů.

18. Dne [datum] žalobkyně písemně sdělila, že pracovněprávní audity nebyly vykonávány na základě Smlouvy o spolupráci, ale na základě Rámcové smlouvy a emailu ze dne [datum]. Žalobkyně také konstatovala, že dle jejího názoru byly Rámcová smlouva a Smlouva o spolupráci dvěma samostatnými a na sobě nezávislými smlouvami. Dodala, že emailová komunikace, kterou má být dokládána tvrzená nekvalita v činnostech žalobkyně, se týká výhradně pracovněprávních auditů vykonávaných na základě Rámcové smlouvy a emailu ze dne [datum]. Nejedná se navíc o žádné výtky týkající se tvrzeného porušování smluv, ale především o vyjasňování obsahu protokolů o auditech. Dne [datum] žalobkyně písemně zopakovala, že žalovaná žalobkyni nezadala v předmětném období žádnou práci ve smyslu Smlouvy o spolupráci, jak tomu mělo být, a že toto porušení povinností žalované nemůže znegovat nárok žalobkyně na proplacení odměny. Žalobkyně také dodala, že žalovaná sice tvrdila, že i v období května a června 2018 byla schopna zajistit žalobkyni garantovaný přísun auditů, ale již neprokázala, že by tento garantovaný přísun auditů žalobkyni skutečně poskytla. Žalobkyně byla připravena audity vykonat a žalovaná jí k tomu měla vytvořit podmínky.

19. Předmětem sporu mezi účastníky řízení tedy byly skutečnosti týkající se toho, zda lze předmětné sjednané odměny posoudit jakožto paušální, zda na ně měla žalobkyně nárok i za předmětná období včetně výpovědní doby, a dále taktéž tvrzení žalované, že činnost žalobkyně z inkriminovaných smluv byla nekvalitní a nedostatečná (čímž žalovaná částečně odůvodňovala, že žalobkyně nemá mít na sjednané odměny nárok). [příjmení] bylo také to, na základě jakých smluv byly jednotlivé činnosti žalobkyně vykonávány a zda se jednalo o smlouvy samostatné.

20. Během ústních jednání, která byla v této věci realizována, byly provedeny následující listinné důkazy: rámcová smlouva ze dne [datum]; dodatek [číslo] k uvedené rámcové smlouvě; emailová komunikace ze dnů [datum] – [datum] včetně e-mailu [jméno] [příjmení] adresovaného žalobkyni ze dne [datum]; smlouva o spolupráci ze dne [datum]; výpověď rámcové smlouvy ze dne [datum]; výpověď smlouvy o spolupráci datovaná téhož dne; zálohové faktury [číslo] 2018, 401 2018, 801 2018, 901 2018; předžalobní výzva k úhradě dlužné odměny ze dne [datum] včetně dodejky; faktura 19/ 2017; potvrzení o zaplacení ze dne [datum]; faktura 20/ 2017; potvrzení o zaplacení dne [datum]; faktura 21/ 2017; potvrzení o zaplacení dne [datum]; faktura 1/ 2018; potvrzení o zaplacení dne [datum]; faktura 2/ 2018; potvrzení o zaplacení dne [datum]; tabulka, výpočet odměny 09, 10, 11/ 2017 (vztahující se k fakturám 19/ 2017, 20/ 2017, 21/ 2017); faktura 3/ 2018; potvrzení o zaplacení [datum]; faktura 4/ 2018; potvrzení o zaplacení [datum]; faktura 6/ 2018; potvrzení o zaplacení dne [datum]; email ze dne [datum]; email ze dne [datum]; zálohová faktura [číslo] 2018 (Z3); faktura 11/ 2018; potvrzení o zaplacení dne [datum]; zálohová faktura 601 2018; faktura 13/ 2018; potvrzení o zaplacení dne [datum]; předávací protokol notebook ze dne [datum]; předávací protokol klíč od budovy a vstupní kód ze dne [datum]; výňatek z webové stránky [webová adresa].

21. Všechny listinné důkazy pak zdejší soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s ust. § 132 o.s.ř., přičemž vycházel z důkazů označených a přiložených v soudním spise. Veškeré provedené listinné důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska skutkového, časového i obsahového. V řízení dále nevyplynula najevo žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů, ostatně nic takového v řízení ani nebylo tvrzeno. Soud tedy veškeré důkazy hodnotil v jejich vzájemné souvislosti jako věrohodné a pravé.

22. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázané následující rozhodné skutečnosti:

23. Strany sporu mezi sebou dne [datum] na dobu neurčitou sjednali Rámcovou smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně zpracovávat pro žalovanou audit pracovněprávní dokumentace. Auditem se rozuměla komplexní kontrola pracovněprávní dokumentace a identifikace skutečně vykonaných prací jednotlivými zaměstnanci, analýza skutečného využití pracovní doby, apod. V čl. 1 smlouvy jsou vymezeny činnosti, které měla žalobkyně v rámci auditů především vykonávat. V čl. 1 se žalovaná zavázala za řádné a úspěšné provedení činností dle Rámcové smlouvy úplatu. V čl. 1 se žalovaná zavázala platit žalobkyni odměnu, jejíž výše měla být upravena samostatným číslovaným dodatkem Rámcové smlouvy. Smluvní strany se dále zavázaly poskytovat si v rámci spolupráce adekvátní součinnost; žalobkyně pak měla na základě smlouvy postupovat z vlastní iniciativy a v souladu s pokyny žalované. Žalobkyně se také zavázala postupovat ve svých činnostech s odbornou péčí a odpovídala žalované za řádné plnění smlouvy. V čl. 5 si smluvní strany sjednaly, že Rámcovou smlouvu lze měnit pouze písemným ujednáním, podepsaným oběma smluvními stranami. Dle čl. 5 bylo smlouvu možno ukončit písemnou výpovědí s tím, že výpovědní lhůta činí tři měsíce a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (prokázáno Rámcovou smlouvou ze dne [datum]).

24. Dne [datum] byl mezi stranami sporu sjednán Dodatek [číslo] k rámcové smlouvě ze dne [datum], v němž je výslovně uvedeno, že se žalobkyně se žalovanou v rámci tohoto dodatku dohodly na doplnění citované Rámcové smlouvy ze dne [datum]. Žalobkyně se v dodatku zavázala zpracovávat pro klienty žalované obecné daňové poradenství v rozsahu 10 hodin měsíčně s tím, že rozsah práce mohl v případě souhlasu obou stran překročit uvedený počet hodin. V případě překročení uvedeného rozsahu práce měla být odměna žalobkyně řešena individuálně. Za tuto činnost se žalovaná zavázala platit žalobkyni odměnu ve výši 5 000 Kč měsíčně (prokázáno Dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě ze dne [datum]).

25. V rámci emailové komunikace si strany sporu dne [datum] sjednaly„ nový systém odměn“. Z emailu výkonného ředitele žalované vyplývá, že za situace, kdy žalobkyně není zaměstnancem žalované s pevnou pracovní dobou, její odměny se budou počínaje zářím 2017 počítat tak, že žalobkyni bude žalovaná garantovat přísun min. 300 zaměstnanců k pracovněprávnímu auditu v měsíci, přičemž pokud bude chtít auditor v daném měsíci chtít pracovat více nebo bude mít na práci nad rámec čas, může odpracovat více a tím pádem i více vydělat. Žalobkyně tak měla mít jistotu, že každý měsíc dostane od žalované určitý díl práce. Systém odměn byl dle emailu nastaven tak, že žalobkyně měla dostat zaplaceno podle toho, kolik auditů v měsíci vykonala. Pokud by 300 auditů nezpracovala, vydělala by méně, pokud by naproti tomu zpracovala více, než 300 auditů v měsíci, byla by jí vyplacena odměna vyšší. Odměna byla stanovena na 135 Kč za jeden auditovaný subjekt. V mailu je ohledně odměňovacího mechanismu dále uvedeno, že v „ v důsledku to znamená kombinaci zajištění jistoty a navýšení odměn oproti původně navrhovanému paušálu“, kde nebyla v počtu auditů stanovena žádná norma (prokázáno emailem [jméno] [příjmení], výkonného ředitele žalované, adresovaným žalobkyni, ze dne [datum]).

26. Ve dnech 22. – [datum] mezi stranami sporu probíhala i další emailová komunikace týkající se změny systému odměn za poskytování pracovněprávních auditů. Žalobkyně v rámci této komunikace jednak zasílala žalované fakturaci a přehledy odpracovaných auditů, jednak iniciovala jednání ohledně nového systému odměn za audity – tato odměna se totiž snížila ze zhruba 230 Kč za audit na vzpomínaných 135 Kč za audit (prokázáno emailovou komunikací z období 22. – [datum]).

27. Dne [datum] došlo mezi účastníky řízení k uzavření (nepojmenované) Smlouvy o spolupráci podle ust. § 1746 odst. 2 o. z., a to na dobu neurčitou počínaje dnem [datum]. V úvodních ustanoveních žalobkyně mj. deklaruje, že je fyzickou osobou podnikající. Na základě této smlouvy mělo dojít k obchodnímu spojení obou stran, žalobkyně měla poskytovat služby v oblasti podnikových financí podle požadavků a potřeb žalované. Tyto služby měly být poskytovány průběžně, plynule a osobně, přičemž se mělo jednat zejména o úkony poradenství v oblasti podnikových financí žalované a jejích sesterských společností, správa pohledávek a závazků a sledování finanční agendy, nákladů, výnosů nebo cash flow. Žalobkyně byla povinna vykonávat své činnosti řádně, včas a s veškerou odbornou péčí; na základě pokynů žalované, jinak v rozsahu potřebném pro zajištění řádného poskytování objednaných služeb. Žalovaná se zavázala poskytovat žalobkyni informace a součinnost k řádnému plnění předmětu smlouvy a pro řádné plnění závazků. Obě smluvní strany si ve smlouvě přislíbily vzájemnou spolupráci. Čl. III. odst. 7 Smlouvy o spolupráci stanovil, že„ Partner je povinen zaplatit poskytovateli odměnu za služby v souladu s touto Smlouvou o spolupráci za předpokladu, že poskytovatel řádně poskytl služby v souladu s touto Smlouvou o spolupráci.“ V čl. V. se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni za její činnost podle Smlouvy o spolupráci odměnu v dohodnuté výši 25 000 Kč za měsíc. Odměna byla splatná vždy k 25. dni v měsíci na základě vystavené faktury. V případě nesplnění podstatných náležitostí mohla žalovaná fakturu žalobkyni vrátit. Obě strany byly dle čl. VII. oprávněny smlouvu vypovědět ve dvouměsíční výpovědní lhůtě s počátkem běhu ode dne doručení výpovědi protistraně. V tomto článku je taktéž zakotvena možnost žalované odstoupit od smlouvy v případě porušení povinností žalobkyně vyplývajících ze smlouvy. V rámci závěrečných ujednání bylo dohodnuto, že Smlouvu o spolupráci lze měnit pouze číslovanými písemnými dodatky, podepsanými oběma smluvními stranami.

28. Dále má soud za prokázané, že žalobkyně pravidelně fakturovala žalované mj. služby označené jako„ daňové poradenství“ (viz faktury [číslo] 2018 a [číslo] 2018 za březen a duben 2018). Ve fakturách za březen a duben 2018 jsou za tyto služby účtovány částky 22 000 Kč, resp. 11 000 Kč. Na faktury za březen a duben 2018 navazují faktury [číslo] 2018 (zálohová) a [číslo] 2018 (obě za květen 2018); [číslo] 2018 (zálohová) a [číslo] 2018 (obě za červen 2018) a taktéž faktura [číslo] 2018 (za červenec 2018). V těchto fakturách žalobkyně vždy vyúčtovala odměnu ve výši 5 000 Kč + DPH ve výši 1 050 Kč, a to vždy„ na základě Dodatku k rámcové smlouvě ze dne [datum]“ (prokázáno popsanými fakturami). Faktury za květen a červen 2018 byly v částkách 6 050 Kč žalobkyni proplaceny ve dnech [datum] a [datum] (prokázáno výpisem z účtu žalobkyně – potvrzeními o zaplacení a emailem žalované ze dne [datum]). Faktura [číslo] 2018 (za červenec 2018) zůstala neproplacená (prokázáno emailem žalované ze dne [datum], v němž žalovaná uvádí, že tuto fakturu vrací jako neoprávněnou z důvodu, že žalobkyně v červenci 2018 negenerovala požadovanou činnost na základě Dodatku k Rámcové smlouvě).

29. Fakturami [číslo] 2017, 20/ 2017 a 21/ 2017 (za září – listopad 2017) a [číslo] 2018 a 2/ 2018 (za prosinec 2017 a leden 2018) žalobkyně mj. pravidelně fakturovala částku vždy ve výši 25 000 Kč z titulu„ ekonomického poradenství“. Z potvrzení o úhradách za příslušné měsíce pak vyplývá, že žalobkyni byla tato odměna ve výši 25 000 Kč vždy proplacena (viz potvrzení o zaplacení na účet žalobkyně za období listopadu 2017 – června 2018). Fakturou ze dne [datum], [číslo] 2018, pak žalobkyně vyúčtovala odměnu na základě smlouvy o spolupráci ze dne [datum] ve výši 4x 25 000 Kč za období od února do května 2018 a částku 21 666 Kč za období od 1. 6. do [datum]. Tato faktura byla ze strany žalované odmítnuta jako neoprávněná z důvodu, že žalobkyně v daném období negenerovala činnosti ze Smlouvy o spolupráci (prokázáno emailem žalované ze dne [datum]). Z emailové komunikace je patrno také to, že žalobkyně proplacení faktur [číslo] 2018 a [číslo] 2018 opakovaně urgovala v letních měsících roku 2018.

30. Fakturami [číslo] 2018, 6/ 2018 (za únor až duben 2018) a fakturami [číslo] 2017, 20/ 2017 a 21/ 2017 (za září – listopad 2017) a [číslo] 2018 a 2/ 2018 (za prosinec 2017 a leden 2018) žalobkyně kromě již uvedeného vyfakturovala také odměny„ za poradenství za personální audity“. Vyúčtované částky se každý měsíc liší a nikdy nejsou totožné. Až na jeden případ, kdy byla z tohoto titulu vyúčtována částka ve výši 31 459 Kč (za prosinec 2017), jsou tyto částky vždy vyšší, než 40 500 Kč (tj. než součin 300 zaměstnanců x 135 Kč). Výpočet výše odměn za audity za období září – listopadu 2017 je popsán také ve výpočtové tabulce. Taktéž veškeré tyto vyúčtované odměny za audity byly žalobkyni proplaceny (viz potvrzení o zaplacení na účet žalobkyně za období listopadu 2017 – června 2018).

31. Fakturami [číslo] 2018 (za květen 2018) a [číslo] 2018 (za červen 2018) žalobkyně vyúčtovala z titulu ceníku stanoveného v mailové komunikaci ze dne [datum] odměny ve výši vždy 40 500 Kč s DPH (celkem 49 005 Kč). Tyto faktury nebyly žalovanou proplaceny s tím, že ohledně odkazovaného mailového ceníku nebyl uzavřen žádný písemný dodatek Rámcové smlouvy ze dne [datum], nýbrž pouze ústní nebo mailová domluva (viz email žalované ze dne [datum]).

32. Rámcová smlouva ze dne [datum] i Smlouva o spolupráci ze dne [datum] byly následně písemně vypovězeny listinami ze dne [datum]. V obou listinách je odkazováno na ustanovení ohledně běhu výpovědní doby s tím, že dotčené smlouvy uplynutím výpovědních dob zanikají. Výpovědi byly sepsány bez udání jejich důvodů (prokázáno výpovědí Rámcové smlouvy ze dne [datum] a výpovědí Smlouvy o spolupráci ze dne [datum]). Žalobkyni byly obě výpovědi doručeny dne [datum].

33. Žalobkyně pak žalovanou k úhradě žalovaného nároku vyzvala v předžalobní výzvě ze dne [datum], která byla žalované doručena následujícího dne (prokázáno předžalobní výzvou bez dne [datum] s dodejkou).

34. Z ostatních provedených důkazů (předávací protokol notebook ze dne [datum]; předávací protokol klíč od budovy a vstupní kód ze dne [datum]; výňatek z webové stránky [webová adresa]) soud nezjistil žádných skutečností, které by byly pro rozhodnutí v této věci relevantní.

35. Dlužno podotknout, že žalovaná nesporovala, že na žalovanou částku ničeho neuhradila, naproti tomu sporovala, že má žalobkyně na proplacení nárokovaných odměn nárok, a to v intencích její výše popsané argumentace (viz body 8. – 12 a bod 17. odůvodnění tohoto rozsudku).

36. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

37. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dvě samostatné a na sobě nezávislé smlouvy, a to Rámcovou smlouvu ze dne [datum] včetně Dodatku [číslo] ze dne [datum] a Smlouvu o spolupráci ze dne [datum]. Rámcová smlouva se týká pracovněprávních auditů, které žalobkyně prováděla na základě této smlouvy (dodatek smlouvy pak hovoří o činnostech„ obecného daňového poradenství“). Smlouva o spolupráci se pak týká ekonomického poradenství, konkrétně úkonů poradenství v oblasti podnikových financí žalované a jejích sesterských společností, správy pohledávek a závazků a sledování finanční agendy, nákladů, výnosů nebo cash flow. Již na tomto místě soud uvádí, že obě smlouvy se očividně svým předmětem diametrálně liší a nelze tedy dovodit, že by Smlouva o spolupráci byla ve vztahu k Rámcové smlouvě realizační smlouvou. Pokud by pak měla být Smlouva o spolupráci dodatkem Rámcové smlouvy, musela by být takto označena, přesně jako tomu bylo u Dodatku [číslo] ze dne [datum] k Rámcové smlouvě ze dne [datum].

38. Soud dospěl také k závěru, že odměny z Rámcové smlouvy ze dne [datum] včetně Dodatku [číslo] ze dne [datum] a ze Smlouvy o spolupráci ze dne [datum] byly sjednány jakožto odměny paušální. V textu Rámcové smlouvy ze dne [datum] včetně Dodatku [číslo] ze dne [datum] není obsaženo žádné ujednání o tom, že žalobkyni by měly sjednané odměny náležet pouze v případě, že dojde k reálnému provedení daných činností v každém konkrétním měsíci. Ve Smlouvě o spolupráci ze dne [datum] je sice stanoveno, že žalovaná je povinna sjednanou odměnu vyplatit v případě, že žalobkyně smluvené činnosti provedla, avšak nijak zde není stanoveno, že k provedení činností musí dojít v každém konkrétním měsíci. Nadto žalovaná nedostála smluvnímu ujednání o tom, že měla žalobkyni poskytnout součinnost a spolupráci k tomu, aby žalobkyně mohla ze Smlouvy o spolupráci řádně plnit.

39. Odměna, dohodnutá v rámci emailové komunikace ze dne [datum], pak byla sjednána jako odměna výkonnostní, tj. jako odměna za konkrétní odpracované úkony za každý konkrétní měsíc, a to jelikož byl smluven mechanismus zvyšování i snižování odměny v návaznosti na skutečně odpracovanou činnost žalobkyně za každý kalendářní měsíc.

40. Ze Smlouvy o spolupráci ze dne [datum] byla žalobkyně povinna svou odměnu měsíčně vyúčtovat fakturami – tomuto požadavku žalobkyně dostála jak ohledně odměny plynoucí z této smlouvy, tak i ohledně odměny plynoucí z Rámcové smlouvy ze dne [datum] včetně Dodatku [číslo] ze dne [datum] (viz výše k doloženým fakturám). Výše popsanými fakturami pak žalobkyně vyúčtovala sjednanou paušální odměnu za období, kdy byly obě smlouvy (včetně dodatku k rámcové smlouvě) platné a účinné. Žalovaná však na dané faktury ničeho neuhradila. Obě smlouvy (včetně dodatku k rámcové smlouvě) byly ukončeny v návaznosti na výpovědi žalované, a to uplynutím sjednaných výpovědních dob. Rámcová smlouva ze dne [datum] včetně Dodatku [číslo] ze dne [datum] tedy zanikla ke dni [datum] a Smlouva o spolupráci ke dni [datum].

41. Z hlediska právního posouzení a hodnocení dospěl soud za aplikace níže citovaných zákonných ustanovení k následujícím závěrům:

42. Dle ust. § 2430 o. z. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

43. Dle ust. § 2438 odst. 1 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.

44. Dle ust. § 2438 odst. 2 o. z. příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

45. Dle ust. § 2444 o. z. se ustanovení o příkazu použijí přiměřeně i na případy, kdy má někdo podle smlouvy nebo podle jiných ustanovení zákona zařídit záležitost na účet jiného.

46. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dvě příkazní smlouvy (včetně dodatku k rámcové smlouvě), kterými se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby obecného daňového poradenství, pracovněprávní audity a ekonomické poradenství v oblasti podnikových financí, a to v rozsahu a za podmínek uvedených ve smlouvách (včetně dodatku k rámcové smlouvě). Za tyto služby si účastníci sjednali odměnu, a to jednak měsíční paušální odměnu ve výši 5 000 Kč s DPH a 25 000 Kč s DPH a jednak odměnu za jednotlivé konkrétní úkony ve výši 135 Kč za jeden auditovaný subjekt. Obě smlouvy (včetně dodatku k rámcové smlouvě) byly ukončeny v návaznosti na výpovědi žalované, a to uplynutím sjednaných výpovědních dob. Rámcová smlouva ze dne [datum] včetně Dodatku [číslo] ze dne [datum] tedy zanikla ke dni [datum] a Smlouva o spolupráci ke dni [datum].

47. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně jakožto podnikatelka obstarávala pro žalovanou záležitosti související s její výdělečnou činností auditorky a poradkyně a jako taková tedy měla nárok za tyto činnosti obdržet od žalované odměnu. Žalobkyně vyúčtovala paušální odměny ve výši 147 216 Kč (ze Smlouvy o spolupráci za období od [datum] do [datum]) a ve výši 6 050 Kč (z Rámcové smlouvy ze dne [datum] včetně Dodatku [číslo] ze dne [datum] za červenec 2018), a to fakturami [číslo] 2018 a [číslo] 2018, splatnými dne [datum]. Žalovaná však na dané faktury ničeho neuhradila s tím, že žalobkyně v předmětných obdobích nevykonávala žádné služby z Rámcové smlouvy ze dne [datum] včetně Dodatku [číslo] ze dne [datum], ani ze Smlouvy o spolupráci ze dne [datum].

48. Co se týká nároku z faktury [číslo] 2018, který vyplývá z Rámcové smlouvy ze dne [datum] včetně Dodatku [číslo] ze dne [datum] – soud uvádí, že nebylo zjištěno, že podmínkou vyplacení odměny bylo reálné provedení prací„ obecného daňového poradenství“ ze strany žalobkyně. Výhrady žalované ohledně tvrzené (ale nijak neprokázané) nekvalitní práce žalobkyně a ohledně toho, že žalobkyně v červenci 2018 žádné činnosti„ obecného daňového poradenství“ již ani neprovozovala, se soudu jeví jako nepřípadné a také rozporné s obsahem smluvních ujednání – v Rámcové smlouvě bylo toliko sjednáno (viz článek č. I., bod 4.), že ze strany žalobkyně by ony práce„ obecného daňového poradenství“ měly být vykonávány„ řádně a úspěšně“ (aniž by tato floskule byla jakkoliv blíže specifikována), přičemž dle Dodatku [číslo] náležela žalobkyni za 10 hodin práce měsíčně odměna ve výši 5 000 Kč s DPH. Žalovaná si za tuto částku u žalobkyně rezervovala kapacitu v rozsahu 10 hodin měsíčně, přičemž tuto kapacitu musela mít žalobkyně na činnosti„ obecného daňového poradenství“ vyhrazenu během každého měsíce trvání smluvního vztahu. V čl. 1 5. předmětné Rámcové smlouvy se žalovaná výslovně a bez výhrad zavázala zaplatit žalobkyni odměnu dle Dodatku [číslo] aniž by tuto povinnost vázala na reálné provedení prací. Jak bylo naznačeno, ani v textu Rámcové smlouvy, ani v textu Dodatku [číslo], není obsaženo žádné ujednání o tom, že by měla žalobkyni sjednaná odměna náležet pouze za předpokladu, že dotyčné práce budou z její strany skutečně provedeny. Žalovaná se naopak výslovně zavázala k úhradě odměny, sjednané v Dodatku [číslo] to bez jakýchkoli výhrad. Požadavkem na žalobkyni bylo pouze to, aby činnosti na základě smlouvy po dobu její účinnosti průběžně vykonávala„ řádně a úspěšně“. Žalobkyně pak byla za tyto činnosti odměňována až do června 2018 a posléze jí žalovaná již toto plnění bez dalšího neposkytla, ačkoliv byla Rámcová smlouva ze dne [datum] včetně Dodatku [číslo] ze dne [datum] stále účinná.

49. Soud tedy dospěl k závěru, že se v tomto případě jedná o odměnu paušální. Bylo na žalované, aby onu kapacitu, kterou si pro ni žalobkyně v rozsahu 10 hodin měsíčně rezervovala, využila. Toto se však nestalo z důvodů na straně žalované a žalobkyně tak má na sjednanou odměnu nárok. Žalovaná navíc neprokázala, že by žalobkyně činnosti„ obecného daňového poradenství“ vykonávala jakkoliv nekvalitně. Je sice faktem, že žalobkyně si mohla vydělat z tohoto titulu více, než sjednaných 5 000 Kč měsíčně, a to v případě oboustranného souhlasu a individuální domluvy (a v březnu a dubnu 2018 tomu tak dle fakturace bylo), avšak v Rámcové smlouvě ani v jejím Dodatku [číslo] není nikde hovořeno o tom, že by existoval jakýkoliv mechanismus pro případné snižování či úplné znegování odměny žalobkyně, nebo že by bylo vyplacení odměny vázáno na reálné provedení činností, jak bylo zmíněno. Z fakturace za období května až července 2018 navíc vyplývá, že žalobkyně v tomto období pravidelně účtovala pouze onu sjednanou odměnu ve výši 5 000 Kč s DPH, která jí byla navíc žalovanou až do června 2018 v této výši proplácena (to již soud taktéž naznačil). Dle názoru soudu tedy odměna ve výši 5 000 Kč s DPH, sjednaná v Rámcové smlouvě ze dne [datum], včetně Dodatku [číslo] ze dne [datum], náleží žalobkyni i za poslední měsíc výpovědní doby, tj. za červenec 2018, neboť se charakterem jedná o odměnu paušální. Tomuto závěru napovídá i skutečnost, že jakožto výkonnostní byla posléze mezi stranami na podkladě Rámcové smlouvy ze dne [datum] mailově dojednána odměna za audity ve výši 135 Kč za jeden auditovaný subjekt (soud podotýká, že podobné skutkové i právní závěry vyplývají i z rozsudku zdejšího soudu vydaného ve věci sp. zn. 18 C 237/2019, která byla vedena mezi stejnými účastníky).

50. K argumentaci žalované týkající se toho, že z Rámcové smlouvy jako takové nemůže být žádná konkrétní nárokovatelná odměna žalobkyně odvozena, soud toliko doplňuje, že přímo ze samotné textace Rámcové smlouvy žalobkyně (ani soud) žádnou konkrétní odměnu nedovozuje. Z Rámcové smlouvy lze dovodit základní nárok na úplatu za služby poskytované žalobkyní s tím, že tato úplata (odměna) je konkretizována a vyčíslena v Dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě, přesně jak to Rámcová smlouva předpokládá. Je to tedy právě Dodatek [číslo] z něhož je konkrétní finanční nárok žalobkyně odvozen. Bylo prokázáno, že obě strany z předmětné smlouvy plnily až do června 2018, a že žalobkyni byly do této doby měsíčně propláceny sjednané paušály. Žalobkyně činnosti z Rámcové smlouvy ve znění Dodatku [číslo] v době před výpovědí smlouvy očividně vyvíjela a byla za ně odměňována až do doby, kdy žalovaná přestala své závazky z této smlouvy plnit. Rámcová smlouva ve znění Dodatku [číslo] však byla nadále účinná, žalobkyně na ni mohla plnit a byla k tomu připravena – žalovaná však její plnění nevyužila a jednostranně přestala plnit svůj závazek k placení paušálních odměn. Žalovanou tedy nic nezbavuje povinnosti zaplatit žalobkyni sjednanou měsíční odměnu z Rámcové smlouvy ze dne [datum] včetně Dodatku [číslo] ze dne [datum].

51. Ve vztahu ke Smlouvě o spolupráci ze dne [datum] pak soud pokládá situaci za obdobnou. Ani v této smlouvě není nikde stanoveno, že podmínkou vzniku nároku na měsíční odměnu ve výši 25 000 Kč s DPH je poskytování služeb ekonomického poradenství v oblasti podnikových financí v každém jednotlivém měsíci účinnosti smlouvy (podmínkou výplaty je toliko jejich řádné poskytnutí, přičemž přesné období, za které mají být služby pravidelně poskytovány, není ve smlouvě nijak specifikované). Žalovaná navíc porušila své smluvní povinnosti a neposkytla žalované od února 2018 až do konce výpovědní doby žádnou součinnost k tomu, aby mohla žalobkyně na Smlouvu o spolupráci řádně plnit. Žalobkyně tedy nemohla na smlouvu plnit z důvodů na straně žalované, což žalovanou povinnosti k úhradě úplaty nezbavuje (viz také ust. § 2438 odst. 2 o. z.).

52. Závěr zdejšího soudu plně odpovídá i charakteru služeb poskytovaných na základě Smlouvy o spolupráci. V tomto případě se jedná o služby, u nichž nelze dopředu přesně časově odhadnout, kdy budou konkrétně poskytovány (jedná se o různé písemné, mailové nebo ústní konzultace, aktualizace v souvislosti s aktuálními požadavky žalované, apod.), a které mohou být v průběhu trvání závazkového vztahu poskytovány nepravidelně a nerovnoměrně. Protiplnění tak bývá v těchto případech zvoleno formou měsíčních plateb nezávislých na skutečném objemu dodaného plnění, tj. paušálních plateb. Taktomu je i v daném případě. Cena plnění byla sjednána ve výši 25 000 Kč s DPH měsíčně a nebyla ve smlouvě vázána na objem služeb poskytnutých v konkrétním měsíci. Nebyla sjednána ani žádná možnost snížení ceny při nízkém objemu poskytnutých prací, ani naopak zvýšení ceny při vysokém objemu prací. Rovněž nebyl sjednán ani měsíční limit poskytovaných služeb.

53. Soud tedy dovodil, že žalovaná byla zavázána k placení měsíčního paušálu bez ohledu na to, zda žalobkyně aktuálně v každém sporném měsíci služby ze Smlouvy o spolupráci žalované poskytla. Jak bylo zmíněno, žalovaná navíc nedostála smluvním ujednáním a žalobkyni v inkriminovaném období neposkytla žádnou součinnost k tomu, aby žalobkyně mohla ze smlouvy plnit. Žalovaná v celém posuzovaném období mohla služby po žalobkyni požadovat a využívat jich. To, zda žalovaná skutečně služby po žalobkyni požadovala, a zda žalobkyně plnění ze Smlouvy o spolupráci v době od února 2018 do [datum] skutečně poskytovala, bylo pro rozhodnutí zdejšího soudu bez většího významu. Měsíčně byl totiž mezi stranami sporu stanoven vznik nároku na cenu služeb, nikoliv interval či období činnosti žalobkyně. Jinými slovy, provádění služby, za kterou náležela žalobkyni úplata, nemuselo být koncentrováno do určitého časového období, aby za toto období žalobkyni vznikl nárok na zaplacení ceny služby. Povinnost zaplatit cenu za příslušný měsíc tak žalované vznikala každý měsíc za předpokladu, že žalobkyně poskytla plnění v minulosti a zároveň byla připravena je poskytovat nadále (bez ohledu na to, zda toto plnění bylo poskytováno každý měsíc po dobu trvání závazkového vztahu vzniklého ze Smlouvy o spolupráci).

54. V této věci bylo prokázáno, že obě strany ze Smlouvy o spolupráci až do února 2018 plnily, a že žalobkyni byly do února 2018 měsíčně propláceny sjednané paušály. Žalobkyně činnosti ze Smlouvy o spolupráci ze dne [datum] v době před výpovědí smlouvy očividně vyvíjela a byla za ně odměňována až do února 2018, kdy žalovaná jednostranně přestala své závazky z této smlouvy plnit. Smlouva o spolupráci však byla nadále účinná, žalobkyně na ni mohla plnit a byla k tomu připravena – žalovaná však její služby nevyužila a ještě za účinnosti smlouvy jednostranně přestala plnit svůj smluvní závazek k placení odměny. Žalovanou tedy nic nezbavuje povinnosti danou odměnu žalobkyni zaplatit. Dá se říci, že smluvní ustanovení ohledně výpovědní doby by byla v obou smlouvách (tj. i v Rámcové smlouvě ve znění Dodatku i ve Smlouvě o spolupráci) obsoletní, pokud by měla být ve výpovědní době účinná pouze selektivně vybraná ustanovení obou smluv a mělo by být znegováno právo žalobkyně na sjednané odměny. Soud také výslovně uvádí, že pokud by skutečně došlo k tomu, že by žalobkyně práci nevykonávala kvalitně a Smlouvu o spolupráci porušovala, mohla žalovaná nepochybně aktivovat čl. VII. 3 Smlouvy o spolupráci a od této smlouvy odstoupit. Za situace, kdy byla daná smlouva platná a účinná až do [datum], náleží žalobkyni také sjednaná odměna za toto období.

55. Soud shrnuje, že úplata žalobkyni náleží i za„ hluchá“ období trvání závazkového vztahu, tedy i za výpovědní dobu a za dobu bezprostředně předcházející. Pokud již žalobkyně plnění ze Smlouvy o spolupráci v minulosti poskytla, což bylo prokázáno jednak jejími fakturami a jednak tím, že žalovaná žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč měsíčně z titulu„ ekonomického poradenství“ pravidelně proplácela až do února 2018, nárok na zaplacení ceny žalobkyni vznikl i v žalovaném rozsahu. Smlouva byla ukončena výpovědí ze strany žalované ke dni [datum] a žalobkyně měla na paušální měsíční odměnu nárok během celého období, kdy byla tato smlouva účinná (k uvedenému srov. mj. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 23 Cdo 2654/2013).

56. S ohledem na tyto závěry soud žalobě vyhověl jako částečně důvodné (ohledně nároků žalobkyně na zaplacení odměny vyplývající z Rámcové smlouvy ze dne [datum] včetně Dodatku [číslo] ze dne [datum] a ze Smlouvy o spolupráci ze dne [datum]), když se dále nezabýval tím, zda žalobkyně v uvedeném období nějaké služby dle Rámcové smlouvy ze dne [datum] včetně Dodatku [číslo] ze dne [datum] a dle Smlouvy o spolupráci ze dne [datum] žalované reálně poskytla, či nikoli. Současně soud uložil žalované také povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Žalovaná je v prodlení s úhradou dluhu ode dne [datum], tj. ode dne následujícího po dni splatnosti faktur [číslo] 2018 a [číslo] 2018. Z důvodu, že se jedná o vztah mezi podnikajícími subjekty, byl žalobkyni přiznán také nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Nárok byl žalobkyni přiznán včetně DPH, jejíž registrovanou plátkyní žalobkyně byla v období od [datum] do [datum].

57. Soud opakuje, že v tomto řízení dospěl k závěru, že v případě Rámcové smlouvy ze dne [datum] včetně Dodatku [číslo] ze dne [datum] a v případě Smlouvy o spolupráci ze dne [datum] se jednalo o dvě na sobě nezávislé a samostatné smlouvy (to ostatně v rámci svého písemného podání ze dne [datum] nakonec potvrdila i žalovaná). Nic nenasvědčuje tomu, že by měla být Smlouva o spolupráci dodatkem Rámcové smlouvy nebo realizační smlouvou Rámcové smlouvy. Jak bylo uvedeno, obě smlouvy mají zcela odlišný předmět plnění a taktéž fakturace na základě obou smluv byla v rámci nárokovaných částek oddělená a specificky označená. Nelze tedy aprobovat ani argumentaci žalované v tom směru, že žalobkyně nárokuje proplacení předmětných částek duplicitně a v rozporu s dobrými mravy. Žádné takovéto skutečnosti v tomto řízení prokázány nebyly.

58. Soud na tomto místě k již konstatovanému dále podotýká, že žalovaná navíc ani nijak neprokázala, že by plnění žalobkyně z Rámcové smlouvy ze dne [datum] včetně Dodatku [číslo] ze dne [datum] a ze Smlouvy o spolupráci ze dne [datum], bylo vadné, a že by žalobkyně měla porušovat svoje smluvní povinnosti. Ačkoliv není tato argumentace žalované natolik stěžejní (vzhledem k tomu, že žalobkyni paušální odměna náleží i za zmíněná„ hluchá místa“ jejího smluvního vztahu se žalovanou, jak bylo uvedeno), soud pokládá za případné se k této argumentaci žalované vyjádřit šířeji, jelikož se jednalo v zásadě o její argumentaci stěžejní.

59. Emailovou komunikaci z první poloviny roku 2018, předloženou žalovanou, soud nepokládal za důkaz, který by byl pro rozhodnutí ve věci rozhodný, neboť tato komunikace se týká výhradně činností žalobkyně spojených s pracovněprávními audity (tedy nikoliv poradenství v rámci podnikových financí nebo obecného daňového poradenství), a neobsahuje ani žádnou výtku týkající se porušení smlouvy ze strany žalobkyně. Poradenství v oblasti podnikových financí bylo navíc dle provedeného dokazování fakturováno a propláceno ve stejné měsíční výši až do doby, než žalovaná přestala tento závazek neodůvodněně plnit ještě během účinnosti Smlouvy o spolupráci. Obě strany tak na smlouvu očividně plnily. Podobné je to i ohledně Rámcové smlouvy ze dne [datum] ve znění Dodatku [číslo] ze dne [datum], tj. ohledně obecného daňového poradenství poskytovaného žalobkyní. I zde probíhala fakturace až na dvě výjimky ve stejné výši a odměna byla žalobkyni ve stejné výši také proplácena. I na tuto smlouvu ve znění jejího dodatku bylo tedy oběma stranami plněno do doby, než žalovaná svoje smluvní povinnosti plnit přestala.

60. Ve výpisech z CRM systému žalované a z protokolů o provedených pracovněprávních auditech pak taktéž nejsou obsaženy žádné skutečnosti zásadněji rozhodné pro tuto věc, neboť jak bylo naznačeno výše, jednak se jedná o listiny vztahující se výhradně k pracovněprávním auditům a jednak není stran nároků žalobkyně na zaplacení paušálních odměn ve výši 5 000 Kč s DPH a 25 000 Kč s DPH měsíčně relevantní, zda žalobkyně nějakou činnost ze smluv v daném období skutečně generovala – podstatné je, že ji generovala v minulosti, byla za ni odměňována a byla tuto činnost za účinnosti smluv připravena generovat i nadále, což prokázáno bylo.

61. Poté, co se soud v rámci přípravy na ústní jednání s uvedenými listinami (tj. se zmíněnou emailovou komunikací předloženou žalovanou v rámci podání ze dne [datum] a s dotčenými výpisy z jejího CRM systému) seznámil, na základě výše uvedeného zhodnotil, že tyto listiny není za účelem rozhodnutí v této věci nutno provádět k důkazu (viz ust. § 120 odst. 1 o.s.ř., podle něhož soud rozhoduje o tom, které důkazy provede). Soud pak pro nadbytečnost neprovedl ani další navržené důkazy, tj. čestné prohlášení jednatele žalované s přehledovou tabulkou, reakci žalované na předžalobní upomínku, Rámcovou smlouvu ze dne [datum] včetně dodatku a výpovědi ze dne [datum] (tyto listiny byly k důkazu provedeny v řízení zdejšího soudu sp. zn. 18 C 237/2019) a dále výslechy žalobkyně, Bc. [příjmení], J. Tesaře a pí. [příjmení] (návrhy žalované na doplnění dokazování výslechem jejích zaměstnanců Tesaře a [příjmení], vznešené na posledním ústním jednání konaném dne [datum], soud pro nadbytečnost usnesením zamítl na tomto ústním jednání). Jak již bylo konstatováno, pro zjištění skutkového stavu v této věci nebylo provedení těchto důkazů stěžejní. Nárok žalobkyně na paušální odměny je existentní bez ohledu na to, zda žalobkyně vykonávala v předmětné době činnosti ze smluv, či nikoliv, přičemž nárok na odměnu sjednanou v emailové komunikaci dne [datum] není opodstatněný z důvodu, že se nejednalo o odměnu paušální, nýbrž odměnu výkonnostní. Tyto skutečnosti byly dle názoru soudu dostatečně zjištěny z provedeného dokazování a z výše popsaných listinných důkazů.

62. Je tedy zjevné, že žalobkyně činnosti z Rámcové smlouvy ze dne [datum] ve znění Dodatku [číslo] ze dne [datum] i ze Smlouvy o spolupráci ze dne [datum] v době před výpovědí smluv vyvíjela a že za ně byla odměňována až do doby, kdy žalovaná přestala své závazky z těchto smluv plnit ještě za jejich účinnosti. Soud podotýká, že žalovaná by jen těžko až do února 2018, resp. června 2018, vyplácela žalobkyni odměny za něco, za co by vůbec neobdržovala žádné protiplnění, jak se snažila naznačovat. Obě smlouvy byly v celém rozsahu nadále účinné až do konce výpovědních dob i v měsících předcházejícím výpovědím a žalobkyně ze smluv mohla plnit a byla k tomu připravena, čehož žalovaná nevyužila, práci jí nezadala a její plnění nevyžadovala. Jak soud uvedl, toto však žalovanou nezbavuje povinnosti zaplatit žalobkyni paušální odměnu, kterou si s ní ve smlouvách výslovně sjednala, navíc aniž by byla výplata odměny vázána na reálné výkony žalobkyně v každém jednotlivém měsíci. Jak již soud uváděl, smluvní ustanovení ohledně výpovědní doby by byla zbytečná, pokud by měla být ve výpovědní době účinná pouze některá ustanovení obou smluv a mělo by být znegováno právo žalobkyně na sjednané odměny.

63. Nelze pominout také již vzpomenutou skutečnost, že pokud by bylo porušování smluvních povinností ze strany žalobkyně reálné, mohla žalovaná od obou smluv ze zákonných důvodů odstoupit (ve Smlouvě o spolupráci byla tato alternativa dokonce výslovně sjednána). Soud také zdůrazňuje, že příkazník nemá právo na odměnu jen tehdy, jestliže sám způsobil negativní následky porušením svých povinností. Za splnění svých povinností v tomto ohledu příkazník odpovídá objektivně, právo na odměnu ztrácí i tehdy, jestliže porušil své povinnosti nezaviněně. Žádné porušení povinností žalobkyně stanovených v Rámcové smlouvě ze dne [datum] ve znění Dodatku [číslo] ze dne [datum] a ve Smlouvě o spolupráci ze dne [datum] z provedeného dokazování ani z dalších okolností tohoto případu nevyplývá a žalobkyně je navíc neprokázala, ačkoliv byla soudem v průběhu řízení opakovaně poučena, že svá tvrzení ohledně domnělého porušování smluvních povinností žalobkyní neprokazuje. Žaloba na zaplacení odměn výslovně v těchto smlouvách sjednaných se tedy soudu za dané situace jeví jako důvodná, pročež jí bylo vyhověno. Nárok pak byl přiznán včetně úroků z prodlení a náhrady nákladů souvisejících s uplatněním pohledávky mezi podnikajícími subjekty.

64. K zamítavému výroku tohoto rozsudku (výrok III.) soud v návaznosti na již výše deklarované dodává, že odměna sjednaná v emailu ze dne [datum] nebyla dle názoru soudu svým charakterem odměnou paušální, ale výkonnostní. Žalovaná žalobkyni garantovala toliko„ určitý díl práce“ v rozsahu 300 auditovatených subjektů (za odměnu 135 Kč za zpracování jednoho auditu), přičemž v tomto směru již bylo dle dohody zcela na žalobkyni, kolik auditů za měsíc vypracuje – nemusela vypracovat ani žádný. V emailu je výslovně sjednáno, že žalobkyně může a nemusí měsíčně zpracovat více než 300 auditů, a že pokud nebude mít časové možnosti odpracovat 300 auditů měsíčně, dostane jen tolik, kolik odpracuje. Byl tedy stanoven interval činnosti žalobkyně a také mechanismus případného zvyšování i snižování dané odměny. Paušální měsíční odměna v rámci této dohody tak sjednána nebyla. Naproti přiznanému nároku na paušální odměny (viz výše) nebyla odměna za služby poskytnuté žalobkyní v rámci auditů konkrétně sjednána a byla v emailovém ujednání vázána na objem služeb poskytnutých žalobkyní v konkrétním měsíci a na jejich reálné vykonání v konkrétním měsíci. I z fakturace žalobkyně je patrno, že odměna z titulu emailové domluvy nebyla v žádném měsíci totožná (bývala nižší i vyšší než součin 135 Kč x 300 subjktů), což také napovídá o tom, že se o paušální odměnu nejednalo. V kontextu tohoto nároku tedy soud pokládá za rozhodné, že se jednalo o odměnu, která byla bezprostředně vázána na výkon žalobkyně, a jejíž výše byla flexibilní a mohla se každý měsíc měnit.

65. I kdyby pak žalovaná žalobkyni v květnu a červnu 2018 přísun práce v rozsahu garantovaných 300 auditů poskytla, není bez dalšího jednoznačné, kolik auditů by žalobkyně vypracovala – to by bylo pouhou spekulací. Je sice pravdou, že na základě mailové dohody obě strany do té doby očividně plnily, avšak nejednalo se o dohodu, z níž by vyplývala odměna, kterou by si žalobkyně mohla nárokovat bez ohledu na to, zda budou z její strany v každém měsíci reálně vykonány alespoň nějaké z předpokládaných činností v rámci auditů. Žalovaná sice v předmětných měsících žalobkyni audity nezadala a nedostála tomu, co v emailu ze dne [datum] přislíbila ohledně garance přísunu určitého dílu práce žalobkyni, avšak tato skutečnost sama o sobě nárok žalobkyně neodůvodňuje. V této souvislosti je soud také toho názoru, že v tomto směru žalobkyně případně mohla žalovanou alespoň mailem či jinak neformálně vyzvat k tomu, aby jí audity ke zpracování v daných měsících poskytla a být v tomto ohledu alespoň o něco aktivnější (korespondovalo by to i s čl. 2 Rámcové smlouvy ze dne [datum]). Vzájemným ujednáním tak mohlo být dle názoru soudu v této souvislosti projeveno více respektu z obou stran tohoto sporu.

66. Ve vztahu k zamítnuté části nároku soud dále uvádí, že mezi účastníky nebyl sjednán ani žádný vymezený časový rámec, který by měla žalobkyně auditní činnosti v každém měsíci vyčlenit – bylo tedy výhradně na žalobkyni, kolik auditů zpracuje. Ani sama žalobkyně pak nemohla s konečnou určitostí predikovat, kolik času v konkrétním měsíci auditům vyčlení a kolik jich přesně zpracuje, ani zda v konkrétním měsíci vůbec stihne oněch 300 auditů zprocesovat. Vzhledem k tomu, že nárok na vyplacení odměny za audity se odvíjel od skutečně vykonané práce žalobkyně, je v ohledu tohoto nároku dle názoru soudu situace odlišná, nežli v případě nároků žalobkyně na paušální odměny vyplývající přímo z Rámcové smlouvy ze dne [datum] ve znění Dodatku [číslo] ze dne [datum] a ze Smlouvy o spolupráci ze dne [datum]. Z konstatovaných důvodů tedy soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na proplacení odměny 40 500 Kč (300 x 135 Kč) s DPH měsíčně za období května a června 2018 (tj. v celkové výši 98 010 Kč) není opodstatněný, a proto žalobu v této části zamítl.

67. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 439,30 Kč (jedná se o poměrnou část 22% z celkové sumy nákladů řízení, které čítají 138 360,40 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 052 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému by v případě plného úspěchu ve věci náležela odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 251 276 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za každý z 11 úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 11 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. V této věci se jednalo o následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) a. t.); předžalobní výzva (§ 11 odst. 1 písm. d) a. t.); žaloba (§ 11 odst. 1 písm. d) a. t.); 4 písemná vyjádření ze dnů [datum], [datum], [datum] a [datum] (§ 11 odst. 1 písm. a) a. t.); 4 účasti na jednání soudu ve dnech [datum], [datum] a [datum] (jednání konané dne [datum] trvalo více, než 2 hodiny, proto se v tomto ohledu jedná o 2 úkony právní služby - viz § 11 odst. 1 písm. g) a. t.). Veškeré popsané náklady pokládá soud za účelně vynaložené, písemná vyjádření žalobkyně vždy obsáhle reagovala na výzvy soudu nebo na písemná stanoviska žalované, pročež soud za tyto úkony náhradu přiznal. Za písemné podání žalobkyně ze dne [datum] soud odměnu nepřiznával, neboť se jedná pouze o krátké vyrozumění o tom, jak proběhlo mimosoudní jednání a mediace a o žádost žalobkyně o nařízení ústního jednání.

68. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v poměru 61% - z tohoto důvodu jí soud přiznal nárok na poměrnou část ve výši 22% z celkové sumy nákladů řízení, neboť od procentuálního vyjádření úspěchu žalobkyně ve sporu v rámci výpočtu náhrady nákladů odečítal míru úspěchu žalované (39%).

69. Lhůta k plnění povinností stanovených ve výrocích I., II. a IV. tohoto rozsudku se odvíjí od ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a jedná se tak o pariční lhůtu ve standardním třídenním trvání od právní moci tohoto rozsudku.