28 C 215/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem údaje o zástupci pro zaplacení 5 752 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 752 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 452 Kč za období od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do nároku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 452 Kč za období od datum do datum se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 752 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná byla mj. v inkriminovaném období od datum do datum vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu s objemem válců nad číslo cm3 do číslo cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu anonymizováno, na který nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv je tato povinnost uložena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná neměla pojištění odpovědnosti k vozidlu sjednáno v období od datum do datum, tj. vozidlo nebylo pojištěno po dobu 116 dní. Vzhledem k porušení povinnosti žalovanou se žalobkyně domáhá zaplacení příspěvku, který se dle výše zmíněného zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost (nebylo zaplaceno pojištění odpovědnosti) a výše denní sazby podle druhu vozidla, která v tomto případě činí 47 Kč. Žalobkyně se také domáhá zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč na základě zmíněného zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a na základě ust. § 2a prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 2005/1999 Sb., kterou se zmíněný zákon provádí. Ze strany žalované žalovaná částka uhrazena nebyla, a to i přes výzvy žalobkyně ze datum a datum (tyto výzvy byly žalované zaslány na adresu adresa žalované). Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu ze dne datum, která byla žalované doručována do datové schránky. Žalovaná strana se tudíž dostala do prodlení a žalobkyně se tedy podanou žalobou domáhá i zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 452 Kč za období od datum do zaplacení.

2. Žalovaná v rámci své procesní obrany uvedla, že dle jejího názoru nebyl žalobkyní předložen důkaz o tom, že by žalovaná v předmětném období neměla ohledně inkriminovaného vozidla sjednáno pojištění odpovědnosti. Dále žalovaná argumentovala tím, že nenastala splatnost příspěvku, jelikož výzva k úhradě i následná upomínka nebyly žalované řádně doručeny na adresu jejího zapsaného sídla.

3. K výzvě ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), o tom, zda žalobkyně odeslala žalované výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP na adresu jejího tehdy zapsaného sídla, tj. na adresu adresa žalované, žalobkyně během ústního jednání uvedla, že výzvu k úhradě a upomínku zaslala žalované na adresu, která byla v tehdejší době evidována v registru vozidel (tj. na adresu adresa žalované). Žalobkyně vycházela taktéž z údajů, které ji byly poskytnuty Ministerstvem dopravy dle ust. § 15 ZOPV. Žalovaná společnost tedy byla obeslána řádně. Žalobkyně doplnila, že v registru vozidel ke dni zaslání výzvy nebylo evidováno nové sídlo žalované společnosti.

4. Žalovaná byla dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů o tom, zda bylo předmětné vozidlo v inkriminovaném období pojištěno anebo zda žalovaná toto vozidlo ve sledovaném období eventuálně nevlastnila. Žalovaná na základě tohoto poučení ničeho nedoplnila a nepředložila žádné důkazy o tom, že by bylo vozidlo v dotčeném období od datum do datum pojištěno, nebo že by vozidlo v tomto období nevlastnila.

5. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. se soud v tomto odůvodnění omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.

6. Po provedeném dokazování následujícími důkazy: výpis z obchodního rejstříku žalované společnosti, výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne datum, č. případu číslo, včetně výpisu sledování poštovní zásilky a poštovního podacího archu, nedoplatek příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne datum č. případu číslo, předžalobní upomínka ze dne datum, včetně doručenky datové zprávy, výpis údajů o vozidle ke dni datum, výpis z CRV ke dni datum, výpis z databáze pojistných smluv, zjištěné údaje o pojištění vozidla ke dni datum, zpráva Magistrátu hlavního města Prahy ze dne datum, dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu:

7. Žalobkyně je profesní organizace pojistitelů zřízená podle § 18 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ ZoPO“). Žalovaná byla mj. v předmětném období od datum do datum vlastníkem motorového vozidla registrační značka, VIN kód, tovární značky Seat Tyto skutečnosti vyplývají také ze zprávy Magistrátu hlavního města Prahy ze dne datum. Z provedeného dokazování je evidentní, že vozidlo bylo pojištěno v době od datum do datum (u právnická osoba) a následně v době od datum do datum (u anonymizováno pojišťovny), a že v inkriminované době od datum do datum pojištěno nebylo. Žalovaná tedy prokazatelně neměla v období od datum do datum k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla a neměla za tuto dobu uhrazené pojistné, ačkoliv byla vlastnicí tohoto vozidla a byla takto evidována i v registru vozidel. Žalovaná byla dle ust. § 4 odst. 1 ZoPO povinna zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení její povinnosti plynoucí z ust. § 1 odst. 2 ZoPO, tedy povinnosti k uzavření pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla po dobu, kdy je vozidlo zapsané v registru vozidel a kdy je provozováno. Denní sazba příspěvku činí 47 Kč, a to dle ust. § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 205/1999 Sb. Za 116 dnů trvajícího stavu, kdy předmětné vozidlo nebylo pojištěno, příspěvek do fondu žalobkyně dosáhl částky 5 452 Kč. Žalovaná přes poučení, kterého se jí ze strany soudu dostalo, neprokázala, že by na dluh něčeho uhradila, ani že by bylo vozidlo v inkriminované době pojištěno. Jak již bylo zmíněno, bylo také nepochybně prokázáno, že žalovaná předmětné vozidlo ve sledovaném období vlastnila.

8. Podle ust. § 4 odst. 6 ZoPO povinnost zaplatit příspěvek a náklady žalobkyně zaniká, pokud žalobkyně do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se anonymizováno prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. Podle ust. § 4 odst. 7 ZoPO výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobkyně, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů žalobkyně u soudu.

9. Žalobkyně prokazatelně zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku (ze dne datum) a upomínku (ze dne datum), tyto listiny pak splňovaly výše uvedené zákonné náležitosti, čímž žalobkyni vzniklo v souladu s ust. § 4 odst. 4 ZoPO společně s ust. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. právo na zaplacení poplatku ve výši 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. Pro splatnost pohledávky je stěžejní, že žalobkyně předmětné výzvy žalované zaslala, k čemuž prokazatelně došlo. Žalobkyni se však i přes poučení, kterého se jí od soudu dostalo, nepodařilo prokázat, že žalovaná tyto výzvy převzala a zejména že jí byly zasílány na adresu jejího tehdy zapsaného sídla. Výzvy byly žalované doručovány na jinou adresu, než kde měla žalobkyně v tehdejší době zapsané sídlo – žalovaná měla sídlo od datum zapsané na adrese adresa žalované, výzvy jí však byly doručovány na adresu adresa žalované, kde bylo sídlo žalované zapsáno v době od datum do datum. Žalobkyně pak mohla prostým nahlédnutím do veřejně přístupného obchodního rejstříku aktuální sídlo žalované zjistit a zaslat žalované výzvy právě na tuto aktuální adresu sídla žalované, avšak neučinila tak a spolehla se pouze na údaje, které jí byly dány k dispozici a které byly zapsány v registru vozidel. Pro určení okamžiku, kdy se žalovaná dostala do prodlení, je tedy dle názoru soudu rozhodující okamžik doručení žaloby žalované. K tomu došlo dne datum. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, za období od datum (tj. ode dne následujícího po dni doručení žaloby) do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobu zamítnul v části požadovaného úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Ve zbylé části bylo žalobě vyhověno (viz výrok I. tohoto rozsudku).

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 5 752 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a jedné paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč v částce 567 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (viz ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.