28 C 233/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno o zaplacení 122 251 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované na zaplacení částky 467 016, 98 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba s tím, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, v zákonné výši 14,75 % ročně za období od , datum, do zaplacení a částku , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, v zákonné výši 14,75 % ročně za období od , datum, do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované ve lhůtě do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, v zákonné výši 14,75 % ročně za období od , datum, do zaplacení a částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení v zákonné výši 12,75 % ročně.

III. Vzájemný návrh žalované se zamítá co do nároku na zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to ve lhůtě do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu dvou smluv o dílo, které uzavřel se žalovanou (žalovaná částka představuje doplatek ceny za díla, která žalobce dle jeho tvrzení řádně provedl a předal žalované).

2. Žalobce vystavěl žalobu na tom, že mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o dílo (realizované formou dvou objednávek truhlářských prací žalobce jako zhotovitele) na truhlářské práce pro zakázku žalované u koncového investora (, právnická osoba, ), v jehož prostorách měly být truhlářské komponenty žalobcem instalovány. Žalobce tvrdil, že díla byla z jeho strany z převážné části zhotovena a že nedošlo k tomu, že by žalobce porušil smlouvy podstatným způsobem – přesto se však žalovaná neplatně a neúčinně pokusila od obou smluv o dílo odstoupit s tvrzením, že žalobcova díla vykazují podstatné (neodstranitelné) vady. Žalobní nárok je z právního hlediska konstruován s odkazem na ust. § 2613 občanského zákoníku (zmaření provedení díla z důvodu na straně objednatele): žalobce tvrdí, že žalovaná (resp. osoby jednající za ni při řízení realizace prací) opakovaně rušila a měnila domluvené termíny realizace a montáže (žalobce zejména s odkazem na whatsappovou komunikaci se svědkem , jméno FO, v této souvislosti uváděl, že byl opakovaně instruován, aby na místo provádění stavby nejezdil, a aby vyčkával, což dle jeho názoru v souhrnu vedlo k odkládání montáže a předání), že nepřipravila staveniště řádně tak, aby zejména vysoká prašnost neznehodnotila žalobcovu práci, a že žalobci zároveň udělovala pokyny, které byly nevhodné pro řádné provedení děl (zejména v prostředí, které žalobce popisuje jako vysoce prašné). V důsledku těchto okolností mělo dle žalobcovy argumentace dojít ke zmaření řádného dokončení děl z důvodů na straně žalované, nikoliv na straně žalobce, přičemž žalobce zdůrazňoval, že byl schopen a ochoten dílo dokončit, avšak nebylo mu to umožněno.

3. Na tomto skutkovém a právním základu žalobce v žalobě vyčíslil dva dílčí nároky: ohledně první smlouvy žalobce uvedl, že smluvená odměna činila , částka, a že na práce, které žalobce řádně vykonal předtím, než mu žalovaná znemožnila díla dokončit, připadá 90 % této částky (, částka, ), přičemž žalovaná již uhradila 50 % ceny (, částka, ), takže doplatek činí , částka, . U druhého díla žalobce vycházel z ceny , částka, a uplatnil z ní 80 % část (tj. částku , částka, ) s tím, že po odečtení uhrazené zálohy ve výši , částka, požadoval doplatek ve výši , částka, . Žalobce taktéž zdůraznil, že jeho nárok není nárokem na cenu za hotové a bezvadné dílo, ale nárokem na limitovanou cenu odpovídající rozsahu již provedených prací s tím, že dokončení děl bylo zmařeno okolnostmi na straně objednatele (žalované).

4. Pokud jde o žalovanou namítané vady děl, žalobce konzistentně tvrdil, že vytýkané nedostatky (zejména odlupování a „krabacení“ dýhy, případně šednutí a „pelichání“ povrchové úpravy) nebyly vadami podstatnými a že byly odstranitelné. Žalobce tvrdil, že opravy byl schopen provést a skutečně se o opravy pokoušel, avšak žalovaná mu neposkytla přiměřený časový prostor a součinnost k provedení oprav. Žalobce argumentoval i tím, že emailová komunikace žalované z poloviny března 2024 indikovala, že opravy a výměny komponentů kus za kus se měly realizovat až v dubnu 2024, zatímco žalovaná přistoupila ke stornu objednávek a ukončení spolupráce dříve, aniž by žalobci stanovila konkrétní závazné termíny k odstranění vad, jejichž nedodržení by bylo možné žalobci klást za vinu, a aniž by žalobci umožnila opravy finalizovat. Žalobce také namítal nedostatečnou určitost uplatnění vad: uvedl, že objednatel musí vady nezaměnitelně identifikovat a zvolit konkrétní právo z vadného plnění (odstranění vady, sleva apod.), což dle jeho názoru žalovaná neučinila, případně tak činila zcela nekonzistentně (žalobce v této souvislosti poukazoval i na pasáže emailové komunikace účastníků, které v jeho interpretaci spíše směřují k vyjmutí některých položek/méněpracím, nežli k řádné reklamaci).

5. V podání z , datum, žalobce doplnil i konkrétní popis toho, jaké vady mu byly v průběhu spolupráce vytýkány a jaké opravy podle něj proběhly. Za první problém označil žalobce změnu požadavku investora/žalované u jedné stěny: původně dohodnuté uchycení na sololitové desky se mělo investorovi dodatečně znelíbit a žalobce v této souvislosti tvrdil, že následně předmětnou stěnu demontoval a znovu namontoval již bez sololitu, přičemž poté už k této části díla žádné výtky vneseny nebyly. Problém s odlupováním u latí žalobce dle jeho tvrzení opravil ke spokojenosti žalované i investora. Poslední problém s kroucením dýhy pak hodlal žalobce dle jeho vyjádření také vyřešit, a to tak, že stěnu demontoval, provedl předýhování a materiál připravil k opětovné instalaci. Poté mu však bylo žalovanou oznámeno, že investor už o jeho montáž nemá zájem a že bude zajištěn jiný dodavatel – žalobci tudíž nebylo umožněno opravené dílo znovu nainstalovat. Primární příčinou problémů s truhlářskými komponenty pak byla dle žalobce vysoká prašnost na staveništi, která dřevo znehodnocovala, a na kterou žalobce žalovanou upozorňoval, nikoliv vadný či nesprávný postup žalobce při realizaci děl.

6. Žalovaná žalobní nárok popřela jako nedůvodný, protože nedošlo ke zmaření díla z její strany, nýbrž k porušení obou smluv o dílo ze strany žalobce jeho vadným plněním v kvalitě neslučitelné s požadavky investora, a to způsobem, který žalovaná kvalifikuje jako podstatné porušení žalobcových smluvních povinností. Žalovaná uváděla, že při kontrolách provádění děl na místě zjistila podstatné vady děl, které se následně po dvou neúspěšných pokusech žalobce o opravy ukázaly jako neodstranitelné a neopravitelné, což potvrdil nejen investor, ale i spol. , právnická osoba, , právnická osoba, . (dále jen „, právnická osoba, “), která pak žalobce nahradila a díla dokončila ke spokojenosti investora i žalované. Ohledně vad děl žalovaná konkretizovala, že se jednalo zejména o: zkrabacené hrany, odlupování a krabacení dýhy, šednutí a pelichání povrchové úpravy, třísky a potrhané hrany, nekvalitní provedení vnitřních částí některých výrobků, absenci dýhy na některých částech, rozjíždění spár u dodaného nábytku, odlepování a odpadávání dýhy po několika dnech a o nafouklou či zohýbanou dýhu. Žalovaná taktéž zdůrazňovala, že se jednalo o zakázky na montáž truhlářských prvků do reprezentativních prostor investora (, právnická osoba, ), kde je požadavek na kvalitu a estetickou stránku instalací mimořádně vysoký, a že z tohoto hlediska byla kvalita plnění žalobce naprosto nepřijatelná.

7. Pokud jde o reklamační proces, žalovaná tvrdí, že vady děl u žalobce uplatnila vždy bezprostředně poté, co se projevily, a že reklamace probíhaly jednak telefonicky a jednak prostřednictvím emailové komunikace, kterou žalovaná obdržela od investora (, právnická osoba, ) a přeposílala ji žalobci. Za klíčovou žalovaná považuje emailovou komunikaci investora ze dne , datum, s přiloženou fotodokumentací (kde jsou vady identifikovány a zdokumentovány), a dále emaily žalované ze dne , datum, a , datum, , kde jsou vady žalobcových děl také specifikovány a kde jsou obsaženy i požadavky na nápravu. Žalovaná současně tvrdila, že žalobci byly stanoveny dostatečné termíny/lhůty k opravám odpovídající rozsahu vad, že žalobce byl upozorněn i na možnost ukončení vzájemné spolupráce, pokud opravy nebudou řádně provedeny. Žalobce provedl dva pokusy o opravu vad, pokaždé však zcela neúspěšně, takže výsledek jeho práce byl stále v rozporu se zadáním a s požadavky investora. Žalovaná a investor tedy po žalobcových neúspěšných pokusech o opravy došli k závěru, že vady jsou neopravitelné, a proto byla po žalobci požadována výměna celého díla za nové komponenty (tedy výměna všech jím dodaných a namontovaných komponentů za nové). Žalobce však podle žalované o takovou výměnu zájem neměl. Vzhledem k povaze zakázky, časovému presu a riziku dalšího neúspěšného pokusu o opravy žalovaná od obou smluv o dílo odstoupila a zadala realizaci třetí osobě.

8. Žalovaná zároveň odmítla skutkovou verzi žalobce o tom, že by mu bránila v práci nebo že by mu jeho práci komplikovala nevhodnými pokyny či špatnými podmínkami na stavbě, a výslovně uvedla, že žalobce nikdy netvrdil, že by zadání bylo nevhodné nebo nerealizovatelné, ani si nestěžoval na podmínky v místě provádění díla. Žalovaná argumentovala i tím, že žalobce měl k dispozici přesné zadání včetně výkresů, na jehož základě předložil nabídku, a že k zásadním změnám ve specifikaci děl nedošlo; maximálně se řešila drobná upřesnění nebo dílčí práce mimo původní objednávky, což však podle žalované nijak nesouviselo s vadami žalobcových děl a jeho neúspěšnými opravami.

9. Žalovaná v řízení vznesla také vzájemný návrh na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, sestávající z požadavku na vrácení dvou záloh již vyplacených žalobci na základě smluv o dílo, od nichž žalovaná dle jejího názoru odstoupila (, částka, a , částka, ), a dále z požadavku na zaplacení částky , částka, , kterou žalovaná vyplatila společnosti , právnická osoba, za odstranění vadných žalobcových děl a za zhotovení nového díla. Požadavek na vrácení záloh vyplacených žalobci je koncipován jako návrh na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním z později zaniklého právního titulu, zatímco požadavek na zaplacení částky , částka, uhrazené společnosti , právnická osoba, je nárokován jako náhrada škody představující nadbytečně vynaložené náklady žalované vyvolané podstatným porušením smluv o dílo ze strany žalobce. V této souvislosti žalovaná k výzvě soudu uvedla, že v rámci ceny vyúčtované spol. , právnická osoba, byla zahrnuta i částka , částka, bez DPH, tj. , částka, včetně DPH, která představovala konkrétní náklady na demontáž původních vadných komponentů namontovaných žalobcem, manipulaci s nimi v objektu, dopravu/odvoz a jejich likvidaci. Tyto dílčí náklady žalovaná dokládala cenovou nabídkou spol. , právnická osoba, z , datum, a zároveň tvrdila, že minimálně tyto náklady jsou zjevně v příčinné souvislosti s vadným plněním žalobce a s porušením jeho smluvních povinností. Současně žalovaná setrvala i na tom, že i zbytek ceny vyúčtované spol. , právnická osoba, (, částka, ) představuje škodu vzniklou žalované v přímém důsledku porušení smluv žalobcem, protože při absenci vadného žalobcova plnění by nebylo nutné objednávat nové zhotovení díla třetí osobou.

10. Žalovaná v závěrečném návrhu zdůraznila, že vady žalobcových děl byly specifikovány a řádně reklamovány a že žalobci byl poskytnut dostatečný prostor k opravám, přičemž proběhly dva neúspěšné pokusy o opravu. Poté již žalovaná považovala odstoupení od smluv za odůvodněné a adekvátní. Dále žalovaná shrnula, že byla nucena kontaktovat nového zhotovitele (spol. , právnická osoba, ), který vadné konstrukce odstranil a realizoval dílo nové, a to podle žalované dokonce v nižší ceně, než na kterou by měl žalobce nárok, pokud by dílo provedl řádně a včas. Z těchto důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Vztažmo k jejímu protinávrhu žalovaná setrvala na tom, že bylo prokázáno její právo na vrácení vyplacených záloh a na náhradu škody ve vztahu k částce vyfakturované spol. , právnická osoba, .

11. Žalobce v závěrečném stanovisku uvedl, že žalobní nárok vychází ze smluv o dílo uzavřených mezi účastníky a že provedeným dokazováním byl tento nárok prokázán. Žalobce zdůrazňoval, že rušení a změny termínů při provádění díla byly prokázány jak WhatsApp komunikací a emaily, tak svědeckými výpověďmi (zejména svědka , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ). Dále bylo dle žalující strany prokázáno, že žalobce vytknuté vady opravoval a že měl tendenci tyto opravy také dokončit, což mu však nebylo žalovanou umožněno s tím, že již předtím docházelo ze strany žalované k opakovanému rušení termínů montáží. Z toho žalující strana dovozovala, že žalovaná neoprávněně stornovala objednávky a neoprávněně odstoupila od smluv o dílo – nedošlo totiž k podstatnému porušení těchto smluv ze strany žalobce. Žalobce v tomto kontextu také akcentoval, že podle něj nebylo prokázáno podstatné porušení smluv o dílo z jeho strany a že tvrzené podstatné vady nebyly objektivně a prokazatelně zjištěny, mimo jiné i proto, že žalobcova díla byla demontována, takže nebylo možné provést jejich nestranné znalecké posouzení. Podle žalobce nelze v této souvislosti vycházet pouze z tvrzení investora a nového zhotovitele o domnělé neodstranitelnosti vad, zejména když byla spol. , právnická osoba, jakožto nový zhotovitel motivována k negativnímu hodnocení původního žalobcova díla. Žalobce v této souvislosti připomněl, že svědek , jméno FO, uváděl, že dílo bylo dokončeno, avšak ne v požadované kvalitě – tuto pasáž výpovědi svědka , jméno FO, žalobce interpretoval jako indicii, že v tomto případě nejde o podstatné vady díla. Žalobce také opětovně namítal, že mu nebyly stanoveny konkrétní závazné termíny k provedení oprav, z čehož dovozoval nedostatečný prostor k odstranění vad a oslabení legitimity odstoupení od smluv, které bylo dle jeho názoru fakticky odvozeno jen z toho, že investor již o spolupráci se žalobcem neměl zájem. Žalobce také zopakoval, že protinárok na náhradu škody podle něj není důvodný mimo jiné proto, že bez výslovného smluvního ujednání nelze přenášet odstranění vad na třetí osoby a požadovat tyto náklady jako škodu, a upozornil rovněž na to, že kalkulace ceny vyúčtované spol. , právnická osoba, nebyla nezávisle posouzena z hlediska toho, zda se jednalo o účelné náklady vynaložené v obvyklé ceně. Z právního hlediska žalobce argumentoval i tím, že pokud si smluvní strany (účastníci řízení) ve smlouvách o dílo výslovně nesjednaly možnost odstranit vady děl třetí osobou na náklady zhotovitele, nelze takové náklady uplatňovat jako náhradu škody s tím, že uspokojení dosažitelné z titulu práv z vadného plnění nelze obcházet nárokem z titulu náhrady škody. Nárok žalované na vrácení vyplacených záloh pak dle žalobce dán také není, neboť žalovaná od smluv o dílo neodstoupila platně.

12. Soud provedl dokazování zejména listinnými důkazy a výslechy svědků. Na základě těchto důkazů soud vygeneroval následující skutkové poznatky:

13. Svědek , jméno FO, vypověděl, že v rozhodné době pracoval pro žalovanou jako projektový manažer (v době provedení výslechů již svědek u žalované nepracoval) a že žalobce měl na daném místě (v budově , právnická osoba, ) realizovat truhlářské práce v potřebné kvalitě, což podle svědka nesplnil. Svědek uvedl, že z hlediska kvality nebyl s prací žalobce spokojen ani investor (, právnická osoba, ), který nespokojenost vyjadřoval zejména v emailové komunikaci, v níž byly problémy s kvalitou děl přímo popsány. Následně se investor vyjádřil i v tom smyslu, že nechce, aby žalobce na pracoviště chodil a práci dále realizoval. Svědek popsal, že předmětem děl byla výroba a montáž nábytku a obkladových a truhlářských prvků (skříně, nábytkové sestavy, obklady) a že vady žalobcovy práce vnímal zejména v podobě estetických a kvalitativních nedostatků, mj. rozestupujících se spár a odlupování dýhy. Současně svědek zdůraznil, že není truhlář a neprovádí odborné posouzení, a že pouze popisuje, že výsledky žalobcovy práce vnímal jako zjevně nevyhovující pro reprezentativní prostory investora. Dále svědek uvedl, že staveniště bylo k montáži připravené adekvátně a že pokud se vyskytly výhrady investora, byly přeposílány žalobci k řešení. Žalobce se podle svědka pokoušel o opravy vytýkaných vad, avšak tyto opravy nevedly k požadovanému výsledku, pročež byla poté spolupráce se žalobcem ukončena. Svědek rovněž vypověděl, že po ukončení spolupráce se žalobcem bylo dílo provedeno dalším subjektem (spol. , právnická osoba, ), přičemž veškeré práce byly provedeny znovu a jednalo se o nově zhotovené dílo. K otázkám ceny a hospodárnosti nákladů nového díla se svědek vyjadřoval pouze subjektivně a s výslovnou korekcí, že není v tomto směru odborníkem.

14. Při doplňujícím výslechu se svědek , jméno FO, vyjádřil především k tomu, jakým způsobem byly s žalobcem řešeny vady děl a zda došlo k využití původních komponentů nainstalovaných žalobcem. Uvedl, že žádné komponenty z původního díla dodaného žalobcem nebyly při následné realizaci využity – vše se objednalo nové a komponenty dodané žalobcem byly vyhozeny. Dále svědek vypověděl, že nakonec byla realizována pouze jedna ze dvou objednávek, které měl původně realizovat žalobce (investor se tak rozhodl). Časový průběh realizace děl popsal svědek tak, že se ve věci aktivně zapojil až v době montáže komponentů na stavbě a že přibližně po 14 dnech se začaly projevovat vady: začala se loupat dýha a „zdrcly se spáry“ na dřevěných komponentech. K příčinám vad svědek prezentoval svůj laický názor, že zásadní problém byl podle něho v tom, že dýha se nemá lepit, ale lisovat, a že žalobci byly tyto výtky sdělovány emailem včetně komentářů investora. Současně svědek vypověděl, že se snažil, aby situace dopadla pozitivně, a že probíhala komunikace o tom, aby bylo žalobci umožněno dílo dokončit; zlom nastal dle svědka v době, kdy se investor vyjádřil tak, že už nechce, aby žalobce na dílech dále pracoval. Na dotazy žalované uvedl, že vady děl se projevovaly již v průběhu montáže a že žalobce byl s výhradami seznámen, v důsledku čehož provedl opravy, které však nevedly k požadovanému výsledku a spolupráce s ním tak byla ukončena. K podmínkám na stavbě svědek uvedl, že si nevybavuje, že by žalobce upozorňoval na špatné podmínky či zvýšenou prašnost jako příčinu vad; svědek měl naopak za to, že prach nemohl způsobit odlupování dýhy. Žádný finální termín k provedení oprav s výstrahou ukončení si svědek nevybavoval (mimo smluvní termíny k dokončení děl obsažené v objednávkách).

15. Svědek , jméno FO, uvedl, že je spolupracovníkem žalované, že na předmětném projektu se přímo aktivně nepodílel (působil jako vedoucí realizace), že na stavbu osobně nejezdil a že žalobce osobně nepotkal. K průběhu prací svědek vypověděl, že se objevily problémy zejména s kvalitou prací a s dodržováním termínů, přičemž investor následně z těchto důvodů žádal žalovanou, aby vady nechala opravit jiným subjektem. Konkrétní vady žalobcových děl si svědek již nevybavoval, avšak podle předestřených fotografií a komunikace s , tituly před jménem, , jméno FO, z , právnická osoba, měl za to, že šlo o vady neodstranitelné (resp. za to, že by vady opravit nešly a muselo by dojít k odstranění již namontovaných vadných komponent a k výrobě nových prvků). Svědek popsal, že komunikace o vadách probíhala primárně přes pana , jméno FO, (svědek byl zpravidla vyrozuměn v kopii). Ohledně spol. , právnická osoba, svědek uvedl, že šlo o firmu zajišťující výměnu žalobcem namontovaných truhlářských prvků, které se investorovi nelíbily; detaily k výběru zhotovitele a cenám si již svědek nepamatoval.

16. Při doplňujícím výslechu svědek , jméno FO, uvedl, že byl v kontaktu zejména s panem , jméno FO, jako projektovým manažerem a na stavbu osobně nejezdil. S panem , jméno FO, byl svědek osobně v kontaktu jen jednou na začátku realizace; následně byl svědek účasten emailové komunikace mezi , tituly před jménem, , jméno FO, a svědkem , jméno FO, . Po stornování objednávek se svědek nepodílel na cenové kalkulaci a komunikaci s novým zhotovitelem (to řešili , tituly před jménem, , jméno FO, a svědek , jméno FO, ). K eventuálnímu pozdějšímu využití žalobcem instalovaných komponentů v průběhu realizace díla novým zhotovitelem svědek uvedl, že si myslí, že tyto komponenty využity nebyly. Ohledně toho, kdo provedl demontáž žalobcem instalovaných prvků, si svědek nebyl jistý, zda ji provedli zaměstnanci žalované nebo nový zhotovitel. Svědek také vypověděl, že mu nebylo sdělováno, že by si žalobce stěžoval na podmínky na pracovišti (prašnost, souběh dalších prací), a že si nepamatuje, že by tyto záležitosti v rámci předmětného projektu řešil.

17. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, (výslech u jednání dne , datum, ) vypověděl, že v rozhodné době byl (a v době výslechu stále je) obchodním ředitelem žalované a že žalobce osobně neznal; žalobce byl pro zakázku poptán prostřednictvím pana , jméno FO, , který za něj ručil, přičemž žalovaná s žalobcem do té doby zkušenost neměla. Svědek uvedl, že z jeho pohledu nebylo dílo od žalobce převzato, a že investor si stěžoval na vady díla (zejména prostřednictvím emailů), přičemž požadavek na výměnu komponentů a ukončení spolupráce se žalobcem se postupem času objevil proto, že opravy žalobce nevedly ke kýženému výsledku. Svědek , jméno FO, uvedl, že ve vztahu k reklamacím a řešení vad probíhala komunikace se žalobcem zejména prostřednictvím pana , jméno FO, , že byly přeposílány emaily s výtkami investora a že opravy měly být řešeny urgentně s ohledem na konečné termíny zakázky. Na přímý dotaz, zda bylo žalobci zamezeno v přístupu na stavbu, svědek uvedl, že o tom neví (nikdo mu to nesdělil). K reakci investora na žalobcem provedené opravy vad svědek uvedl, že investor následně sdělil, že další opravy již od žalobce nechce a že požaduje výměnu komponentů za nové.18. , tituly před jménem, , jméno FO, při doplňujícím výslechu u jednání dne , datum, vypověděl, že o vadách díla se dozvěděl nedlouho poté, co byly komponenty žalobce přivezeny na stavbu – informoval ho o tom , tituly před jménem, , jméno FO, z , právnická osoba, . , tituly před jménem, , jméno FO, popsal, že žalobce se poté pokusil provést opravy, které ale nebyly efektivní. Protože žalobce následně odmítl investovat do nových kusů komponentů (nechtěl následně investovat do nových truhlářských komponentů; odmítl komponenty vyrobit znovu), byla výroba komponentů a jejich montáž zadána jinde. K otázce lhůt a termínů , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že žalobci byla k opravám stanovována lhůta v řádu jednotek dnů až maximálně 1–2 týdny, protože , tituly před jménem, , jméno FO, urgoval rychlé řešení problémů. , tituly před jménem, , jméno FO, vypověděl, že byla snaha i o to, nalézt způsob opravy nevyžadující výměnu komponentů za nové, avšak ani dvě žalobcem provedené opravy nevedly ke kýženému a požadovanému výsledku. K povaze oprav , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že žalobce se pokoušel dílo na místě repasovat, slepovat apod., avšak dřevo už bylo zohýbané – vzhledem k tomu, jak dřevo následně pracovalo, tedy bylo dospěno k závěru, že vady již opravit nelze a že je nutno vyměnit komponenty za nové. Žalobce však k výměně komponentů za nové ochotu neprojevil. , tituly před jménem, , jméno FO, dále popsal, že ke stornování objednávek došlo poté, co byla žalobci dána příležitost vady vyřešit, což se mu nepovedlo. Následně se vyhodnotilo, že opravou vady odstranit nelze, žalobce odmítl výrobu nových komponentů a práce se tedy zadaly jinde. , tituly před jménem, , jméno FO, také sdělil, že dodání nových komponentů požadoval i , tituly před jménem, , jméno FO, . , tituly před jménem, , jméno FO, dále vypověděl, že všechny truhlářské komponenty dodané žalobcem byly podýhované, a že dýha byla zvlněná/ohnutá, což se týkalo povrchu korpusů všech žalobcem instalovaných truhlářských prvků. Některé latě byly křivé a zvlněné. Žalobcovy pokusy o opravy se dle slov svědka esteticky nezdařily a když se dýha už jednou zvlnila, bylo třeba truhlářské prvky vyrobit znovu. Svědek také sdělil, že možnosti případného odstranění vad byly konzultovány interně s truhláři žalované i se společností , právnická osoba, , přičemž bylo potvrzeno, že je v důsledku vad třeba vyrobit truhlářské komponenty znovu. K otázce demontáže žalobcem instalovaných prvků , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že přesně neví, kdo demontáž prováděl. Dále , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že zadání společnosti , právnická osoba, bylo totožné jako u žalobce (stejné rozměry, stejné druhy materiálu, stejná dokumentace). Komponenty instalované žalobcem při další realizaci díla využity nebyly. , adresa, . , právnická osoba, dílo následně zpracovala; oproti žalobcově práci byl rozdíl zejména v kvalitě a odbornosti provedení. Zároveň , tituly před jménem, , jméno FO, odmítl, že by vady způsobily podmínky na stavbě, a uvedl, že podmínky na stavbě byly v případě žalobce stejné jako v době, kdy dílo prováděla spol. , právnická osoba, (ta si dle , tituly před jménem, , jméno FO, v této souvislosti na nic nestěžovala).

19. Svědek , tituly před jménem, , právnická osoba, spontánně potvrdil, že účastníci jsou mu známi. , právnická osoba, dle jeho slov neměla smlouvu se žalobcem, ale se žalovanou (vybranou ve výběrovém řízení). Ve své výpovědi svědek popsal, že šlo o truhlářské práce v reprezentativních prostorech, kde se kladl důraz na vysokou kvalitu provedení, a popsal průběh instalací a konkrétní nedostatky, které jako zástupce investora vnímal u vstupní stěny s lamelami, kterou montovali žalobce se svědkem , jméno FO, : svědek , tituly před jménem, , jméno FO, v tomto kontextu uvedl, že při druhém pokusu o provedení montáže byly lamely navrtávány a lepeny (lepidlem a oboustrannou páskou), přičemž nebyly v rovině a nebyla použita vyměřovací technika. Svědek popsal výraznou nerovnoměrnost roztečí, poškození podkladové desky a následnou demontáž těchto komponentů. Zmínil také, že některé lamely byly zvlněné už při montáži nebo se začaly vlnit bezprostředně po montáži, a vybavil si také situaci, kdy došlo ke změně barvy čelní plochy stěny v důsledku toho, že čerstvě nalakované prvky byly ponechány přes noc v autě a lak zmrznul. Svědek vypověděl, že na žádost investora byly tyto prvky demontovány a bylo dohodnuto, že tito truhláři (žalobce a svědek , jméno FO, ) se na stavbě již nebudou pohybovat; zároveň svědek uvedl, že další truhlář, který prvky předtím viděl, je z hlediska vad hodnotil jako neopravitelné. Svědek popisoval i časový tlak na celkové dokončení zakázky a uvedl, že nahlášená závada se zpravidla měla odstranit v horizontu několika dní, přičemž klíčový byl konečný termín, kdy měly být práce hotové celkově. Svědek také zmínil, že řešení problémových situací bylo ztíženo i tím, že vázla komunikace investora se žalovanou – žalovaná byla dle svědkových slov při komunikaci poměrně laxní.

20. Svědek , jméno FO, uvedl, že na truhlářských pracích se žalobcem kooperoval od počátku až do ukončení spolupráce mezi žalobcem a žalovanou, přičemž v té době měly být práce ze strany žalované pozastaveny a žalobci nebylo umožněno dílo dokončit. Svědek odhadl, že dílo bylo z 90 % hotovo a dále popsal, že se s žalobcem během montáže potýkali se špatnými podmínkami v místě prací, kdy se na pracovišti prášilo a současně zde probíhaly jiné stavební práce, což podle svědka komplikovalo montáž truhlářských komponentů. Svědek hovořil i o režimu vstupu do objektu , právnická osoba, s ohledem na bezpečnostní pravidla (nutnost hlásit dopředu, kdo přijde na stavbu), a uváděl, že si s žalobcem opakovaně žádali o přesný harmonogram/konkrétní dny, kdy budou mít přístup na pracoviště a kdy mohou práci dokončit. Někdy nebyl svědkovi se žalobcem přístup umožněn, případně byli oba odkazováni na to, že se jim žalovaná ozve. Následně jim však bylo sděleno, že bude na realizaci díla najata jiná firma. Svědek také uvedl, že je žalobcovým dlouholetým kamarádem (cca 20 let) a že byl jeho zaměstnancem. K vadám na díle svědek uváděl, že šlo fakticky o dvě věci, které se s žalobcem snažili řešit opravami: za prvé bylo dle něj při montáži použito řešení se sololitovou deskou u jedné stěny (které bylo následně kritizováno), a za druhé se dýhy měly začít kroutit, což se žalobcem řešili demontáží a opravou (broušením a následnou úpravou). Po provedení oprav však již se žalobcem nebyli puštěni na pracoviště k dokončení montáže.

21. Z projektové dokumentace (, Anonymizováno, ) pro objednatele , Anonymizováno, , k projektu „, Anonymizováno, “, část D.1.1 Architektonickostavební řešení s názvem „Tabulka truhlářských výrobků“ (datum , Anonymizováno, ; zhotovitel , právnická osoba, ) bylo zjištěno, že připojená tabulka je nedílnou součástí projektové dokumentace, že konstrukce budou vyrobeny z lamino desek (LTD), že dodávka je předpokládána kompletní včetně kotevního a doplňkového materiálu a že rozměry komponentů mají být před jejich výrobou na stavbě přeměřeny dle skutečnosti. V dokumentaci je obsažena tabulka truhlářských prvků s označením T1–T4, vždy se schématem, rozměrem, popisem, počtem kusů a poznámkou k materiálu a barvě. T1 je dřevěný kryt ve tvaru L (dělený v půlce) k zakrytí zásuvek s možností odklopení na klavírový pant, 1 ks, ve světlém odstínu dřeva a s materiálem „dýha“. T2 je dřevěná skříňka pro zakrytí zásuvek bez zad, s jednokřídlými dvířky, rozměrově cca 500/710 mm, hloubka 400 mm, 1 ks, opět se světlým odstínem dřeva a materiálem „dýha“. T3 je skříňka určená k odkládání mobilních telefonů a notebooků pro návštěvy, s 25 malými a 2 velkými schránkami, přičemž každá schránka má mít vlastní dvířka a vložkový zámek. Rozměr je uveden cca 960/1500 mm, hloubka 250 mm, 1 ks, materiál dýha. T4 je dřevěný obklad obloukové stěny (lepený), popsaný jako lamelový „slat panel“ nebo obklad z masivních prken či plochých dýhovaných lamel s vyčesanou strukturou včetně povrchové úpravy; je zde uvedeno 1× „komplet“ s poznámkou ke světlému odstínu dřeva, materiálu dýha nebo masiv a také s poznámkou, že obklad začíná nad soklem a končí pod podhledem. Dokumentace obsahuje i samostatný detail výrobku T3 v měřítku 1:20 s rozkreslením vnitřního členění (soustava malých schránek a spodní větší část) a základními kótami. Na základě této projektové dokumentace měly být truhlářské komponenty vyrobeny.

22. Z objednávky žalované č. , Anonymizováno, , vystavené dne , datum, , bylo zjištěno, že žalovaná si jakožto objednatel prostřednictvím této objednávky objednala provedení truhlářských prací od žalobce jako zhotovitele. Předmět plnění je označen jako „realizace , právnická osoba, , adresa, “. Objednána byla dodávka a montáž truhlářských prvků dle nabídky v rozsahu 1 komplet, a to za cenu , částka, (DPH 0 %, celkem k úhradě , částka, ). V textu objednávky je dále uvedeno, že termín zahájení prací má být „co nejdříve“, a že termín dokončení prací je stanoven na , datum, . Jako kontaktní osoba za žalovanou byl identifikován , jméno FO, a jako místo plnění je označena budova , právnická osoba, . Objednávka obsahuje tyto platební podmínky: „50 % předem, doplatek po předání díla a odsouhlasení na základě SP“, dále záruční dobu (na práci 60 měsíců od předání a na materiál 24 měsíců od předání), a výzvu k potvrzení objednávky do 3 dnů. Druhá strana objednávky obsahuje „Obchodní podmínky“, které upravují zejména odpovědnost dodavatele za úplnost cenové nabídky vztažmo k projektové dokumentaci, požadavky na přílohy faktur (předávací protokol/dodací list, soupis provedených prací a u konečné faktury i předávací protokol bez vad a nedodělků), režim dílčích soupisů prací, splatnost faktury 30 dnů od doručení řádně vystavené a odsouhlasené faktury s přílohami, povinnost zaslat fakturu do 14 dnů od předání, zákaz přeúčtovat částku nad rámec objednávky (vícepráce řešit novou objednávkou či změnovými listy), dále ujednání o záruční době 60 měsíců od předání a o smluvních sankcích za prodlení s dokončením/předáním díla (, částka, /den za 1.–5. den prodlení a , částka, /den od 6. dne prodlení).

23. Z objednávky žalované č. , Anonymizováno, , vystavené , datum, , se podává, že předmět plnění je opět vymezen jako „realizace , právnická osoba, , adresa, “. Objednávka se týká dodávky a montáže truhlářských prvků dle nabídky v rozsahu 1 komplet, tentokrát za cenu , částka, (DPH 0 %, částka k úhradě , částka, ). Objednávka obsahuje pokyn k zahájení prací „co nejdříve“; termín dokončení byl stanoven na , datum, . Jako kontaktní osoba za žalovanou byl identifikován , jméno FO, a jako místo plnění je označena budova , právnická osoba, . Platební podmínky jsou shodné jako u první objednávky („50 % předem, doplatek po předání a odsouhlasení na základě SP“), stejně jako záruční doby (60 měsíců práce, 24 měsíců materiál). Obsažena je opět i výzva k potvrzení objednávky do 3 dnů. Druhá strana objednávky č. , Anonymizováno, obsahuje totožné „Obchodní podmínky“ jako v případě první objednávky č. , Anonymizováno24. Z cenové nabídky společnosti , právnická osoba, označené jako „AKTUALIZACE CENY“ k zakázce „, Anonymizováno, /, adresa, , právnická osoba, , adresa, “, bylo zjištěno, že materiál a provedení jsou zde specifikovány jako „DÝHA (popř. HPL)“. Dokument obsahuje tabulku položek (mj. T1 dřevěný kryt ve tvaru „L“ s možností odklopení, T2 dřevěná skříňka na zakrytí zásuvek, T3 skříňka na odkládání mobilních telefonů a notebooků se schránkami uzamykatelnými vložkovým zámkem, T4 dřevěný obklad obloukové stěny – komplet) a dále doprovodné činnosti jako zaměření, vypracování/úpravu dokumentace ke schválení, dopravu a montáž. Nabídka výslovně oceňuje i položky související s odstraněním původního díla nainstalovaného žalobcem: „demontáž původního špatného nábytku“ , částka, , „vynášení a manipulace v objektu“ , částka, , „doprava“ , částka, a „likvidace“ , částka, (vše bez DPH). Tyto čtyři položky tak dle tabulky v součtu činí částku , částka, bez DPH (, částka, + , částka, + , částka, + , částka, ); při sazbě DPH 21 % tedy částku , částka, včetně DPH. V nabídce je současně uvedena celková rekapitulace ceny ve výši , částka, bez DPH, tj. celkem , částka, s DPH. V objednávce je v této souvislosti uvedeno, že cena byla „opravena na základě přesného zaměření a upřesnění požadavků investora , právnická osoba, “. Dokument dále stanovuje platební podmínky, orientační termíny dodání, možnosti aktualizace ceny a obsahu objednávky a věnuje se i problematice víceprací. Dokument je datován , datum, s platností nabídky do , datum, .

25. Z informace o platbách z účtu číslo , č. účtu, ze dne , datum, a ze dne , datum, o zaplacení částek , částka, a , částka, , variabilní symbol č. , var. symbol, , zpráva pro příjemce , právnická osoba, , právnická osoba, ., má soud za prokázané, že žalovanou byla zaplacena faktura spol. , právnická osoba, č. , hodnota, znějící na částku , částka, s DPH, která byla spol. , právnická osoba, vystavena v návaznosti na realizaci díla – truhlářských prací v budově investora , právnická osoba, , které měl původně realizovat žalobce.

26. Z e-mailu investora ze dne , datum, soud vzal za prokázané, že investor odmítl převzít žalobcem namontované truhlářské výrobky a zaplatit za ně pro závažné vady, které detailně specifikoval (zejména prohnutí, křivost, nesouměrnost, křivé spáry, nesedící fabiony a vady dýh – vlnění a zlomení v ohybech). Dle emailu investor požadoval „kompletní výměnu“ komponentů a výslovně odmítl další žalobcovo opravování jím nainstalovaných truhlářských komponentů, u nichž je dýha prohnutá a zlomená. K tomuto e-mailu s předmětem „Truhlářské výrobky“ investor také připojil fotodokumentaci dosavadních truhlářských prací, které provedl žalobce. Text e-mailu je kritický: podle investora „dílo v tomto stavu nelze převzít“, neboť „provedení a kvalita neodpovídají ani nejnižším standardům“. , tituly před jménem, , jméno FO, za , právnická osoba, v tomto emailu zdůrazňuje, že se jedná o reprezentativní prostor, určený pro přijímání návštěv na nejvyšší úrovni, a že výsledek žalobcovy práce neodpovídá očekávané úrovni designového zpracování. V závěru tohoto e-mailu investor formuluje ve vztahu k žalované konkrétní požadavky: za prvé žádá kompletní výměnu všech truhlářských výrobků uvedených v příslušné smlouvě (, Anonymizováno, ); za druhé požaduje odstranění instalovaného obložení stěny v hodnotě , částka, , a to „bez náhrady“, tedy na náklady zhotovitele a za třetí žádá o vyjmutí jedné položky z rozpočtu (repase dveřních křídel); opět „bez náhrady“. Dne , datum, tuto investorovu zprávu svědek , jméno FO, přeposlal na adresu žalobce , e-mail, . Email je označen předmětem „truhlářské výrobky“ a v textu emailu svědek , jméno FO, nad rámec výše uvedeného toliko poznamenal: „Jen pro ilustraci, co mi chodí do mailu.“ Součástí tohoto e-mailu byla i původní zpráva , právnická osoba, včetně fotodokumentace vad, tedy doklady o vlnění dýhy, odlupování povrchů a neestetickém zpracování.

27. Dne , datum, zasílá zaměstnankyně žalované žalobci e-mail s předmětem „STORNO , právnická osoba, , adresa, – objednávka truhlářské výrobky“. V textu e-mailu se uvádí: „Tímto stornujeme naši objednávku č. , Anonymizováno, z , datum, . Zároveň Vás žádáme o vrácení uhrazené zálohy ve výši , částka, .“ Zpráva je odeslána na adresu žalobce a v kopii také , jméno FO, a , jméno FO, .

28. V navazujícím emailu žalované ze dne , datum, projevila žalovaná vůli nepřevzít žalobcovo dílo a definitivně odstoupit od smluvního vztahu (identifikovány jsou v této souvislosti objednávky č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Jako důvod odstoupení žalobkyně popsala opakované neúspěšné pokusy žalobce o odstranění vad a dále neodstranitelnost části vad, které se týkaly podýhovaného dřeva, které již nebylo možné narovnat. Předmět zprávy je „FW: STORNO , právnická osoba, , adresa, – , Anonymizováno, – výzva k vrácení zálohy“ a svědek , jméno FO, zde píše: „Ke stornu objednávek č. , Anonymizováno, z , datum, a č. , Anonymizováno, z , datum, ještě zasíláme část fotodokumentace. Dílo vykazuje vady neslučitelné s prací odborné společnosti a jsou neodstranitelné. Tímto Vám znovu oznamujeme, že dílo nepřebíráme a odstupujeme od smluvního vztahu.“ V textu emailu je dále podrobně specifikováno, kterých truhlářských prvků se odstoupení týká – obložení obloukové stěny, dřevěných krytů, stěn a skříněk s dýhovaným povrchem – s tím, že vady těchto prvků se projevily krátce po instalaci odlupováním a krabacením dýhy i šednutím a „pelicháním“ povrchové úpravy. K e-mailu je přiložena fotodokumentace popisovaných vad – fotografie zobrazují zvednuté dýhy, spáry, barevné nerovnosti a mechanické poškození povrchu. Závěrem svědek , jméno FO, žalobce žádá, aby vrátil zaplacené zálohy do pěti kalendářních dnů.

29. Z whatsappové komunikace žalobce a svědka , jméno FO, plyne, že kontakt mezi žalobcem a p. , jméno FO, ohledně předmětného projektu se vedl minimálně od , datum, . V tento den ráno žalobce žádá p. , jméno FO, o poskytnutí adresy místa plnění („Prosím adresu“) a p. , jméno FO, reaguje zasláním odkazu na vyhledání „, právnická osoba, , adresa, “; žalobce následně odesílá krátkou hlasovou zprávu a poté emotikon vyjadřující nespokojenost či obavu, načež p. , jméno FO, odpovídá stručným „Ok“. Následně komunikace (v části bez jednoznačně viditelné datové značky, avšak zjevně v únoru 2024 před koncem měsíce) přechází do režimu řešení časového tlaku a financování projektu: žalobce opakovaně tematizuje termín dokončení („termín je 28. konec“) a současně uvádí, že potřebuje prostředky („Peníze… abych to stih“), přičemž p. , jméno FO, jej ujišťuje, že věc bude urgovat u svého nadřízeného („píšu šéfovi ať to popožene“) a deklaruje, že se do toho sám vloží („vletím a popoženu to“). V další části (období kolem , datum, ) se komunikace jmenovaných točí kolem fakturace zálohy a potřebných nákupů: žalobce sděluje, že p. , jméno FO, poslal zálohovou fakturu a že musí nakoupit materiál, aby mohl o víkendu pracovat. P. , jméno FO, se poté dotazuje, kde žalobce je; žalobce odpovídá, že je mimo a ozve se po návratu do , jméno FO, a zároveň se ujišťuje, zda faktura dorazila, což p. , jméno FO, potvrzuje. Na přelomu února a března 2024 se komunikace jmenovaných věnuje detailnějšímu řešení předělání a dodělání díla. Žalobce opakovaně zdůrazňuje, že nemá volné prostředky, protože nakoupil materiál a zaplatil lidem, a popisuje plán dalšího postupu: chce realizovat lakování, zajistit dýhu, využít k práci nadcházející víkend a provést výrobu/dodělávky tak, aby se stihla montáž v pondělí či úterý. Zmiňuje výraznou osobní a pracovní zátěž (pracovali ve více lidech, několik dní, s velmi krátkým spánkem). Dne , datum, ráno žalobce p. , jméno FO, píše, že posílá cenu za předělání a že při včasném zaplacení zálohy by se montáž mohla stihnout v pondělí nebo úterý; uvádí, že sehnal rychleschnoucí lak. V návaznosti (v další části bez viditelné datové značky, avšak zjevně v prvních březnových dnech) p. , jméno FO, potvrzuje, že úterý je v pořádku, a žalobce doplňuje, že podle laku pozná, jak rychle to bude schnout. Dne , datum, žalobce rozepisuje, že musí dokoupit dveře a že kvůli předělání pořídil rychleschnoucí lak, dýhu a že na projektu musí intenzivně pracovat; současně žalobce zmiňuje i konkrétní částky, které požaduje zaplatit na nové dveře a na opravu/předělání. V komunikaci se objevuje i fotodokumentace ručně psaného rozpočtu „PŘEDĚLÁVKA“ a „DVEŘE“ (součet a položky práce, dýha, doprava, lakování/stříkání apod.). Žalobce dále píše, že pošle zálohu na dveře a dodělávky, že „zítra montáž“ a že za dva dny by to mělo být hotové, a že je unavený, ale „dá to“. P. , jméno FO, na to reaguje tak, že nejdříve je potřeba práci provést a teprve poté řešit zálohu; sděluje zároveň, že mu hrozí problém v práci, pokud investor nebude spokojen, a že dokud nebude výsledek, šéf pravděpodobně žádné peníze nepošle – proto p. , jméno FO, žalobci výslovně píše, aby mu zálohovou fakturu ani neposílal. V téže časové ose se řeší i kvalita povrchu/provedení díla; p. , jméno FO, v dalších dnech přeposílá žalobci fotografie detailů povrchů. V polovině března 2024 se komunikace přesouvá k řešení přístupu na staveniště, koordinace prací a k řešení vad. V části komunikace navazující na zprávy z , datum, p. , jméno FO, sděluje žalobci: „dneska tam nejezdi“ a že to musí „uhladit“. Žalobce se p. , jméno FO, následně pokouší dovolat (hovor je nepřijat) a ve zprávách se objevují přeposlané fotografie detailů dřeva/povrchů truhlářských prvků. Dne , datum, žalobce žádá o informaci, v kolik hodin může přijet provést zaměřeni; p. , jméno FO, odpovídá, že zavolá ráno. Dne , datum, žalobce opět zjišťuje, „jak to vypadá“ a že už na tom potřebuje dělat; večer se znovu ptá, zda p. , jméno FO, „ví něco víc“, a p. , jméno FO, znovu uvádí, že mu zavolá ráno. Dne , datum, p. , jméno FO, žádá „ty dveře a adresu“ a žalobce posílá fotografii dveří; následně probíhá krátká výměna zpráv ohledně toho, zda jsou „zatřené bílé boky“ (žalobce potvrzuje, že ano) a p. , jméno FO, se ptá, dokdy bude žalobce hotov. Žalobce přitom v již výše zmíněné části téže březnové komunikace zmiňuje, že doufá, že vše vyjde, jak má. Z následující komunikace (časově navazující v březnu 2024, bez plně čitelného datového předělu) je zřetelné vyhrocení vztahů a nespokojenost p. , jméno FO, a investora s výsledkem žalobcovy práce. Žalobce se snaží situaci „vyjasnit“ a apeluje na klidný postup, avšak p. , jméno FO, reaguje emocionálně a velmi ostře: vytýká žalobci, že udělal zásadní chyby, a že kvůli tomu může být p. , jméno FO, od žalované vyhozen, a že žalobce dostal dost peněz, ale výsledek tomu neodpovídá. Žalobce na to odpovídá, že je rád, že se to řeší, ale že „čeká“ na zprávu o tom, kdy může vady opravit. Dne , datum, pak žalobce posílá p. , jméno FO, rozsáhlou zprávu, v níž uvádí, že neví, co má dělat, že chce napravit a opravit chyby, že nemají dokončené dílo, které potřebují dodělat, aby se mohly řešit následné problémy, a že pokud jim nebude umožněn přístup k dokončení/montáži, „neví co dál“. Zároveň žalobce zdůrazňuje, že je povinen dodat vše tak, aby byl zákazník spokojen a aby bylo dílo dokončeno, a žádá, aby se věc začala řešit. Zmiňuje i možnost eskalace přes vyšší vedení žalované. Žalobce taktéž uznává, že situace je problémová, ale tvrdí, že každá chyba se dá napravit. V poslední části whatsappové komunikace jmenovaných žalobce dne , datum, ráno zjišťuje, zda už p. , jméno FO, „něco ví“ a „jak to bude“; p. , jméno FO, reaguje odmítavě s tím, že se v pondělí ráno nedozvěděl nic jiného, než věděl předtím. Žalobce žádá, aby mu p. , jméno FO, dal vědět, protože chce, aby se to „nějak hned“ řešilo. Dne , datum, p. , jméno FO, píše, že „ještě tady pořád sedí“, žalobce jej vybízí, aby mu hned zavolal, načež mu p. , jméno FO, sděluje, že zavolá kolem jedné hodiny, protože zrovna sedí se šéfem a řeší to s ním. Žalobce na tuto informaci reaguje tak, že četl e-mail a že si musí zavolat. Dne , datum, žalobce posílá plán dalšího postupu (že následující den se bude dýhovat radiátor a příští středu se pojede na místo montovat) a dodává, že p. , jméno FO, následující den zavolá. V komunikaci se dále objevuje i datová značka , datum, se záznamem hovoru, avšak bez dalšího textového obsahu, který by nad rámec uvedeného doplňoval, co bylo mezi žalobcem a p. , jméno FO, konkrétně hovořeno.

30. Žalobce k prokázání jeho nákladů (zejména materiálových a spotřebních) souvisejících s realizací děl předložil i několik faktur. Jde o nákupní doklady od různých dodavatelů z období únor až březen 2024, vystavených na žalobce (jako odběratele). Část dokladů tvoří faktury (daňové doklady) od společnosti , právnická osoba, ., jejichž předmětem je opakovaně dodávka dýhy „ořech americký“ (Juglans nigra) v různých výměrách; jedná se o faktury č. , hodnota, ze dne , datum, , č. , hodnota, ze dne , datum, , č. , hodnota, ze dne , datum, a č. , hodnota, ze dne , datum, , přičemž jednotlivé celkové částky k úhradě (včetně DPH) se pohybují v řádu jednotek tisíc Kč (konkrétně , částka, , , částka, , , částka, a , částka, ). Doklady jsou typově vedeny jako maloobchodní prodej (platba kartou/hotovost). Dále byla předložena prodejka – daňový doklad dodavatele , právnická osoba, (doklad č. , hodnota, ze dne , datum, ), z něhož vyplývá nákup ředidla a univerzálního laku (mat), v celkové částce , částka, včetně DPH. Doložena byla také faktura společnosti , adresa, stroje s. r. o. č. , hodnota, ze dne , datum, na dodávku tavného lepidla (JOWATHERM) v balení 5 kg, přičemž je současně účtováno i dopravné a dobírkový poplatek (celková částka k úhradě činí , částka, včetně DPH). Předloženy byly i faktury vystavené společností , právnická osoba, . (jedná se o faktury z února a března 2024), které dokládají nákupy truhlářského materiálu a kování. Z těchto faktur plyne zejména pořízení dřevěného materiálu (např. střešních latí), deskových materiálů (např. DTDL a lakovaných HDF desek), hran (ABSB), kování (panty StrongHinges, zámky StrongLocks a komponenty Lehmann, případně doplňky typu krytek), spojovacího a montážního materiálu (vruty StrongFix, dřevěné kolíky), spotřebního materiálu pro opracování (brusné houby) a lepidel/montážních přípravků (např. Pattex, Ponal, StrongGlue). Jednotlivé celkové částky k úhradě u těchto faktur se v souboru pohybují od stovek do jednotek tisíc Kč (např. , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, a , částka, včetně DPH). Při sečtení celkových částek uvedených na jednotlivých dokladech obsažených v žalobcem předkládaných fakturách vychází souhrn výdajů žalobce přibližně na částku ve výši , částka, (včetně DPH).

31. Vztažmo k závěru o skutkovém stavu věci a k hodnocení provedených důkazů soud uvádí následující:

32. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav věci. Další dokazování již soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z výše uvedených a popsaných důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Pokud soud provedl jiné, nežli výše popsané důkazy, nezjistil z nich žádné skutečnosti pro tuto věc stěžejní. Veškeré provedené důkazy byly soudu navrženy před okamžikem koncentrace řízení anebo v důsledku výzvy soudu dané některému z účastníku v souladu s ust. § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu. Výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, soud k důkazu provedl v režimu dle ust. § 120 odst. 2 občanského soudního řádu, neboť jméno tohoto svědka vyplývalo od počátku řízení ze spisu (z emailové komunikace účastníků a investora), provedení jeho výslechu bylo důležité pro zjištění skutkového stavu a navíc se jednalo o osobu zcela bez vazby na některého z účastníků řízení – i to byl zásadní faktor, z něhož soud potřebu výslechu tohoto svědka dovodil.

33. Z provedeného dokazování (zejm. z objednávek , Anonymizováno, a , Anonymizováno, z emailové komunikace účastníků a investora, a z výpovědí slyšených osob) soud zjistil, že žalovaná jako objednatel uzavřela se žalobcem jako zhotovitelem dvě smlouvy o dílo (realizované formou dvou objednávek) na dodávku a montáž truhlářských prvků pro zakázku „, právnická osoba, , adresa, “ v prostorách investora , Anonymizováno, . Žalovaná uhradila žalobci podle platebních podmínek sjednaných v obou objednávkách (smlouvách) zálohy ve výši , částka, a , částka, (celkem , částka, ). Žalobce díla v průběhu února a března 2024 zhotovoval a montoval na místě plnění, přičemž koordinace a operativní domlouvání montáží a návštěv na stavbě probíhaly přes osobu p. , jméno FO, , tehdejšího zaměstnance žalované.

34. V průběhu montáže a bezprostředně poté se však u díla prováděného na základě objednávky , Anonymizováno, (svědek , jméno FO, uváděl, že druhá objednávka již ani nebyla realizována, neboť ještě předtím došlo k ukončení spolupráce účastníků) projevily závažné kvalitativní nedostatky, které investor opakovaně reklamoval u žalované, která reklamace tlumočila žalobci; z komunikace a z výpovědí v této souvislosti vyplynulo, že šlo především o výrazné vady povrchů a vady provedení (zejména deformace a vlnění/krabacení dýhy, rozestupování spár, vady vzhledu a lícování), které byly z pohledu investora nepřijatelné pro reprezentativní prostory a bránily převzetí díla. Žalobce se během února a března 2024 pokusil vady nejméně dvakrát odstranit opravou, nicméně tyto opravy nebyly účinné (svědek , tituly před jménem, , jméno FO, dokonce popisoval určitý amaterismus těchto oprav, kdy se žalobce se svědkem , jméno FO, snažili vady odstraňovat i za pomoci lepících pásek a lepidla a vadné materiály různě přelepovat, což však bylo zcela neefektivní). Následně bylo dle provedeného dokazování vyhodnoceno, že alespoň část vad žalobcova díla má povahu vad fakticky neodstranitelných (v tom smyslu, že požadovaný výsledek nebylo možné dosáhnout pouhou opravou vad, ale jen výměnou vadných komponentů za nové). Z dokazování zároveň nevyplynulo, že by žalovaná žalobci bezdůvodně či systematicky znemožnila vstup na staveniště nebo provedení oprav (ty se žalobce v průběhu února a března 2024 pokoušel provést dokonce dvakrát); naopak bylo prokázáno, že žalobci byla možnost nápravy reálně poskytnuta a že k zásadnímu omezení jeho přístupu na staveniště došlo až v návaznosti na definitivní negativní stanovisko investora k dalšímu pokračování spolupráce se žalobcem (viz např. žalobcem doložená whatsappová komunikace s p. , jméno FO, nebo výpovědi slyšených osob , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ).

35. Poté, co investor v polovině března 2024 a po provedení dvou neúspěšných žalobcových pokusů o opravy trval na zajištění bezvadného výsledku výměnou vadných komponentů za nové a žalobce na požadavek k dodání nových komponentů nereagoval vstřícně (viz výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, ), žalovaná emailem ze dne , datum, stornovala obě objednávky (ukončila smluvní vztah se žalobcem) a současně vyzvala žalobce k vrácení zaplacených záloh. Následně žalovaná zadala realizaci díla třetí osobě (společnosti , právnická osoba, ), přičemž původní komponenty žalobce nebyly při náhradní realizaci nijak využity a došlo k jejich odstranění. Z cenové nabídky spol. , právnická osoba, se v této souvislosti podává, že součástí nákladů na provedení nového díla byly i položky demontáže, manipulace, dopravy a likvidace vadných komponentů nainstalovaných žalobcem v celkové výši , částka, včetně DPH.

36. Z hlediska hodnocení provedených důkazů soud uvádí, že výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, a svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, hodnotil jako věrohodné, neboť tyto výpovědi jsou v podstatných rysech konzistentní jak vzájemně, tak i s provedenými listinnými důkazy (zejména s e-mailem investora ze dne , datum, a s e-mailem o odstoupení ze dne , datum, ) a současně obsahují konkrétní popis procesu vytýkání vad a žalobcových (neúspěšných) pokusů o opravy těchto vad. Z odkazovaných výpovědí soud zjistil, že žalobci byla ze strany žalované opakovaně dána možnost vady odstranit, a že ze strany žalobce došlo v průběhu února a března 2024 minimálně ke dvěma pokusům o opravy, které se však ukázaly jako neefektivní. , tituly před jménem, , jméno FO, (ve shodě s , tituly před jménem, , jméno FO, ) dále potvrdil, že investor (, právnická osoba, ) následně trval na dodání nových komponentů, neboť vady nebylo možné odstranit opravou, a že žalobce dodání nových komponentů odmítl (viz výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, ). Poté, co se žalobce opakovaně neúspěšně pokusil o opravy vad, byly objednávky dle sdělení , tituly před jménem, , jméno FO, a svědků , jméno FO, a , jméno FO, stornovány a plnění bylo zadáno jinému zhotoviteli, který zároveň potvrdil neodstranitelnost vad žalobcovy práce a nutnost výměny jím nainstalovaných komponentů za nové.

37. K povaze vad výše jmenovaní uvedli, že dýha na žalobcových výrobcích byla zvlněná, že jím dodané komponenty byly prohnuté a nerovné, a že náprava vad jejich opravou nebyla reálná, neboť dřevo již bylo kompletně podýhované a dýha se zkroutila, což již bylo možno řešit pouze výměnou za nové komponenty, kterou však žalobce dle , tituly před jménem, , jméno FO, odmítl, jak již bylo výše zmíněno (žalobce pak v této souvislosti neprokazoval, že by vyrobil nové a bezvadné truhlářské komponenty, jejichž instalaci v sídle investora by vztažmo k žalované inicioval – i svědek , jméno FO, v tomto kontextu uváděl, že vytýkané vady byly řešeny toliko opakovanými pokusy o opravy, nikoliv výrobou nových komponentů dle požadavku investora). Soud také podotýká, že i svědek , tituly před jménem, , jméno FO, , který nemá vůbec žádnou vazbu na některého z účastníků řízení, taktéž zcela spontánně potvrdil, že žalobcem realizované truhlářské práce byly zásadně vadné a nekvalitní, že žalobce si s opravami nedokázal poradit a že tyto vady dvakrát zkoušel bez efektu odstranit, načež investor indikoval výměnu vadných komponentů za nové a došlo k ukončení spolupráce se žalobcem, který se k tomuto požadavku nepostavil pozitivně. Ačkoliv pak , tituly před jménem, , jméno FO, vypověděl mj. také to, že v průběhu realizace místy vázla komunikace mezi investorem a žalovanou, nemá tato okolnost na výsledek sporu určující vliv, neboť předmětem řízení bylo posouzení, zda žalobce splnil svou povinnost zhotovit dílo řádně a bez vad a zda žalovaná odstoupila od smluv oprávněně pro podstatné vady žalobcova plnění. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že rozhodující příčinou ukončení spolupráce účastníků byly závažné kvalitativní vady žalobcova díla a neúspěšné pokusy žalobce o jejich odstranění, nikoli organizační či komunikační nedostatky na straně žalované, které by žalobci objektivně znemožnily vady díla odstranit či práce dokončit podle smluvního zadání.

38. Při hodnocení svědecké výpovědi , jméno FO, soud přihlédl k tomu, že tento svědek je osobou úzce spjatou se žalobcem (sám uvedl dlouholeté přátelství s ním a současně, že byl jeho zaměstnancem). Podstatné části jeho výpovědi – zejména tvrzení, že žalovaná měla žalobci na konci realizace znemožnit dílo dokončit, případně že místo plnění nebylo řádně připraveno a že přístup na staveniště byl žalobci opakovaně odpírán – navíc nekorespondují s ostatními provedenými důkazy, zejména s výpověďmi p. , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a p. , jméno FO, a s obsahem listinných důkazů o průběhu reklamací, z nichž naopak vyplývá, že žalobci bylo opakovaně umožněno na díle pracovat a opravit vytknuté vady a že proběhly nejméně dva pokusy o odstranění vad. Za této důkazní situace soud neuzavřel, že by výpověď svědka , jméno FO, prokazovala tvrzené zmaření dokončení díla na straně žalované či nedostatečnou připravenost staveniště; stejně tak z výpovědi tohoto svědka neplyne, že by žalobcem provedené opravy byly efektivní a že by vedly k odstranění vytknutých vad. Skutečnost, že žalobce opravy opakovaně (a neúspěšně) prováděl, naopak podporuje závěr, že žalobci byl poskytnut dostatečný prostor k nápravě, avšak že vady se odstranit nepodařilo s tím, že dodání nových komponentů žalobce odmítl.

39. Soud dodává, že výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, a svědků , jméno FO, a , jméno FO, považoval za věrohodné, byť se jedná o osoby personálně spojené se žalovanou, neboť jejich výpovědi byly vzájemně konzistentní v podstatných bodech, logicky zapadaly do časové osy zjištěné z listinných důkazů (zejména z emailové komunikace účastníků a investora k reklamacím vad a řešení nápravy) a nebyly izolovaným tvrzením těchto slyšených osob proti tvrzení žalobce, ale byly významně podpořeny rovněž výpovědí , tituly před jménem, , jméno FO, , který k žádné ze stran nemá osobní ani pracovněprávní vztah, jak již bylo akcentováno, a který z pozice zástupce investora taktéž vypovídal o nekvalitě a nepřijatelnosti provedení.

40. Ze zmiňované emailové komunikace účastníků řízení ze dne , datum, , jejíž obsah nebyl nijak zpochybněn, a soud jej tedy pokládá za zcela věrohodný, pak plyne identifikace obou objednávek (čísla objednávek, data), výslovné sdělení, že dílo není přebíráno a že se odstupuje od smluvního vztahu, a dále konkretizace díla (obložení obloukové stěny, kryt, stěna/skříňky apod.) a popis vad (odlupování a krabacení dýhy, zhoršení povrchové úpravy). Email ze dne , datum, obsahuje výslovný projev vůle směřující k ukončení závazku („dílo nepřebíráme a odstupujeme od smluvního vztahu“), identifikuje konkrétních objednávek – smluv, od kterých je odstupováno („, Anonymizováno, , , Anonymizováno, “) a současně popisuje důvody odstoupení a povahu vad (včetně tvrzení o jejich neodstranitelnosti). Z hlediska určitosti jde o právní jednání, u nějž je zřejmé k čemu směřuje a jakého závazku se týká; navíc je dané právní jednání doprovázeno skutkovým vylíčením vad, které umožňuje přezkoumat existenci důvodů odstoupení.

41. Na základě emailové komunikace účastníků řízení z rozhodného období tedy lze uzavřít, že: (i.) projevená vůle žalované odstoupit od smluv o dílo uzavřených se žalobcem je výslovná; (ii.) odstupovaný smluvní vztah účastníků je jednoznačně identifikován (objednávkami) a (iii.) popis vad je natolik konkrétní, že žalobce mohl rozpoznat, jaké vady jsou důvodem odstoupení od smluv. Proto lze odstoupení od smluv pokládat za dostatečně určité a konkrétní. , právnická osoba, § 2001 a násl. občanského zákoníku je navíc podstatné, aby důvod pro odstoupení v rozhodné době existoval; e-mail ze dne , datum, pak nejenže důvod odstoupení od smluv skutečně konkretizuje a jednoznačně identifikuje (a je tedy jasné, že tento důvod v dané době existoval), ale je i propojen s předchozím vytčením vad investorem (viz emailová komunikace z , datum, přeposlaná žalobci) a s opakovanými (a neúspěšnými) pokusy žalobce o opravu děl. Emailová korespondence tvoří ucelený důkazní řetězec, který dokládá, že žalovaná postupovala v souladu s právními předpoklady pro odstoupení od smlouvy o dílo: vady byly žalobci prokazatelně oznámeny obratem poté, co se projevily, jejich povaha byla popsána jako podstatná a neodstranitelná, a nakonec došlo i k písemnému a odůvodněnému oznámení odstoupení a k výzvě k vrácení záloh (poté, co se žalobce pokusil vady dvakrát neúspěšně opravit odmítl dodat nové komponenty). Z inkriminovaných e-mailů je tedy dle názoru soudu patrný konzistentní a logický sled rozhodujících událostí: nejprve reklamace vad investorem , právnická osoba, (, datum, ), přeposlání reklamace žalobci (, datum, ), následně zrušení objednávek a žádost o vrácení záloh (, datum, ) a nakonec formální odstoupení od obou smluv s výslovným tvrzením o neodstranitelných vadách a doloženou fotodokumentací (, datum, ). V průběhu února a března 2024 pak měl žalobce dle provedeného dokazování dostatek času na odstranění vad, pokusil se o opravy dvakrát, avšak dané opravy nebyly úspěšné, což vyústilo v ukončení smluvního vztahu mezi účastníky.

42. Z jazykového zabarvení a obsahu emailových zpráv účastníků a investora navíc vyplývá, že investorem zmiňovaná kvalita žalobcova díla byla považována za zcela neakceptovatelnou, přičemž mezi 28. březnem a 3. dubnem 2024 již neprobíhala žádná další komunikace o opravách nebo o tom, že žalobce pracuje na nových komponentech, ale byly pouze činěny kroky směřující k ukončení spolupráce se žalobcem. Souhrnně tedy lze uzavřít, že tato e-mailová korespondence jasně potvrzuje, že důvodem ukončení smluvního vztahu účastníků byly podstatné vady žalobcova díla a že žalobce byl o těchto vadách písemně a srozumitelně informován před tím, než žalovaná od smluv odstoupila, a že byl žalobci také poskytnut dostatečný časový prostor pro provedení opravy, který však žalobce nevyužil.

43. Soud na tomto místě v návaznosti na výše uvedené rekapituluje, že v řízení se žalobce domáhal doplatku ceny díla, zatímco žalovaná uplatnila vzájemným návrhem nároky na vrácení záloh, které žalobci vyplatila (bezdůvodné obohacení) a na náhradu škody. Soud vyšel ze shora uvedených skutkových zjištění jako ze skutkového základu pro právní posouzení věci.

44. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky vznikl závazek ze dvou smluv o dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 občanského zákoníku (uzavřených nejpozději ke dni uplynutí lhůty pro akceptaci jednotlivých objednávek – vzhledem k tomu, že strany se v následném období chovaly tak, jako by byly obě objednávky akceptovány, má soud za to, že k uzavření obou smluv o dílo fakticky došlo; ostatně ani jedna ze stran sporu tento fakt nerozporovala), v jehož rámci byl žalobce povinen provést díla na svůj náklad a nebezpečí řádně a žalovaná byla povinna řádně provedená díla převzít a zaplatit za ně sjednanou cenu. Dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě (§ 2615 odst. 1 občanského zákoníku), přičemž o právech objednatele z vadného plnění se použijí obdobně ustanovení o kupní smlouvě (§ 2615 odst. 2 občanského zákoníku).

45. V projednávané věci soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že plnění poskytnuté žalobcem na základě objednávky č. , Anonymizováno, (práce na druhé objednávce č. , Anonymizováno, již nebyly z důvodu odstoupení od smluvního vztahu ani započaty; viz výpověď svědka , jméno FO, ) vykazovalo takové vady (zejména deformace a prohnutí komponentů, vady dýh a křivost, jež znemožnily převzetí investorem), které představovaly podstatné porušení smlouvy ve smyslu analogicky použitelného § 2106 občanského zákoníku, neboť objektivně bránily řádnému užití a převzetí díla a současně nebyly odstranitelné běžnou opravou, jak plyne z e-mailů investora přeposílaných žalobci a z výpovědí p. , jméno FO, , p. , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Investor výslovně požadoval kompletní výměnu truhlářských prvků a odmítal další pokusy o opravování těchto vadných komponentů, přičemž vady se ukázaly jako neodstranitelné z důvodu zkroucení dýhy na plně podýhovaném dřevě. Za tohoto stavu byla žalovaná oprávněna od smluvního vztahu odstoupit (§ 2106 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku), přičemž její odstoupení od smluv učiněné e-mailem ze dne , datum, pak bylo shledáno jako dostatečně určité, jak již bylo naznačeno výše, neboť obsahuje jednoznačný projev vůle žalované odstoupit od smluvního vztahu se žalobcem, identifikaci odstupovaných smluv (objednávek) a skutkové vymezení důvodů odstoupení a popis vad díla. Kromě toho bylo prokázáno, že žalobci byla před odstoupením od smluvního vztahu poskytnuta přiměřená možnost vady odstranit, neboť podle výpovědí p. , jméno FO, , p. , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, byly žalobcem během února a března 2024 realizovány minimálně dvě opravy, které však nebyly efektivní, přičemž žalobce následně odmítl dodat nové komponenty, ačkoliv to bylo investorem vyžadováno jako jediný účelný způsob dosažení výsledku odpovídajícímu smlouvě.

46. Soud se zabýval také povahou smluvního vztahu účastníků a otázkou, zda jednání stran směřovalo k uzavření jedné smlouvy o dílo s více položkami, anebo dvou samostatných smluv o dílo. Z provedených důkazů soud zjistil, že žalovaná vystavila žalobci dvě samostatné objednávky, každou s vlastním číslem, vlastním datem vystavení, vlastní cenou, vlastním termínem dokončení, vlastními platebními podmínkami a vlastním požadavkem na samostatné potvrzení. Objednávka č. , Anonymizováno, byla vystavena dne , datum, , obsahovala ujednání o ceně , částka, a termínu dokončení prací do , datum, a stanovila platební podmínky „platba 50 % předem, doplatek po předání díla a odsouhlasení“. Objednávka č. , Anonymizováno, byla vystavena dne , datum, jako samostatná objednávka truhlářských prací (druhá zakázka), s cenou , částka, , termínem dokončení do , datum, a se shodně vymezenými platebními podmínkami a samostatným požadavkem na potvrzení objednávky. Již samotná forma a obsah těchto dvou objednávek (oddělené číslování, odlišné datum vystavení, samostatně určená cena a termín dokončení, vlastní režim platebních podmínek a výzva k potvrzení každé objednávky) svědčí o vůli stran založit dva oddělitelné závazky, tj. dvě smlouvy o dílo, byť obě mířily na stejné místo plnění (, právnická osoba, , , adresa, ) a na obdobný druh prací (truhlářské práce). Uvedený závěr odpovídá i skutkovému rámci zjištěnému z výpovědí slyšených osob, které popisovaly zakázku jako složenou z více částí, přičemž truhlářská část byla realizována prostřednictvím žalobce na základě inkriminovaných dvou objednávek. V právní rovině soud vychází z toho, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (§ 2586 odst. 1 občanského zákoníku). Závazkový vztah zde vznikl přijetím jednotlivých objednávek jako samostatných návrhů na uzavření smlouvy; žádný z provedených důkazů pak nenasvědčuje tomu, že by druhá objednávka byla pouhým dodatkem měnícím první smlouvu, anebo že by byla podmíněna trváním první objednávky tak, že by bez dalšího sdílela její právní osud.

47. V návaznosti na výše uvedené soud posuzoval oprávněnost odstoupení žalované od první smlouvy (objednávka č. , Anonymizováno, ) podle obecné úpravy odstoupení pro podstatné porušení smlouvy (§ 2002 odst. 1 občanského zákoníku). Podle ust. § 2002 odst. 1 občanského zákoníku může jedna smluvní strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit, porušíli druhá smluvní strana smlouvu podstatným způsobem, přičemž podstatným je takové porušení, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, kdyby toto porušení předvídala. V projednávané věci soud uzavřel, že porušení povinností žalobce spočívající ve vadném provedení truhlářských prvků představovalo porušení podstatné, neboť se jednalo o vady zasahující jak do estetické, tak do funkční stránky díla, a to v prostoru, u něhož bylo prokazatelně vyžadováno provedení díla v prvotřídní kvalitě (reprezentativní prostory investora , právnická osoba, ). Soud přitom vzal v úvahu, že vady nebyly jen marginálními odchylkami, nýbrž šlo o vady zjevné, opakovaně vytýkané a neúspěšně opravované a zasahující do celkového vzhledu díla. Tento závěr vyplývá jednak z emailové komunikace účastníků a investora potvrzující konkrétní defekty (zkrabacené hrany, odlupování a krabacení dýhy, šednutí a „pelichání“ povrchové úpravy, rozjíždění spár atd.), tak z výpovědí slyšených osob p. , jméno FO, , p. , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, (koneckonců i svědek p. , jméno FO, vypověděl, že dílo vadné bylo, a že pokusy o opravy probíhaly). Žalobce měl tedy za úkol realizovat truhlářské práce v potřebné kvalitě, což přes opakované výtky a pokusy o opravy nesplnil a díla tedy řádně neprovedl.

48. Pro posouzení, zda se v tomto případě jednalo o podstatné porušení smlouvy (objednávky č. , Anonymizováno, ), však nebyla důležitá jen samotná existence vad, ale i průběh jejich řešení. Soud z provedeného dokazování dovodil, že žalobci byla poskytnuta reálná možnost vady odstranit, a to opakovaně, avšak tyto opravy se neukázaly jako efektivní. , tituly před jménem, , jméno FO, výslovně uvedl, že žalobci byly poskytovány lhůty k opravám v řádu jednotek dnů, maximálně 1–2 týdnů, přičemž první oprava se nepovedla, hovořilo se i o technologickém řešení bez výměny komponentů, avšak to nevedlo k nápravě, přičemž poté se nepovedla ani druhá oprava prováděná žalobcem. Z provedeného dokazování také vyplynulo, že žalobce se pokoušel dílo na místě repasovat či lepit některé komponenty, nicméně dřevo už bylo zohýbané, načež bylo vyhodnoceno, že vady již opravit nelze a je nutno komponenty vyměnit za nové. Současně bylo zjištěno, že ze strany žalobce ochota k výměně komponentů nebyla. Při takto zjištěném skutkovém stavu soud uzavřel, že žalobce nesplnil základní smluvní povinnost provést dílo řádně, a ani přes poskytnutou možnost nápravy nedošlo k dosažení výsledku odpovídajícímu smlouvě. Odmítnutí provést nezbytnou výměnu vadných komponentů pak již představovalo nejen faktickou, ale i vůlí žalobce podloženou překážku řádného splnění smlouvy. V kontextu zakázky s akcentem na reprezentativní kvalitu tedy dle názoru soudu v tomto případě šlo o podstatné porušení smlouvy (objednávky č. , Anonymizováno, ) ve smyslu § 2002 odst. 1 občanského zákoníku.

49. Současně soud považuje za právně významné, že občanský zákoník obsahuje pro smlouvu o dílo i speciální úpravu kontroly provádění díla a zásahu objednatele proti vadnému provádění díla (§ 2593 občanského zákoníku, dle něhož: Objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.). Podle ust. § 2593 občanského zákoníku má tedy objednatel právo kontrolovat provádění díla; zjistíli, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat nápravu a řádné provádění, a neučiníli tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedlli by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy. Z judikatury Nejvyššího soudu k této problematice vyplývá, že ust. § 2593 občanského zákoníku je samostatným právním důvodem odstoupení při vadném (nebo hrozícím vadném) provádění díla, a že odstoupení je možné tehdy, jestliže zhotovitel ani po požadavku na nápravu v přiměřené době nezjedná nápravu a současně je zřejmé, že další postup by vedl nepochybně k podstatnému porušení smlouvy. Nejvyšší soud tato východiska při výkladu ust. § 2593 občanského zákoníku v rozhodovací praxi potvrzuje (srov. např. rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, a rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ). Na skutkový stav projednávané věci lze tento režim aplikovat minimálně podpůrně: žalovaná (objednatel) reklamovala vady prvního díla, žalobce se pokusil o nápravu, avšak opakovaně neúspěšně, a posléze odmítl postup, který byl na základě zjištěného stavu vyhodnocen jako jediný účinný (výměna komponentů). Soud proto uzavřel, že z pohledu ust. § 2593 občanského zákoníku byl naplněn předpoklad, že další postup žalobce by evidentně vedl k (opětovnému) podstatnému porušení smlouvy č. , Anonymizováno, a nepochybně i k podstatnému porušení druhé smlouvy (objednávky č. , Anonymizováno, ), neboť žalobce nebyl schopen (a posléze ani ochoten) dosáhnout výsledku odpovídajícímu již první smlouvě (objednávce č. , Anonymizováno, ). Již z důvodů popsaných v tomto odst. 48. odůvodnění rozsudku tedy má zdejší soud za splněné podmínky k odstoupení od obou smluv uzavřených mezi účastníky.

50. Otázkou, zda bylo v tomto případě za daného skutkového stavu právně obhajitelné i odstoupení žalované od druhé smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky (objednávka č. , Anonymizováno, ), tedy od smlouvy, která byla sjednána později, a z jejíhož titulu žalobce truhlářské práce před odstoupením od smluvního vztahu ani nezačal realizovat (viz výpověď svědka , jméno FO, o tom, že v návaznosti na zásadní vady žalobcovy práce se už druhá objednávka ani nerealizovala), se soud zaobíral obšírněji, a má za to, že důvod k odstoupení od druhé smlouvy č. , Anonymizováno, lze v tomto souzeném případě eventuálně dovodit i s odkazem na ust. § 2002 odst. 2 občanského zákoníku (vyjma výše popsané návaznosti odstoupení od obou smluv na ust. § 2593 občanského zákoníku), tj. pro očekávané (předvídané) podstatné porušení druhé smlouvy č. , Anonymizováno, (ust. § 2002 odst. 2 občanského zákoníku). Podle § 2002 odst. 2 občanského zákoníku může strana od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedáli tato druhá strana na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu. Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. , spisová značka, výslovně akcentoval, že podmínkou odstoupení podle ust. § 2002 odst. 2 občanského zákoníku je právě (i.) nepochybnost závěru o budoucím podstatném porušení smlouvy a (ii.) bezúspěšná výzva ke složení (poskytnutí) přiměřené jistoty; zároveň Nejvyšší soud v tomto odkazovaném rozhodnutí potvrdil, že jde o institut uplatnitelný i v situacích, kdy ještě nedošlo k předání a převzetí díla či vzniku práva na zaplacení ceny, neboť rozhodující je, zdali byly k odstoupení splněny zákonné podmínky.

51. V projednávané věci soud spatřuje nepochybnost hrozícího podstatného porušení druhé (v dané době již uzavřené) smlouvy (objednávka č. OVD6224/2023) ze strany žalobce v kombinaci okolností zjištěných provedeným dokazováním ohledně první zakázky (objednávka č. , Anonymizováno, ) a v následném postoji žalobce k investorovu požadavku na nezbytné technické řešení (dodání nových komponentů). Soud vyšel ze zjištění, že obě objednávky se vztahovaly ke stejnému místu plnění, téže stavbě a témuž investorovi, který kladl důraz na mimořádnou kvalitu zpracování a na dodržování termínů. Zároveň z dokazování vyplynulo, že vady truhlářských prvků, které již žalobce dodal, se projevovaly opakovaně a byly obdobného ražení (jednalo se o vady např. u vstupní stěny, ale i u dalších žalobcem namontovaných truhlářských prvků), přičemž opakované žalobcovy pokusy o opravu nevedly k dosažení smlouvou požadovaného standardu. V okamžiku, kdy žalovaná (a investor) vyhodnotili, že účinné odstranění vad vyžaduje výměnu komponentů „kus za kus“, byl tento postup žalobci komunikován jako požadované řešení, avšak žalobce se k tomuto požadavku nepostavil vstřícně (viz výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, ). Právě žalobcovo odmítnutí poskytnout nezbytné ujištění (přiměřenou jistotu ve smyslu § 2002 odst. 2 občanského zákoníku), že bude schopen a ochoten obě zakázky splnit řádně a ve standardu požadovaném investorem, soud vyhodnotil jako okolnost, ze které nepochybně vyplývá i hrozící podstatné porušení druhé smlouvy žalobcem: jestliže zhotovitel u první zakázky opakovaně selhal a následně odmítl postup, který byl podle zjištěného stavu jediný účinný k dosažení smluvního výsledku, není dle názoru soudu po žalované adekvátní spravedlivě požadovat, aby nadále setrvávala ve smluvním vztahu ze druhé smlouvy, u něhož existuje reálná a konkrétně podložená obava, že z titulu této druhé smlouvy (objednávky č. , Anonymizováno, ) bude plněno stejně vadně, jako v případě první smlouvy (objednávky č. , Anonymizováno, ), resp. že žalobcovo plnění z titulu druhé objednávky č. , Anonymizováno, nebude v požadované kvalitě. Tento závěr je posílen tím, že zhotovitel byl s požadovanou kvalitou děl obeznámen a vzhledem k povaze děl i významu místa plnění musel vědět, že nedodržení tohoto standardu je pro objednatele zásadní a že objednatel by smlouvy vůbec neuzavíral, pokud by věděl, jak nekvalitní žalobcova práce bude.

52. Na výše popsaném základě soud shrnuje, že posouzení objednávek jako dvou samostatných smluv o dílo je opřeno o jejich obsah a způsob uzavření, a že v případě první smlouvy došlo k jejímu podstatnému porušení ve smyslu § 2002 odst. 1 občanského zákoníku (vadné plnění zásadně zasahující do účelu a hodnoty díla, opakovaně neúspěšné pokusy o opravy, odmítnutí nezbytné výměny), zatímco v případě druhé smlouvy byly naplněny podmínky odstoupení pro očekávané podstatné porušení smluvních povinností ve smyslu ust. § 2002 odst. 2 občanského zákoníku (jak bylo zmíněno, nepochybnost budoucího podstatného porušení smlouvy vyplývá z dosavadního průběhu provádění prvního díla a neúspěšných oprav a z odmítnutí poskytnout přiměřenou jistotu řádného splnění smluv). Podpůrně soud stran odstoupení od obou smluv aplikoval i ust. § 2593 občanského zákoníku (bod 48. odůvodnění tohoto rozsudku).

53. Účinky odstoupení od smluv pak soud posoudil podle § 2004 a § 2005 občanského zákoníku: odstoupením se závazky v rozsahu účinků odstoupení od počátku ruší, zanikají práva a povinnosti stran a strany jsou povinny si vrátit plnění poskytnutá na základě právního důvodu, který odpadl. Současně odstoupení nemá za následek zánik práva na náhradu škody vzniklé porušením smluvních povinností (viz ust. § 2005 odst. 2 občanského zákoníku; rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

54. Lze uzavřít, že v důsledku účinného odstoupení od smluv nemá žalobce právo na doplatek ceny za díla, neboť k řádnému provedení a předání děl v požadované kvalitě nedošlo a žalovaná díla pro [již existující (vztažmo k objednávce č. , Anonymizováno, ) a logicky očekávatelné (vztažmo k objednávce č. , Anonymizováno, ] vady nepřevzala a od smluv odstoupila. Odstoupením od smluv zanikl i závazek žalované doplácet sjednanou cenu za díla. Jak již bylo výše odůvodněno, soud má za to, že plnění žalobce z titulu objednávky č. , Anonymizováno, vykazovalo zásadní vady, které v návaznosti na opakované žalobcovy neúspěšné pokusy o jejich opravy vyústily v odstoupení žalované od smluvního vztahu – soud má pak vzhledem k přístupu žalobce k provádění oprav (dva neúspěšné pokusy a odmítnutí dodat nové komponenty) a s ohledem na odmítnutí dodat nové komponenty za to, že s přihlédnutím k těmto okolnostem týkajícím se objednávky č. , Anonymizováno, , budou vykazovat obdobné zásadní vady charakteru podstatného porušení jeho smluvních povinností (§ 2002 odst. 2 občanského zákoníku). Soud má tedy vzhledem k výše uvedenému a k provedenému dokazování za to, že odstoupení od obou smluv je v tomto případě zcela odůvodněné a zákonné. Žalobní nárok žalobce na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím (doplatek ceny za díla, jejichž dokončení měla žalovaná zmařit) proto nebyl shledán důvodným a soud jej zamítl. Soud opakuje, že podpůrně v této souvislosti vyšel i z ust. § 2593 občanského zákoníku.

55. Soud má také za to, že výsledek tohoto sporu by byl shodný i tehdy, pokud by obě objednávky byly posouzeny nikoli jako dvě samostatné smlouvy o dílo, nýbrž jako jediný smluvní vztah (jedna smlouva o dílo realizovaná ve dvou objednávkách). V takovém případě by odstoupení žalované bylo třeba poměřovat výlučně režimem § 2002 odst. 1 občanského zákoníku (podstatné porušení smlouvy), neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl plnění, které zdaleka nedosahovalo sjednané kvality a smluveného účelu, a že ani přes poskytnutý prostor k nápravě nedošlo k efektivnímu odstranění vad a k dosažení bezvadného výsledku. Takové porušení zasáhlo jádro smluvního plnění (požadavek reprezentativní kvality , právnická osoba, ) a důvodně vedlo ke ztrátě důvěry objednatele (a investora) v řádné splnění smluv ze strany žalobce. Proto by i při posouzení obou objednávek jako jednoho smluvního vztahu byly splněny podmínky odstoupení pro podstatné porušení smlouvy a právní důsledky (zánik závazku a vypořádání stran dle pravidel bezdůvodného obohacení) by zůstaly stejné.

56. Soud dále (za účelem podrobnějšího vypořádání žalobcovy argumentace) konstatuje, že žalobce v řízení namítal, že mu žalovaná bránila v dokončení díla a že mu nebyla poskytnuta součinnost, zejména že mu nebyl umožněn vstup na staveniště za účelem finalizace oprav a dokončení děl. Tato tvrzení soud nepovažuje za prokázaná, neboť sama existence dvou pokusů o opravu svědčí o tom, že žalobci nebyl přístup na staveniště bezprostředně odepřen, a že rozhodující příčinou ukončení spolupráce účastníků nebyla absence součinnosti žalované, nýbrž opakované neúspěšné pokusy žalobce o odstranění vad a odmítnutí žalobce dodat nové komponenty vyžadované investorem. Tvrzení žalobce o bránění v přístupu a o zmaření dokončení děl z důvodů na straně žalované proto nemohlo po provedeném dokazování obstát (ani výpověď svědka , jméno FO, o tom, že investor si již nepřál, aby žalobce po provedení dvou neúspěšných pokusů o opravy chodil na stavbu, nezakládá závěr o protiprávním bránění žalobci v plnění v době, kdy bylo ještě objektivně možné vady odstranit, a je dle názoru soudu spíše důsledkem ztráty důvěry investora po selhání žalobcových pokusů o opravy).

57. Ani z whatsappové komunikace žalobce a svědka , jméno FO, pak soud nemá za prokázané, že by žalobci bylo ze strany žalované (příp. jejího zástupce na stavbě) bráněno v dokončení děl, ve vstupu na staveniště, v provedení oprav či že by žalobci nebyly vytvořeny adekvátní podmínky pro provedení sjednaných prací. Z této komunikace je naopak patrno především operativní domlouvání postupu prací (zaměření, montáž), urgování termínů k dokončení díla a řešení nespokojenosti investora s kvalitou provedení díla, včetně toho, že p. , jméno FO, situaci opakovaně řešil s nadřízenými („sedím teď se šéfem a řeším to s ním“). Sama komunikace neobsahuje žádné ucelené ani konkrétní sdělení, z něhož by vyplýval zákaz vstupu či překážka na straně žalované, která by žalobci objektivně znemožnila vady díla odstranit. Komunikace zachycuje nanejvýš dočasné vyčkávání na stanovisko investora, kdy p. , jméno FO, deklaruje pokus celou věc „uhladit“ a vyjasnit další postup (investor však následně požadoval dodání nových komponentů, k čemuž se žalobce nepostavil vstřícně – logickým důsledkem této situace tak bylo odstoupení od obou předmětných smluv).

58. Soud se zabýval i námitkou žalobce, že žalovaná od smluv o dílo účinně neodstoupila, neboť e‑mailové storno je neurčité a neobsahuje konkrétní vymezení vad ani konkrétní vymezení důvodů ukončení smluvního vztahu. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je odstoupení od smlouvy jednostranným právním jednáním; pro to, aby vyvolalo kýžené účinky, se pak vyžaduje, aby bylo odstoupení učiněno dostatečně zřetelně a aby z něj bylo patrno, že odstupující strana hodlá ukončit určitý smluvní vztah. Zákon obecně nevyžaduje, aby odstoupení obsahovalo výslovné uvedení důvodu (nestanoví‑li tak smlouva, což se v tomto případě nestalo); rozhodné je, zda oprávněný důvod v okamžiku odstoupení existoval (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 884/2020). Uvede‑li však odstupující strana důvod odstoupení, je při posuzování oprávněnosti odstoupení nutno vycházet z porušení povinnosti, jehož se odstupující strana v odstoupení dovolala; platnost a účinky odstoupení nelze následně opírat o jiná porušení povinností, než která byla v odstoupení uplatněna (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1018/2013). Požadavkům určitosti vymezení důvodu odstoupení lze přitom vyhovět i odkazem na jinou listinu či předchozí komunikaci, je‑li ve spojení s ní důvod odstoupení jednoznačně seznatelný. Při výkladu projevu vůle je pak třeba zohlednit i to, co právnímu jednání předcházelo, a následné jednání stran (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 376/2023 a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2464/2014).

59. V posuzované věci bylo v řízení jako listinný důkaz provedeno mj. e‑mailové sdělení žalované adresované žalobci ze dne , datum, s předmětem „storno , právnická osoba, , adresa, – , Anonymizováno, – výzva k vrácení zálohy“ a rovněž e‑mailová komunikace ze dne , datum, se stejným předmětem (tato komunikace se vztahovala k objednávkám č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, ). Z obsahu inkriminovaného e‑mailu ze dne , datum, (označeného jako „storno“) a z jeho návaznosti na předchozí reklamační komunikaci ze dne , datum, a , datum, , v níž investor prostřednictvím žalované vytýkal nedostatečnou kvalitu/konkrétní vady a která byla doplněna fotodokumentací – je zřejmá vůle žalované ukončit smluvní vztah založený uvedenými objednávkami a současně je z e-mailu dostatečně seznatelné, že důvodem ukončení smluvního vztahu byly žalovanou vytýkané kvalitativní vady díla. Soud proto uzavírá, že e‑mail ze dne , datum, představuje dostatečně určitý a srozumitelný projev vůle žalované směřující k odstoupení od smluv o dílo (objednávek), přičemž k odstoupení došlo po právu na základě důvodů, které byly v předmětné e-mailové komunikaci výslovně identifikovány a v dané době existovaly.

60. Strana žalující dále argumentovala tím, že se v tomto případě nemohlo jednat o podstatné vady díla, když svědek , jméno FO, vypověděl, že dílo sice dokončeno bylo, ale ne v požadované kvalitě. Pokud bylo dílo dokončeno, nemohlo tedy dle žalobce vykazovat podstatné vady. Dále má dle žalobce vliv, že žalobci neměly být ze strany žalované stanoveny žádné konkrétní termíny k provedení oprav díla (vytýkaných vad), a přesto bylo od smluv následně odstoupeno: pokud nebyly konkrétní závazné termíny, nebyl dle žalobce prostor k odstranění vad a ani k odstoupení od smluv (byť žalobce prokazatelně učinil dva neúspěšné pokusy vady odstranit). Dále je dle žalobce na překážku, že žádný znalec objektivně nesdělil, že se skutečně jednalo o podstatné vady díla, a že žádný znalec nehodnotil, zda jsou náklady na zhotovení nového díla spol. , právnická osoba, a na odstranění žalobcových (vadných) komponentů v ceně obvyklé.

61. Pokud jde o tvrzení žalobce, že když svědek , jméno FO, uvedl, že dílo bylo dokončeno, avšak ne v požadované kvalitě, nemohlo tedy dílo vykazovat podstatné vady, nelze tomuto východisku přisvědčit. Právně rozhodné není, zda bylo dílo nějak dokončeno, ale zda bylo dokončeno tak, aby odpovídalo smlouvě (sjednanému účelu, kvalitě, provedení). Občanský zákoník výslovně stanoví, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě (§ 2615 odst. 1 občanského zákoníku) a že práva z vadného plnění se u díla posuzují obdobně podle úpravy kupní smlouvy (§ 2615 odst. 2 občanského zákoníku). O tom, zda se jedná o vadu podstatného charakteru, potom rozhoduje právní kritérium § 2002 odst. 1 občanského zákoníku (zda by oprávněná strana smlouvu neuzavřela, kdyby porušení předvídala, a zda druhá strana věděla nebo vědět musela, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala). Samotná výpověď svědka , jméno FO, , o kterou se žalobce opírá, přitom spíše podporuje závěr o zásadní významnosti vad: jmenovaný svědek uvedl, že dílo mělo být realizováno „v potřebné kvalitě“, což se nepodařilo, a současně z úst svědka p. , jméno FO, zaznělo, že dílo sice „dokončeno bylo“, ale „ne v požadované kvalitě“. Toto sdělení svědka , jméno FO, (že dílo bylo dokončeno nikoliv v požadované kvalitě) je však dle názoru soudu plně slučitelné i s podstatnou vadností díla, a to zejména v situaci, kdy kvalita zpracování a vzhled komponentů byly pro účel díla (reprezentativní prostor, požadavky investora) zjevně určující. Tento kontext je navíc doložen e-mailovou komunikací investora a účasntníků, kde je výslovně uvedeno, že provedení díla je v rozporu s požadavky, že dílo nelze převzít a že kvalita díla nesplňuje ani nejnižší standardy. Zároveň z dokazování vyplynulo, že se jednalo o vady výrazné a zjevné (např. popis odchylek lamel a odlepování dýhy). Z judikatury lze navíc dovodit, že ani případné dokončení díla nevylučuje existenci vad a že otázka vadnosti/odpovědnosti za vady se posuzuje samostatně – srov. např. závěry Nejvyššího soudu obsažené v rozsudku sp. zn. , spisová značka, (byť v režimu dřívější právní úpravy), kde je akcentováno, že samotné dokončení/předání díla ještě neřeší otázku vad a uplatnění práv z vad (odpovědnost za vady je posuzována v samostatném režimu) – některé vady díla nemusí být totiž v době předání díla ještě ani rozpoznatelné. Soud také konstatuje, že právní závěry o tom, jakého charakteru byly vady, které žalobcovy práce vykazovaly, a o tom, zdali byla díla dokončena řádně, přísluší soudu, nikoliv svědkům. V tomto případě pak bylo také prokázáno, že díla nebyla žalobcem řádně dokončena a předána, tj. provedena (a to podle ani jedné z objednávek – smluv), a že od smluv tak bylo ze strany žalované právoplatně odstoupeno v režimu ust. § 2002 odst. 1 a odst. 2 občanského zákoníku (potažmo v režimu ust. § 2593 občanského zákoníku), jak soud odůvodnil výše.

62. K námitce, že žalobci neměly být stanoveny konkrétní závazné termíny k provedení oprav, pročež prý nebyl dán prostor k odstranění vad ani k odstoupení od smluv, soud předně uvádí, že např. , tituly před jménem, , jméno FO, vypovídal, že žalobci byly k opravám stanovovány termíny v řádu dnů (maximálně 1 – 2 týdnů), přičemž z whatsappové komunikace žalobce a p. , jméno FO, i z výslechů slyšených osob plyne, že žalobce se o opravy opakovaně neúspěšně pokoušel v průběhu února a března 2023 a že časový prostor k opravám mu tedy poskytnut byl (i svědek , jméno FO, potvrzoval, že se o opravy vad se žalobcem snažili). Také svědek p. , jméno FO, v této souvislosti hovořil o tom, že práce měly být realizovány promptně a v co nejrychlejších termínech, jelikož docházelo ke skluzu a ke zpoždění se splněním termínů. Dle názoru soudu navíc není nezbytné, aby objednatel vždy formálně stanovil zhotoviteli pevné kalendářní datum k provedení opravy, ale aby zhotoviteli poskytl přiměřenou možnost vadu odstranit, k čemuž v tomto případě prokazatelně došlo.

63. Je tedy důležité, že zde nejde o situaci, kdy by zhotovitel neměl šanci vady odstranit: podle provedeného dokazování proběhly ze strany žalobce nejméně dva pokusy o opravu (poprvé na konci února a podruhé v průběhu března). Jak bylo zmíněno, , tituly před jménem, , jméno FO, navíc v této souvislosti výslovně uvedl, že termíny k provedení oprav byly v řádu jednotek dnů až 1 – 2 týdnů. I kdyby tedy soud připustil, že žalobci nebyly stanoveny pevné termíny k provedení oprav vadného díla (což však z provedeného dokazování nevyplývá), už samotná existence opakovaných žalobcových pokusů o opravy a následná trvající existence vad je dostatečným podkladem pro závěr, že prostor k nápravě poskytnut žalobci objektivně byl (navíc bylo prokázáno i to, že opravy provedené žalobcem nebyly efektivní, jak již bylo také opakovaně konstatováno výše). Klíčové je pak i to, že podle , tituly před jménem, , jméno FO, byl zhotovitel vyzván k dodání nových komponentů (řešení vad výměnou „kus za kus“), avšak reagoval odmítavě; až poté došlo ke stornování objednávek a zadání prací jinému subjektu. Taková situace právně odpovídá i variantě upravené v ust. § 2107 odst. 3 občanského zákoníku (tedy situaci, kdy zhotovitel vady odmítne odstranit: neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit; provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího) a neguje žalobcovu námitku, že bez stanovení konkrétních termínů oprav nebylo možno od smluv odstoupit. Zhotoviteli tedy byly vady opakovaně vytýkány, byl mu poskytnut čas na pokusy o jejich opravu a následně měl žalobce také možnost přistoupit k výměně vadných komponentů za nové, kterou však odmítl. Závěr zdejšího soudu je tedy v souladu i s judikaturním důrazem na to, že objednatel musí zhotoviteli reálně umožnit vady posoudit a odstranit (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1629/2023 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2694/2016).

64. Ohledně námitky žalobce, že žádný znalec objektivně nesdělil, že zde skutečně šlo o podstatné vady díla, je podstatné rozlišit dvě roviny. Za prvé: to, zda se jednalo o vady charakteru vad podstatných, je právní kvalifikace podle ust. § 2002 občanského zákoníku; znalec však může zodpovědět pouze skutkové otázky. Soud tedy sám musí vyhodnotit, zda vada ve vztahu k účelu smlouvy a k okolnostem případu představuje podstatné porušení smlouvy (což v tomto případě dovozeno bylo, jak již soud odůvodnil výše). Za druhé: z procesního hlediska platí, že soud přibere znalce, jen závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí (§ 127 odst. 1 občanského soudního řádu). Pokud jsou vady (jako v tomto případě) zjevné a dostatečně popsané a prokázané (fotodokumentace, e-maily, svědecké výpovědi osob z praxe), absence znaleckého zkoumání sama o sobě nebrání soudu učinit závěr o tom, že se v konkrétním případě jednalo o vady charakteru vad podstatných. Tomu odpovídá i judikaturní závěr o tom, že pokud k určitému závěru není třeba odborných znalostí, není nezbytné znalecké dokazování (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). V tomto sporu jsou navíc podstatné vady díla a jejich praktický dopad (nepřevzetí díla, nutnost výměny vadných komponentů) prokazovány řetězcem většího množství důkazů (e-maily investora, výpovědi několika osob, popisy konkrétních vad), takže absence znaleckého zkoumání dle názoru soudu není na překážku rozhodnutí ve věci.

65. K poslední žalobcově námitce, že žádný znalec nehodnotil, zda náklady na nové dílo realizované spol. , právnická osoba, byly v ceně obvyklé, soud uvádí, že tato námitka by byla zásadní jen tehdy, pokud by soud skutečně uvažoval o přiznání celé ceny nového díla (nebo její podstatné části) žalované jako náhrady škody. Pokud však (v intencích důkazní situace) soud dospěl k závěru, že částka , částka, požadovaná žalovanou je převážně cenou nového díla a nikoli jejím nákladem na odstranění vad původního plnění, pak se otázka obvyklé ceny k této položce stává pro rozhodnutí ve věci právně irelevantní, protože nemá smysl řešit přiměřenost částky, která se žalované nepřiznává. Pro částku , částka, , která byla žalované přisouzena jako samostatně identifikovatelný náklad na odstranění/demontáž/likvidaci původního žalobcova vadného plnění, pak lze obvyklost ceny a účelnost i nutnost takového nákladu doložit listinami (nabídka s rozpočtem /faktura/výpis z účtu), jako tomu bylo v tomto případě. Žalovaná navíc prokázala, že částku , částka, vztažmo k odstranění původního žalobcova díla skutečně zaplatila spol. , právnická osoba, – jedná se tedy o žalovanou evidentně vynaložený nutný náklad, který žalovaná vygenerovala v důsledku porušení smluvních povinností žalobce, a tedy o prokazatelně vyčíslenou škodu, která byla žalované v důsledku porušení žalobcových smluvních povinností způsobena.

66. Shrnuto: (i.) dokončení díla žalobcem (i kdyby k němu ve stavu nebránícím užívání díla došlo, což však nebylo prokázáno) nevylučuje podstatné vady díla; naopak výpovědi o nedostatečné kvalitě žalobcovy práce podporují závěr soudu o existenci podstatných vad; (ii.) přiměřená možnost k nápravě byla žalobci poskytnuta a žalobce vady opakovaně neodstranil, přičemž z jeho strany došlo i k odmítnutí požadované výměny komponentů za nové; a (iii.) znalecký posudek není nezbytnou podmínkou pro právní závěr o podstatném charakteru vad ani pro skutkový závěr o zjevné vadnosti díla, pokud je takovýto skutkový stav prokázán jinými důkazy, k čemuž v tomto případě došlo (vadnost díla potvrdily všechny slyšené osoby včetně svědka , jméno FO, ; ten měl však vady za odstranitelné opravami, což ale neodpovídá dalším provedeným důkazům, pročež se soud s výpovědí svědka , jméno FO, v tomto ohledu neztotožnil). Ani žalobcovy výše popsané a vyvrácené námitky tedy dle názoru zdejšího soudu nemohou rozhodnutí o zamítnutí jeho žalobního nároku zvrátit.

67. O protinároku žalované (její vzájemné žalobě) na vrácení záloh zaplacených žalobci soud rozhodl tak, že mu vyhověl. Bylo prokázáno, a žalobce to ani nepopíral, že žalovaná žalobci uhradila z titulu obou smluv o dílo zálohy ve výši , částka, a , částka, (což samo o sobě prokazuje mj. i to, že fakticky došlo k uzavření obou smluv, neboť na jejich základě již bylo takto plněno). Protože však právní důvod těchto plateb odpadl účinným odstoupením žalované od smluvního vztahu (od obou inkriminovaných objednávek), jde o bezdůvodné obohacení žalobce ve smyslu § 2991 odst. 2 občanského zákoníku (plnění z právního důvodu, který posléze odpadl). Soud proto žalobci uložil povinnost tyto částky žalované vydat (§ 2993 občanského zákoníku, věta první, dle které: plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila). Bezdůvodné obohacení je pak vždy splatné na výzvu věřitele (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 577/2019 nebo sp. zn. 28 Cdo 903/2021 nebo sp. zn. 33 Odo 871/2005) a za den splatnosti bezdůvodného obohacení se tak považuje den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění. V emailové komunikaci z , datum, byl žalobce vyzván k vrácení záloh do pěti kalendářních dnů (tj. do , datum, ); ode dne následujícího je tedy žalobce s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení (§ 1968 – 1970 občanského zákoníku). Sazba úroku z prodlení v zákonné výši se odvíjí od ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud dodává, že žádné z žalobcem nainstalovaných komponentů nebyly reálně využity, tudíž je adekvátní, aby žalobce žalované vrátil vyplacené zálohy v plné výši.

68. Ve vztahu k protinároku žalované na náhradu škody soud vyšel z § 2913 odst. 1 občanského zákoníku (porušení žalobcovy smluvní povinnosti provést dílo řádně a v souladu se smlouvou) ve spojení s § 2005 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož odstoupení nezasahuje do práva na náhradu škody vzniklé porušením smluvní povinnosti. Soud uzavřel, že porušení smluvní povinnosti žalobcem je dáno jeho (podstatně) vadným plněním, které neodpovídalo smlouvě uzavřené mezi účastníky (§ 2615 odst. 1 občanského zákoníku) a vyústilo v nutnost odstranit žalobcem instalované vadné komponenty. Za prokázanou škodu žalované však soud považuje pouze takové náklady, které žalovaná musela nezbytně vynaložit navíc právě v důsledku vad původního žalobcova díla, nikoliv cenu nového díla jako takovou, kterou by žalovaná musela vynaložit i v případě řádného žalobcova plnění (cena děl sjednaná se žalobcem navíc byla vyšší, nežli cena nového díla sjednaná mezi žalovanou a spol. , právnická osoba, ).

69. Při posouzení protinároku žalované na náhradu škody ve výši , částka, (uhrazené společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, .) soud vycházel z toho, že odpovědnost žalobce za škodu z porušení smluvní povinnosti předpokládá splnění podmínek § 2913 odst. 1 občanského zákoníku (porušení smluvní povinnosti žalobce, vznik škody na straně žalované jako majetkové újmy, příčinná souvislost mezi porušením smluvní povinnosti a vznikem škody a – není-li dána liberační okolnost dle § 2913 odst. 2 občanského zákoníku – odpovědnost žalobce za škodu). Škoda má kompenzační funkci; jejím účelem je nahradit skutečnou majetkovou újmu tak, aby poškozená strana byla uvedena do situace, která by nastala při řádném splnění povinnosti (primárně naturální restitucí, jinak peněžitou náhradou podle § 2952 občanského zákoníku), nikoliv do situace výhodnější.

70. Ze skutkového hlediska žalovaná tvrdila, že celá částka , částka, má představovat náklady na odstranění vad původního díla žalobce, resp. že má jít o škodu vzniklou v přímém důsledku podstatného porušení smluvních povinností žalobce. Současně pak žalovaná k výzvě soudu konkretizovala, že právě toliko částka , částka, včetně DPH odpovídá nákladům žalované na demontáž, manipulaci, dopravu/odvoz a likvidaci vadných komponentů nainstalovaných žalobcem. V tomto směru je rozhodující obsah listinného důkazu – cenové nabídky společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, , z níž plyne, že v rámci celkové ceny díla s DPH ve výši , částka, jsou samostatně účtovány položky „demontáž původního špatného nábytku“ , částka, , „vynášení a manipulace v objektu“ , částka, , „doprava“ , částka, a „likvidace“ , částka, ; tedy celkem , částka, bez DPH, což při 21 % DPH činí částku ve výši , částka, . Tyto konkrétní položky představují náklady žalované vynaložené na odstranění (vyklizení, odvoz a likvidaci) vadného plnění žalobce z místa realizace. Jde tedy o majetkovou újmu (škodu) žalované, která by bez vadného žalobcova plnění a bez nutnosti žalobcem namontované vadné komponenty odstranit, vůbec nevznikla. Soud proto považuje tuto část protinároku žalované na náhradu škody za prokázanou jak co do důvodu (přímá návaznost na nutnost odstranit žalobcem dodané vadné komponenty), tak co do výše (konkrétní položkové vyčíslení v cenové nabídce spol. , právnická osoba, ). Současně se jedná o účelně a nutně vynaložené náklady ve smyslu obecného korektivu účelnosti nákladů na odvrácení či odstranění následků porušení smlouvy. Tyto náklady pak také žalovaná spol. , právnická osoba, skutečně proplatila, jak vyplývá z doložených výpisů z bankovního účtu žalované.

71. Jak již bylo výše naznačeno, soud tedy v tomto případě vyšel z toho, že právo na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti škůdce je v obecné rovině založena ustanovením § 2913 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž odstoupení od smlouvy samo o sobě právo na náhradu škody nevylučuje (§ 2005 odst. 2 občanského zákoníku). Nárok žalované na zaplacení částky , částka, pak byl posouzen právě jako nárok na náhradu skutečné škody vzniklé žalované (zmenšení majetku) spočívající v nutně a účelně vynaložených nákladech, které by žalovaná nemusela nést, pokud by žalobce splnil svou smluvní povinnost řádně (tj. dodal díla bez vad), případně pokud by žalobce vady v rámci jeho odpovědnosti za vady odstranil způsobem, který by vedl ke smluvně sjednanému výsledku.

72. Odlišně je však třeba posoudit zbývající část protinároku žalované na zaplacení částky , částka, , tj. nárok na zaplacení částky , částka, včetně DPH. Žalovaná tvrdila, že i tato částka je škodou vzniklou v její majetkové sféře v přímém důsledku porušení smluvních povinností žalobce a že jde o nadbytečně vynaložené náklady na odstranění vad žalobcova původního díla. Z cenové nabídky spol. , právnická osoba, však plyne, že tato zbývající částka odpovídá výrobě a dodání (nového) truhlářského díla – tedy protiplnění za nově sjednané bezvadné plnění jiného zhotovitele, nikoliv nákladům na demontáž/odvoz vadných komponentů. Z hlediska právní kvalifikace proto (v této části) nejde o majetkovou újmu (škodu) žalované, jež by byla následkem vadného žalobcova plnění, ale o náklady žalované na získání náhradního (řádného) plnění z jiného závazku.

73. Nejvyšší soud v této souvislosti ve své rozhodovací praxi dovodil, že škodou není v obdobných případech celá částka uhrazená novému zhotoviteli (jde o cenu náhradního plnění), nýbrž teprve případný rozdíl (vícenáklady) mezi částkou zaplacenou náhradnímu zhotoviteli a částkou, kterou by objednatel jinak musel uhradit původnímu zhotoviteli za řádné splnění smlouvy (v rozhodované věci formulováno jako rozdíl mezi uhrazenou částkou a zbývající částí ceny díla). Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , pracuje právě s tímto korektivem a za škodu považuje toliko rozdíl mezi náklady na zhotovení díla třetí osobou a částkou, kterou by objednatel býval zaplatil původnímu zhotoviteli. Přiznání celé ceny nového díla by naopak vedlo k nepřípustnému přesunu povinnosti uhradit cenu díla na žalobce, a tím k poskytnutí plnění, které by žalovaná musela vynaložit i při řádném splnění smlouvy žalobcem. Takový výsledek tohoto řízení by však nevyústil v kompenzaci škody, která žalované objektivně vznikla, ale k faktickému bezplatnému získání bezvadného díla žalovanou, a proto neodpovídá účelu § 2913 občanského zákoníku ve spojení s § 2952 občanského zákoníku. V tomto případě pak bylo dílo vyhotovené spol. , právnická osoba, levnější, než měla být díla žalobce, a o žádných vícenákladech na zhotovení náhradního nového díla tedy v tomto případě nemůže být řeč.

74. Výše popsaný závěr dle názoru zdejšího soudu koresponduje i s ustálenou judikaturou k odlišení odpovědnosti za vady a odpovědnosti za škodu. Nejvyšší soud (např. v usnesení ze dne 18. 3. 2025, sp. zn. 33 Cdo 1726/2024) shrnul, že nároků z odpovědnosti za vady se nelze domáhat z titulu odpovědnosti za škodu a naopak; odlišujícím kritériem je v této souvislosti povaha újmy. Újma spočívající ve vadnosti poskytnutého plnění se řeší v režimu práva z vadného plnění, zatímco újma vzniklá následkem vadného plnění je škodou. Přesně v tomto duchu soud uzavírá, že částka , částka, (demontáž, manipulace, odvoz, likvidace původního žalobcova podstatně vadného díla) je újmou vzniklou žalované v přímé příčinné souvislosti vadného plnění žalobce (porušení jeho smluvní povinnosti), zatímco zbývající část ceny díla vyplacené žalovanou společnosti , právnická osoba, představuje protihodnotu za nové plnění (nové dílo), a sama o sobě nepředstavuje škodu, ke které by došlo v majetkové sféře žalované. Škodou by mohl být pouze rozdíl, resp. prokázané vícenáklady oproti tomu, co by žalovaná jinak vynaložila při řádném plnění původní smlouvy, případně jiné následné škody vzniklé žalované v příčinné souvislosti s vadami (např. smluvní pokuty uhrazené investorovi, pokud by byl vznik nároku na jejich vyplacení způsoben primárně v důsledku vadného smluvního plnění žalobce). V této souvislosti pak soud opakuje, že z provedeného dokazování se podává, že žalovaná zaplatila spol. , právnická osoba, nižší cenu díla, než jakou by musela žalobci vyplatit v případě, kdy by díla řádně dokončil on. Výše popsaná limitace náhrady škody je zároveň v souladu s judikaturou, která připouští, že náklady vynaložené na odstranění vady třetí osobou mohou být (za splnění dalších podmínek) reparovatelné prostřednictvím náhrady škody pouze v rozsahu, v němž představují skutečnou majetkovou újmu nad rámec vadových nároků, resp. nad rámec kompenzace poskytnuté z jiného právního titulu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

75. V projednávané věci pak žalovaná v části její vzájemné žaloby na zaplacení částky , částka, neprokázala, že by i tato část peněžních prostředků uhrazených společnosti , právnická osoba, představovala vícenáklady oproti smluvené ceně původního díla (resp. oproti tomu, co by žalovaná při jeho řádném plnění žalobci zaplatila), anebo že by šlo o jiný druh následné škody odlišný od ceny náhradního plnění. I žalobce v řízení namítal, že součet cen obou původně sjednaných děl činil , částka, , takže uplatnění částky , částka, jako škody je vnitřně sporné, neboť jde fakticky o cenu nového díla. V návaznosti na provedené dokazování soud nemůže zbývající část ceny zaplacené za dílo provedené spol. , právnická osoba, žalované přiznat jako náhradu škody, neboť by tím žalované poskytl kompenzaci v rozsahu, který neodpovídá její prokázané majetkové újmě, a vedl by k nahrazení samotné ceny díla, kterou je objednatel při řádném plnění povinen hradit (žalovaná by tak obdržela dílo zadarmo). Soud proto protinároku žalované na náhradu škody vyhověl pouze v rozsahu nároku na zaplacení částky , částka, (náklady na odstranění vadného plnění – demontáž, manipulace, doprava, likvidace) s příslušenstvím a ve zbývající části jej zamítl. V nastalé situaci, kdy objednatel musí plnění zajistit třetí osobou, nelze dle názoru soudu bez dalšího považovat za škodu celou cenu nového plnění. Žalovaná v projednávané věci neprokázala, že by částka odpovídající vlastnímu novému zhotovení díla (mimo demontáž a likvidaci) představovala její majetkovou újmu nad rámec ceny, kterou by musela vynaložit i při řádném splnění smluv žalobcem; naopak z dokazování plyne, že šlo o platbu za nové komponenty vyhotovené společností , právnická osoba, v zásadě podle stejného zadání a stejné projektové dokumentace. Soud proto uzavřel, že v rozsahu přesahujícím , částka, žalovaná neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno o existenci a výši škody ve smyslu ust. § 2913 občanského zákoníku.

76. Soud si je současně vědom ustáleného judikaturního závěru, že čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu, např. z titulu náhrady škody (tento princip je v poměrech občanského zákoníku výslovně vyjádřen v § 1925 občanského zákoníku, dle něhož: právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu). Judikatura Nejvyššího soudu v tomto ohledu opakovaně zdůrazňuje, že nárok na náhradu nákladů potřebných k odstranění vady (tj. nákladů na předělání vadného plnění tak, aby objednateli/kupujícímu bylo poskytnuto bezvadné plnění) je typicky nárokem z odpovědnosti za vady, nikoli nárokem na náhradu škody, přičemž nároků plynoucích ze závazku z odpovědnosti za vady se nelze domáhat pod záminkou náhrady škody (srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , publikovaný pod č. 17/2007 Sb. rozh. obč., a na něj navazující usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , jakož i rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

77. Právě tato linie judikatury Nejvyššího soudu (odkazovaná rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ) však současně akcentuje nutnost odlišovat (i.) náklady vynaložené na odstranění vady samotného vadného plnění (tedy na dosažení bezvadného výsledku, který měl být poskytnut již původně), od (ii.) jiné majetkové újmy, jež vznikla jako následek vadného plnění – tedy škody, kterou vady vyvolaly. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, výslovně uvádí, že je třeba rozlišit, zda je požadována úhrada nákladů na odstranění vady díla, anebo úhrada nákladů na odstranění škody, která vznikla následkem vadného díla (příkladmo zmiňuje, že náklady na zhotovení nové hydroizolace představují nárok z odpovědnosti za vady, zatímco škodou by byly např. náklady na sanaci zdiva poškozeného zatékáním).

78. Aplikováno na posuzovanou věc proto soud považuje za rozhodující, že přiznaná částka , částka, nepředstavuje cenu nově zhotoveného díla třetí osobou (tedy náklady na nové bezvadné plnění), nýbrž samostatně identifikovatelný okruh žalovanou účelně vynaložených nákladů nezbytných k odstranění následků vadného plnění žalobce v tom smyslu, že bylo nutné vadné (a pro účel objednatelky nevyužitelné) komponenty instalované žalobcem demontovat, odvézt a zlikvidovat, aby bylo vůbec možné realizovat sjednaný výsledek v odpovídající kvalitě u třetího subjektu. Soud zde tedy rozlišuje mezi (a) nárokem na získání bezvadného díla (který by v režimu odpovědnosti za vady byl typicky řešen opravou, výměnou, slevou či odstoupením, avšak nelze jej – podle citované judikatury – suplovat nárokem na náhradu škody v rozsahu celé ceny nového díla), a (b) nárokem na náhradu majetkové újmy, která žalované vznikla tím, že musela nést náklady související s odstraněním vadného výsledku prací žalobce, jež nebyly kryty samotným vypořádáním po odstoupení (vrácením záloh), a které nesouvisí s cenou za nově dodané komponenty od spol. , právnická osoba, a s cenou za nové dílo touto společností provedené. Z pohledu soudu je tedy přisouzení částky , částka, s příslušenstvím žalované zcela odpovídající tomuto případu.

79. K námitce žalobce, že mezi účastníky nebylo ve smlouvách o dílo výslovně sjednáno, že opravu vad může provést třetí osoba, soud uvádí, že tato okolnost by mohla být rozhodná toliko tehdy, pokud by žalovaná požadovala po žalobci úhradu nákladů třetí osoby na samotné odstranění vady jako výkon práva z odpovědnosti za odstranění vady svépomocí (tj. jako náhradu toho, co má být poskytnuto v rámci vadného plnění). V této souvislosti judikatura skutečně dovozovala, že objednatel nemá bez konkrétního smluvního ujednání právo odstranit vady sám nebo je nechat odstranit třetí osobou a žádat po zhotoviteli úhradu takového odstranění, pokud jde ve skutečnosti o substituci práv z odpovědnosti za vady; současně však Nejvyšší soud připustil, že škodou mohou být náklady, které nepřipadají přímo na opravu samotné vady, nýbrž jde o náklady související, typicky náklady demontáží, montáží, doprav a režie, a dále náklady na odstranění další, následné škody způsobené vadami (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4980/2014), což je přesně případ této věci a žalované přisouzené částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nad rámec uvedeného považuje soud za vhodné připomenout nejen to, že ve světle jeho judikatury právo na náhradu škody není podmíněno uplatněním nároku na slevu z ceny díla (srov. např. usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), ale také to, že v situaci, kdy zhotovitel odmítl vyhovět důvodnému požadavku na odstranění vad díla, může objednatel požadovat slevu i dodatečně, bez ohledu na to, zda vadu již nechal odstranit třetí osobou (srov. rozsudek ze dne 20. 8. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4167/2014, schválený dne 13. 1. 2016 občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu k uveřejnění ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu).

80. V projednávané věci soud tedy uzavírá, že žalované přiznaných , částka, je třeba podřadit právě pod zmiňovaný okruh souvisejících a následných nákladů: nejde o situaci, kdy by bylo žalované přiznáno právo na zaplacení ceny nově díla zhotoveného třetí osobou (to by znamenalo přenést na žalobce plnění z nového závazku a obcházet režim odpovědnosti za vady, což soud v souladu s judikaturou nečiní), ale jde o přiznání práva na kompenzaci nákladů, které vznikly žalované navíc a které jsou v příčinné souvislosti s vadným plněním žalobce, protože bez vadného (nepoužitelného) žalobcova plnění by potřeba demontáže a likvidace vadných komponentů vůbec nenastala. Tím je současně naplněn požadavek, aby nedocházelo k dvojímu uspokojení téhož nároku: žalovaná získává zpět zálohy v režimu vypořádání po odstoupení (bezdůvodné obohacení), avšak nad tento rámec je jí přiznávána pouze ta škoda, která představuje oddělitelný a samostatný majetkový úbytek, jenž není (a ani nemůže být) ztotožněn s nárokem na proplacení ceny za bezvadné dílo a současně není kryt samotným vrácením žalobci vyplacených záloh.

81. Zdejší soud proto uzavírá, že přiznání náhrady škody ve výši , částka, je v projednávané věci možné i bez výslovného smluvního ujednání účastníků o tom, že opravy vad díla může provést třetí osoba, a to právě proto, že soud nepřiznává žalované náklady na cenu za nové dílo, nýbrž žalované přiznává pouze samostatně oddělitelnou sumu účelně vynaložených nákladů na odstranění vadného žalobcova díla, jež představují majetkovou újmu vzniklou žalované v příčinné souvislosti s porušením smluvních povinností žalobce a které odpovídají souvisejícím a následným nákladům ve smyslu judikaturních závěrů Nejvyššího soudu (sp. zn. , spisová značka, ) a současně respektují judikaturní zákaz obcházení režimu odpovědnosti za vady prostřednictvím náhrady škody (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ). Dle názoru zdejšího soudu je tedy plně odůvodněn závěr, že je žalované adekvátní přiznat právo právě na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, jakožto náhrady škody, která žalované prokazatelně vznikla v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalobce spočívajícím v podstatném porušení jeho smluvních povinností.

82. Náhrada škody je pak podobně jako bezdůvodné obohacení splatná na výzvu poškozeného subjektu, za kterou soud v tomto případě pokládá podání žalované ze dne , datum, , které bylo doručeno advokátu žalobce do jeho datové schránky dne , datum, (viz doručenka datové zprávy založená na čísle listu spisu 26 p.v.). Proto tedy soud přiznal žalované příslušenství z částky , částka, až ode dne , datum, , tj. ode dne následujícího po dni, kdy bylo žalující straně doručeno podání žalované ze dne , datum, , obsahující vzájemný návrh žalované (§ 1968 – 1970 občanského zákoníku; viz také rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Sazba úroku z prodlení v zákonné výši se odvíjí od ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku byl protinárok žalované zamítnut.

83. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žádný z účastníků neměl ve věci plný úspěch. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, přičemž jeho žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, a žalovaná tak byla v této části plně úspěšná. Ze vzájemného návrhu žalované o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím bylo žalované přiznáno , částka, (, částka, a , částka, ), zatímco ve zbytku , částka, byl vzájemný návrh zamítnut. Při určení poměru úspěchu soud vycházel z jistin uplatněných pohledávek, neboť rozhodujícími jsou především hlavní peněžité nároky a neúspěch žalované v dílčích částech příslušenství (úroků z prodlení za část období) je ve vztahu k hlavním nárokům marginální. Celková hodnota jistin projednávaných v řízení činila , částka, (, částka, + , částka, ). Úspěch žalované na jistině představoval , částka, (, částka, odpovídající zamítnuté žalobě a , částka, odpovídající přiznané části vzájemného návrhu), tj. 59,09 %, zatímco úspěch žalobce představoval , částka, , tj. 40,91 %. Čistý úspěch žalované v řízení tak činí 18,18 %, v němž jí soud přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

84. Žalovaná byla v řízení zastoupena advokátem, přičemž náklady na právní zastoupení jsou náklady potřebnými k účelnému bránění práva (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Výše mimosmluvní odměny byla určena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a to z tarifní hodnoty , částka, (§ 6 a § 7 advokátního tarifu), při sazbě mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby ve výši , částka, . Žalované náleží odměna za 16 úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 advokátního tarifu), konkrétně za převzetí a přípravu zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ advokátního tarifu), za sepis odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne , datum, (§ 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu), za sepis vyjádření žalované ze dne , datum, k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a za uplatnění vzájemného návrhu (§ 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu), dále za zastupování při jednání soudu dne , datum, (§ 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu), za sepis vyjádření ze dne , datum, k výzvě soudu (§ 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu), za zastupování při jednání soudu dne , datum, (2 úkony, neboť za každé započaté dvě hodiny účasti náleží jeden úkon; § 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu), za zastupování při jednání soudu dne , datum, (2 úkony; § 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu), za sepis vyjádření ze dne , datum, k výzvě soudu (§ 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu), za zastupování při jednání soudu dne , datum, (2 úkony; § 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu), za zastupování při jednání soudu dne , datum, (2 úkony; § 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu), za sepis vyjádření ze dne , datum, k výzvě soudu (§ 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu) a za zastupování při jednání soudu dne , datum, (§ 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu). Mimosmluvní odměna tak činí 16 × , částka, = , částka, . Žalované dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši , částka, za každý úkon právní služby (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu), tj. 16 × , částka, = , částka, . Součet odměny a paušálních náhrad činí , částka, bez DPH. Jelikož zástupce žalované je plátcem DPH, zvyšuje se náhrada nákladů o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. o , částka, , takže náklady právního zastoupení činí celkem , částka, včetně DPH. Žalované náleží rovněž náhrada zaplaceného soudního poplatku za vzájemný návrh ve výši , částka, .

85. Celkové náklady žalované tak činí , částka, . S ohledem na čistý úspěch žalované v tomto řízení ve výši 18,18 % přiznal soud žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, (, částka, × 0,1817713224), kterou je žalobce povinen uhradit žalované k rukám jejího zástupce.