28 C 258/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 2/0 pro zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen ve lhůtě do 1 měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku ve výši 195 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 200 000 Kč za období od 16. 7. 2023 do 24. 11. 2023, z částky 197 000 Kč za období 25. 11. 2023 do 28. 12. 2023 a z částky 195 000 Kč za období od 29. 12. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku ve výši 38 800 Kč, a to ve lhůtě do 1 měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobců na zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dohody o uznání dluhu, kterou sporné strany uzavřely dne 5. 6. 2023. Žaloba byla podána dne 5. 10. 2023.

2. Žalobci konkretizovali, že dne 11. 5. 2023 uzavřeli s žalovaným kupní smlouvu na nemovitost: pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci s ev. č. , hodnota, , vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, vedeném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, . Součástí kupní smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě pro případ opožděného uhrazení kupní ceny, která byla sjednána ve výši 1 740 000 Kč. Kupní cena měla být zaplacena bezhotovostně ve lhůtě do 16. 5. 2023. Kupní cena byla uhrazena dne 14. 6. 2023. Smluvní pokuta pro případ opožděného uhrazení kupní ceny byla ve smlouvě sjednána v sazbě 1,45 % z dlužné částky denně; současně byl prodávající v případě prodlení kupce se zaplacením kupní ceny oprávněn od smlouvy odstoupit.

3. Dne 5. 6. 2023 byla mezi stranami sporu uzavřena dohoda o Uznání dluhu a splátkách. V rámci zachování dobrých vztahů byla v dohodě o Uznání dluhu a splátkách výše smluvní pokuty z titulu pozdního zaplacení kupní ceny moderována na částku 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku uhradit ve splátkách po 25 000 Kč měsíčně počínaje červencem 2023, a to vždy do 15. dne kalendářního měsíce. Do podání žaloby však žalovaný žádnou splátku přes urgence neuhradil. Z dohody o Uznání dluhu přitom vyplývá, že v případě prodlení s úhradou byť jediné měsíční splátky, které bude delší, než 7 dnů, ztrácí žalovaný výhodu splátek a zbývající část dluhu se stává splatnou hned a žalovaný ji musí neprodleně uhradit. Úrok z prodlení žalobci požadují ode dne následujícího po splatnosti první splátky.

4. Žalobci při jednání dne 12. 2. 2024 prostřednictvím jejich zástupce uvedli, že žalovaný dne 24. 11. 2023 na dluh uhradil částku ve výši 3 000 Kč a dne 28. 12. 2023 na dluh uhradil částku ve výši 2 000 Kč. Z tohoto důvodu bylo před zahájením jednání ve věci samé rozhodnuto o částečném zastavení tohoto řízení co do nároku na zaplacení částky 5 000 Kč.

5. Žalovaný se k podané žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. Na nařízené jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač byl k němu řádně a včas předvolán.

6. Na základě zjištění učiněných z provedených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

7. Mezi žalobci a žalovaným byla dne 11. 5. 2023 uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej nemovitosti: pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci s ev. č. , hodnota, , vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, vedeném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, . Kupní cena nemovitosti byla sjednána ve výši 1 740 000 Kč. Kupní cena měla být zaplacena bezhotovostně ve lhůtě do 16. 5. 2023 (do 5 dnů od podpisu smlouvy). Smluvní pokuta pro případ opožděného uhrazení kupní ceny byla ve smlouvě sjednána v sazbě 1,45 % z dlužné částky denně; současně byl prodávající v případě prodlení kupce se zaplacením kupní ceny oprávněn od smlouvy odstoupit. Předmět koupě měl být žalovanému předán vyklizený do 5 dnů ode dne předložení originálu nebo úředně ověřené kopie výpisu z katastru, na kterém bude jako vlastník předmětu převodu uveden žalovaný. Dodatkem kupní smlouvy ze dne 5. 6. 2023 si strany sporu sjednaly, že kupní cena za nemovitosti musí být zaplacena do 12. 6. 2023. Kupní cena byla zaplacena dne 14. 6. 2023 (prokázáno z: kupní smlouva ze dne 11. 5. 2023 včetně dodatku ze dne 5. 6. 2023).

8. Dne 5. 6. 2023 strany sporu taktéž podepsaly listinu označenou jako „uznání dluhu a dohoda o splátkách“. Dohoda obsahuje prohlášení o tom, že žalovaný dluží žalobcům částku ve výši 200 000 Kč z titulu smluvní pokuty související s prodlením žalovaného se zaplacením kupní ceny za výše specifikovanou nemovitost. Žalovaný tento dluh uznal co do důvodu i výše zavázal se jej zaplatit ve splátkách po 25 000 Kč měsíčně počínaje červencem 2023, a to vždy do 15. dne kalendářního měsíce. Z dohody o Uznání dluhu dále vyplývá, že v případě prodlení žalovaného s úhradou byť jediné měsíční splátky, které bude delší, než 7 dnů, ztrácí žalovaný výhodu splátek a zbývající část dluhu se stává splatnou hned a žalovaný ji musí neprodleně uhradit. Žalovaný se předmětnou částku zavázal zaplatit proto, že v době od 17. 5. 2023 do 5. 6. 2023 (do dne sepsání dodatku kupní smlouvy a dohody o uznání dluhu a splátkách) byl v prodlení se zaplacením kupní ceny za nemovitost (prokázáno listinou označenou jako „uznání dluhu a dohoda o splátkách“ ze dne 5. 6. 2023 s ověřenými podpisy žalobců a žalovaného).

9. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván mj. mailem ze dne 22. 9. 2023 s tím, že neuhradil dosud žádnou splátku ve smyslu dohody o uznání dluhu ze dne 5. 6. 2023. Dne 24. 11. 2023 žalovaný na dluh uhradil částku ve výši 3 000 Kč a dne 28. 12. 2023 na dluh uhradil částku ve výši 2 000 Kč (prokázáno mailem ze dne 22. 9. 2023 a výpisem z účtu č. , hodnota, ze dne 24. 11. 2023 a ze dne 28. 12. 2023).

10. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 občanského soudního řádu tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z výše uvedených a popsaných důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Pokud soud provedl jiné, než výše popsané důkazy, nezjistil z nich skutečnosti pro tuto věc stěžejní.

11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

12. Podle ust. § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle odst. 2 k ujednání, kterým se zavázal k plnění smluvní pokuty nezletilý, který v době ujednání nedovršil patnácti let, se nepřihlíží.

13. Podle ust. § 2049 o.z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

14. Podle ust. § 2050 o.z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

15. Podle ust. § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

16. Podle ust. § 2052 o.z. ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

17. Podle ust. § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

18. Podle ust. § 2054 odst. 1 o.z. placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. Podle odst. 2 plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. podle odst. 2 ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena.

19. Soud předně konstatuje, že uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná právní domněnka o existenci uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka, na němž tak je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. Skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování, a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena (jako v tomto případě), soud musí mít tuto skutečnost za prokázanou (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 170/2010, ze dne 23. 9. 2010). Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že jím prokazatelně výslovně uznaný inkriminovaný závazek nevznikl, zanikl, nebo byl převeden za jiného. Soud tak měl za prokázané, že žalovaným uznaný závazek, řešený v tomto řízení, vznikl.

20. Pokud jde o to, v jaké míře musí dlužník vyvrátit či zpochybnit existenci či zánik uznaného dluhu, je dlouhodobě judikováno, že dlužník unese důkazní břemeno pouze v případě, že prokáže skutečnosti, které opodstatňují závěr, že uznaný závazek neexistuje (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 362/2005 ze dne 28. 6. 2007). K vyvrácení právní domněnky existence uznaného dluhu však nepostačuje pouhá pochybnost či nejasné okolnosti vzniku závazku (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2854/99 ze dne 25. 10. 2000). Soud opětovně konstatuje, že v tomto řízení nebyly žalovaným tvrzeny ani prokazovány žádné skutečnosti, které by opodstatňovaly uzavřít, že žalovaným výslovně uznaný závazek neexistuje. Je sice faktem, že žalovaný dluh z titulu smluvní pokuty za prodlení se zaplacením kupní ceny za nemovitost uznal přesto, že dne 5. 6. 2023 byl mezi účastníky řízení sjednán dodatek kupní smlouvy, jímž byl termín k zaplacení kupní ceny prodloužen do 12. 6. 2023, avšak z dohody o uznání dluhu vyplývá, že žalovaný výslovně uznal, že v období od 17. 5. 2023 do 5. 6. 2023 byl se zaplacením kupní ceny za nemovitost v prodlení, pročež se zavazuje žalobcům z tohoto titulu zaplatit částku 200 000 Kč (smluvní pokutu) a tento závazek uznává co do důvodu i výše. Pokud žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že jím výslovně uznaný závazek nevznikl, zanikl, nebo byl převeden za jiného, soud neměl důvodu pochybovat o tom, že žalovaný v rámci autonomie vůle svobodně souhlasil s tím, že žalobcům zaplatí částku 200 000 Kč z titulu opožděné úhrady kupní ceny za nemovitost, a že tento svůj dluh také ve vztahu k žalobcům v rámci autonomie vůle dobrovolně uznal. Odkázat lze v tomto kontextu také na ust. § 3 odst. 2 písm. d) o.z., dle něhož soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny, a dále i na ust. § 4 odst. 1 o.z., dle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

21. V návaznosti na výše uvedené je dále nutné reflektovat, že uznání dluhu není novým právním titulem závazku (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 362/2005 ze dne 28. 6. 2007), ale jedná se o právo akcesorické, což mimo jiné znamená, že „dohoda o uznání dluhu je platná jen tehdy, vznikla-li platně také pohledávka, k jejímuž zajištění má sloužit.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1171/2000 ze dne 28. 4. 2002). V tomto směru lze uvést, že žalovaný v tomto řízení netvrdil ani neprokazoval, že by měla být kupní smlouva na nemovitost, uzavřená mezi účastníky ve znění jejího dodatku, včetně jejího ujednání o smluvní pokutě pro případ prodlení s úhradou kupní ceny, neplatná. Důvody absolutní neplatnosti kupní smlouvy nebo některého jejího ujednání nebyly v řízení zjištěny – dle názoru soudu se v tomto případě jedná o zcela standardní kupní smlouvu na nemovitost, která neznevýhodňuje ani jednu ze smluvních stran. Žalovaný pak netvrdil a neprokazoval ani to, že by byli žalobci eventuálně například v prodlení s předáním nemovitosti žalovanému (tj. že by byli žalobci v prodlení se splněním svých smluvních povinností).

22. Je pak sice pravdou, že v kupní smlouvě sjednaná výše smluvní pokuty pro případ opožděného zaplacení kupní ceny za nemovitost je dosti vysoká (v sazbě 1,45 % z dlužné částky denně), avšak „[j]ako právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 o. z.), nelze považovat ujednání o smluvní pokutě pouze z důvodu nepřiměřenosti její výše; takovou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v § 2051 o. z. Jinak řečeno, nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat (absolutní) neplatnost ujednání pro porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem k použití moderačního práva soudu. Pokud by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, není vyloučeno posoudit její ujednání jako (absolutně) neplatné právní jednání podle § 588 o. z.; v takovém případě však nepřichází v úvahu její moderace.“ (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 5377/2017, ze dne 21. 3. 2019). Žádné okolnosti příčící se dobrým mravům, za nichž by byla smluvní pokuta (v kupní smlouvě ze dne 11. 5. 2023 ve znění dodatku ze dne 5. 6. 2023) mezi účastníky řízení sjednána, nebyly v rámci tohoto řízení zjištěny, tvrzeny, ani prokazovány. Moderaci mezi účastníky řízení sjednané smluvní pokuty pak nekontaktní žalovaný v rámci tohoto řízení nenavrhnul. Je také nutno podotknout, že výše smluvní pokuty v sazbě 1,45 % denně nebyla promítnuta do dohody o uznání dluhu a splátkách, sjednané mezi účastníky – žalovaným uznaná částka ve výši 200 000 Kč je výrazně menší částkou, než ke které by se dalo dojít výpočtem smluvní pokuty v sazbě 1,45 % z dlužné částky (1 740 000 Kč) denně (to by se jednalo o částku 25 230 Kč denně) za období od 17. 5. 2023 do 5. 6. 2023.

23. Závěrem soud doplňuje, že žalobci při jednání dne 12. 2. 2024 prostřednictvím jejich zástupce uvedli, že žalovaný dne 24. 11. 2023 na žalovaný dluh uhradil částku ve výši 3 000 Kč a dne 28. 12. 2023 na žalovaný dluh uhradil částku ve výši 2 000 Kč (což bylo doloženo výpisem z účtu). Tímto částečným plněním na žalovaný dluh pak žalovaný dle názoru soudu opírajícího se o ust. § 2054 odst. 2 o. z. znovu uznal dluh, který byl vůči němu touto žalobou uplatňován.

24. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1168/2015 pak soud dodává, že nezbytnou náležitostí projednatelnosti žaloby není výslovné vymezení, zdali jde o závazek nedělitelný, dílčí nebo solidární. Absence této skutečnosti nezpůsobuje neurčitost petitu ani neprojednatelnost žaloby. To, že žalobci v žalobě podané dne 5. 10. 2023 výslovně nespecifikovali, že požadují zaplacení žalované částky společně a nerozdílně, tedy soud nepokládal za překážku projednání této věci, jelikož se v tomto směru jedná o hmotněprávní posouzení a žalobci tuto skutečnost v žalobě uvádět nemuseli.

25. Vzhledem ke všemu výše uvedenému rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a odkazovanou judikaturu tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o. s. ř., tak, že přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní (přičemž k částečnému zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalovaného, konkrétně pro jeho platby na žalovaný dluh učiněné po podání žaloby ve dnech 24. 11. 2023 a 28. 12. 2023, viz ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 1982, sp. zn. 3 Cz 14/82, ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1787/2014, či ze dne 9. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 170/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 8. 2016, sp. zn. 33 Cdo 5572/2015), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 38 800 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 200 000 Kč sestávající z částky 9 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (částečné zpětvzetí žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce 300 Kč za výzvu před podáním žaloby a z nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce 300 Kč za samotnou žalobu podanou dne 5. 10. 2023.

27. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovaného velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobců, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobce lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o. s. ř.).