28 C 278/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 28 902,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení v zákonné výši 11,50 % ročně za období od datum do zaplacení, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení částky částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení v zákonné sazbě ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení v zákonné výši 12,75 % ročně, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení v zákonné sazbě ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení v zákonné výši 14,75 % ročně a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum na žalovaném domáhala zaplacení částky v celkové výši částka s příslušenstvím z titulu dvou smluv o úvěru uzavřených mezi žalovaným a společností právnická osoba. (právní předchůdkyně žalobkyně). ohledně smlouvy č. hodnota ze dne datum žalobkyně tvrdila, že žalovanému bylo na základě této smlouvy vyplaceno částka v hotovosti, že se žalovaný zavázal uhradit celkovou dlužnou částku částka ve Anonymizováno měsíčních splátkách po částka a že po částečných úhradách zůstala nesplacena jistina částka, úrok částka, smluvní pokuta částka a další příslušenství. Vztažmo ke smlouvě č. hodnota ze dne datum žalobkyně tvrdila vyplacení částka v hotovosti žalovanému, povinnost žalovaného zaplatit celkem částka ve Anonymizováno měsíčních splátkách po částka a vyčíslila zbývající dluh žalovaného tvořený jistinou částka, úrokem částka, smluvní pokutou částka a dalším příslušenstvím. Dále žalobkyně tvrdila, že obě pohledávky byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupeny na žalobkyni s účinností ke dni datum (očemž byl žalovaný vyrozuměn) a že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k plnění předžalobní výzvou z datum s dodatečnou lhůtou k plnění do datum.

2. Na výzvu soudu č. j. spisová značka žalobkyně doplnila tvrzení a důkazy k posouzení úvěruschopnosti žalovaného. K úvěru č. hodnota žalobkyně tvrdila, že žalovaný v žádosti z datum, že je zaměstnán u téže společnosti s příjmem ve výši částka, že má výdaje částka, že bydlí v nájmu, že je ženatý a že nemá vyživovací povinnost. Tato tvrzení žalovaného měla být obdobně jako v případě první smlouvy ověřena dohodou o pracovní činnosti, výplatními páskami, nájemní smlouvou, výpisy z bankovního účtu a výpisy z výše specifikovaných registrů. K úvěru č. hodnota žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně v této souvislosti vycházela ze žádosti o úvěr z datum, v níž žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba, že má měsíční příjem částka, že má měsíční výdaje částka, že bydlí u rodinného příslušníka, že je ženatý a že nemá vyživovací povinnost. Tato tvrzení žalovaného měla být ověřena dohodou o pracovní činnosti, výplatními páskami, výpisy z bankovního účtu a nahlédnutím do registrů NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Žalobkyně dále argumentovala presumpcí poctivosti žalovaného, možností postihu za úvěrový podvod při nepravdivých údajích a odkázala na rozhodnutí Krajského soudu v adresa sp. zn. spisová značka a Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka. Současně žalobkyně výslovně uvedla, že žalovaný na smlouvu č. hodnota uhradil částku ve výši částka a na smlouvu č. hodnota částku ve výši částka. Žalobkyně byla v usnesení č. j. spisová značka zároveň poučena, že při neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného se vystavuje riziku neúspěchu ve sporu.

3. Žalovaný nepřednesl žádnou věcnou obranu proti žalobě, nepopřel uzavření úvěrových smluv, převzetí peněžních prostředků, ani jejich částečné splácení, nepopřel ani tvrzené postoupení pohledávek. Ve svém jediném vyjádření souhlasil s rozhodnutím bez ústního jednání, uvedl, že ke dni datum změnil bydliště na adresu adresa, a sdělil, že případnou další změnu bydliště soudu oznámí. Žádná tvrzení o svých příjmových, sociálních nebo majetkových poměrech v řízení žalovaný přes výzvu soudu neuvedl a žádné důkazy nepředložil.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud vygeneroval následující skutkové poznatky:

5. Ze Smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum vyplývá, že společnost právnická osoba. uzavřela se žalovaným smlouvu o neúčelovém hotovostním úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla částka. Ve smlouvě byl sjednán úrok v celkové výši částka, úhrada za poskytnutí úvěru částka, náklady na vyhodnocení úvěrového případu částka a inkasní poplatek částka. Celková dlužná částka byla vyčíslena na částka s dobou trvání úvěru Anonymizováno měsíců. Žalovaný se zavázal hradit měsíční splátky po částka. Součástí smlouvy jsou i sankční ujednání pro případ prodlení a podpisy smluvních stran.

6. Z žádosti o úvěr z datum vyplývá, že žalovaný je zaměstnán u společnosti právnická osoba, že bydlí v nájmu, že je ženatý a že nemá vyživovací povinnost. Žalovaný deklaroval měsíční příjmy ve výši částka, výdaje ve výši částka a použitelný měsíční příjem ve výši částka.

7. Předpis splátek ke smlouvě č. hodnota obsahuje tabulky, které rozkládají jednotlivé splátky na jistinu, úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. V listině je uvedeno, že jde o reprezentativní hodnoty pro úvěry v určitém rozpětí a že maximální odchylka činí 0,08 procentního bodu. Listina zachycuje mechanismus rozúčtování splátek, nikoli platební historii žalovaného.

8. Z transakční historie ke smlouvě č. hodnota plyne, že na smlouvu č. hodnota byly zaevidovány hotovostní platby ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum a datum, vždy po částka, a dále dne datum platba ve výši částka. Celkový součet plateb činí částka.

9. Ze Smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum se podává, že společnost právnická osoba. poskytla žalovanému hotovostní úvěr ve výši částka. Ve smlouvě byl sjednán úrok v celkové výši částka, úhrada za poskytnutí úvěru částka, náklady na vyhodnocení úvěru částka a inkasní poplatek částka. Celková dlužná částka byla vyčíslena na částka s dobou trvání úvěru Anonymizováno měsíců. Žalovaný se zavázal hradit měsíční splátky po částka. I tato smlouva obsahuje sankční ujednání a podpisy účastníků.

10. Z žádosti o úvěr z datum vyplývá, že žalovaný je zaměstnán u společnosti právnická osoba, že má měsíční příjem částka, že má měsíční výdaje částka (a použitelný měsíční příjem částka), že bydlí u rodinného příslušníka, že je ženatý a že nemá vyživovací povinnost.

11. Předpis splátek ke smlouvě č. hodnota opět obsahuje tabulky označené jako předpis splátek, které obdobně jako u první smlouvy strukturují jednotlivé splátky mezi jistinu, úrok a tři druhy smluvních úhrad. I tato listina výslovně hovoří o reprezentativních hodnotách.

12. Z transakční historie ke smlouvě č. hodnota vyplývá, že na smlouvu č. hodnota byly evidovány hotovostní platby ve dnech datum, datum, datum a datum vždy po částka a dne datum platba ve výši částka. Celkem bylo na tuto smlouvu zaplaceno částka.

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum vyplývá, že postupitel právnická osoba. postoupil postupníkovi Jméno žalobkyně. pohledávky uvedené v příloze č. hodnota. Článek 1.1 výslovně uvádí, že spolu s řádnými pohledávkami přecházejí i práva ze smluvní pokuty, právo na řádné úroky po splatnosti poslední splátky, právo na úroky z prodlení a rovněž pohledávky z titulu náhrady škody nebo z titulu bezdůvodného obohacení vzniklé v souvislosti s uzavřením, plněním či porušením příslušné úvěrové smlouvy. Článek 5.1 stanoví, že vlastnická práva k převáděným pohledávkám přecházejí na postupníka dnem zaplacení úplaty. Článek 6.1 současně ukládá postupiteli předat i dokumenty vztahující se ke každé pohledávce, mimo jiné originál smlouvy o úvěru, doklad o čerpání, transakční historii a doklad o posouzení úvěruschopnosti dlužníka, tj. žádost o úvěr podepsanou dlužníkem a fotokopie dokumentů potvrzujících jeho tvrzení, jsou-li k dispozici. Z potvrzení o zaplacení kupní ceny plyne, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla dne datum na účet postupitele převedena kupní cena a byla tak splněna podmínka zaplacení kupní ceny. Z doložené části přílohy č. hodnota smlouvy (seznam postoupených pohledávek) vyplývá, že na řádku 491 je uveden Jméno žalovaného, smlouva č. hodnota, s výší řádné pohledávky částka, a že na řádku 1592 je taktéž uveden žalovaný Jméno žalovaného, smlouva č. hodnota, s výší řádné pohledávky částka.

14. Oznámením o postoupení pohledávky k úvěru č. hodnota ze dne datum společnost právnická osoba. oznámila žalovanému postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy č. hodnota uzavřené datum na žalobkyni. V oznámení je uvedeno, že pohledávka činila ke dni datum s příslušenstvím celkem částka, a žalovaný byl v listině vyzván k úhradě výhradně ve prospěch žalobkyně. Oznámením o postoupení pohledávky k úvěru č. hodnota ze dne datum byl žalovaný vyrozuměn, že pohledávka z úvěrové smlouvy č. hodnota uzavřené datum byla postoupena žalobkyni. Stav pohledávky ke dni datum je vyčíslen ve výši částka včetně příslušenství. Oznámení obsahuje i platební instrukce ve prospěch žalobkyně.

15. Z dohody o pracovní činnosti vyplývá, že společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným dne datum dohodu o pracovní činnosti na dobu neurčitou, se zkušební dobou tři měsíce, druhem práce „Anonymizováno, pracovním rozsahem 19,35 hodiny týdně a hodinovou mzdou částka.

16. Z výplatních pásek žalovaného za období listopadu 2022, prosince 2022 a ledna 2023 plyne, že v listopadu 2022 měl žalovaný čistou mzdu částka, v prosinci 2022 čistou mzdu částka a v lednu 2023 čistou mzdu částka. Listiny tedy dokládají příjem žalovaného v období bezprostředně před uzavřením smlouvy č. hodnota. Z výplatních pásek žalovaného za období března, dubna a května 2023 plyne, že žalovaný u společnosti právnická osoba v uvedených měsících odpracoval vždy 84 hodin, měl hrubou mzdu částka a čistou mzdu částka. Těmito listinami je prokazován příjem žalovaného v období před uzavřením druhé z úvěrových smluv.

17. Z doložené části nájemní smlouvy plyne, že žalovaný vystupuje jako nájemce v nájemní smlouvě k bytu či části domu na adrese adresa, s účelem nájmu „bydlení“ a s uvedenou celkovou výměrou obytné plochy 20 m². Předložená část smlouvy identifikuje smluvní strany, předmět nájmu a podpisy, neobsahuje však údaj o konkrétní výši sjednaného nájemného nebo o výši pravidelných plateb spojených s bydlením.

18. Předžalobní výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne datum byl žalovaný žádán o úhradu obou pohledávek v celkové výši částka nejpozději do datum. Výzva rekapituluje obě úvěrové smlouvy, výši původně poskytnutých částek, sjednané úroky a poplatky, tvrzené porušení splátkového kalendáře, postoupení pohledávek a obsahuje též upozornění na další navyšování dluhu o úroky a úroky z prodlení. Současně jde o výzvu podle § 142a o. s. ř. Dle připojeného podacího lístku byla výzvy odeslána žalovanému dne datum.

19. Závěr o skutkovém stavu je následující:

20. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně je akciovou společností podnikající mimo jiné v oblasti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný je fyzickou osobou, u níž listiny k pracovněprávnímu vztahu uvádějí slovenskou státní příslušnost a adresu v Anonymizováno, avšak z úvěrových smluv, z předžalobní výzvy, ze žaloby i z jeho vlastního vyjádření plyne, že v rozhodné době pobýval a bydlel v adresa, nejprve na adrese adresa a nejpozději od datum na adrese adresa.

21. Dne datum uzavřel žalovaný se společností právnická osoba. smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě mu bylo v hotovosti poskytnuto částka. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou částku částka ve Anonymizováno měsíčních splátkách po částka. Na tuto smlouvu následně žalovaný uhradil osm plateb po částka a jednu platbu částka, tedy celkem částka. K prověření úvěruschopnosti ve vztahu k této smlouvě měl soud k dispozici pouze žádost žalovaného o úvěr, dohodu o pracovní činnosti, výplatní pásky za listopad 2022 – leden 2023 a část nájemní smlouvy; naproti tomu absentují výpisy z bankovního účtu žalovaného (dle kterých měly být podle vyjádření žalobkyně z datum ověřovány výdaje žalovaného) nebo jiné podklady k ověření výdajů žalovaného, výsledky dotazů do registrů a popis konkrétního ekonomického výpočtu, z něhož by bylo patrné, jak poskytovatel úvěru dospěl k závěru o dostatečné úvěruschopnosti žalovaného. Nájemní smlouva navíc v předloženém rozsahu neprokazuje výši nájemného, které žalovaný v rozhodné době platil, a není tak podkladem, z něhož bylo možno zjistit tehdejší výdaje žalovaného na bydlení, které měly být zohledněny při posuzování jeho úvěruschopnosti.

22. Dne datum uzavřel žalovaný se stejným věřitelem druhou smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě mu bylo v hotovosti poskytnuto částka. Zavázal se zaplatit částka ve Anonymizováno měsíčních splátkách po částka. Na tuto smlouvu žalovaný uhradil čtyři platby po částka a jednu platbu částka, tedy celkem částka. K úvěruschopnosti ve vztahu k této smlouvě jsou ve spise doloženy pouze žádost žalovaného o úvěr, dohoda o pracovní činnosti a výplatní pásky za období od března do května 2023; naopak opětovně chybí bankovní výpisy (dle kterých měly být podle vyjádření žalobkyně z datum ověřovány výdaje žalovaného) nebo jiné podklady k ověření výdajů žalovaného, záznamy o lustracích v konkrétních bankovních a nebankovních registrech i doklad o tvrzeném bydlení u rodinného příslušníka a popis konkrétního ekonomického výpočtu, z něhož by bylo patrné, jak poskytovatel úvěru dospěl k závěru o dostatečné úvěruschopnosti žalovaného. Současně nebylo ničím doloženo, zda a jak poskytovatel úvěru před uzavřením druhé smlouvy zohlednil předchozí a již existující úvěr žalovaného splatný v měsíčních splátkách po částka (smlouva č. hodnota).

23. K úvěru č. hodnota bylo dále prokázáno, že žalovaný v žádosti z datum uvedl, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba s příjmem ve výši částka, že má výdaje částka, že bydlí v nájmu, že je ženatý a že nemá vyživovací povinnost. K úvěru č. hodnota bylo prokázáno, že v žádosti o úvěr z datum žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba, že má měsíční příjem částka, že má měsíční výdaje částka, že bydlí u rodinného příslušníka, že je ženatý a že nemá vyživovací povinnost. Tato tvrzení žalovaného měla být ověřena dohodou o pracovní činnosti, výplatními páskami, výpisy z bankovního účtu a nahlédnutím do registrů NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Bankovní výpisy (dle kterých měly být podle vyjádření žalobkyně z datum ověřovány výdaje žalovaného) nebo jiné podklady k ověření výdajů žalovaného, záznamy o lustracích v konkrétních bankovních a nebankovních registrech i doklad o tvrzeném bydlení u rodinného příslušníka, celá nájemní smlouva a popis konkrétního ekonomického výpočtu, z něhož by bylo patrné, jak poskytovatel úvěru dospěl k závěru o dostatečné úvěruschopnosti žalovaného, však doloženy přes výzvu soudu nebyly.

24. Dne datum uzavřely spol. právnická osoba. a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž příloha č. hodnota zahrnuje obě pohledávky za žalovaným ze smluv č. hodnota a č. hodnota a jejímž článkem 1.1 došlo vedle jistin pohledávek i k přechodu práva ze smluvních pokut, úroků po splatnosti, úroků z prodlení a též pohledávek z titulu bezdůvodného obohacení souvisejících s předmětnými úvěrovými smlouvami. Přechod práv byl smlouvou vázán na zaplacení kupní ceny, které bylo potvrzeno listinou o zaplacení kupní ceny ze dne datum. O postoupení pohledávek byly následně vyhotoveny a žalovanému zaslány dvě samostatné notifikační listiny ze dne datum.

25. Před podáním žaloby byla žalovanému dne datum na adresu adresa, odeslána předžalobní výzva, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě obou pohledávek nejpozději do datum. Žalovaný po jejich postoupení na pohledávky již ničeho neuhradil a v řízení nevznesl žádnou věcnou obranu; pouze souhlasil s rozhodnutím bez jednání a oznámil změnu bydliště v rámci adresa. Žalobkyně pak přes výzvu soudu nedoložila takové listiny, z nichž by bylo možné přesvědčivě ověřit tvrzené posouzení úvěruschopnosti v rozsahu popsaném v jejím doplnění žaloby.

26. Z právního hlediska soud tento případ posoudil následovně:

27. V tomto případě jde o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaný je slovenský státní příslušník s bydlištěm na území České republiky. Podle čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis může být spotřebitel žalován druhou smluvní stranou pouze u soudů členského státu, v němž má bydliště. Ze spisu přitom plyne, že ke dni zahájení řízení bydlel žalovaný v adresa (což taktéž soudu sám potvrdil) a mezinárodní pravomoc českých soudů je proto dána s tím, že místně příslušný je Obvodní soud pro adresa podle § 85 odst. 1 o. s. ř. (v návaznosti na aktuální faktické bydliště žalovaného v adresa).

28. Rozhodným právem je právo české. Podle čl. 6 odst. 1 nařízení Řím I se spotřebitelská smlouva při splnění tam uvedených podmínek řídí právem státu obvyklého bydliště spotřebitele; podle čl. 14 téhož nařízení se vztah mezi postupníkem a dlužníkem řídí právem rozhodným pro postoupenou pohledávku. Ze spisu plyne, že žalovaný v době uzavření úvěrových smluv pracoval v Praze, měl zde adresu pro doručování a sjednaný hotovostní výběr splátek, přičemž úvěry byly sjednány i plněny v České republice; soud proto dovodil, že obvyklé bydliště žalovaného bylo v rozhodné době v České republice. Na věc proto dopadá české hmotné právo, a to jak na původní úvěrové vztahy, tak na postoupení pohledávek na žalobkyni.

29. Soud vycházel především z § 2395 a násl. občanského zákoníku o úvěru, z § 1879, § 1880 odst. 1, § 1882 odst. 1 a § 1887 občanského zákoníku o postoupení pohledávky, dále z § 2991 a § 2993 občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení, také z § 1968 a § 1970 občanského zákoníku o prodlení dlužníka a z § 2 odst. 1, § 86 odst. 1 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vztažmo k výši úroku z prodlení soud aplikoval § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z procesního hlediska soud vycházel zejména z § 115a a § 142 odst. 2 o. s. ř.

30. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně byla usnesením soudu výslovně vyzvána, aby se k postupu podle § 115a o. s. ř. vyjádřila; nevyjádření se bylo spojeno s procesním následkem, že soud bude mít za to, že žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasí. Žalobkyně na tuto část výzvy soudu nereagovala, zatímco žalovaný souhlas s rozhodnutím bez ústního jednání výslovně udělil. Vzhledem k tomu, že spor bylo možno rozhodnout na základě předložených listin a účastníci s tímto postupem souhlasili, byly splněny podmínky § 115a o. s. ř. a ve věci tak bylo rozhodnuto v souladu s tímto ustanovením bez nařízení ústního jednání.

31. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a spotřebitelský úvěr smí poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku posouzení nevyplývají důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona je smlouva neplatná, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou; spotřebitel je pak povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem.

32. Soud neshledal, že by žalobkyně unesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrových smluv. Žalobkyně v doplnění žaloby tvrdila existenci žádostí o úvěr, ověření údajů z bankovních výpisů a nahlédnutí do registrů NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku, avšak přes výslovnou výzvu soudu tyto listiny nepředložila (vyjma žádostí žalovaného o oba úvěry, dohody o pracovní činnosti, několika výplatních pásek a fragmentu nájemní smlouvy). Ve spise tak absentují zejména doklady o výsledcích tvrzených lustrací žalovaného v registrech, bankovní výpisy (dle kterých měly být podle vyjádření žalobkyně z datum ověřovány výdaje žalovaného) nebo jiné podklady k ověření výdajů žalovaného, záznamy o lustracích v konkrétních bankovních a nebankovních registrech i doklad o tvrzeném bydlení u rodinného příslušníka a popis konkrétního ekonomického výpočtu, z něhož by bylo patrné, jak poskytovatel úvěru dospěl k závěru o dostatečné úvěruschopnosti žalovanéhoi jakýkoli konkrétní výpočet ověřeného disponibilního měsíčního zůstatku žalovaného, včetně podkladů o ověření výdajů žalovaného na bydlení. Přitom sama smlouva o postoupení pohledávek v čl. 6.1 předpokládá, že mezi podklady ke každé pohledávce patří i „doklad o posouzení úvěruschopnosti dlužníka“, zejména žádost o úvěr podepsaná dlužníkem a kopie dokumentů potvrzujících jeho tvrzení.

33. Ve vztahu ke smlouvě č. hodnota měl soud kromě žádosti o úvěr k dispozici pouze dohodu o pracovní činnosti, tři výplatní pásky a dvě strany nájemní smlouvy. Tyto listiny sice prokazují, že žalovaný měl pracovní vztah a určitý příjem v období listopadu 2022 až ledna 2023, a že v tehdejší době užíval bydlení na adrese adresa, neprokazují však konkrétní výši jeho celkových měsíčních výdajů, jiných závazků ani neobsahují výsledky lustrací žalovaného v registrech. Nájemní smlouva v předloženém rozsahu neobsahuje údaj o výši nájemného, a nemohla tedy sama o sobě sloužit k ověření měsíčních výdajů žalovaného v tvrzené výši částka (k nutnosti vyžádat nájemní smlouvu jakožto podklad ke zjištění výše nájemného a výdajů spotřebitele srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Úvěrující společnost se tedy spolehla na prostá tvrzení žalovaného o jeho výdajích, a tato nijak dále neověřila. Soud má navíc důvodné pochybnosti o tom, že pokud si žalovaný v rozhodné době pronajímal bydlení na adresa a byl navíc ženatý, dosahovaly jeho výdaje toliko částky částka měsíčně, tj. částky nižší, než je součet existenčního a životního minima jednotlivce pro rok 2023 (tento součet činí částka; viz Daně pro lidi – Životní a existenční minimum). Již na základě tohoto tvrzení žalovaného měla mít úvěrující společnost zásadní pochybnosti o reálnosti těchto údajů a měla tedy provést jejich adekvátní prověření, což se však nestalo. Ve spise rovněž není založena jediná listina, z níž by bylo možno zjistit, jakým ekonomickým výpočtem poskytovatel úvěru dospěl k závěru, že žalovaný bude schopen splácet novou měsíční splátku částka.

34. Ve vztahu ke smlouvě č. hodnota je ve spise kromě žádosti o úvěr založena jen dohoda o pracovní činnosti a výplatní pásky za období března až května 2023, z nichž plyne čistý příjem žalovaného částka měsíčně. Chybí však jakákoli listina k ověření tvrzeného bydlení žalovaného u rodinného příslušníka, chybějí bankovní výpisy či jiné podklady k výdajům žalovaného, chybějí záznamy o lustracích žalovaného v registrech, chybí kompletní verze nájemní smlouvy a chybí konkrétní výpočet, z něhož by bylo zřejmé, proč byly žalovaným tvrzené měsíční výdaje částka považovány za reálný a ověřený výdajový údaj a jak se dospělo k částce disponibilních prostředků ve výši částka. Úvěrující společnost se tedy i v případě druhé úvěrové smlouvy spolehla na prostá tvrzení žalovaného o jeho výdajích, a tato nijak dále neověřila. Zcela chybí též doklad o tom, zda a jak konkrétně poskytovatel při uzavírání druhé smlouvy zohlednil již dříve poskytnutý první úvěr, který žalovaný v té době stále splácel (k opakovanému posouzení úvěruschopnosti dlužníka viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka; k adekvátnosti prověření spotřebitele v rámci veřejných rejstříků, jakými jsou evidence dlužníků či insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, SOLUS, BRKI a NRKI viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

35. Takovýto výše popsaný mechanismus prověření úvěruschopnosti žalovaného neobstojí ve světle judikatury k § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a článku 8 směrnice 2008/48. Soudní dvůr v rozhodnutí C-449/13 zdůraznil, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou sama o sobě představovat dostatečný podklad pro posouzení jeho úvěruschopnosti. Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 uvedl, že je na věřiteli, aby spotřebitele náležitě prověřil, a že úvěr má být poskytnut jen tehdy, je-li z odborného posouzení zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Povinnost soudu zkoumat tuto otázku z úřední povinnosti pak potvrdil i Ústavní soud v usnesení sp. zn. Pl. ÚS 3/20 při výkladu článků 8 a 23 směrnice 2008/48 ve vazbě na rozsudek Soudního dvora sp. zn. C-679/18.

36. Zdejší soud si je vědom, že Nejvyšší soud v ročence k rozsudku sp. zn. spisová značka shrnul závěr, podle něhož nelze neplatnost smlouvy dovodit jen z absence řádného posouzení úvěruschopnosti, aniž by bylo najisto postaveno, že spotřebitel úvěr objektivně splácet nemohl. Tento výklad však soud v projednávané věci nevyhodnotil jako přiléhavý. Z článků 8 a 23 směrnice 2008/48, jak je vyložil Soudní dvůr v rozhodnutích sp. zn. C-679/18 a zejména sp. zn. C-755/22, plyne, že sankce za porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost musí být účinná, přiměřená a odrazující a že ji nelze podmiňovat dokazováním konkrétních škodlivých následků na straně spotřebitele, a to ani tehdy, byla-li úvěrová smlouva již splněna. Požadavek dalšího dokazování faktické neschopnosti splácet by podle zdejšího soudu oslabil odrazující účinek sankce a odporoval by i samotnému textu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, který neplatnost váže již na poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou. Pro doplnění lze taktéž konstatovat, že přestože spotřebitel některé údaje v žádosti o úvěr zamlčí, nemůže se nyní žalobkyně odvolávat na jeho nepoctivost ve smyslu ust. § 6 občanského zákoníku (viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, bod 25. Dostupný na: https://www.justice.cz/documents/17929/2551744/Si+163-2021+-+p%C5%99%C3%ADloha.pdf/f7ff459f-2c38-4487-970e-d72839aec627).

37. Soud proto uzavřel, že obě úvěrové smlouvy č. hodnota a č. hodnota jsou neplatné. Důsledkem této neplatnosti je, že žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, nevznikl nárok na sjednané úroky, poplatky ani smluvní pokuty; zůstává pouze právo na vrácení dosud nevrácené jistiny jako plnění z neplatné smlouvy, tedy jako nárok z bezdůvodného obohacení. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. spisová značka v této souvislosti výslovně uvedl, že při neplatnosti smlouvy podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru má poskytovatel nárok toliko na nesplacenou jistinu bez dalších smluvených úroků a poplatků.

38. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána. Smlouva o postoupení pohledávek převádí i práva ze smluvních pokut, úroky po splatnosti, úroky z prodlení a zejména i pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení vzniklé v souvislosti s uzavřením, plněním či porušením příslušných úvěrových smluv. Příloha č. hodnota postupní smlouvy současně jednoznačně individualizuje obě pohledávky za žalovaným a potvrzení o zaplacení kupní ceny spolu s bankovním dokladem prokazují splnění odkládací podmínky přechodu práv ke dni datum. Žalobkyně je tedy aktivně legitimována i k uplatnění nároku z bezdůvodného obohacení.

39. Při výpočtu výše nároku soud vycházel z fakticky poskytnutých a vrácených plnění. U smlouvy č. hodnota bylo žalovanému vyplaceno částka; žalovaný na základě této smlouvy uhradil celkem částka. V rozsahu této smlouvy proto již nelze hovořit o trvajícím bezdůvodném obohacení žalovaného na úkor původního věřitele, a žalobkyni z titulu této smlouvy nic nenáleží. U smlouvy č. hodnota bylo žalovanému vyplaceno částka a uhrazeno bylo částka; v rozsahu částka tedy žalovaný dosud nevrátil plnění, které je povinen jako bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni, na kterou přešla předmětná pohledávka.

40. Pokud jde o prodlení žalovaného, soud vyšel z toho, že obecná judikatura k bezdůvodnému obohacení dlouhodobě dovozuje, že není-li splatnost stanovena zákonem ani dohodou, stává se pohledávka z bezdůvodného obohacení splatnou na výzvu věřitele; tento závěr je shrnut v judikatuře Nejvyššího soudu v rozhodnutích sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka a výslovně zopakován i v novějším rozsudku sp. zn. spisová značka, který zároveň potvrzuje použitelnost této judikatury i v poměrech § 1958 odst. 2 a § 1960 o. z. Projednávaná věc je zvláštní tím, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru váže vrácení jistiny na dobu přiměřenou možnostem spotřebitele; žalovaný však o svých poměrech a možnostech nic netvrdil a soudu neposkytl žádný podklad pro individualizaci lhůty k plnění (termínu splatnosti pohledávky). Za této procesní situace soud považoval za přiměřené vyjít analogicky z dodatečné lhůty poskytnuté žalovanému předžalobní výzvou. Výzva přitom skutkově dostatečně identifikovala obě pohledávky, i když je žalobkyně právně kvalifikovala jako smluvní nároky; rozhodující je však v této souvislosti dle názoru soudu především skutkové vymezení pohledávek, nikoli právní kvalifikace. Stěžejní je také to, že v době rozeslání předžalobní výzvy již pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení existovaly, a předžalobní výzva tak mohla přivodit splatnost těchto pohledávek (v jejich dosud nesplacené výši). Soud měl v tomto ohledu za prokázané, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne datum doporučeně na adresu adresa, tedy na adresu, na níž podle vlastního vyjádření žalovaný bydlel přinejmenším do datum. Obsah zásilky je ve spise doložen samotnou výzvou a žalovaný doručení výzvy ani obsah nijak nezpochybnil. V předžalobní výzvě pak byla žalovanému k úhradě dlužné částky stanovena dodatečná lhůta do datum. Od datum je proto žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení v rozsahu částka. Výše zákonného úroku z prodlení činí 11,50 % ročně, neboť podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá repo sazbě ČNB platné pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, přičemž repo sazba dosahovala od datum výše 3,50 % a k datum se nezměnila.

41. Ve zbývajícím rozsahu žaloba důvodná není. Žalobkyni proto nelze přiznat smluvní úroky, smluvní úhrady, smluvní pokuty ani kapitalizované příslušenství, neboť všechny tyto nároky měly svůj základ v neplatných smlouvách (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Stejně tak nelze žalobkyni přiznat nic z titulu smlouvy č. hodnota, protože z listin předložených samotnou žalobkyní plyne, že poskytnutá jistina byla již žalovaným vrácena, ba dokonce přeplacena.

42. O náhradě nákladů řízení bylo namístě rozhodnout podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně uspěla jen v poměrně malé části předmětu řízení, zatímco žalovaný byl ve věci převážně úspěšný; žalovanému však žádné prokazatelně účelně vynaložené náklady nevznikly. Tomu odpovídá i výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti jemu uložené tímto rozsudkem ve stanovených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.