28 C 289/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobkyně: Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 490 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z částky 17 490 Kč za období od 8. 5. 2024 do zaplacení, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení částky 2 510 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši:7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015,7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016,7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016,7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017,7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017,7,50 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018,8,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018,8,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019,9,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019,9,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020,7,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020,7,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021,7,50 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021,10,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022,14,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022,14,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023,14,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023,13,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2024 do 28. 5. 2024,a za dobu od 29. 5. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 210 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 1 686,75 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně č. , hodnota, “), uzavřela dne 27. 4. 2009 se žalovanou smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně č. , hodnota, žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Převzetí finančních prostředků žalovaná potvrdila svým vlastnoručním podpisem.

2. Spolu s jistinou půjčky ve výši 20 000 Kč se žalovaná zavázala právní předchůdkyni č. , hodnota, uhradit též souhrnný poplatek ve výši 14 720 Kč, představující smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaná se tak právní předchůdkyni č. , hodnota, zavázala uhradit celkovou částku ve výši 34 720 Kč, a to v 55 pravidelných týdenních splátkách, které měly být splaceny v hotovosti k rukám osoby pověřené právní předchůdkyní č. , hodnota, . První splátka byla splatná sedmý den ode dne uzavření smlouvy, každá následující splátka pak do konce následujícího týdenního období, resp. do sedmi dnů po uhrazení předchozí splátky. Při řádném splácení půjčky tak měla splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost půjčky a příslušenství, nastat dne 17. 5. 2010. Žalobkyně uvedla, že sjednaný souhrnný poplatek představoval příjem plynoucí právní předchůdkyni č. , hodnota, z poskytnutí peněžních prostředků žalované: tento poplatek měl tedy funkci totožnou s úroky a jedná se tak o úrok ve smyslu § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013. Právní předchůdkyně č. , hodnota, přitom neuvedla, zdali byly v souhrnném poplatku zahrnuty i jiné položky. Právní předchůdkyně č. , hodnota, však žádný jiný poplatek (kromě poplatku výše zmíněného) žalované neúčtovala. V daném případě tak nebylo sjednáno ani jiné úročení půjčky, tedy žalovaná byla při podpisu smlouvy o půjčce seznámena s konečnou výší smluvního plnění jako odměny za poskytnutí půjčky (jinými slovy byla žalovaná seznámena s výši nákladů spojených s půjčkou jako takovou za dobu jejího trvání, tedy za období od 27. 4. 2009 do 17. 5. 2010).

3. Žalovaná půjčku nesplatila řádně a včas, když ke dni splatnosti poslední splátky, tedy ke dni 17. 5. 2010, svůj závazek nesplnila. Žalovaná právní předchůdkyni č. , hodnota, uhradila toliko 2 510 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly dle dohody stran smlouvy započítány nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu pohledávky. Právní předchůdkyně č. , hodnota, tak na souhrnný poplatek započetla částku 2 510 Kč, na jistinu půjčky pak nebylo, v souladu s výše uvedeným pravidlem, započteno ničeho. Žalovaná se tak dne 18. 5. 2010 dostala do prodlení s úhradou částky ve výši 32 210 Kč, která sestává z jistiny půjčky ve výši 20 000 Kč a z nezaplaceného zůstatku souhrnného smluvního poplatku ve výši 12 210 Kč.

4. Právní předchůdkyně č. , hodnota, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, s účinností k 1. 7. 2015, postoupila pohledávku za žalovanou na společnost , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdkyně č. , hodnota, “). Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení, tj. k 1. 7. 2015, částku 32 210 Kč, která byla tvořena jistinou ve výši 20 000 Kč a nedoplatkem souhrnného poplatku ve výši 12 210 Kč.

5. Právní předchůdkyně č. , hodnota, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, s účinností k témuž dni, postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne 17. 9. 2018. Výše postoupené pohledávky zůstala nezměněna. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaná pohledávka se skládá z jistiny ve výši 20 000 Kč, z nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 12 210 Kč uplatněného žalobkyní jako kapitalizovaný úrok a z příslušenství tak, jak bylo v kapitalizované výši na žalobkyni postoupeno. Žalobkyně jako příslušenství požaduje také zákonný úrok z prodlení za období od 1. 7. 2015, tj. ode dne účinnosti postoupení pohledávky na právní předchůdkyni č. , hodnota, , do dne zaplacení dluhu, a to ve výši určené konečným datem splatnosti celého závazku, tj. dnem 17. 5. 2010. Úrok je počítaný z jistiny žalované pohledávky ve výši 20 000 Kč.

6. Žalovaná se k žalobě a jejímu doplnění nevyjádřila a zůstala nečinná. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili: žalobkyně výslovně již v podané žalobě, žalovaná konkludentně, když nesdělila svůj nesouhlas s tímto postupem k výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř.

7. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

8. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně a její právní předchůdkyně č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně je společností s ručením omezeným, která byla zřízena dle práva Maltské republiky. Právní předchůdkyně č. , hodnota, je pak společností s ručením omezením, zřízenou dle práva Lucemburského velkovévodství. Předmětem činnosti právní předchůdkyně č. , hodnota, je uzavírání sekuritizačních transakcí, zvláště pak upisování, nabývání, převod, prodej a sekuritizace a) nemovitého majetku b) movitého majetku (představujícího dluh nebo movitého majetku jiného), provedené mezinárodními subjekty a institucemi, samostatnými státy, veřejnoprávními nebo soukromoprávními podniky, jakož i jinými právními subjekty a c) aktiv a/nebo pohledávek jakéhokoliv jiného druhu nebo povahy.

9. Ze smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, ze dne 27. 4. 2009, včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce, vyplývá, že žalovaná s právní předchůdkyní č. , hodnota, uzavřely smlouvu o půjčce, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se právní předchůdkyni č. , hodnota, zavázala uhradit částku odpovídající jistině, tedy 20 000 Kč, společně se souhrnným poplatkem ve výši 14 720 Kč. Celkovou částku, tedy 34 720 Kč, měla žalovaná uhradit prostřednictvím 55 týdenních splátek, a to 1. až 54. splátku po 320 Kč a 55. splátku ve výši 160 Kč, a to v hotovosti, vždy do rukou osoby uvedené v čl. 13 smluvních podmínek, tvořících nedílnou součást smlouvy. První splátka byla splatná sedmý den od data uzavření smlouvy. Dle čl. 1 smluvních podmínek činila výše roční procentuální sazby nákladů u půjčky, kterou zákazník splácí 55 týdnů, 215,73 % ze zapůjčené částky. Dle čl. 5 smluvních podmínek jakékoliv splátky uhrazené žalovanou byly započítávány nejprve na souhrnný poplatek a teprve po uhrazení celé částky souhrnného poplatku by byly započítány na vlastní jistinu půjčky.

10. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015 postoupila právní předchůdkyně č. , hodnota, pohledávku za žalovanou v celkové výši 14 460 Kč na právní předchůdkyni č. , hodnota, , a to s účinností k 1. 7. 2015. Postoupení pohledávky na právní předchůdkyni č. , hodnota, bylo úplatné, jak patrno z potvrzení o úplatě ze dne 25. 6. 2015. Právní předchůdkyně č. , hodnota, oznámila toto postoupení pohledávky žalované oznámením o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2015, které bylo žalované zasláno dne 17. 7. 2015 (dle podacího archu ze dne 17. 7. 2015).

11. Z Přílohy č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek pak má soud prokázanou výši postoupené smluvní pohledávky, tj. žalobkyní tvrzenou částku ve výši 32 210 Kč, sestávající z jistiny půjčky ve výši 20 000 Kč a nedoplatku na souhrnném poplatku ve výši 12 210 Kč.

12. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015 postoupila právní předchůdkyně č. , hodnota, pohledávku za žalovanou v celkové výši 32 210 Kč na právní předchůdkyni č. , hodnota, , a to s účinností k 1. 7. 2015. Postoupení na právní předchůdkyni č. , hodnota, bylo úplatné, jak patrno z potvrzení o úplatě ze dne 25. 6. 2015. Právní předchůdkyně č. , hodnota, oznámila toto postoupení pohledávky žalované oznámením o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2015, které bylo žalované zasláno dne 17. 7. 2015 (dle podacího archu ze dne 17. 7. 2015).

13. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 9. 2018 soud zjistil, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou ve výši 32 210 Kč z právní předchůdkyně č. , hodnota, na žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované dle podacího archu ze dne 19. 9. 2018 zasláno prostřednictvím poštovních služeb dne 19. 9. 2018.

14. Předžalobní výzvou ze dne 25. 4. 2024 vyzvala žalobkyně žalovanou, aby uhradila částku 32 210 Kč, představující co do výše 20 000 Kč nesplacenou část jistiny a co do výše 12 210 Kč nesplacenou část souhrnného poplatku, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč za období od 1. 7. 2015 do zaplacení. Dodatečná lhůta k úhradě dluhu byla žalované stanovena nejpozději do 7. 5. 2024. Dle podacího archu ze 26. 4. 2024 došlo k odeslání výzvy žalované téhož dne.

15. Soud posoudil výše uvedený skutkový stav po právní stránce následovně:

16. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

17. Dle § 3028 a násl. zák. č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o.z.“), aplikoval soud i hmotněprávní předpisy platné do 31. 12. 2013, a to zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „s.o.z.“).

18. Dle § 1879 a násl. o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je tedy dána, neboť pohledávka na ni byla její právní předchůdkyní č. , hodnota, postoupena s účinností k 24. 8. 2018 (tedy již za účinnosti o. z.).

19. Dále má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní č. , hodnota, , jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužníkem, byla dne 27. 4. 2009 uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 a násl. s.o.z. Žalovaná vystupovala v pozici spotřebitele, neboť sjednávala půjčku mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, jak vyplývá z obsahu předložené smlouvy.

20. S ohledem na spotřebitelský charakter dané smlouvy o půjčce se tedy na předmětnou smlouvu dle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, aplikuje také zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Soud má za prokázané, že žalované byla právní předchůdkyní č. , hodnota, v hotovosti poskytnuta půjčka ve výši 20 000 Kč, jíž se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem ve výši 14 720 Kč v 54 týdenních splátkách po 640 Kč a 1 splátce po 160 Kč.

21. Dle § 39 s.o.z. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

22. Dle § 41 s.o.z. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

23. Dle § 451 odst. 1 s.o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

24. Dle § 457 s.o.z. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

25. Dle 658 odst. 1 s.o.z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

26. Soud vyhodnotil předmětnou smlouvu o půjčce jako absolutně neplatnou. Důvodem, způsobujícím absolutní neplatnost smlouvy jako celku, je dle názoru soudu nastavená smluvní úroková sazba, neplatná pro příkrý rozpor s dobrými mravy. Ujednání smlouvy o souhrnném poplatku ve výši 14 720 Kč fakticky představuje ujednání o úroku dle § 658 odst. 1 s.o.z. – úrok byl tak sjednán ve výši 73,6 % ročně (jak patrno ze splátkového kalendáře tvořeného 55 týdenními splátkami a jak ostatně konstatovala i sama žalobkyně). Takto nastavená výše úrokové sazby je dle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy [viz § 39 s. o. z., kdy k neplatnosti právního úkonu příčícímu se dobrým mravům soud přihlíží i bez návrhu; v takovém případě se tedy jedná o úkon absolutně neplatný, kdy se jeho neplatnosti není nutno dovolat ve smyslu § 40a s.o.z.]. Úroková sazba vyplývající z předmětné smlouvy je na úrovni téměř pětinásobku běžné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů v daném místě a čase [úroková sazba z nových spotřebitelských úvěrů dosáhla v dubnu 2009 výše 13,71 % (zjištěno z Klientských úrokových sazeb: Úroková sazba z nových spotřebitelských úvěrů, míra v % - časové řady ARAD ČNB).

27. Z konstantní judikatury týkající se nepodnikatelských subjektů pak vyplývá, že úroková sazba je v rozporu s dobrými mravy již v případě, že dosahuje téměř čtyřnásobku obvyklé bankovní úrokové sazby (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004). Úroková sazba může být také za určitých podmínek shledána nemravnou i v případě, jestliže je sjednána na úrovni dvou či třínásobku obvyklé bankovní sazby (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007). Pětinásobek obvyklé bankovní úrokové sazby se tedy v kontextu uvedených judikaturních závěrů v tomto případě jeví jako zcela očividně rozporný s dobrými mravy.

28. Jak tedy již bylo výše konstatováno, soud má v návaznosti na výše uvedené za to, že smlouva o půjčce ze dne 27. 4. 2009 je absolutně neplatná jako celek, neboť ujednání o vysokém úročení nelze od zbytku smlouvy oddělit. S ohledem na způsob podnikání právní předchůdkyně č. , hodnota, (spol. , právnická osoba, ), jež staví své podnikání právě na vysokém úročení spotřebitelských úvěrů, totiž dle názoru zdejšího soudu nelze očekávat, že bez takovéhoto ujednání (o vysokém úroku) by byla smlouva o půjčce ze strany právní předchůdkyně č. , hodnota, (spol. , právnická osoba, ) vůbec uzavřena. Nelze také odhlédnout od toho, že znění smlouvy připravila právě spol. , právnická osoba, , a že žalovaná do obsahu smlouvy nemohla zásadněji zasahovat. Příslušné ujednání o úroku tedy dle názoru soudu nelze oddělit od zbytku smlouvy, pročež soud dospěl k závěru, že v tomto případě je smluvní ujednání o lichevním a nadmíru vysokém úroku skutečností, jež způsobuje absolutní neplatnost celé inkriminované smlouvy o půjčce.

29. Soud opakuje, že má za to, že sazba sjednaného souhrnného poplatku, který fakticky představuje skrytý úrok z jistiny, je natolik vysoká, že se v tomto ohledu jedná o ujednání příčící se dobrým mravům, způsobující absolutní neplatnost smlouvy o půjčce jako celku. V daném případě si tak mají strany sporu vrátit to, co bylo plněno (podle pravidel bezdůvodného obohacení). Žalované byla poskytnuta částka 20 000 Kč, z níž již žalovaná vrátila částku 2 510 Kč. Soud tedy žalované uložil povinnost, aby žalobkyni, na kterou dluh přešel, vrátila dosud neuhrazenou část jejího bezdůvodného obohacení ve výši 17 490 Kč (viz ust. § 451 a § 457 s.o.z.).

30. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení pak není zákonem stanovena a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2005, sp. zn. 33 Odo 871/2005). Povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení v zákonné výši tedy byla žalované uložena ode dne následujícího po dni, který byl v předžalobní výzvě ze dne 25. 4. 2024 označen jako nejzazší den k úhradě dluhu (tj. 7. 5. 2024). Výše úroku z prodlení je stanovena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobkyně od roku 2018 až do roku 2024 bezdůvodně otálela s podáním žaloby, ačkoliv již byla k podání žaloby oprávněna a neměla žádný důvod s podáním žaloby otálet, lze z hlediska rozhodnutí o přiznání úroků z prodlení až od 8. 5. 2024 odkázat i na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2716/2023, ze dne 5. 8. 2024.

31. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovanou velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o.s.ř.).

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 686,75 Kč, přičemž tato částka představuje 74,9 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 87,45 % a úspěchu žalované v rozsahu 12,55 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., , Anonymizováno, tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.