28 C 292/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 201 904 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 201 904 Kč s úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč za období od 11. 1. 2021 do zaplacení v zákonné výši 8,25 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč za období od 11. 2. 2021 do zaplacení v zákonné výši 8,25 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč za období od 11. 5. 2021 do zaplacení v zákonné výši 8,25 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč za období od 11. 6. 2021 do zaplacení v zákonné výši 8,25 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč za období od 11. 7. 2021 do zaplacení v zákonné výši 8,5 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč za období od 11. 8. 2021 do zaplacení v zákonné výši 8,5 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč za období od 11. 10. 2021 do zaplacení v zákonné výši 8,5 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč za období od 11. 11. 2021 do zaplacení v zákonné výši 8,5 % ročně s úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč za období od 11. 12. 2021 do zaplacení v zákonné výši 8,5 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč za období od 11. 1. 2022 do zaplacení v zákonné výši 1,75 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč za období od 11. 5. 2022 do zaplacení v zákonné výši 11,75 % ročně, s úrokem z prodlení z částky 6 500 Kč za období od 11. 6. 2022 do zaplacení v zákonné výši 11,75 % ročně a s úrokem z prodlení z částky 30 404 Kč za období od 1. 7. 2022 do zaplacení v zákonné výši 15 % ročně.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení ve výši 53 766,60 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobkyně. 1 Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 201 904 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Dle tvrzení strany žalující se jedná o dlužné nájemné za měsíc leden, únor, květen, červen, červenec, srpen, říjen, listopad, prosinec 2021 a dále za leden a květen 2022 v měsíční výši 15 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje poměrnou část nájemného za 1. 6. 2022 do 13. 6. 2022 ve výši 6 500 Kč a také částku 30 404 Kč jako dluh z vyúčtování za služby spojené s užíváním nájemního bytu za rok 2021.2 Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že se žalovanou dne 1. 9. 2019 uzavřela nájemní smlouvu ve znění dodatku č. 1 ze dne 29. 9. 2021, na jejímž základě předala k 1. 10. 2019 žalované do užívání bytovou jednotku č. , hodnota, lokalizovanou v budově nacházející se na adrese , adresa, . Nájemné bylo sjednáno ve výši 15 000 Kč měsíčně a dle smlouvy bylo splatné vždy k 10. dne měsíce, za který bylo nájemné hrazeno. Žalovaná neuhradila sjednané nájemné za celé měsíce leden, únor, květen, červen, červenec, srpen, říjen, listopad a prosinec roku 2021. Za rok 2022 žalovaná neuhradila celé měsíční nájemné za měsíce leden a květen a také poměrnou část nájemného za červen, konkrétně za období od 1. 6. 2022 do 13. 6. 2022 ve výši 6 500 Kč. Sjednaný nájemní vztah účastnic řízení s účinností ke dni 13. 6. 2022 skončil, neboť žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu z důvodu neplacení nájemného žalovanou. Žalovaná dále neuhradila žalobkyni částku 30 404 Kč odpovídající vyúčtování dlužných plateb na služby poskytované společně s nájmem bytu za rok 2021. S vyúčtováním služeb byla žalovaná seznámena prostřednictvím e-mailu ze dne 27. 5. 2022 zaslaného žalobkyní, v němž žalobkyně stanovila žalované lhůtu k úhradě této částky do 30. 6. 2022. Celkem tak žalobkyně požaduje částku za 11 neuhrazených nájemných v měsíční výši 15 000 Kč, poměrnou část nájemného za část měsíce června ve výši 6 500 Kč a nedoplatek z vyúčtování služeb poskytnutých v souvislosti s nájem v roce 2021 ve výši 30 404 Kč, celkem tedy částku 201 904 Kč. Žalovaná na dluh ničeho neuhradila, a to ani přes výzvu k plnění ze dne 26. 4. 2022 a předžalobní výzvu ze dne 23. 6. 2022.3 Žalovaná se k věci nevyjádřila, a to ani přes výzvu, která jí byla doručena fikcí ve smyslu § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). Soud ve věci nařídil na pondělí 13. 5. 2023 v 15:30 hod. ústní jednání, na které strany sporu řádně předvolal. Předvolání bylo žalobkyni doručeno do datové schránky její právní zástupkyně dne 11. 3. 2024. Žalované bylo předvolání na jednání doručeno fikcí dne 25. 3. 2024 (viz doručenky na čísle listu 47 p.v. spisu).4 V den nařízeného jednání, konkrétně dne 13. 5. 2024 v 11:25 hod., sdělila telefonicky žalovaná infocentru zdejšího soudu, že se v daném okamžiku nachází mimo Prahu, přičemž o termínu jednání se měla dozvědět až dne 13. 5. 2024. Poštu žalované dle jejího sdělení totiž vyzvedává její sousedka. Žalovaná požádala soud o odročení jednání, neboť se k nařízenému jednání nestíhá dostavit s tím, že má nemocného syna. Žalovaná závěrem požádala o zprávu, zda a na kdy bude jednání odročeno. Žádost žalované přitom nebyla nikterak podložena. Žalované bylo proto telefonicky sděleno, že soud tuto její žádost nepokládá za řádnou a včasnou a jednání provede. Žalovaná byla poučena, že důvod své nepřítomnosti musí doložit, což do započetí ústního jednání ve věci neučinila.5 Zástupkyně žalobkyně se k jednání dne 13. 5. 2024 dostavila. Odkázala na písemné znění žaloby a uvedla, že žalovanou se nepodařilo kontaktovat a že žalovaná na dluhu ničeho neuhradila.6 Na základě zjištění učiněných z provedeného listinného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:7 Dne 1. 10. 2019 uzavřely strany sporu nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytové jednotky č. , hodnota, (umístěna v , Anonymizováno, . nadzemním patře stavby č. p. , Anonymizováno, , stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, , vše zapsáno na LV , Anonymizováno, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, – dále jako „byt“ nebo „bytová jednotka“). Smlouva byla uzavřená na dobu určitou od 1. 10. 2019 do 30. 9. 2021. Nájemné bylo sjednáno ve výši 15 000 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 000 Kč měsíčně. Nájemné bylo splatné k 10. dni kalendářního měsíce, na který bylo nájemné hrazeno. Žalobkyně (dříve zapsaná pod firmou „, Anonymizováno, “) se zavázala do 30. 6. následujícího kalendářního roku trvání nájmu provést vyúčtování dle hrazených záloh za služby a s vyúčtováním seznámit nájemce a bez zbytečného odkladu mu vrátit případný přeplatek záloh za služby, nebo doúčtovat nedoplatek záloh za služby. Žalovaná se zavázala bez zbytečného odkladu případný nedoplatek záloh za služby uhradit v termínu stanoveném žalobkyní. K podpisu smlouvy žalovaná složila jistotu ve výši 30 000 Kč. Žalovaná smlouvu uzavírala v postavení nájemce a žalobkyně v postavení pronajímatele. Žalovaná nájemní byt převzala do svého užívání dne 1. 10. 2019 (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 1. 10. 2019 včetně přílohy č. 1 – předávacího protokolu).8 Dne 29. 9. 2021 spolu strany sporu uzavřely dodatek č. 1 k nájemní smlouvě, jímž prodloužily dobu trvání nájmu do 30. 9. 2022 (prokázáno dodatkem č. 1 k nájemní smlouvě ze dne 29. 9. 2021).9 Dne 25. 4. 2022 vyúčtovala žalobkyně žalované služby poskytované s užíváním bytové jednotky pronajímané žalované. Výsledkem vyúčtování byl nedoplatek žalované ve výši 30 404 Kč (prokázáno vyúčtováním služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním bytové jednotky č. , hodnota, , datováno 25. 4. 2022).10 Dne 27. 5. 2022 žalobkyně zaslala žalované e-mailem vyúčtování služeb ze dne 25. 4. 2022 za rok 2021 a vyzvala žalovanou k úhradě nedoplatku ve výši 30 404 Kč do 30. 6. 2022. V předmětu emailu je uvedeno: „, adresa, – Vyúčtování služeb 2021“ (prokázáno e-mailem ze dne 27. 5. 2022).11 Dne 26. 4. 2022 vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce, společnosti , právnická osoba, ., žalovanou k úhradě doplatku nájemného ve výši 180 000 Kč a zálohy ve výši 33 000 Kč na poplatky za služby, a to ve lhůtě do 10. 5. 2022. Žalovaná byla upozorněna, že v případě, že požadovaná částka nebude uhrazena, bude ze strany žalobkyně přistoupeno k výpovědi nájemního vztahu a k uplatnění veškerých závazků a příslušenství, včetně neuhrazeného nájemného do konce trvání nájmu a náhrady škody spojené s uvedením bytu do původního stavu. Žalobkyně označila výzvu jako předžalobní (prokázáno výzvou k zaplacení dluhu z 26. 4. 2022).12 Dne 10. 5. 2022 žalobkyně (prostřednictvím její zástupkyně, společnosti , právnická osoba, ., viz bod 11. tohoto odůvodnění) vypověděla nájemní smlouvu ze dne 1. 10. 2019 pro opakované, zvlášť hrubé porušení povinností žalované jako nájemce (spočívající v dlouhodobém neplacení nájemného). Žalobkyně ve výpovědi uvedla, že nájem bytu skončí okamžikem, kdy bude výpověď žalované doručena. Nájemní vztah byl v návaznosti na ust. § 2291 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ze strany žalobkyně vypovězen bez výpovědní doby. Výpověď z nájmu byla žalované doručena dne 13. 6. 2022 (prokázáno výpovědí z nájmu ze dne 10. 5. 2022 spolu s dodejkou).13 Dne 23. 6. 2023 zaslala žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně žalované předžalobní výzvu, ve které ji vyzvala k úhradě dluhu na nájemném, na vyúčtování zálohových plateb za služby a k vydání bezdůvodného obohacení za užívání jednotky po skončení nájmu v celkové výši 257 464,02 Kč, a to ve lhůtě do 30. 6. 2023 (prokázáno předžalobní výzvou k úhradě dluhu ze dne 23. 6. 2023 včetně podacího lístku z 23. 6. 2023).14 Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:15 V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná má ukrajinské státní občanství a pobyt na území České republiky. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má podle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaná má na území ČR povolen trvalý pobyt.16 Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech stanoví v čl. 48 odst. 2 a 3, že smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou sporů ohledně nemovitého majetku. Pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku, který vznikne ze smluvních vztahů, o nichž pojednává odstavec 2, justiční orgán použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nalézá. Rozhodným právem je tak právo české, neboť na území ČR se nachází byt, s nímž je spojen smluvní vztah v dané věci.17 Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“ nebo „občanský zákoník“). Žalobkyně se smlouvou zavázala přenechat žalované k užívání výše specifikovaný byt (což splnila) a žalovaná se zavázala hradit za to nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Tuto povinnost žalovaná dle provedeného dokazování dlouhodobě neplnila řádně a včas, pročež byl nájemní vztah žalobkyní vypovězen bez výpovědní doby dle ust. § 2291 odst. 1, 2 občanského zákoníku. Výpověď z nájmu nebyla žalovanou napadena a obsahuje veškeré zákonné náležitosti, včetně poučení žalované o její možnosti brojit proti výpovědi z nájmu podáním námitek či žaloby k soudu.18 Žalovaná dle provedeného dokazování nesplnila svou základní smluvní i zákonnou povinnost hradit řádně a včas nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu (viz ust. § 2246 a násl. o. z.), když neuhradila nájemné za celé měsíce leden, únor, květen, červen, červenec, srpen, říjen, listopad, prosinec 2021 a za celé měsíce leden a květen roku 2022. Dále nebylo žalovanou uhrazeno nájemné za období od 1. 6. 2022 do doby skončení nájmu dne 13. 6. 2022 ve výši 6 500 Kč a dluh z vyúčtování služeb poskytnutých v souvislosti s nájmem za rok 2021 ve výši 30 404 Kč.19 Ohledně vyúčtování služeb za rok 2021, které bylo žalované doručeno v mailu ze dne 27. 5. 2024 (tj. ve lhůtě dle smlouvy 1. 10. 2019 ve znění dodatku ze dne 29. 9. 2021), soud uvádí, že žalovaná v zákonných lhůtách ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, nenapadla toto vyúčtování za rok 2021 žádnými námitkami nebo reklamací, pročež platí presumpce správnosti tohoto vyúčtování. V tomto kontextu zdejší soud odkazuje na usnesení Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 2246/22, dle něhož: „Rozhodnutí, na něž stěžovatelé v ústavní stížnosti odkazují, vycházejí ze starší judikatury, podle níž je podmínkou splatnosti nedoplatku za služby skutečnost, že vyúčtování bylo učiněno řádně. Zákonem č. 67/2013 Sb. však byla zakotvena lhůta ke vznesení námitek vůči způsobu a obsahu vyúčtování, kterou je příjemce služeb omezen a je třeba ji brát v daném případě v potaz.“ Odkazovaným usnesením Ústavního soudu bylo rozhodnuto o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 11. 5. 2022 sp. zn. 19 Co 52/2021. Ústavní soud tuto ústavní stížnost odmítl a potvrdil odkazovaný rozsudek Krajského soudu v Brně, který se k nepodání námitek vůči vyúčtování ve 30denní zákonné lhůtě vyjádřil následovně: „Námitky žalovaných vůči obsahu a náležitostem vyúčtování služeb za rok 2019 jsou bezpředmětné a irelevantní za situace, kdy žalovaní nestihli třicetidenní lhůtu od doručení vyúčtování, stanovenou v § 8 odst. 2 zák. č. 67/2013 Sb. a jejich tvrzení, že tak mohou učinit i po uplynutí dané lhůty je mylné. Jazykový výklad § 8 odst.2 zák. č. 67/2013 Sb. (námitky nejpozději do třiceti dnů ode dne doručení vyúčtování) i logický výklad tohoto ustanovení (k čemu by pak daná lhůta byla, kdyby vyúčtování mohl někdo zpochybnit třeba za 2 roky, a jak by k tomu přišli vlastníci ostatních bytových jednotek v domě? a kdyby nic neznamenala třicetidenní lhůta pro podání námitek ode dne doručení vyúčtování, nemohla by logicky nic znamenat ani třicetidenní lhůta na jejich vyřízení; dané lhůty tam nejsou jen tak pro nic za nic, ale jasně vymezují rámec, do kdy, co, kdo může učinit) jsou zcela jednoznačné a dle názoru odvolacího soudu nepřipouštějí pochybnost o tom, že kdo nestihne stanovenou třicetidenní lhůtu, nemá už nárok námitky vznášet“. Dále pak Krajský soud v Brně doplnil, že: „… nelze přehlédnout, že žalovaní (kromě neplacení příspěvků do fondu oprav) neplatili zálohy na služby, které spotřebovávali a neplnili své povinnosti (nezpřístupnili byt za účelem instalace nových vodoměrů), což odvolací soud vnímá jako zneužívání práva, jenž by nemělo požívat právní ochrany.“ Žalovaná nesporovala obsah vyúčtování a nenamítala žádné jeho vady, přičemž nesporovala ani to, že by jí bylo předmětné vyúčtování doručeno a že by s ním byla seznámena; doručení předmětného vyúčtování žalované má pak soud za prokázané v návaznosti na bod 10. tohoto odůvodnění.20 Sjednaná výše nájemného činila 15 000 Kč měsíčně a sjednaná výše záloh na služby 3 000 Kč měsíčně. Za měsíce leden, únor, květen až srpen, říjen až prosinec 2021 a za měsíce leden a květen 2022 (tedy celkem za celých 11 měsíců), činí dluh žalované na nájemném částku 165 000 Kč. Za 13 dnů měsíce června činí poměrná část dlužného nájemného částku 6 500 Kč. Na vyúčtování služeb poskytnutých žalované v souvislosti s nájmem bytu v roce 2021 činí dluh žalované dle vyúčtování ze dne 25. 4. 2022 částku 30 404 Kč.21 Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými a následně při jednání provedenými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na výše citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyni soud přiznal nárok na úhradu dlužného nájemného za měsíce leden, únor, květen až srpen, říjen až prosinec 2021, za měsíce leden a květen 2022 a za 13 dnů měsíce června 2022. Dále byl žalobkyni přisouzen také nárok na úhradu dluhu z vyúčtování za poskytnuté služby spojené s nájmem bytu v roce 2021 ve výši 30 404 Kč.22 Vzhledem k tomu, že žalovaná své smluvní povinnosti řádně a včas nesplnila, má žalobkyně ve vztahu k žalované nárok i na úroky z prodlení podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nájemné bylo splatné vždy k 10. dni daného kalendářního měsíce, soud proto žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z dlužného nájemného vždy od 11. dne každého dotčeného kalendářního měsíce do okamžiku zaplacení dlužné částky (dlužného nájemného za daný kalendářní měsíc). Vyúčtování za služby spojené s užíváním nájemního bytu a poskytnuté v roce 2021 bylo dle e-mailové korespondence ze dne 27. 5. 2022 splatné ve lhůtě do 30. 6. 2022. Soud tedy úrok z prodlení v zákonné výši v tomto případě žalobkyni přiznal za období od 1. 7. 2022 do zaplacení.23 Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na žalobou uplatněný dluh něčeho uhradila, žalobou uplatněný nárok pak v žádných kontextech nesporovala. Proti výpovědi z nájmu ani proti vyúčtování služeb za rok 2021 žalovaná nijak nebrojila. Ústního jednání ve věci se žalovaná nezúčastnila, čímž se připravila o případné dobrodiní soudní výzvy ve smyslu ust. § 118a o. s. ř. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1870/2020, 28 Cdo 578/2011, 28 Cdo 1793/2011). K omluvě žalované z jednání nařízeného na 13. 5. 2024 soud opakuje, že tuto omluvu nepovažoval za včasnou ani řádnou, neboť nebyla nikterak podložena, a byla soudu sdělena až v den konání jednání ve věci.24 Lhůtu k plnění soud žalované stanovil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovanou velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o.s.ř.).25 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 53 766,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 077 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 201 904 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání ve věci samé a účast na jednání dne 13. 5. 2024) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 37 760 Kč ve výši 7 929,60 Kč.