28 C 315/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro uložení povinnosti vydat plynoměr,

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) typu , Anonymizováno, , výrobního čísla , hodnota, , které je umístěno na adrese odběrného místa , adresa, , v místě spotřeby (EIC) č. , Anonymizováno, a to za účasti pověřeného zástupce žalobkyně.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 7 626,50 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29. 11. 2023 domáhala uložení povinnosti žalované vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) typu , Anonymizováno, , výrobního čísla , hodnota, , které je umístěno na adrese odběrného místa: , adresa, , v místě spotřeby (EIC) č.: , Anonymizováno, , a to za účasti pověřeného zástupce žalobkyně. S ohledem na ukončení smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou ke dni 27. 10. 2022 byla žalovaná vyzvána ke zpřístupnění shora specifikovaného měřidla, které je ve vlastnictví žalobkyně, a to výzvou žalobkyně ze dne 3. 7. 2023. Žalovaná však na tuto výzvu nereagovala a měřící zařízení nebylo demontováno a vydáno žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili: žalobkyně výslovně již v podané žalobě, žalovaná konkludentně, když nesdělila svůj nesouhlas s tímto postupem k výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř., která jí byla doručena dne 6. 2. 2024 (žalovaná si zásilku vyzvedla na poště).

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:

4. Žalovaná byla odběratelem zemního plynu na adrese odběrného místa , adresa, , v místě spotřeby (EIC) č.: , Anonymizováno, , které bylo osazeno měřícím zařízením (plynoměrem) typu , Anonymizováno, , výrobní č. , hodnota, (zjištěno z Přílohy č. 2 Smlouvy o připojení k distribuční soustavě ev. č. , hodnota, , z výpisu z rejstříku SVJ, seznamu k místu spotřeby). S ohledem na přerušení dodávek plynu k 16. 8. 2022 a ukončení smluvního vztahu mezi žalovanou a žalobkyní ke dni 27. 10. 2022, byla žalovaná opakovaně vyzývána ke zpřístupnění shora specifikovaného měřidla, které je vlastnictvím žalobkyně. Žalovaná však byla nekontaktní a na výzvu ke zpřístupnění měřidla v místě odběru nereagovala (zjištěno z žádostí o provedení práce – odebrání při nuceném ukončení odebrání NUK ze dne 2. 8. 2022 a 23. 2. 2023 včetně dodejek, oznámení ze dne 28. 3. 2023). Žalobkyně žalované dále dne 8. 2. 2023 poslala žádost o zpřístupnění plynoměru a poté již prostřednictvím svého právního zástupce dne 3. 7. 2023 upomínku před podáním žaloby (zjištěno z žádosti o zpřístupnění měřidla v. č. , hodnota, za účelem demontáže z důvodu ukončení smluvního vztahu ze dne 8. 2. 2023, z upomínky před žalobou ze dne 3. 7. 2023 a podacího archu ze dne 4. 7. 2023).

5. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

6. Žalovaná je občankou Vietnamské socialistické republiky s bydlištěm v České republice. V daném případě jde tedy o věc s tzv. cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Soud s odkazem na ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, aplikoval nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), konkrétně pravidlo příslušnosti v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení. Žalovaná měla bydliště na území České republiky ve smyslu českého práva, na které odkazuje čl. 62 nařízení Brusel I bis. Dána je proto mezinárodní příslušnost českého soudu. Rozhodným právem je v tomto řízení právo české, a to ve smyslu čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

7. Distribuci plynu upravuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „EZ“).

8. Dle § 71 odst. 1, 2 a 6 EZ odběr plynu je měřen měřicím zařízením. Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou. Výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

9. Dle § 2 odst. 2 písm. b) EZ je distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,10. Dle § 2 odst. 2 písm. u) vyhlášky č. 365/2009 Sb. v platném znění je tzv. EIC kód – identifikační číselný kód, který jednoznačně identifikující účastníka trhu s plynem a jednotlivé odběrné a předávací místo. Tento kód je jedinečný, tzn. že každé odběrné místo má kód unikátní, nezaměnitelný s jiným.

11. Dle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může být ten, kdo věc neprávem zadržuje, žalován jejím vlastníkem, aby ji vydal.

12. Na základě shora popsaných tvrzení a předložených důkazů dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je po právu. Skutková tvrzení odůvodňují žalobou uplatněné plnění dle § 1040 o. z., když měřící zařízení (plynoměr) je ve vlastnictví žalobkyně, distribuce plynu byla ukončena a žalovaná i přes opakované výzvy neumožnila vydání plynoměru žalobkyni (zpřístupnění odběrného místa za účelem vydání plynoměru žalobkyni), přičemž plynoměr byl taktéž řádně identifikován a je ve vlastnictví žalobkyně. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl, s ohledem na shora uvedené, o povinnosti žalované vydat žalobkyni měřící zařízení (plynoměr) za účasti pověřeného asistenta žalobkyně.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 626,50 Kč.

14. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.

15. Lhůtu ke splnění povinnosti vydat žalobkyni plynoměr soud žalované stanovil v trvání tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, neboť neseznal důvody ke stanovení lhůty delší (§ 160 o.s.ř.).

16. Lhůtu ke splnění povinnosti k náhradě nákladů řízení soud žalované stanovil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovanou velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o.s.ř.).