28 C 342/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalované: jméno FO, narozená datum bytem adresa pro vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit bytovou jednotku č. Anonymizováno způsob využití: byt, vymezenou v budově č. p. Anonymizováno, bytový dům, stojící na pozemku parc. č. st. Anonymizováno, vše zapsáno na LV č. hodnota pro katastrální území adresa, obec adresa, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm adresa, nacházející se na adrese adresa, a vyklizenou ji předat žalobkyni, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši částka, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala toho, aby soud uložil žalované povinnost vyklidit byt, resp. bytovou jednotku č. Anonymizováno nacházející se v bytovém domě č. p. adresa. Žalobkyně tvrdila, že je vlastnicí této bytové jednotky a že dne datum uzavřela se žalovanou nájemní smlouvu, na jejímž základě žalovaná předmětný byt užívala. Podle žalobkyně byl nájem sjednán na dobu určitou od datum do datum. Žalovaná byla podle smlouvy povinna hradit měsíční nájemné ve výši částka a zálohy na služby ve výši částka, tedy celkem částka měsíčně, a to vždy předem do 25. dne předcházejícího měsíce.

2. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná své základní povinnosti z nájemní smlouvy již krátce po vzniku nájmu začala porušovat. Podle žalobkyně žalovaná neuhradila řádně a v plné výši platbu za květen 2025, platbu za červen 2025 uhradila opožděně a následně neuhradila platby za další měsíce. Žalobkyně uvedla, že žalovanou nejprve vyzvala k nápravě výzvou pronajímatele k odstranění závadného chování nájemce ze dne datum. V této výzvě žalované vytkla konkrétní platební prodlení, vyčíslila dlužnou částku a stanovila žalované lhůtu deseti dnů k úhradě s upozorněním, že nebude-li dluh uhrazen, bude žalované dána výpověď nájmu bytu bez výpovědní doby. Žalobkyně tvrdila, že tuto výzvu zaslala žalované e-mailem, prostřednictvím aplikace Messenger a také poštou a že výzva byla rovněž vložena do poštovní schránky žalované na adrese pronajatého bytu.

3. Protože podle žalobkyně žalovaná vytýkaný stav nenapravila, vypověděla žalobkyně nájem bytu výpovědí bez výpovědní doby ze dne datum. Žalobkyně tvrdila, že výpověď byla žalované osobně předána dne datum v pronajatém bytě za přítomnosti dvou svědků, přičemž žalovaná odmítla podepsat převzetí výpovědi. Výpověď byla podle žalobkyně současně odeslána i poštou. Žalobkyně měla za to, že nájem skončil doručením výpovědi dne datum a že žalovaná byla povinna byt odevzdat bez zbytečného odkladu, nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu. Protože však žalovaná v této lhůtě byt nevyklidila ani neodevzdala, zaslala jí žalobkyně dne datum výzvu k vyklizení bytu, označenou rovněž jako předžalobní výzva podle § 142a o. s. ř.

4. Žalobkyně dále v průběhu řízení uvedla, že žalovaná s ní dlouhodobě nekomunikuje, nereaguje na telefonáty, zprávy ani e-maily, že nepředala byt a že nehradí nájemné ani související platby. Žalobkyni tím vzniká značná finanční ztráta a žalobkyně je chováním žalované omezena ve výkonu vlastnického práva. Po výzvě soudu žalobkyně odstranila vady původního žalobního návrhu tak, že vyklizovací povinnost již nesměřovala proti neurčitému okruhu osob, ale pouze proti žalované, přičemž předmětný byt byl v petitu označen katastrálními údaji jako jednotka č. Anonymizováno zapsaná na LV č. hodnota pro katastrální území adresa.

5. Při jednání konaném dne datum žalobkyně doplnila, že ke dni jednání žalovaná byt stále nevyklidila, žalobkyni jej nepředala a byt nadále užívá. Žalobkyně rovněž uvedla, že dluh žalované na nájemném a souvisejících platbách již přesáhl částku částka, že nájemní vztah nebyl po datum prodloužen a že věcné břemeno dříve zapsané na listu vlastnictví již bylo zrušeno. K dotazu soudu žalobkyně upřesnila, že se domáhá nejen vyklizení, ale také předání vyklizeného bytu žalobkyni. Soud toto vyjádření posoudil jako upřesnění vyklizovacího nároku, nikoli jako samostatné uplatnění jiného nároku, neboť povinnost odevzdat byt po skončení nájmu je zákonným následkem skončení nájmu bytu a vyplývá i z povahy vyklizovacího nároku a také z ujednání smlouvy týkajících se povinností nájemce po skončení nájemního vztahu.

6. Žalovaná se k nynější žalobě na vyklizení bytu přes výzvy soudu nevyjádřila. K jednání dne datum se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání na jednání řádně a včas doručeno, a ačkoliv byla žalovaná poučena o následcích nedostavení se k soudu bez omluvy. V této souvislosti soud dodává, že kromě adresy žalované evidované v ISZR byly žalované v tomto řízení soudní písemnosti v souladu s § 196 odst. 1 občanského soudního řádu doručovány i na adresu nájemního bytu, kde má také žalovaná označenou poštovní schránku. Žalovaná v tomto řízení netvrdila, že by byt vyklidila, že by jej žalobkyni předala, že by byl nájemní vztah prodloužen, že by žalované svědčil jiný právní titul k užívání bytu, ani že by tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná byt stále užívá, nebyla pravdivá. Žalobkyně nenavrhla vydání rozsudku pro zmeškání; soud proto věc projednal meritorně v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

7. Ze spisu vedeného Obvodním soudem pro adresa pod sp. zn. spisová značka a z listin předložených v tomto řízení soud mj. zjistil, že žalovaná proti výpovědi vznesla námitky a dne datum podala žalobu na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, jehož vyklizení žalovanou žalobkyně požaduje v tomto řízení sp. zn. spisová značka. Žalovaná v žalobě na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu zejména namítala, že při uzavření nájemní smlouvy složila kauci, která měla podle jejího názoru sloužit k zajištění případných dluhů a po jejím započtení by podle žalované dluh nedosahoval výše tří měsíčních plateb. Současně však žalovaná v námitkách uvedla, že dluh nepopírá a je připravena jej pravidelně splácet. Dále žalovaná namítala, že nebránila prohlídkám bytu, že komunikovala se žalobkyní a že dne datum mělo dojít k incidentu s neznámým mužem, který ji měl vyzývat k vyklizení bytu. Žalovaná rovněž potvrdila, že jí byla dne datum osobně doručena výpověď z nájmu bytu (byť žalovaná převzetí této listiny dle žalobních tvrzení uplatněných ve vyklizovací žalobě odmítla potvrdit podpisem). Řízení Obvodního soudu pro adresa sp. zn. spisová značka o žalobě žalované na přezkum výpovědi však bylo pravomocně zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku a návrh žalované na vydání předběžného opatření byl pravomocně odmítnut.

8. Z provedených listinných důkazů soud vygeneroval následující skutkové poznatky:

9. Z výpisu z katastru nemovitostí, LV č. hodnota pro katastrální území adresa, soud zjistil, že žalobkyně Jméno žalobkyně je zapsána jako vlastnice bytové jednotky č. Anonymizováno, způsob využití byt, vymezené v budově č. p. Anonymizováno, bytový dům, stojící na pozemku parc. č. Anonymizováno S jednotkou je spojen spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku ve výši Anonymizováno. Výpis dále obsahoval zápis věcného břemene doživotního bezplatného užívání ve prospěch jméno FO. Žalobkyně však při jednání uvedla, že toto věcné břemeno již bylo zrušeno. Z této listiny soud zjistil vlastnické právo žalobkyně k bytu, jehož vyklizení je po žalované požadováno, přesnou identifikaci daného bytu a jeho umístění v obvodu Obvodního soudu pro adresa.

10. Z nájemní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně jako pronajímatelka a žalovaná jako nájemkyně uzavřely nájemní smlouvu k bytu č. hodnota v domě č. p. adresa. Smlouva označuje předmět nájmu jako byt o dispozici 2+kk a výměře přibližně 47,6 m², včetně příslušenství a sklepní kóje. Nájem byl sjednán na dobu určitou od datum do datum. Smlouva stanovila měsíční nájemné ve výši částka a zálohy na služby ve výši částka, tedy celkovou měsíční platbu ve výši částka, splatnou předem do 25. dne předcházejícího měsíce. Smlouva dále obsahuje ujednání o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni jistotu ve výši částka a upravuje povinnosti nájemkyně při užívání bytu, včetně povinnosti hradit nájemné a služby, umožnit kontrolu bytu za podmínek ujednaných ve smlouvě a rovněž včetně povinnosti žalované po skončení nájmu byt vyklidit a předat žalobkyni (pronajímatelce).

11. Z výzvy pronajímatele k odstranění závadného chování nájemce ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovanou výslovně vyzvala k odstranění závadného chování ve smyslu § 2291 odst. 3 občanského zákoníku. Výzva obsahuje označení žalované, bytu č. hodnota na adrese adresa, a nájemní smlouvy ze dne datum. Žalobkyně ve výzvě uvedla, že žalovaná porušuje své povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem, zejména neplacením nájemného a nákladů na služby. Konkrétně žalobkyně popsala částečnou a opožděnou úhradu nájemného a služeb za květen 2025, opožděnou úhradu nájemného a služeb za červen 2025 a neuhrazení plateb nájemného a služeb za červenec a srpen 2025. Dlužnou částku nájemného a služeb žalobkyně vyčíslila na částka a stanovila žalované k úhradě lhůtu deseti dnů ode dne doručení výzvy. Výzva současně obsahuje výslovné upozornění, že nebude-li dlužné nájemné uhrazeno v plné výši, bude žalované dána výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby. Ve výzvě je dále uvedeno, že výzva bude žalované doručována prostřednictvím Messengeru, e-mailem a poštou jako doporučené psaní. Z fotografií zachycujících listinu s výzvou ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně měla výzvu fyzicky vyhotovenou a podepsanou. Na fotografiích je zachycena listina s výzvou, a to jak samostatně, tak spolu s poštovními doklady. Tyto fotografie podporují závěr, že výzva existovala v podobě odpovídající předloženému textu a byla připravena k doručování žalované. Z fotodokumentace vložení obálky do poštovní schránky soud zjistil, že obálka adresovaná žalované byla vložena do poštovní schránky označené číslem bytu 38 a jménem žalované. Fotografie zachycují jednak samotné vkládání obálky do schránky, jednak obálku u příslušné poštovní schránky. Z dodejky k zásilce Anonymizováno soud zjistil, že zásilka byla adresována žalované na adresu adresa, byt č. hodnota, adresa, a jako její odesílatelka byla uvedena žalobkyně. Z dodejky plyne, že zásilka byla poštou uložena dne datum. Listina dokládá, že žalobkyně zasílala výzvu žalované rovněž doporučenou poštovní zásilkou na adresu pronajatého bytu. Z podacího lístku k zásilce Anonymizováno soud zjistil, že žalobkyně podala zásilku adresovanou žalované na adresu adresa, byt č. hodnota. Podací lístek obsahuje identifikaci adresátky i odesílatelky a navazuje na další poštovní doklady týkající se výzvy ze dne datum. Listina prokazuje podání poštovní zásilky obsahující podle (nezpochybněných) tvrzení žalobkyně výzvu žalované k odstranění jejího závadného chování. Z poštovního potvrzení právnická osoba k zásilce Anonymizováno soud zjistil, že zásilka byla podána dne datum v 10:42, že šlo o zásilku o hmotnosti 0,012 kg a že cena poštovní služby činila částka. Tento důkaz navazuje na podací lístek a dodejku a potvrzuje datum podání poštovní zásilky s výzvou. Z dokladu o transakci platební kartou ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně u právnická osoba téhož dne uhradila částku částka za poštovní služby. Tento doklad částkou a časem odpovídá poštovnímu potvrzení k zásilce Anonymizováno a podporuje závěr, že výzva k odstranění závadného chování byla žalované skutečně odeslána mj. i poštou. Z detailních informací ke sledování zásilky Anonymizováno soud zjistil, že dne datum byly obdrženy údaje k zásilce a zásilka byla převzata do přepravy, dne datum byla zásilka připravována k doručení a uložena, neboť adresát nebyl zastižen, a že dne datum byla následně zásilka dodána do domovní schránky.

12. Z okamžité výpovědi nájemní smlouvy bytu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vypověděla žalované nájem bytu bez výpovědní doby podle § 2291 občanského zákoníku. Výpověď označuje účastnice, byt č. hodnota na adrese adresa, a nájemní smlouvu ze dne datum. Jako důvod výpovědi je uvedeno zvlášť závažné porušení povinností žalované, zejména opakované neplacení nájemného a záloh na služby. Ve výpovědi je konkrétně uvedeno, že za květen 2025 žalovaná uhradila pouze částka namísto částka, čímž zůstal neuhrazen doplatek částka; za červen 2025 byla platba uhrazena opožděně. Za červenec 2025, srpen 2025 a září 2025 pak nebyly podle výpovědi platby uhrazeny vůbec, což žalovaná nijak nezpochybnila. Ve výpovědi se dále uvádí, že žalovaná byla výzvou k odstranění závadného chování ze dne datum předem upozorněna na nežádoucí stav a na možnost výpovědi v případě, že nedojde k nápravě, avšak závadný stav neodstranila. Výpověď obsahuje i poučení žalované o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem do dvou měsíců od doručení výpovědi. Na listině je rukopisná poznámka o předání výpovědi žalované dne datum za přítomnosti svědků jméno FO a jméno FO s podpisy těchto svědků.

13. Z čestného prohlášení jméno FO ze dne datum soud zjistil, že jméno FO prohlásil, že byl dne datum přítomen osobnímu předání okamžité výpovědi žalované v bytě a že žalovaná odmítla podepsat potvrzení o převzetí výpovědi. Tato listina podporuje tvrzení žalobkyně o osobním doručení výpovědi žalované dne datum. Z čestného prohlášení tituly před jménem jméno FO ze dne datum soud zjistil, že tato svědkyně rovněž prohlásila, že byla dne datum přítomna osobnímu předání okamžité výpovědi žalované v bytě a že žalovaná odmítla podepsat potvrzení o převzetí výpovědi. Obsah tohoto prohlášení koresponduje s čestným prohlášením jméno FO; obě čestná prohlášení pak korespondují s poznámkou uvedenou přímo na výpovědi o tom, že dané osoby byly osobnímu doručení výpovědi žalované přítomni.

14. Z fotodokumentace listiny s okamžitou výpovědí soud zjistil, že listina výpovědi byla fyzicky vyhotovena a fotograficky zachycena v interiéru nájemního bytu. Na fotografii je patrná listina s výpovědí s rukopisnou poznámkou o jejím předání žalované a s podpisy svědků. Sama fotografie neprokazuje celý průběh předání výpovědi žalované, avšak ve spojení s čestnými prohlášeními svědků podporuje závěr o dojití výpovědi do dispoziční sféry žalované. Soud pak připomíná, že také sama žalovaná v žalobě na přezkum oprávněnosti výpovědi potvrdila převzetí výpovědi dne datum.

15. Z podacího lístku k zásilce adresované žalované soud zjistil, že žalobkyně zasílala žalované zásilku s výpovědí na adresu adresa, byt č. hodnota. Z poštovního potvrzení o podání zásilky ze dne datum soud zjistil, že zásilka s výpovědí byla podána u právnická osoba dne datum v adresa. Potvrzení obsahuje podací údaje, údaj o hmotnosti zásilky a cenu poštovní služby. Tyto listiny dokládají, že žalobkyně vedle osobního předání výpovědi využila rovněž poštovní doručování výpovědi na adresu pronajatého bytu.

16. Z výzvy k vyklizení bytu ze dne datum, označené současně jako předžalobní výzva podle § 142a o. s. ř., soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vyklizení a předání bytu č. hodnota na adrese adresa. Výzva uvádí, že žalované byla dne datum doručena okamžitá výpověď nájmu, že nájem skončil doručením této výpovědi a že žalovaná měla byt vyklidit a odevzdat žalobkyni nejpozději do datum. Žalobkyně poskytla žalované sedmidenní lhůtu k dobrovolnému vyklizení a předání bytu a upozornila ji, že jinak se bude domáhat svého nároku soudní cestou. Z podacího lístku k výzvě k vyklizení bytu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně zasílala žalované zásilku s výzvou na adresu pronajatého bytu v adresa. Tato listina dokládá odeslání předžalobní výzvy žalované před zahájením tohoto řízení. Z poštovního potvrzení o podání zásilky ze dne datum soud zjistil, že zásilka obsahující podle (nezpochybněných) tvrzení žalobkyně výzvu k vyklizení byla podána u právnická osoba dne datum. Ve spojení s předžalobní výzvou a podacím lístkem tato listina prokazuje, že žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k dobrovolnému splnění požadované povinnosti.

17. Ze screenshotu komunikace prostřednictvím aplikace Messenger soud zjistil, že žalobkyně dne datum v 17:08 zaslala žalované zprávu, v níž uvedla, že jí v příloze zasílá výzvu k odstranění závadného chování nájemce. Součástí zprávy byla příloha označená jako „Vyzva k odstraneni zavadneho chovani_e-mail označená jako výzva k odstranění závadného chování žalované ze dne datum. Tento důkaz dokládá odeslání výzvy žalované e-mailem.

18. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav věci. Další dokazování již soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z výše uvedených a popsaných důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Pokud soud provedl jiné, nežli výše popsané důkazy, nezjistil z nich žádné skutečnosti pro tuto věc stěžejní. Veškeré v řízení provedené důkazy byly soudu k provedení navrženy před okamžikem koncentrace řízení.

19. Závěr o skutkovém stavu ve věci samé prokázaném provedeným dokazováním je následující:

20. Soud má z provedených důkazů za prokázané, že žalobkyně byla v rozhodné době od datum do datum vlastnicí bytové jednotky č. Anonymizováno v domě č. p. adresa, a že žalovaná tento byt užívala na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi účastnicemi dne datum. Nájem byl sjednán na dobu určitou od datum do datum. Žalovaná byla povinna hradit žalobkyni měsíční nájemné částka a zálohy na služby částka, tedy celkem částka měsíčně. Poplatky spojené s nájmem byly splatné předem do 25. dne předcházejícího měsíce. Při sjednání nájmu byla žalovanou složena jistota ve výši částka.

21. Žalovaná řádně neplnila povinnost hradit nájemné a související platby. Již ke dni datum žalobkyně žalované vytkla prodlení spočívající v neuhrazeném doplatku nájemného a služeb za květen 2025, v opožděné úhradě nájemného a služeb za červen 2025 a v neuhrazení plateb nájemného a služeb za červenec a srpen 2025. Dlužná částka nájemného a služeb byla ve výzvě vyčíslena na částka. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě deseti dnů od doručení výzvy a současně ji výslovně upozornila, že neodstranění tohoto závadného stavu povede k výpovědi nájmu bez výpovědní doby.

22. Výzva ze dne datum byla žalované doručována více způsoby. Dne datum byla výzva žalované odeslána prostřednictvím Messengeru, dne datum byla odeslána e-mailem, dne datum byla podána jako doporučená poštovní zásilka a dne datum byla podle předložené fotodokumentace fyzicky vložena do poštovní schránky u bytu. Soud proto uzavřel, že se výzva jednoznačně dostala do dispoziční sféry žalované a že žalovaná měla možnost se s jejím obsahem seznámit. Žalovaná navíc v tomto řízení netvrdila ani neprokazovala opak.

23. Prokázáno bylo i to, že žalovaná vytýkaný závadný stav ve stanovené lhůtě nenapravila. Žalobkyně proto vyhotovila dne datum okamžitou výpověď nájmu bytu bez výpovědní doby. Ve výpovědi uvedla, že jí žalovaná nadále dluží doplatek nájemného a služeb za květen 2025 ve výši částka, že červnovou platbu nájemného a služeb uhradila žalovaná opožděně a že žalovaná neuhradila platby nájemného a služeb za červenec, srpen a září 2025. Celkový tvrzený dluh žalované na nájemném a službách ke dni výpovědi činil částka. Výpověď byla žalované osobně předána dne datum v bytě za přítomnosti dvou svědků; žalovaná však odmítla podepsat potvrzení o převzetí výpovědi. Doručení výpovědi dne datum je potvrzeno nejen čestnými prohlášeními svědků, ale i tím, že žalovaná sama v žalobě podané dne datum na přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem uvedla, že jí výpověď z nájmu předmětného bytu byla doručena dne datum.

24. Žalovaná proti výpovědi vznesla námitky a dne datum podala žalobu označenou jako žaloba na určení neplatnosti výpovědi. V námitkách žalovaná uvedla, že dluh na nájemném a službách nepopírá, avšak poukazovala na složenou kauci a na ochotu tento dluh splácet. Z úřední činnosti je pak soudu známo, že řízení o této žalobě na určení neplatnosti výpovědi bylo pravomocně zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku a že návrh žalované na vydání předběžného opatření byl pravomocně odmítnut. Nebylo tak vydáno žádné rozhodnutí, kterým by byla výpověď z nájmu shledána neoprávněnou, neplatnou nebo zdánlivou, ani žádné předběžné opatření, které by dočasně bránilo žalobkyni domáhat se vyklizení bytu.

25. Žalobkyně taktéž žalovanou dne datum vyzvala k vyklizení a předání bytu a poskytla jí sedmidenní lhůtu k dobrovolnému splnění tohoto požadavku. Žalovaná však inkriminovaný byt nevyklidila ani jej nepředala žalobkyni. Při soudním jednání konaném dne datum žalobkyně potvrdila, že žalovaná byt stále užívá, že byt není vyklizen, že žalobkyně jej nepřevzala a že nájemní vztah nebyl po datum prolongován. Žalovaná tato tvrzení nijak nezpochybnila a netvrdila žádný jiný právní titul k užívání bytu.

26. Soud proto uzavírá, že nájem žalované skončil již výpovědí bez výpovědní doby doručenou dne datum. Vedle toho bylo zjištěno, že nájemní smlouva byla sjednána pouze do datum a že nájem posléze nebyl prodloužen. Ke dni rozhodnutí v této věci tak žalované nesvědčí žádný právní titul k užívání bytu, a to ze dvou samostatných důvodů: nájem skončil výpovědí bez výpovědní doby a současně skončil také uplynutím sjednané doby nájmu (na což soud poukazuje pro případ, že by byly závěry soudu ohledně oprávněnosti a platnosti výpovědi z nájmu zpochybněny či revidovány).

27. Právní posouzení případu je následující:

28. Podle § 7 odst. 1 o. s. ř. (zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád) soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují věci, které vyplývají mimo jiné ze soukromoprávních vztahů. Podle § 9 odst. 1 o. s. ř. jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak; v Praze vykonávají působnost okresních soudů obvodní soudy. Podle § 88 písm. b) o. s. ř. je v řízení, které se týká práva k nemovité věci, příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitá věc. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. může soud jednat a rozhodnout v nepřítomnosti účastníka, který se k jednání nedostavil a nepožádal z důležitého důvodu o jeho odročení. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142a o. s. ř. má pro přiznání nákladů řízení význam, zda žalobce žalovaného před zahájením řízení vyzval ke splnění povinnosti.

29. Podle § 2254 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) může být u nájmu bytu sjednána peněžitá jistota k zajištění toho, že nájemce zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu; při skončení nájmu pronajímatel jistotu vrátí a započte si, co mu nájemce z nájmu případně dluží. Podle § 2285 občanského zákoníku platí, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem skončit, a pronajímatel jej v této době nevyzve, aby byt opustil, platí za zákonem stanovených podmínek, že nájem je znovu ujednán; to se v projednávané věci neuplatní. Podle § 2286 odst. 1 občanského zákoníku vyžaduje výpověď nájmu písemnou formu a musí dojít druhé straně. Podle § 2286 odst. 2 občanského zákoníku musí pronajímatel ve výpovědi poučit nájemce o právu vznést námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná. Podle § 2290 občanského zákoníku má nájemce právo navrhnout soudu, aby přezkoumal oprávněnost výpovědi, a návrh musí být podán do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. Podle § 2291 odst. 1 občanského zákoníku může pronajímatel vypovědět nájem bez výpovědní doby, poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, a může požadovat, aby nájemce byt bez zbytečného odkladu odevzdal, nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu. Podle § 2291 odst. 2 občanského zákoníku je zvlášť závažným porušením povinnosti nájemce zejména nezaplacení nájemného a nákladů na služby za dobu alespoň tří měsíců. Podle § 2291 odst. 3 občanského zákoníku musí pronajímatel před podáním výpovědi vyzvat nájemce, aby v přiměřené době odstranil závadné chování nebo protiprávní stav. Podle § 2292 občanského zákoníku je byt odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.

30. Soud se nejprve zabýval svou mezinárodní pravomocí, jelikož ve věci je dán mezinárodní prvek. Žalovaná je občankou Ukrajiny, a proto soud posoudil pravomoc podle Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, vyhlášené pod č. 123/2002 Sb. m. s. Podle čl. 48 odst. 5 této smlouvy má pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště nebo pobyt, anebo kde se nalézá sporný nemovitý majetek. V projednávané věci má žalovaná pobyt veden na území České republiky a byt, jehož vyklizení se žalobkyně domáhá, se nachází v České republice. Pravomoc českých soudů je proto dána. Ke stejnému závěru by soud dospěl i podle čl. 24 odst. 1 nařízení Brusel I bis, neboť řízení se týká nájmu nemovité věci nacházející se v České republice.

31. Rozhodným právem je právo české. Podle čl. 48 odst. 3 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech se pro řízení o sporu ohledně nemovitého majetku vzniklého ze smluvních vztahů použije právní řád té smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nachází. Byt, který je předmětem sporu, se nachází na území České republiky. Stejný závěr vyplývá i z čl. 50 odst. 1 uvedené smlouvy, podle něhož se právní vztahy k nemovitému majetku řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území se daný nemovitý majetek nachází.

32. Věcně příslušný je v této věci obvodní soud jako soud okresní podle § 9 odst. 1 o. s. ř. Místní příslušnost Obvodního soudu pro adresa je v tomto případě dána dle § 88 písm. b) o. s. ř., neboť řízení se týká vyklizení bytové jednotky nacházející se v obvodu tohoto soudu.

33. Pravomoc českých soudů by byla eventuálně dána i podle § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle něhož je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle českých procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky. Místně příslušný je pak Obvodní soud pro adresa. Předmětem řízení je vyklizení bytové jednotky nacházející se v obvodu tohoto soudu, a jde tedy o věc týkající se práva k nemovité věci ve smyslu § 88 písm. b) o. s. ř. Výlučná místní příslušnost podle polohy nemovité věci má v této věci přednost před obecným soudem žalované.

34. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je v řízení dána tím, že žalobkyně je vlastnicí předmětné bytové jednotky a současně byla pronajímatelkou podle nájemní smlouvy ze dne datum. Žalobkyně je tedy osobou, které měl být byt po skončení nájmu odevzdán, a osobou, jejíž vlastnické právo je neodevzdáním bytu dotčeno. Pasivní věcná legitimace žalované je v řízení dána tím, že žalovaná byla nájemkyní předmětného bytu ve vlastnictví žalobkyně, že byt podle zjištěného skutkového stavu nadále užívá, že byt dosud nevyklidila, přičemž netvrdila žádný jiný právní titul k užívání předmětného bytu.

35. Žaloba je podle názoru soudu důvodná.

36. Soud má za prokázané, že mezi účastnicemi vznikl nájemní vztah k bytu č. hodnota, resp. k bytové jednotce č. Anonymizováno, a to na základě nájemní smlouvy ze dne datum. Tento nájemní vztah skončil a žalovaná posléze byt žalobkyni neodevzdala. Ke dni rozhodnutí jsou dány dva samostatné právní důvody, pro které žalované nesvědčí právní titul k dalšímu užívání předmětného bytu: jednak skončení nájmu výpovědí bez výpovědní doby doručenou žalované dne datum, jednak skončení nájmu uplynutím sjednané nájemní doby dne datum.

37. K výpovědi nájmu bez výpovědní doby soud uvádí, že výpověď ze dne datum byla učiněna písemně, označovala účastnice nájemního vztahu i předmětný byt a obsahovala konkrétní skutkové důvody výpovědi. Žalobkyně ve výpovědi popsala neplnění základní povinnosti žalované hradit nájemné a zálohy na služby. Výpověď obsahovala poučení o právu žalované vznést námitky a navrhnout soudní přezkum oprávněnosti výpovědi do dvou měsíců ode dne doručení. Tím byl splněn požadavek § 2286 odst. 2 občanského zákoníku. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. spisová značka v tomto kontextu dovodil, že poučení pronajímatele obsažené ve výpovědi musí zahrnovat nejen poučení o právu nájemce podat návrh na soudní přezkum, ale musí také výslovně uvádět lhůtu, v níž může nájemce žalobu podat; absence tohoto poučení vede k neplatnosti výpovědi. V projednávané věci výpověď takové poučení obsahovala a je tedy platná.

38. Soud dále hodnotil, zda byla splněna podmínka předchozí výzvy před podáním výpovědi z nájmu podle § 2291 odst. 3 občanského zákoníku. Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. spisová značka, publikovaném jako R 75/2018, v této souvislosti dovodil, že výzva pronajímatele k odstranění závadného chování nájemce nebo protiprávního stavu je hmotněprávní podmínkou výpovědi z nájmu bez výpovědní doby; výzva nemusí být písemná, musí však specifikovat závadné chování nebo protiprávní stav a musí nájemci stanovit přiměřenou dobu k nápravě. Nejvyšší soud dále v rozhodnutích sp. zn. spisová značka, spisová značka a spisová značka zdůraznil, že výzva musí být obsahově způsobilá nájemci umožnit nápravu a že výpověď bez výpovědní doby lze dát nájemci teprve po marném uplynutí přiměřené lhůty k nápravě. Výzva žalobkyně ze dne datum těmto požadavkům odpovídala. Ve výzvě je identifikován nájemní vztah, byt i osoba nájemkyně (žalovaná), je v ní konkrétně popsáno porušení platební kázně žalované, vyčíslena dlužná částka a taktéž stanovena desetidenní lhůta žalované k nápravě. Z výzvy bylo zřejmé, co má žalovaná napravit, v jaké lhůtě tak má učinit a jaký následek bude mít neodstranění závadného stavu. Ve výzvě se výslovně uvádí, že v případě neuhrazení dlužného nájemného v plné výši bude žalované dána výpověď nájmu bez výpovědní doby. Desetidenní lhůtu k nápravě soud považuje za přiměřenou, neboť se jednalo o zaplacení již delší dobu splatného peněžitého dluhu.

39. Soud má také za prokázané, že výzva k nápravě ze dne datum se dostala do dispoziční sféry žalované. Byla jí zaslána e-mailem a prostřednictvím Messengeru dne datum, byla podána k poštovní přepravě dne datum, a navíc byla dne datum vložena do poštovní schránky u bytu. Žalovaná v tomto řízení nedoručení výzvy nenamítala. Výpověď z nájmu pak byla žalované osobně doručena až dne datum, tedy po uplynutí lhůty, kterou jí žalobkyně poskytla k nápravě. Podmínka předchozí výzvy před udělením výpovědi z njmu proto byla splněna.

40. Soud nepřehlédl, že výzva ze dne datum pracovala s tehdejším stavem platebního prodlení a že výpověď ze dne datum již obsahovala i informaci o dalším navýšení dluhu o platbu na nájemné a služby za září 2025, která byla podle smlouvy splatná předem dne datum. Tato skutečnost však nezpůsobuje vadu výpovědi. Výzva a výpověď na sebe obsahově navazují; obě listiny se týkají téhož protiprávního stavu spočívajícího v neplnění základní platební povinnosti žalované. Výpověď pouze zachycuje, že protiprávní stav spočívající v dlouhodobém neplacení nájemného nebyl žalovanou odstraněn, ale naopak se dále prohloubil. Již výzva ze dne datum popisovala opakované a pokračující porušování platebních povinností žalované, včetně prodlení s květnovým doplatkem, opožděné červnové platby a neuhrazení plateb na nájemné a služby za červenec a srpen 2025. Ke dni doručení výpovědi dne datum pak již byl dluh žalované na nájemném a službách vyšší a zahrnoval i dlužnou platbu nájemného a služeb za září 2025. Soud proto uzavírá, že výpověď z nájmu byla žalované dána pro v rozhodné době prokazatelně existující závadný stav, který byl žalované předem vytčen a který žalovaná neodstranila. Opak nebyl žalovanou tvrzen ani prokazován.

41. Porušování platební kázně žalované pak dosahovalo intenzity zvlášť závažného porušení povinností nájemce bytu ve smyslu § 2291 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. Povinnost nájemce bytu (zde žalované) hradit pronajímateli (zde žalobkyně) nájemné a zálohy na služby je jednou ze základních nájemcových povinností. Žalovaná se během trvání nájemního vztahu dostala do opakovaného a pokračujícího prodlení s platbami nájemného a služeb, které se do dne udělení výpovědi z nájmu ještě prohloubilo. Ke dni výpovědi žalobkyně popisovala dluh žalované zahrnující nedoplatek nájemného a služeb za květen 2025 a neuhrazené platby nájemného a služeb za červenec, srpen a září 2025 (v celkové částce částka). Žalovaná pak v námitkách proti výpovědi dluh jako takový výslovně nepopřela a uvedla, že jej je připravena splácet. V nynějším řízení žalovaná žádnou konkrétní obranu proti tvrzenému dluhu na nájemném a službách neuplatnila. Soud proto dospěl k závěru, že byl dán výpovědní důvod podle § 2291 občanského zákoníku.

42. Soud se zabýval námitkou složené kauce, kterou žalovaná uplatnila v námitkách proti výpovědi a v žalobě na přezkum výpovědi. Tato námitka není důvodná. Jistota složená žalovanou podle nájemní smlouvy ve výši částka není předplaceným nájemným a její složení automaticky neznegovalo povinnost žalované pravidelně a včas hradit nájemné a služby ve sjednané výši a splatnosti. Jistota podle § 2254 občanského zákoníku slouží zejména k zajištění pohledávek pronajímatele a vypořádává se při skončení nájmu, kdy si pronajímatel započte, co mu nájemce z nájmu dluží. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. spisová značka v této souvislosti zdůraznil, že započtení pronajímatel realizuje jednostranným právním jednáním. Z toho plyne, že samotné složení jistoty neznamená její automatické průběžné započtení na splatné nájemné ani automatické odstranění prodlení nájemce, který nájemné a služby řádně a včas nehradí. Žalobkyně tedy nebyla povinna před podáním výpovědi z nájmu započíst jistotu složenou žalovanou na dlužné nájemné tak, aby tím sanovala prodlení žalované s platbami nájemného a služeb. Pokud žalovaná nájemné a služby ve sjednaných termínech neplatila, byla v prodlení bez ohledu na to, že při uzavření smlouvy složila jistotu. Žalovanou složená kauce mohla mít význam toliko pro konečné peněžní vypořádání mezi účastnicemi nájemního vztahu po skončení nájmu, avšak rozhodně nezbavovala žalovanou její základní povinnosti po dobu trvání nájmu řádně a včas platit nájemné. Námitka žalované, že po započtení kauce by její dluh na nájemném a službách nedosahoval tří měsíčních plateb, proto nemůže obstát. Nadto sama žalovaná v námitkách proti výpovědi uvedla, že dluh nepopírá a je připravena jej splácet, jak již bylo výše opakovaně uvedeno.

43. Soud dále posoudil vliv řízení o žalobě na přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu zahájeného žalovanou dne datum na toto řízení o vyklizovací žalobě žalobkyně. Podle obsahu žaloby žalované z datum šlo o návrh na přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu podle § 2290 občanského zákoníku. Výpověď daná z jiných než zákonem stanovených důvodů je pak výpovědí neoprávněnou a její neoprávněnost musí nájemce uplatnit žalobou podle § 2290 občanského zákoníku. Judikatura současně vykládá přezkum podle § 2290 občanského zákoníku v širším smyslu tak, že soud v takovém řízení posuzuje oprávněnost výpovědi, včetně toho, zda došlo k naplnění výpovědního důvodu a včetně posouzení případných vad výpovědi (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

44. V projednávané věci žalovaná řízení podle § 2290 občanského zákoníku sice zahájila, avšak toto řízení bylo pravomocně zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Nebylo proto vydáno žádné meritorní rozhodnutí, kterým by byla výpověď z nájmu shledána neoprávněnou, neplatnou nebo zdánlivou. Nebylo vydáno ani předběžné opatření, které by žalobkyni zakazovalo domáhat se vyklizení předmětného nájemního bytu nebo které by dočasně zachovávalo žalované právní titul k užívání bytu. Samotné vznesení námitek a samotné podání žaloby na přezkum výpovědi nemělo odkladný účinek a nezpůsobilo, že by nájemní vztah trval dál. Soud proto nebyl vázán žádným rozhodnutím, které by svědčilo ve prospěch žalované. Současně nebyl dán důvod k přerušení nynějšího řízení, neboť řízení o přezkum výpovědi již bylo skončeno jeho zastavením pro nezaplacení soudního poplatku. Soud pak v tomto řízení vedeném pod sp. zn spisová značka v intencích výše odkazované judikatury komplexně posoudil, zda předložená výpověď z nájmu netrpí vadami, k nimž by bylo třeba přihlédnout, a takové vady neshledal. Výpověď z nájmu byla v tomto případě písemná, určitá, obsahovala konkrétní výpovědní důvod, obsahovala zákonné poučení a předcházela jí výzva žalované k nápravě závadného stavu.

45. Na základě výše popsaných úvah soud uzavřel, že nájem žalované skončil doručením výpovědi bez výpovědní doby dne datum. Žalovaná byla podle § 2291 odst. 1 občanského zákoníku povinna byt odevzdat bez zbytečného odkladu, nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu, jak ji k tomu žalobkyně vyzvala. Podle § 2292 občanského zákoníku je byt odevzdán tehdy, obdrží-li pronajímatel od bytu klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. K takovému odevzdání předmětného nájemního bytu však v tomto případě nedošlo. Žalobkyně totiž při soudním jednání potvrdila, že žalovaná byt stále užívá a že byt žalobkyni dosud nepředala. Opak žalovaná netvrdila ani neprokazovala.

46. Nad rámec úvah o skončení nájmu v důsledku výpovědi je žaloba důvodná i proto, že nájem byl sjednán na dobu určitou pouze do datum. I pokud by soud odhlédl od výpovědi z nájmu bez výpovědní doby, nájemní vztah by již ke dni rozhodnutí ve věci skončil uplynutím sjednané doby. Žalobkyně v tomto ohledu při jednání uvedla, že nájemní vztah založený nájemní smlouvou ze dne datum prodloužen nebyl; žalovaná pak neprokázala ani netvrdila opak, tedy že by jí ke dni rozhodnutí ve věci svědčil jakýkoliv titul k užívání předmětného bytu. Ke dni jednání (datum) neuplynula ani tříměsíční doba podle § 2285 občanského zákoníku, po jejímž uplynutí by za splnění dalších podmínek mohlo dojít k obnovení nájmu. Navíc žalobkyně již před tímto datem jednoznačně projevovala vůli směřující k ukončení užívání bytu žalovanou, zaslala žalované výzvu k vyklizení bytu a podala také vyklizovací žalobu. Pokračování nebo obnovení nájmu tedy nebylo v tomto případě dovozeno.

47. Soud se zabýval také zápisem věcného břemene na listu vlastnictví. Tento zápis nemá na výsledek nynějšího řízení vliv. Věcné břemeno bylo zapsáno ve prospěch třetí osoby, nikoli ve prospěch žalované. Žalovaná své užívání bytu neodvozovala od oprávněné osoby z věcného břemene, nýbrž od nájemní smlouvy uzavřené se žalobkyní. Žalobkyně při jednání navíc uvedla, že věcné břemeno již bylo ke dni rozhodnutí ve věci zrušeno. I pokud by však zápis věcného břemene v katastru nemovitostí nadále existoval, nezakládal by žalované právní titul k užívání bytu a nebránil by žalobkyni jako vlastnici a pronajímatelce bytu domáhat se vyklizení bytu vůči bývalé nájemkyni, která byt po skončení nájmu neodevzdala a nadále ho užívá bez právního důvodu.

48. Soud proto na základě provedeného dokazování dospěl k jednoznačnému závěru, že žalovaná dosud užívá předmětný byt bez právního důvodu. Žalobkyně je vlastnicí bytu a bývalou pronajímatelkou, žalovaná je bývalou nájemkyní, která byt žalobkyni neodevzdala. Žalovaná v řízení netvrdila žádný právní titul k užívání bytu po skončení nájmu a k soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila. Soud tedy v návaznosti na vše výše uvedené žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost bytovou jednotku č. Anonymizováno vyklidit a vyklizenou ji předat žalobkyni do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

49. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti žalované. Žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalované dne datum předžalobní výzvu k vyklizení bytu, a byly tedy splněny podmínky dle § 142a o. s. ř.

50. Přiznané náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši částka podle položky 4 bodu 1 písm. a) sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť jde o nepeněžité plnění týkající se nemovité věci, a z paušální náhrady hotových výdajů nezastoupených žalobců podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka za každý úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Současná judikaturní tendence pak je přiznávat nezastoupenému účastníkovi pro úkony realizované po datum paušální náhradu částka (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Paušální náhrada byla tedy přiznána za 4 účelné úkony po částka, a to za předžalobní výzvu k plnění, návrh na zahájení řízení, přípravu účasti na jednání a účast u jednání dne datum (celkem částka). Celkem tak náhrada nákladů řízení činí částka.

51. Lhůta ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

52. Řízení bylo zahájeno datum a ve věci bylo rozhodnuto datum, tj. za splnění lhůty dle § 196 odst. 3 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem ve stanovených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.