28 C 351/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobce: Anonymizováno , narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno , narozená Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupená obecnou zmocněnkyní Anonymizováno bytem Anonymizováno o návrhu na zrušení výživného na zletilou dceru

I. Návrh žalobce na zrušení vyživovací povinnosti k , Anonymizováno, , narozené , Anonymizováno, která byla žalobci stanovena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou k soudu dne 4. 11. 2024 navrhl žalobce, aby byla zrušena jeho vyživovací povinnost k žalované, která je jeho zletilou dcerou.

2. Vyživovací povinnost mezi účastníky byla stanovena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, . Žalobce byl na základě tohoto rozhodnutí povinen platit na výživné žalované 1 000 Kč měsíčně. Výživné bylo následně zvýšeno na 3 500 Kč měsíčně. Žalobce platí na základě odkazovaného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 výživné také na již zletilého syna , Anonymizováno, , který je bratrem žalované (i toto výživné bylo původně stanoveno na 1 000 Kč měsíčně a následně bylo zvýšeno na 3 000 Kč měsíčně).

3. Žalobce v návrhu uvedl, že žalovaná nestuduje, a že již 4 roky pracuje a bydlí u svého přítele. Žalobce sdělil, že neviděl jakýkoliv certifikát o ukončení studia žalované (nebo o průběhu studia žalované). Matka žalované pak dle žalobce používá platby žalobce na výživné k saturování vlastních dluhů a exekucí (které žalobce nezavinil) a žalované výživné neodvádí k jejím rukám. Žalobce doplnil, že žije dlouhodobě v , Anonymizováno, , kde pobírá sociální dávky. Z tohoto důvodu se žalobce také omluvil z nařízeného soudního jednání, na které byl předvolán a o němž věděl, přičemž souhlasil s tím, aby bylo jednání vedeno v jeho nepřítomnosti a o odročení jednání z důležitých důvodů nepožádal (viz emailová komunikace se žalobce založená na čísle listu spisu 63 – 65).

4. Žalovaná se k žalobě prostřednictvím své zmocněnkyně vyjádřila tak, že není pravdou, že by výživné nebylo matkou poukazováno k rukám žalované. Žalovaná akcentovala, že žalobce byl v minulosti vůči ní i její matce agresivní, že o žalovanou ani o jejího bratra nejevil zájem a že výživné často neplatil řádně a včas, což bylo opakovaně řešeno také soudně. Dále žalovaná uvedla, že aktuálně studuje , Anonymizováno, a připravuje se tak na své budoucí povolání. Žalovaná bydlí dle jejích slov stále u matky. Žalovaná také uvedla, že její matka je v insolvenci a že splácí mj. i dluhy za žalobce. Žalovaná má také za to, že žalobce v , Anonymizováno, pracuje jako řidič – i z tohoto důvodu je v řízení Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. , Anonymizováno, aktuálně matkou žalované žádáno o zvýšení výživného na bratra žalované , Anonymizováno, . V podání ze dne 3. 5. 2025 žalovaná uvedla, že byť má na výživné stále nárok, neboť studuje, souhlasí s eventuálním ukončením otcovy (žalobcovy) vyživovací povinnosti vůči ní s tím, že se již nadále nechce vystavovat stresu ze soudních řízení vedených se žalobcem. Žalovaná k podání připojila potvrzení o jejím studiu na vysoké škole a požádala soud, aby při rozhodování ve věci vzal tento důkaz v úvahu.

5. Účastníci řízení byli řádně a včas předvoláni na jednání, které soud nařídil na 12. 5. 2025. Žalované bylo předvolání doručeno dne 29. 1. 2025 vhozem do schránky (viz doručena na čísle listu spisu 29 p.v.). Žalobci bylo předvolání zasláno mailem, jehož prostřednictvím žalobce se soudem komunikoval. Doručení předvolání žalobce potvrdil emailem ze dne 12. 2. 2025 (viz emailová komunikace na čísle listu spisu 63 – 65). Dne 28. 3. 2025 žalobce požádal, aby bylo nařízené jednání konáno v jeho nepřítomnosti. Tuto žádost žalobce potvrdil i v mailu ze dne 10. 4. 2025. Žalovaná se dne 12. 5. 2025 z jednání omluvila z důvodu účasti na zkoušce v rámci jejího studia na vysoké škole. O odročení jednání žádný z účastníků nepožádal. Jednání tedy bylo dne 12. 5. 2025 v souladu s ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu konáno v nepřítomnosti účastníků řízení.

6. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutkové poznatky:

7. Žalobce ke svým žalobním tvrzením žádné důkazy neoznačil a k jednání konanému ve věci dne 12. 5. 2025 se nedostavil.

8. Žalobce toliko sdělil, že o vyživovací povinnosti bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, . Soud si tento rozsudek opatřil a provedl jej k důkazu. Bylo zjištěno, že tímto rozsudkem bylo žalobci stanoveno výživné na žalovanou ve výši 1 000 Kč měsíčně. Toto bylo následně zvýšeno na 3 000 Kč, což vyplývá ze sdělení žalované ze dne 27. 1. 2025 (číslo listu 43 spisu). Žalovaná také v rámci podání ze dne 30. 12. 2024 (číslo listu 25 spisu) sdělila, že aktuálně soudně požaduje zvýšení výživného na bratra žalované , Anonymizováno, . Řízení je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. , Anonymizováno, . Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. , Anonymizováno, , ze dne 3. 11. 2014, byl zamítnut návrh žalobce na snížení jeho vyživovací povinnosti k žalované a jejímu bratrovi. Jak bylo zmíněno, v tomto řízení Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. , Anonymizováno, je aktuálně jednáno o návrhu matky žalované na zvýšení žalobcova výživného na jeho syna , Anonymizováno, (bratra žalované). Návrh matky žalované byl doručen soudu dne 1. 7. 2024 a ve věci dosud nebylo rozhodnuto. Důkazy popsané v tomto bodě odůvodnění tohoto rozsudku soud provedl v souladu s ust. § 120 odst. 2 občanského soudního řádu, neboť bylo potřebné zjistit, jakým rozhodnutí bylo výživné na žalovanou stanoveno a zda případně v rámci věci sp. zn. , Anonymizováno, neprobíhá řízení, které by mohlo mít podstatný vliv na rozhodnutí soudu v této věci sp. zn. 28 C 351/2024 (toto zjištěno nebylo, neboť řízení o návrhu na zvýšení žalobcovy vyživovací povinnosti se nevztahuje k žalované, ale k jejímu bratrovi). Poznatky o existenci spisů týkajících se souvisejících řízení pak vyplývaly ze spisového materiálu, konkrétně ze sdělení účastníků řízení.

9. Potvrzením o studiu , Anonymizováno, (číslo listu spisu 69) bylo prokázáno, že žalovaná aktuálně studuje na této vysoké škole, a to v rámci bakalářského studijního programu , Anonymizováno, . Studium žalované trvá i v akademickém roce 2024/2025, který probíhá od 14. 8. 2024 do 30. 9. 2025.

10. Výpisy z bankovních účtů č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (za období 23. 6. 2024 – 30. 12. 2024; jedná se o účet matky žalované) a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, za období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024, Anonymizováno, (jedná se o účet žalované) bylo zjištěno, že v tomto období žalobce poukazoval na výživné různé částky od 100 Kč do 6 000 Kč. Tyto částky byly matkou žalované vždy poukázány na bankovní účet žalované č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Z výpisu z účtu žalované za uvedené období není patrno, že by byl žalované v této časové periodě na tento její bankovní účet ze strany nějakého subjektu poukazován nějaký pravidelný plat či mzda.

11. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. , Anonymizováno, ze dne 22. 11. 2022, který nabyl právní moci dne 9. 1. 2023 (který předložila žalovaná strana), vyplývá, že žalobci bylo tímto rozhodnutím uloženo, aby žalované na dlužném výživném za období od 1. 9. 2019 do 30. 11. 2022 uhradil částku 92 000 Kč.

12. Záznamy o lustracích účastníků řízení a matky žalované v systémech základních registrů bylo mj. zjištěno, že žalovaná má pobyt evidován na stejné adrese, jako její matka.

13. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Soud provedl dokazování také některými dalšími listinnými důkazy, avšak tyto důkazy nebyly hodnoceny, neboť nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu, resp. z nich nebylo zjištěno nic stěžejního pro tento spor.

14. Závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci jsou následující:

15. Podle § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

16. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

17. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 občanského zákoníku je třeba při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

18. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

19. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

20. Soud předně uvádí, že žalobce neoznačil ke svým žalobním tvrzením, jimiž odůvodňoval návrh na zrušení vyživovací povinnosti, žádné důkazy a svou absencí na soudním jednání se připravil o případný benefit výzvy a poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu, která se mohla vztahovat k jeho majetkovým a sociálním poměrům nebo k jeho tvrzením o tom, že žalovaná již na výživné nemá nárok (výzva dle ust. § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu se totiž poskytuje pouze účastníku řízení, který se dostavil na jednání soudu – viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009, sp. zn. 32 Cdo 3098/2016 nebo sp. zn. 29 Odo 832/2006). Žalobce neoznačil žádné důkazy ani ke svému tvrzení o tom, že v , Anonymizováno, žije jen ze sociálních dávek. Vzhledem k tomu, že nějakým způsobem žalobce své životní potřeby v zahraničí uspokojovat musí, se pak toto jeho sdělení soudu jeví jako poměrně nevěrohodně. Žalobce tedy neprokázal tvrzení, že již žalovaná nárok na výživné nemá (že nestuduje, bydlí s přítelem a je schopna se sama živit), ani že on sám žije pouze ze sociálních dávek a že není eventuálně schopen výživné platit. Žádné poznatky o tom, že by byl žalobce v nějaké tíživé situaci, která by osvědčovala závěr, že placení výživného žalované pro něho může být fatální a likvidační, tedy objektivizovány nebyly. Žádné zdravotní či jiné zásadní obtíže, které by mu v placení výživného objektivně bránily, pak žalobce netvrdil ani neprokazoval a soud má tedy za to, že žalobci nic zásadního nebrání v provozování výdělečné činnosti a dalším přispívání na potřeby žalované, která navíc prokázala, že stále studuje, a že nemá žádný pravidelný příjem z pracovní či jiné závislé činnosti (soud má tedy za to, že žalovaná se sama uživit prozatím schopna není, a to i s přihlédnutím k tomu, že její matka je v insolvenci a žádá o zvýšení výživného na bratra žalované). Žalovaná i její matka pak mají bydliště evidováno na stejné adrese, kam soud také doručil předvolání žalované k jednání. Soud má tedy za to, že nebylo prokázáno ani žalobcovo tvrzení o tom, že žalovaná již s matkou nebydlí.

21. Žalobu tedy bylo na místě zamítnout již proto, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně svých žalobních tvrzení, jimiž odůvodňoval svůj návrh na zrušení vyživovací povinnosti k žalované. V této souvislosti pak také lze připomenout, že řízení o návrhu na zrušení výživného pro zletilé dítě se řídí občanským soudním řádem, že toto řízení lze zahájit jen na návrh a že účastníci tohoto řízení jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení (žalobce pak neprokazoval ničeho, co by mělo odůvodnit vyhovění podané žalobě, přičemž svou absencí při jednání se připravil o procesní poučení soudu, včetně výzvy k doplnění ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu – již to je důvodem k zamítnutí žaloby). Žalovaná navíc zaslala soudu se svým vyjádřením důkazy o tom, že stále studuje, i o tom, že matka jí výživné placené žalobcem pravidelně přeposílá na její účet, a také o tom, že nemá stabilní příjem z pracovní či jiné závislé činnosti. Prokázáno bylo i to, že žalobce měl v minulosti s pravidelným placením výživného pro žalovanou problémy, což bylo řešeno i soudně.

22. Soud má tedy za to, že žalobce neprokázal nic, co by mělo odůvodnit vyhovění jeho návrhu. Na soudní jednání se pak žalobce nedostavil, což bylo čistě jeho rozhodnutím, a připravil se tak o výzvu, jíž mohl být soudem vyzván k tomu, aby svá žalobní tvrzení konkretizoval a prokázal. Dle názoru soudu tak bylo zcela adekvátní a procesně korektní žalobu z těchto důvodů zamítnout, což bylo učiněno výrokem I. tohoto rozsudku.

23. Žaloba byla zamítnuta i přes výše popisovaný obsah podání žalované ze dne 3. 5. 2025. Žalovaná totiž v průběhu celého řízení setrvala na závěru, že nárok na výživné má, což dokládala listinami, kdy soud také žádala, aby k jí zakládaným listinám při rozhodování ve věci přihlédl. Soud má tedy za to, že nemohl obsah těchto důkazů a poznatky z nich vyplývající ve svém rozhodnutí ignorovat, pokud žalovaná žádala, aby soud k těmto podkladům přihlédl, a to navíc za situace, kdy žalobce jako pán sporného řízení žádné důkazy ke svým žalobním tvrzením neoznačil (v tomto kontextu soud znovu opakuje, že řízení o návrhu na zrušení výživného pro zletilé dítě se řídí občanským soudním řádem, že toto řízení lze zahájit jen na návrh a že účastníci tohoto řízení jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení, což žalobce nesplnil).

24. Závěrem zdejší soud připomíná, že automaticky neplatí, že každý potomek je vždy schopen se bez dalšího živit sám pouze z důvodu, že nabyl plnoletosti, nebo že dokončil studium (viz ust. § 911 občanského zákoníku nebo rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 2121/14). Ke dni vyhlášení tohoto rozsudku navíc žalovaná stále studuje a příjem ze závislé činnosti nemá, což odůvodňuje závěr, že v aktuální době stále nárok na výživné má (přičemž žalobce neprokázal žádná svá žalobní tvrzení a připravil se o benefit soudní výzvy k doplnění důkazů, jak již soud opakovaně zdůrazňoval výše).

25. Soud dodává, že v tomto řízení se jednalo o věc s cizím prvkem, neboť žalobce bydlí dlouhodobě v , Anonymizováno, , kam mu je také doručováno. Svou mezinárodní příslušnost soud dovodil na základě ust. § 56 a § 57 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, a dále na základě čl. 3 písm. b) Nařízení Rady (ES) č. 4/2009, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Rozhodným právem je právo české, a to na základě čl. 15 Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 a na základě čl. 3 odst. 1 Haagského protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti26. Výrok II. tohoto rozsudku o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s přihlédnutím k tomu, že úspěšné žalované nevznikly nikterak horentní soudní výlohy, stejně jako žalobci (maximálně se jedná o náklady na poštovné související s podáními adresovanými soudu), a také s přihlédnutím k tomu, že účelem tohoto řízení není žalobce zatěžovat dluhy, které by navíc mohly případně ohrozit jeho platební morálku ve vztahu na placení výživného žalované.