28 C 362/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr Bronislavou Gembčíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o úpravu pozemku

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen opravit a/nebo upravit pozemek [parcelní číslo], to vše v k. ú. [část obce] tak, aby veškerá dešťová voda vypadlá na tento pozemek byla odvedena do dešťové kanalizace a rub opěrné zdi byl odvodněn drenáží zaústěnou do dešťové kanalizace a byla zaizolovaná spára mezi opěrnou zdí a nadezděnou zdí, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 25 228,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice náklady státu - znalečné ve výši 15 819 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet zdejšího soudu.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vůči žalovanému opravy nebo úpravy pozemku [parcelní číslo], v k. ú. [část obce] (dále jen pozemek žalovaného) jak uvedeno shora. Žalobce je vlastníkem pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je budova je budova [adresa], to vše k.ú. [část obce] (dále jen pozemek žalobce), nacházející se na adrese [adresa]. Žalovaný, coby společenství vlastníků jednotek, vznikl za účelem zajišťování správy domu [adresa], který je součástí pozemku žalovaného. Domy a pozemky žalobce a žalovaného spolu bezprostředně sousedí, přičemž zdi domů se dotýkají. Pozemek žalovaného se nachází výše než pozemek žalobce. V zadním traktu na hranici pozemků je vystavěná opěrná zeď a na ní je vystavěná zeď z betonových tvárnic. Opěrná zeď ani zeď nejsou izolované proti vodě. Povrch části pozemku žalovaného (dvorek1) je pokrytý starým betonem, který je značně rozpraskaný a praskliny se zvětšují. Dvorek žalované není zastřešen ani důsledně odvodněn. Na počátku roku 2014 se poprvé objevila plíseň v místnosti, která přiléhá k domu žalobce a má okna do dvora, označená žalobcem jako NB2. Vlhkost se pak objevila i ve sklepě pod prostorem NB2. Podle znaleckého posudku, zadaného v r. 2016 žalobcem znalci [titul]. [příjmení], je příčinou pronikání vlhkosti havarijní stav betonu dvorku žalovaného a absence izolace opěrné zdi a opěrné zdi spolu s odvodněním dvorku. Žalobce dále uvedl, že vlhnutí zdí domu žalobce v NB2 a ve sklepě se zhoršuje, spolu s vlhkostí se šíří i plíseň. Vlhkost vážně ohrožuje dům žalobce a práva žalobce tento majetek užívat, resp. ho pronajímat. Veškerá jednání se žalovaným nevedla k reálnému výsledku. Žalovaný namítal, že vlhnutí interiéru domu není způsobeno vlivy majícími původ na pozemku žalovaného. Žalovaný si v roce 2014 nechal zpracovat odborný posudek, jehož závěr je, že vlhkostní poruchy na pozemku žalobce nejsou přímým důsledkem absence hydroizolačních konstrukcí na dvoře žalovaného. Poukázal na to, že sám žalobce úpravy směřující k zamezení pronikání vlhkosti na svém pozemku neprovedl. Znalecký posudek [titul]. [příjmení] ve svých závěrech opomněl dílčí závěr, učiněný znalcem,, a to, že jednou z příčin vlhnutí zdí může být také porušená izolace zdiva. Žalovaný pak za příčinu vlhnutí stavby ve vlastnictví žalobce označil nedostatečnou hydroizolaci objektu žalobce s tím, že závadný stav objektu je důsledkem především stavebně technického stavu.

3. U jednání dne 7. 11. 2018 bylo žalobcem konstatováno, že došlo k dílčí opravě zdi domu, kde byla vlhkost patrná, a to z důvodu pronájmu předmětných prostor.

4. Soud ve věci provedl dokazování znaleckým posudkem znalce z oboru stavebnictví, vodního hospodářství, ekonomiky [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 27. 8. 2016, Odborným průzkumem, provedeným [právnická osoba] ze dne 27. 11. 2014, znaleckým posudkem soudem ustanoveného znalce z oboru stavebnictví – posuzování technického stavu staveb [celé jméno znalce] výpovědí posledně uvedeného znalce. Další dokazování soud neprováděl, neboť meritem věci bylo odborné posouzení příčin pronikáni vlhkosti do nemovitosti žalobce, o ostatních žalobních tvrzeních nebylo sporu.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobce je vlastníkem bytu sousedícího s domem žalovaného tak, jak je uvedeno v žalobním petitu, přičemž opěrná zeď je ve vlastnictví žalobce, a zděný plot na ni shora navazující je ve vlastnictví žalovaného. Ohledně stanovení příčin pronikání vlhkosti vycházel soud ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] výpovědi znalce.

6. Znalec dospěl k závěru, že v současné době lze rozumně předpokládat, že dochází ke stékání vody z pozemku žalovaného na pozemek žalobcův, konkrétně do prostoru označeného jako NB2, a děje se tak čtyřmi možnými způsoby. Prvním je přímé zatékání ovzdušných srážek, tedy dešťové vody a tajícího sněhu do poškozené omítky. Druhým je možné vsakování ovzdušných srážek do opěrné zdi a jejich další pronikání k fasádní omítce žalobce s tím, že opěrná zeď může být vystavena pronikání vody z podlahy dvorku žalovaného, nicméně bylo zároveň prokázáno, že betonový povrch tohoto dvorku je v dobrém stavu. Třetím způsobem je stékání ovzdušných srážek po římse opěrné zdi a dále spárou mezi opěrnou zdí a fasádou domu žalobce až na vodorovnou parapetní římsu, kde se vsakuje do zdiva. Čtvrtým možným způsobem, navazujícím na předchozí, je zatékání do po koruně plotu a dále po jeho ploše, tedy i spárou mezi plotem a fasádou domu žalobce, čímž dochází k zatékání na opěrnou zeď a případně pak může částečně docházet k pronikání vlhkosti z plotu na fasádu žalobce. Příčinou výše uvedeného zatékání jsou vady stavby ve vlastnictví žalobce, konkrétně omítky domu kolem oken prostoru NB2, poškozené spáry mezi cihlami opěrné zdi žalovaného, absence stavebního začištění spáry mezi opěrnou zdí a fasádou domu žalobce, a absence stavebního začištění. V současné době lze dále rozumně předpokládat, že dochází k zatékání do místnosti sklepů žalobce. Děje se tak zatékáním ovzdušných srážek přes obvodové zdivo kvůli chybějící svislé izolaci proti zemní vlhkosti. Dalším možným způsobem je zatékání z opěrné zdi v místě styku opěrné zdi a fasády domu žalobce na dvorek žalobce, přičemž tento způsob zatékání může být vyřešen položením nepropustné vrstvy na podlahu dvorku domu žalobce.

7. Žalobcem předložený posudek [titul]. [příjmení] a rovněž odborný posudek, jež předložil žalovaný, vesměs potvrzují závěry, k nimž došel znalecký ústav [právnická osoba]. Závěr posudku [titul]. [příjmení], kdy tento uvádí, že k narušení izolace proti vodě domu žalobce došlo vinou žalovaného, však znalecký posudek ústavu [právnická osoba] nepotvrzuje a vyvrací poukázáním na skutečnost, že dům žalobce žádnou účinnou izolaci proti zemní vlhkosti neměl již od doby, kdy byl postaven, tedy v době mezi světovými válkami, není tedy možné, aby k narušení izolace došlo v důsledku činnosti žalovaného. Nelze tak souhlasit s tvrzením žalobce, že posudek [titul]. [příjmení] jednoznačně potvrdil jako příčinu pronikání vlhkosti havarijní stav betonu dvorku žalovaného a absence izolace opěrné zdi a opěrné zdi spolu s odvodněním dvorku. Stav betonového dvorku žalovaného byl pouze jednou z mnoha možných příčin stékání vody na žalobcův pozemek a navíc bylo prokázáno, že stav betonového dvorku je vyhovující. Nelze se tak ztotožnit ani s tvrzením žalobce, že voda z atmosférických srážek proniká porušeným betonovým překrytím dvorku žalobce do zeminy, kde proniká do zdiva domu žalobce, ale i do zdiva domu žalovaného a z tohoto zdiva pak vlhkost proniká do zdiva domu žalobce.

8. Dále nelze mít za prokázané, že problém s vlhkostí negativně ovlivňuje i voda stékající po zdi nadezděné na opěrnou zeď, která není izolována a umožňuje průsak vody do zdi domu žalovaného. Je to právě absentující hydroizolace na pozemku žalobce, která výše uvedenému může zabránit.

9. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř. a po právní stránce věc posoudil následovně:

10. K povinnosti žalovaného zdržet se imisí vnikajících na pozemek žalobce:

11. Žalobce ve svém návrhu odkazuje na ust. § 1013 o.z., dle nějž je vlastník povinen zdržet se všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Žalobce ani netvrdí, že by voda na jeho pozemek stékala v míře nepřiměřené místním poměrům. Domáhá se pouze povinnosti upravit pozemek kvůli děšťové vodě, která sice na pozemek žalobce stéká, ale neděje se tak v míře nepřiměřené místním poměrům a především žalovaný by toto stékání musel způsobit vlastní činností. O takový případ se však nejedná, jelikož k odtoku vody dochází přirozeně, tedy zcela mimo vůli žalovaného.

12. K povinnosti upravit pozemek kvůli dešťové vodě:

13. Dle ust. § 1019 odst. 1 zákona o. z., má vlastník pozemku právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.

14. Žalobce předloženými důkazy neprokázal, že voda z pozemku žalovaného stéká na pozemek žalobce a že se tak děje nikoli přirozeným způsobem, zejména v důsledku deště nebo oblevy. Tyto zákonné předpoklady musí být naplněny kumulativně, tedy nestačí pouhá skutečnost, že k odtoku vody dochází, musí se tak dít výše specifikovaným způsobem. Jedině tak by uložení povinnosti žalovanému uvedené v petitu žaloby bylo oprávněné. Žalobce ani netvrdil, že se nejedná o přirozené stékání vody. Povinnost žalovaného k úpravě pozemku tak, aby ze stavby voda nestékala, odůvodňoval žalobce tím, že pozemek žalovaného je významně stavebně upraven, a současně tak, že žalovaný pozemek, konkrétně popraskaný vybetonovaný dvorek, neopravil. Tuto argumentaci soud považuje za protichůdnou a zmatečnou. Pokud by mělo k odtoku docházet v důsledku stavební úpravy, musela by se vlhkost v objektu žalobce objevovat po celou dobu počínaje onou stavební úpravou. K žádné takové stavební úpravě však nedošlo. Pokud by naopak k odtoku vody mělo začít docházet v důsledku neprovedení stavební úpravy, konkrétně opravy vybetonovaného dvora, jednalo by se o přirozené stékání vody, a povinnost k úpravě pozemku by vylučovalo § 1019 odst. 1 věty druhé o. z.

15. V souhrnu bylo tedy prokázáno, že voda z pozemku žalovaného stéká na pozemek žalobce přirozeným způsobem, což už samo o sobě vylučuje uložení povinnosti žalovanému dle § 1019 odst. 1 o.z. Nadto bylo prokázáno, že zatékání a s ním spojené vlhnutí zdí na pozemku žalobce je způsobeno nedostatečnou hydroizolací, tedy tím, že nedošlo k odpovídající stavební úpravě žalobcovy stavby ze strany žalobce. Pokud tedy ke stékání vody dochází, jedná se o přirozený odtok vody a tomuto odtoku může zabránit pouze žalobce, a to tak, že svůj pozemek odpovídajícím způsobem stavebně upraví. Požadovaná stavební úprava pozemku žalobce ve smyslu § 1019 odst. 1 o. z. spočívající ve svodu dešťové vody do dešťové kanalizace a odvodnění rubu opěrné zdi drenáží zaústěnou do dešťové kanalizace a zaizolování spáry mezi opěrnou zdí a nadezděnou zdí, tak nemá oporu v zákonné úpravě, jelikož nebylo prokázáno, že ke stékání vody dochází právě absencí takových úprav ze strany žalovaného.

16. K povinnosti přijmout přiměřená opatření k odvracení hrozící újmy:

17. Žalobce v řízení tvrdil, že žalovaný má na základě § 2903 odst. 2 o. z. povinnost přijmout přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy. V souladu se učiněnými skutkovými závěry se lze s touto argumentací ztotožnit pouze v obecné rovině, když žalobce neprokázal, že by mu v důsledku činnosti žalovaného hrozila jakákoli újma. Hrozí-li její vznik v důsledku stékání dešťové vody, tak je k jejímu odvrácení povinen právě žalobce.

18. Vzhledem k výše uvedenému pak soud konstatuje, že žalobce svá tvrzení neprokázal; nelze proto nelze učinit spolehlivý závěr o skutkovém stavu, na jehož základě by bylo uložení povinnosti žalovanému k úpravě stavby žalovaného oprávněné. Soud tedy na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a žalovanému nelze uložit povinnost upravit pozemek kvůli dešťové vodě, jak bylo žalobcem navrženo a soudu proto žalobu zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 228,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 20. 2. 2018, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 3. 2018, z částky 1 500 Kč za jednání s protistranou (účast na nařízeném jednání s mediátorem) dle § 11 odst. 1 písm. i) a. t. ze dne 25. 6. 2018, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 11. 2018, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (doplňující vyjádření žalovaného) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 11. 2018, z částky 1 500 Kč za účast při úkonu (místní šetření s ustanoveným znalcem) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 29. 7. 2019, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 27. 5. 2020, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 7. 2020, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření - stanovisko na výzvu soudu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 7. 8. 2020, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 11. 2020, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh na výzvu soudu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 12. 2020 a z částky 750 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 11. 1. 2021 včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 850 Kč ve výši 4 378,50 Kč.

20. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že žalobce ve věci úspěch neměl, když žaloba byla soudem zamítnuta, uložil mu soud zaplatit náklady státu. Náklady státu představují znalečné v celkové výši 23 819 Kč (20 673 Kč za znalecký posudek a 3 146 Kč za účast znalec u ú. j.). Po odečtení zálohy ve výši 8 000 Kč, zaplacené žalobcem, tak soud uložil žalobci zaplatit náklady státu ve výši 15 819 Kč.

21. Lhůtu k plnění soud určil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.