28 C 38/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 24 600 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč za období od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do nároku na zaplacení částky 4 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 600 Kč za období od datum do zaplacení a co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč za období od datum do datum, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 376,36 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu dne datum domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení žalované částky 24 600 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaný dne datum uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o úvěru číslo přičemž na základě této uzavřené smlouvy obdržel na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit částku 20 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 600 Kč nejpozději do datum. Žalovaný o úvěr požádal na internetových stránkách webová adresa, kde mu byl po provedené registraci založen uživatelský účet. V rámci registrace žalovaný vyplnil své osobní a kontaktní údaje, včetně občanského průkazu, a také uvedl číslo účtu pro poukazování schválených úvěrů. Následně prostřednictvím internetového formuláře vyplnil žalovaný žádost o uzavření smlouvy o úvěru. Po schválení žádosti mu byl úvěr v požadované výši poskytnut na identifikovaný bankovní účet, z něhož žalovaný rovněž dříve zaslal verifikační platbu. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni a změna byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

2. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Výzva byla žalovanému doručena dnem datum a dne datum vhozena do domovní schránky. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. Žalobkyni byla předmětná výzva doručena do datové schránky dne datum. Žalobkyně na tuto výzvu do současné doby též nijak nereagovala. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a tímto způsobem ve věci rozhodl. Žalovanému bylo dále doručeno usnesení ze dne 12. 3. 2022, č. j. 28 C 38/2022-17, spolu s žalobou. Tímto usnesením byl žalovaný vyzván k vyjádření k podané žalobě, avšak přesto zůstal zcela procesně nečinný.

3. Žalobkyně pak byla usnesením ze dne 28. 1. 2022, č. j. 28 C 38/2022-14, které bylo jejímu zástupci do datové schránky doručeno dne datum, vyzvána k tomu, aby svá tvrzení doplnila v tom směru, jakým způsobem a zda vůbec právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a aby k těmto aspektům doložila důkazy. Na tuto výzvu žalobkyně do současné doby nikterak nereagovala a žádné důkazy ani tvrzení o tom, že by byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, nepředložila.

4. Z provedených důkazů: smlouva o úvěru ze dne datum, obchodní podmínky právní předchůdkyně žalované, relevantní část výpisu z účtu k provedení verifikační platby, relevantní část výpisů z účtu k poskytnutí úvěru ze dne datum, smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku, výzva před podáním žaloby ze dne datum včetně podacího lístku, zpráva České pošty o doručování zásilky č. RR2576206222F, soud zjistil následující skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí.

5. Mezi žalovaným jako úvěrovaným a společností právnická osoba jako úvěrujícím byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách webová adresa. Žádost o poskytnutí úvěru byla žalovanému schválena a byl mu poskytnut úvěr v celkové výši 20 000 Kč. příjmení byla žalovanému poskytnuta dne datum, a to na účet uvedený ve smlouvě o úvěru, ověřený předchozí verifikační platbou. Poskytnutá částka byla splatná dne datum, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 600 Kč. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnil a společnosti právnická osoba nic nesplatil. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl dopisem ze dne datum informován o postoupení pohledávky a současně vyzván k úhradě dlužné částky do 3 dnů ode dne doručení dopisu. Žalovaný pohledávku neuhradil ani přes předžalobní výzvu ze dne datum, prokazatelně odeslanou dne datum. Žalovanému byla předžalobní výzva doručena fikcí dne datum a dodatečná lhůta k plnění mu tedy uplynula dnem datum (prokázáno zprávou České pošty o doručování zásilky č. RR2576206222F a výzvou před podáním žaloby ze dne datum včetně podacího lístku).

6. Z právního hlediska soud na věc nahlížel následovně.

7. Žaloba je dle názoru soudu důvodná pouze z části.

8. Mezi společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o.z. uzavřená adhezním způsobem dle ust. § 1798 a násl. o.z. Žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu v postavení spotřebitele a právní předchůdce žalobkyně na straně úvěrujícího v postavení podnikatele. Smlouva podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění.

9. Podle ust. § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěryschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěryschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěryschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěryschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen mínusem za prodej majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Soud konstatuje, že poskytovatel úvěru má jednoznačnou zákonnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, neboť součástí jeho odborné péče je přezkoumání úvěryschopnosti spotřebitele. Předpokládána je taková obezřetnost úvěrujícího, že poskytovatel nespoléhá toliko na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje musí prověřit, příp. si je nechá od žadatele doložit. Prověření úvěruschopnosti žalovaného však v tomto případě nebylo žalobkyní tvrzeno ani prokázáno, a to přesto, že soud žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazů ohledně zákonem předpokládaného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vyzval výše citovaným usnesením.

11. Jak bylo zmíněno, soud žalobkyni usnesením ze dne 28. 1. 2022 č. j. 28 C 38/2022-14, které bylo jejímu zástupci do datové schránky doručeno dne datum, vyzval, aby ve lhůtě 10 dní od doručení usnesení doplnila žalobu o skutková tvrzení týkající se toho, jakým způsobem úvěrující společnost prověřovala úvěryschopnost žalovaného a doložila k tomu důkazy. Žalobkyně na tuto výzvu do dnešního dne nereagovala přesto, že byla soudem poučena o tom, že případné nevyhovění výzvě může mít za následek neunesení břemene tvrzení, jakož i důkazního břemene ve vztahu k otázkám zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

12. Z provedených důkazů tedy nevyplývá, že by poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru dostatečným způsobem posuzoval úvěryschopnost žalovaného, dosavadní dluhy žalovaného, skutečné příjmy žalovaného, příp. jeho vyživovací povinnosti, nebo ostatní majetkové poměry. Z důkazů rovněž nevyplývá, že by žalovaný před poskytnutím úvěru předložil jakékoliv listiny prokazující jeho finanční situaci. Z ničeho též nevyplývá, že by žalovaný byl úvěrujícím subjektem prověřen prostřednictvím insolvenčního rejstříku bankovního i nebankovního registru klientských informací. Nebylo tak vůbec prokázáno, zda vůbec a s jakým výsledkem a z jakých konkrétních informací o majetkových poměrech žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěru vycházela.

13. Dle ust. § 87 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Z provedených a předložených důkazů nevyplývá, že by poskytovatel úvěru měl takové výsledky k posouzení úvěryschopnosti spotřebitele, z nichž by nevyplývaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud tedy posoudil úvěrovou smlouvu jako neplatnou, jelikož žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru jakkoliv zkoumala a prověřovala (k této problematice srov. např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 a Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

14. Dle ust. § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním s právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Dle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Dle ust. § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

17. Smlouvou ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni v souladu s ust. § 1879 o.z. a žalobkyně se tak stala v souladu s ustanovením § 1880 odst. 1 o.z. nabyvatelem předmětné pohledávky včetně jejího příslušenství a práv s nimi spojenými, přičemž na postupníka může přejít postoupená pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení, i když smluvní strany danou pohledávku v postupní smlouvě kvalifikovaly jako pohledávku vyplývající ze smlouvy. Aktivní legitimace žalobkyně ve sporu je tedy dána.

18. V návaznosti na výše uvedené soud práva a povinnosti účastníků řízení vyhodnotil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve výši poskytnuté jistiny úvěru v částce 20 000 Kč. Žalovaný byl v předžalobní upomínce vyzván, aby dlužnou částku uhradil do 3 dnů od doručení předžalobní výzvy. Žalovanému byla předžalobní výzva doručena fikcí dne datum a dodatečná lhůta k plnění tak žalovanému uplynula dnem datum. Vzhledem k závěru soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy byl tedy žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a to ode dne datum, tj. ode dne následujícího po posledním dni dodatečné lhůty k uhrazení dluhu, která byla stanovena v předžalobní upomínce. Procentuální výše úroku z prodlení byla stanovena také v návaznosti na to, že soud je vázán rozsahem návrhu žalující strany. Soud doplňuje, že žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na žalovaný dluh něčeho uhradil.

19. S ohledem na to, že úvěrová smlouva byla z důvodu absence důkazů prokazujících prověřování úvěruschopnosti žalovaného vyhodnocena jako neplatná, zamítl soud žalobu co do nároku žalobkyně na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 600 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 4 600 Kč od datum do zaplacení. Žaloba byla zamítnuta i co do nároku žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 20 000 Kč za období od datum do datum (viz výše popsané závěry o neplatnosti úvěrové smlouvy a o počátku prodlení žalovaného, které soud z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy vázal na uplynutí dodatečné lhůty k úhradě stanovené žalovanému v předžalobní upomínce). Jak bylo zmíněno, žalobkyně přes výzvu a poučení soudu o následcích jejího nesplnění netvrdila ani neprokázala, že by byla v tomto případě adekvátně prověřena schopnost žalovaného jakožto spotřebitele předmětný úvěr splácet.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 524,94 Kč, přičemž tato částka představuje 62,6 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,3 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18,7 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 984 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 600 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

21. O povinnosti žalovaného k úhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně rozhodnul soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené jeho osobě tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně po jeho právní moci domáhat výkonu rozhodnutí u soudu.