28 C 385/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 v řízení o žalobě na vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku vyklidit a odevzdat žalobkyni bytovou jednotku č. , Anonymizováno, , zapsanou v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , na LV č. , hodnota, , nacházející se v budově č.p. , Anonymizováno, v , adresa, (budova stojí na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , na LV č. , hodnota, ).

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 6 200 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vyklidit a odevzdat žalobkyni bytovou jednotku č. , Anonymizováno, (dále také jako „byt“ nebo „byt č. , Anonymizováno, ), zapsanou v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , na LV č. , hodnota, , nacházející se v budově č.p. , Anonymizováno, v , adresa, .

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný od roku 2012 užíval byt č. , Anonymizováno, na základě nájemní smlouvy. Do roku 2017 žalovaný byt užíval s manželkou, s níž se v této době rozvedl, následně byt užíval sám, resp. částečně se svou dcerou. Žalobkyně uvedla, že již v době, kdy v bytě bydlel žalovaný s manželkou, nájemné za několik měsíců nebylo zaplaceno řádně a včas, pročež bylo vymáháno soudně (poté bylo žalovaným doplaceno). Situace ohledně nesplácení nájemného se opakovala i v roce 2020 a žalovaný dlužné nájemné ve výši 111 072 Kč s příslušenstvím opět uhradil až po podání žaloby. Do té doby žalovaný nereagoval na žádné upomínky a dluh nezaplatil. Usnesením č. , Anonymizováno, z , datum, schválila Rada žalobkyně výpověď žalovanému z nájmu předmětného bytu. Výpověď byla dána z důvodu neuhrazení nájemného za 9 kalendářních měsíců. Od 1. 3. 2021 žalovaný byt užíval bez právního důvodu, o čemž byl vyrozuměn a následně uhradil všechny své závazky včetně úroků. Žalobkyně tedy benevolentně uzavřela s žalovaným smlouvu o nájmu na dobu určitou do 30. 6. 2022. Žalobkyně uvedla, že k 10. 2. 2022 vznikl opět dluh na nájemném, a to ve výši 69 276 Kč. Po 30. 6. 2022 navíc žalovaný byt nadále užíval bez právního důvodu a nájemné nadále neplatil řádně, načež byl žalobkyní několikrát bezúspěšně písemně vyzván k vyklizení bytu (poprvé výzvou ze dne 15. 7. 2022 s termínem k vyklizení do , datum, ). Při jednání žalobkyně uvedla, že žalovaného opětovně vyzvala k vyklizení bytu ve lhůtě do 30. 4. 2023. Poté, co byla podána soudní žaloba na vyklizení bytu, žalovaný dle slov žalobkyně opětovně vyvinul snahu nájemní vztah zachovat a také uhradil dlužné nájemné.

3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uznal, že v minulosti měl ohledně nájemného problémy s platební morálkou, ale že tato svá pochybení již napravil a všechny dluhy zaplatil. Do těchto svých finančních problémů se žalovaný dostal i vlivem covidové krize. Žalovaný dále uvedl, že v bytě částečně vychovává svou dceru, kterou má s bývalou manželkou ve střídavé péči, a že dcera nedaleko bytu navštěvuje školní zařízení. Do nájemního bytu také žalovaný na počátku nájemního vztahu investoval několik set tisíc Kč. Žalovaný uvedl, že neví, kde by v případě vystěhování s dcerou bydlel; byt jeho rodičů, kde má žalovaný hlášen trvalý pobyt, není dostatečně velký. Dále žalovaný uvedl, že se seznámil jak s výpovědí nájmu z 2. 11. 2020, tak i s výzvami k vyklizení bytu, které mu po 30. 6. 2022 (tj. po skončení nájemního vztahu) zasílala žalobkyně. Žalovaný je dle svého názoru dobrým nájemníkem, který plní svoje závazky, a také proto by dle jeho argumentace nemělo být žalobě vyhověno. Žalovaný doplnil, že je aktuálně zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou s příjmem kolem 30 000 Kč měsíčně. Jeho bývalá manželka zajištěné bydlení má. Na adrese trvalého pobytu žalovaného bydlí jeho rodiče, jak již bylo uvedeno.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Účastníci řízení spolu dne 11. 7. 2012 uzavřeli nájemní smlouvu k bytu č. , Anonymizováno, na dobu neurčitou; žalobkyně v postavení pronajímatele a žalovaný (se svou tehdejší manželkou) v postavení nájemce. Byt (a celý bytový dům, kde se byt nachází) je ve vlastnictví hl. m. Prahy a spravuje ho žalobkyně (viz výpis z nahlížení do katastru nemovitostí). Do roku 2017 v bytě žalovaný bydlel s bývalou manželkou, která byla původně také nájemnicí tohoto bytu. V řízení zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, byla žalovanému (a jeho bývalé ženě) uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím – jednalo se o dlužné nájemné za duben 2018. Nájemní smlouva byla vypovězena Usnesením Rady žalobkyně č. , Anonymizováno, z , datum, . Důvodem výpovědi byla skutečnost, že žalovaný nezaplatil nájem za 8 kalendářních měsíců (za prosinec 2019 a za období března – září 2021). Výpověď z nájmu žalovaný osobně převzal 8. 12. 2020 (viz žalovaným vlastnoručně podepsaná doručenka). Ve výpovědi byl uveden výpovědní důvod (dlouhodobé neplacení nájemného) a žalovaný byl ve výpovědi výslovně poučen o možnosti brojit proti výpovědi námitkami nebo soudní žalobou, přičemž byl upozorněn i na lhůty, ve kterých takto musí případně učinit. Výpověď z nájmu nijak sporována nebyla a nájemní vztah založený smlouvou z 11. 7. 2012 po uplynutí výpovědní doby skončil ke dni 1. 3. 2021. Žalovaný přesto byt užívá nadále, a to až dosud (což uváděl i sám při soudním jednání). Žalobkyně následně ke zdejšímu soudu podala žalobu na zaplacení částky 111 072 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dlužného nájemného za 12 kalendářních měsíců (prosinec 2019 a březen 2020 – leden 2021). Žalovaný po podání žaloby dluh uhradil a soudní řízení bylo zastaveno (viz usnesení zdejšího soudu o zastavení řízení č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ).

6. V březnu 2021 žalovaný požádal žalobkyni o to, aby mohl být nájemní vztah obnoven (viz mail žalovaného z 15. 3. 2021). Následně byla mezi účastníky podepsána nájemní smlouva ze dne 1. 7. 2021, a to na dobu určitou do 30. 6. 2022 (žalobkyně byla opět v postavení pronajímatele a žalovaný v postavení nájemce). Žalovaný měl v bytě bydlet se svou dcerou a hradit nájemné ve výši 140 Kč/m2/měsíc. Jak je patrno z evidenčních listů za rok 2022, žalovaný ani po 1. 7. 2021 neplatil nájem řádně a včas a jeho dluh na nájemném za toto období vztažmo ke dni 10. 2. 2022 narostl na 69 276 Kč. Dne 11. 2. 2022 byl tedy žalovaný písemnou předžalobní výzvou vyzván k zaplacení této částky, kterou následně uhradil (ke dni 31. 10. 2022), jak strany sporu prohlásily nesporným při soudním jednání. O zaplacení dlužného nájemného byl žalovaný během prosince 2021 a března 2022 opakovaně urgován také mailem (viz emailová komunikace mezi účastníky).

7. Dopisem ze dne 15. 7. 2022 žalobkyně žalovaného vyzvala k vyklizení a odevzdání bytu č. , Anonymizováno, s tím, že ke dni 30. 6. 2022 skončila účinnost nájemní smlouvy z 1. 7. 2021 a žalovaný od té doby užívá byt bez právního důvodu, přičemž stále neplatí nájemné řádně a včas (ke dni zaslání výzvy žalobkyně evidovala dluh na nájemném ve výši 57 730 Kč). Žalovaný byl vyzván, aby byt vyklidil do 31. 8. 2022 a byl upozorněn, že pokud byt vyklizen nebude, bude žalobkyně věc řešit soudně. Výzvu k vyklizení si žalovaný dle jím vlastnoručně podepsané doručenky převzal dne 21. 9. 2022 v místě trvalého bydliště; na adrese nájemního bytu byla výzva žalovanému k jeho vyklizení vhozena do schránky žalovaného dne 2. 8. 2022. Žalovaný přesto byt nevyklidil a nadále jej až dosud užíval bez právního důvodu, neboť nájemní vztah mezi účastníky řízení skončil ke dni 30. 6. 2022 a žalobkyně z důvodu opakovaně velmi špatné platební morálky žalovaného neprojevila zájem o pokračování v nájemním vztahu. Mailem z 11. 9. 2022 a ze 6. 11. 2022 žalovaný požádal žalobkyni o to, aby byl nájemní vztah obnoven, žalobkyně však v odpovědi na tuto žádost na vyklizení bytu trvala z důvodu opakovaného a v té době stále trvajícího dluhu na nájemném a z důvodu, že nájemní vztah založený smlouvou ze dne 1. 7. 2021 skončil ke dni 30. 6. 2022. Žalovaný byl také poučen, že si případně může vyplnit příslušný formulář a o pronájem bytu znovu zažádat.

8. Právní posouzení je následující:

9. Mezi účastníky řízení vznikl dne 11. 7. 2012 první nájemní vztah sjednaný na dobu neurčitou, který byl ukončen výpovědí žalobkyně a zanikl ke dni 1. 3. 2021 (viz ust. § 2286 a násl. občanského zákoníku) z důvodu nezaplacení nájemného za 8 kalendářních měsíců. Výpověď má všechny zákonné náležitosti a žalovaný proti ní nebrojil.

10. Následně dne 1. 7. 2021 strany sporu uzavřely nájemní smlouvu k bytu č. , Anonymizováno, na dobu určitou do 30. 6. 2022 (viz ust. § 2235 a násl. občanského zákoníku). Nájemní vztah mezi stranami sporu, týkající se inkriminovaného bytu č. , Anonymizováno, , založený smlouvou ze dne 1. 7. 2021, tedy zanikl plynutím času, a to ke dni 1. 7. 2022. Žalovaný přesto v užívání bytu nadále pokračoval, načež ho žalovaná výzvou ze dne 15. 7. 2022, se kterou se žalovaný seznámil nejpozději 21. 9. 2022 (ale evidentně dříve, neboť výzva mu byla na adrese nájemního bytu vhozena do schránky dne 2. 8. 2022, a žalovaný již dne 11. 9. 2022 mailem žalobkyni žádal o možnost zachování nájemního bytu s tím, že ví, že věc „nechal zajít hodně daleko“) vyzvala k vyklizení předmětného bytu ve lhůtě do konce srpna 2022 (tzn. že žalovaný byl po uplynutí nájmu na dobu určitou k vyklizení bytu vyzván při zachování lhůt popsaných v ust. § 2285 občanského zákoníku a nájemní vztah se tak automaticky znovu neobnovil). Žalovaný byt nevyklidil ani přes tuto výslovnou výzvu žalobkyně, se kterou se i dle vlastních slov řečených při soudním jednání seznámil, a následně v září 2022 a v listopadu 2022 požádal žalovanou o obnovu nájemního vztahu. Žalobkyně však této žádosti z důvodu předešlého opakovaného neplacení nájemného ze strany žalovaného nevyhověla.

11. Žalovaný tedy předmětný byt od 1. 7. 2022, Anonymizováno, až dosud užívá bez právního důvodu, o čemž ví, a což mu bylo oznámeno žalobkyní s tím, že žalovaný byl také výslovně a písemně vyzván k vyklizení daného bytu a byla mu k tomu stanovena dodatečná lhůta. Smluvní i zákonnou povinnost odevzdat pronajímateli (žalobkyni) byt v den, kdy nájem končí (tj. dne 30. 6. 2022, viz ust. § 2292 a § 2293 občanského zákoníku), tedy žalovaný evidentně nesplnil, a to ani v dodatečné lhůtě poskytnuté v písemné výzvě pronajímatele (žalobkyně) z 15. 7. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení a k odevzdání předmětu nájmu (předmětného bytu), a to ve lhůtě nejpozději do 31. 8. 2022; tuto lhůtu pak žalovaný nedodržel, což sám nijak nesporoval. Soud tedy neměl pochybnost o tom, že k vyklizení bytu přes ukončení nájemního vztahu a přes výzvu žalobkyně nedošlo, a že žalovaný byt po 30. 6. 2022 nadále užíval a dosud užívá bez právního důvodu.

12. Vzhledem k výše uvedenému tak soud návrhu žalobkyně na vyklizení a odevzdání předmětného bytu zcela vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Soud sice petit žaloby doslovně nepřevzal, ale z pohledu soudu je z žalobního petitu zcela jasně zřejmé, čeho konkrétně (vyklizení a odevzdání předmětného bytu) a v jaké lhůtě se žalobkyně domáhala (jedná se tedy o projednatelný žalobní petit). Soud v rámci výroku I. tohoto rozhodnutí oproti znění žalobního petitu toliko podrobněji specifikoval předmětný byt a budovu, ve které se daný byt nachází.

13. Žalobní požadavek na vyklizení předmětného bytu pak soud neshledal ani nijak rozporným s dobrými mravy. Žalovaný během trvání nájemního vztahu se žalobkyní dlouhodobě a opakovaně neplatil nájemné, což vyústilo v podání dvou žalob na zaplacení dlužného nájemného a ve výpověď první nájemní smlouvy uzavřené dne 11. 7. 2012. Tuto výpověď pak žalovaný nijak nenapadl a z pohledu soudu byla tato výpověď zcela oprávněná. Z důvodu, že dluh na nájemném byl následně žalovaným zaplacen, dostal žalovaný v návaznosti na nájemní smlouvu z 1. 7. 2021 od žalobkyně „ještě jednu šanci“ a nájemní vztah k předmětnému bytu byl znovu sjednán, tentokrát na dobu určitou do 30. 6. 2022. Žalovaný se však přesto nepoučil a nájem ani po uzavření smlouvy z 1. 7. 2021 stále neplatil řádně a včas. Ještě ke dni zaslání výzvy k vyklizení bytu (k 15. 7. 2022) žalobkyně ve vztahu k žalovanému evidovala dluh na nájemném ve výši 57 730 Kč. Nelze se tedy podivovat, že žalobkyně neprojevila o prodloužení nájemního vztahu se žalovaným zájem a že dne 15. 7. 2022 ho naopak vyzvala k vyklizení a k odevzdání předmětného bytu. Žalovaný sice dluh na nájemném ke dni konání soudního jednání opět dodatečně zaplatil a na nájemném tedy aktuálně nezůstává žádný dluh, ale žalobkyni nelze klást k tíži, že již nechce pokračovat v nájemním vztahu s nájemcem (žalovaným), který v zásadě od počátku nájemního vztahu dlouhodobě neplnil základní povinnost nájemce k placení nájemného řádně a včas a tyto nedostatky nenapravil ani poté, co byla vypovězena původní nájemní smlouva a následně byla žalovanému pronajímatelem (žalobkyní) benevolentně poskytnuta příležitost uzavřít smlouvu novou.

14. Žalobkyně tedy z pohledu soudu v tomto případě jednala zcela v souladu se zákonem a svými právy. Z lidského hlediska je snad možno žalovaného částečně pochopit (není to však důvod, aby žalobě nebylo vyhověno) v tom směru, že se do krize mohl dostat i v návaznosti na některé objektivní okolnosti, avšak nelze přehlédnout, že žalovaný nebyl nikdy v průběhu nájemního vztahu konstruktivní do doby, než věc došla k soudu, resp. k jiné krajní konsekvenci, zde ve formě výpovědi z nájmu, resp. následně ve formě výzvy k vyklizení bytu. Žalovaný měl navíc s platební morálkou potíže už před obdobím covidové krize a jeho pochybení tedy nelze obhajovat pouze touto objektivní okolností. Znovu tak lze zopakovat, že žalobkyni se nelze podivovat, že již nadále nechtěla udržovat nájemní vztah s obdobně nekonstruktivním a při vší úctě k žalovanému i očividně nespolehlivým nájemcem a že po skončení nájemního vztahu založeného smlouvou z 1. 7. 2021 vyzvala žalovaného k vyklizení předmětného bytu.

15. Soud také podotýká, že pokud žalovaný daný byt nevyklidí, může být v jeho jednání spatřováno i naplnění skutkové podstaty trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru dle ust. § 208 trestního zákoníku, na který trestní zákoník v krajním případě pamatuje trestem odnětí svobody v délce trvání až 5 let.

16. K vyjádření žalovaného o tom, že žalovaný nemá pro případ vyklizení bytu zajištěno jiné bydlení, soud uvádí, že žalovaný při soudním jednání sám sdělil, že má stabilní měsíční příjem ve výši 30 000 Kč a stabilní zaměstnání – žalovaného tedy nezbývá než odkázat na to, aby si našel jiný nájemní byt, jako je ve společnosti standardní. Případně může žalovaný využít i byt rodičů, kde má hlášený trvalý pobyt, a kde se vzhledem k tomu, že si zde často přebírá poštu, očividně minimálně občasně zdržuje. Zapovězeno není ani to, aby si žalovaný znovu zažádal o nájemní byt městkou část. Soud dodává, že dle vyjádření žalovaného pak má jeho bývalá manželka zajištěno bydlení a nebude tedy nijak ohroženo ani přístřeší dcery žalovaného, kterou má žalovaný ostatně s bývalou manželkou toliko ve střídavé péči, a s dcerou tedy nebydlí neustále.

17. Závěrem soud k argumentaci žalovaného, týkající se jeho tvrzené investice do bytu, která měla proběhnout na počátku prvního nájemního vztahu, konstatuje, že pokud není tato alternativa mezi stranami smluvně zapovězena, žalovanému jakožto nájemci ničeho nebrání domáhat se případně zhodnocení předmětu nájmu ve smyslu ust. § 2220 odst. 1 občanského zákoníku, dle něhož nájemce má právo provést změnu věci jen s předchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu věci provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení (i právo dožadovat se tohoto majetkového plnění se však dle názoru soudu promlčuje v klasické promlčecí době).

18. O náhradě nákladů tohoto řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 200 Kč představující 300 Kč za každý ze čtyř úkonů (předžalobní výzva k vyklizení a odevzdání bytu, žaloba, písemné vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, ) dle § 2 odst. 3 odkazované vyhlášky.