28 C 410/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně A . podnikající v ČR prostřednictvím Jméno žalobkyně B – organizační složka IČO: IČO žalobkyně B sídlem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení částky 14 005,94 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím (úroku z prodlení v sazbě 12,75 % ročně za období od , datum, do zaplacení) z titulu náhrady škody ve výši , částka, (kompenzace poškozené společnosti , právnická osoba, za odcizenou vibrační desku), přičemž část tohoto nároku měla být započtena oproti tvrzeným protinárokům žalované (žalobkyně doložila faktury žalované v souhrnné výši , částka, ). Žalobkyně se tedy domáhala pouze zbytku nároku na náhradu škody po započtení, tj. částky , částka, .

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Namítala především neurčitost a rozporuplnost žalobních tvrzení, neprokázání aktivní legitimace žalobkyně, neprokázání vzniku a výše škody, neprokázání příčinné souvislosti i neexistenci uznání dluhu ve smyslu § 2053 občanského zákoníku. Dále žalovaná poukazovala na rozpory v žalobkyní předložených dokladech, zejména v tom, kdo měl částku , částka, poškozené společnosti vůbec uhradit, a na existenci dvou rozdílných objednávek služeb se stejným číslem, avšak s odlišným subjektem objednatele (na objednávce doložené žalovanou je jako objednatel služeb žalované uvedena spol. , Anonymizováno, , právnická osoba, . a na objednávce doložené žalobkyní je jako objednatel služeb žalované uvedena žalobkyně).

3. V rámci přípravy jednání soud opakovaně účastnice vyzýval k doplnění tvrzení a označení důkazů. Písemně tak učinil zejména přípisem ze dne , datum, a následně přípisem ze dne , datum, ; v obou přípisech soud účastnice poučil o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit k jejich prokázání důkazy (§ 101 odst. 1 OSŘ, § 120 OSŘ) a výslovně avizoval, že u jednání nebude poskytovat další dodatečné lhůty k doplňování po poučeních dle § 118a OSŘ. Na výzvu ze dne , datum, žalovaná reagovala podáním ze dne , datum, a žalobkyně podáním ze dne , datum, .

4. Při jednání konaném dne , datum, soud provedl dokazování listinnými důkazy, účastnice poučil (včetně koncentrace řízení dle § 118b OSŘ a poučení dle § 119a OSŘ) a poskytl žalobkyni výzvy dle § 118a OSŘ k doplnění tvrzení a důkazů o rozhodných otázkách. Žalobkyně na výzvy reagovala pouze předložením další e-mailové komunikace (nedatované) a návrhem na výslech jednatele žalované. Ohledně výzvy k doložení originálů výdajových pokladních dokladů a účetních dokladů prokazujících, jak a kým byla tvrzená platba učiněná žalobkyní ve výši , částka, ve prospěch , právnická osoba, zaúčtována, požádala o lhůtu 2 dnů, které soud nevyhověl. Další důkazy žalobkyně přes výzvy soudu k provedení a k prokázání jejích tvrzení nenavrhla, ani nedoplnila tvrzení a důkazní návrhy k otázce, jaký subjekt částku , částka, skutečně uhradil a jak byla tato úhrada zachycena v účetnictví plátce. Soud proto dokazování skončil a vyhlásil rozsudek, jímž žalobu z níže rozebraných důvodů zamítl.

5. Žalobkyně v řízení tvrdila, že žalovaná pro ni vykonávala službu spočívající v elektronické ostraze (PCO, kamerový systém) stavby „, Anonymizováno, “ a souvisejících skladových prostor, a že dne , datum, došlo v nočních hodinách k vloupání do střeženého objektu a k odcizení vibrační desky, přičemž pracovníci žalované se na místo dostavili až v 5:43 hod., tedy až poté, co pachatel areál s odcizenou věcí opustil, a to navíc přesto, že hlášení o vloupání do objektu žalovaná přijala již ve 4:33 hod. Žalobkyně dovozovala, že žalovaná pochybila zejména opožděnou reakcí na incident (opožděným vysláním zásahové jednotky a opožděným dojezdem), čímž vztažmo k žalobkyni porušila své smluvní povinnosti; právě toto porušení pak mělo dle žalobkyně být v příčinné souvislosti se vznikem škody spočívající v odcizení vibrační desky, jejíž tvrzenou hodnotu (, částka, ) pak měla žalobkyně proplatit poškozené společnosti , právnická osoba, (k tomu žalobkyně předložila soudu dva pokladní doklady o vyplacení částky , částka, spol. , právnická osoba, : na jednom z dokladů je jako plátce uvedena žalobkyně, na druhém spol. , Anonymizováno, , právnická osoba, .).

6. Jak bylo výše naznačeno, žalobkyně dále tvrdila, že poškozené společnosti , právnická osoba, uhradila částku , částka, jako kompenzaci za odcizenou vibrační desku. Z toho žalobkyně dovozovala vznik své škody v této výši a aktivní legitimaci k uplatnění nároku vůči žalované. Současně žalobkyně uvedla, že proti této částce jednostranně započetla pohledávky žalované z jejích faktur (v souhrnu , částka, ), a proto se domáhá pouze částky , částka, .

7. Pokud jde o doklady o úhradě částky , částka, společnosti , právnická osoba, , žalobkyně v různých fázích řízení předkládala listiny, z nichž v první z nich (datované , datum, ) byla jako plátce částky označena společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Poté, co byla na tuto nesrovnalost upozorněna soudem, žalobkyně tvrdila, že šlo o administrativní chybu související s tím, že žalobkyně a spol. , Anonymizováno, , právnická osoba, . mají shodné sídlo a sdílejí kancelářské prostory. V návaznosti na tuto nesrovnalost byl dle žalobkyně ve stejný den (, datum, ) vystaven nový pokladní doklad znějící na stejnou částku (, částka, ), tentokrát se žalobkyní uvedenou jako plátcem této částky ve prospěch spol. , právnická osoba, Žalobkyně současně uváděla, že opravený pokladní doklad měl být žalované zaslán již dne , datum, jako příloha výzvy k náhradě škody a oznámení o zápočtu. Platba ve prospěch spol. , právnická osoba, ve výši , částka, pak byla dle žalobkyně provedena v hotovosti a realizoval ji její jednatel. Kdo platbu za spol. , právnická osoba, přijímal, žalobkyně nebyla k dotazu soudu schopna identifikovat.

8. K výši tvrzené škody a výpočtu výše škody žalobkyně uváděla, že částka , částka, byla požadována poškozenou společností a měla být dohodnuta na počátku jednání o náhradě škody; jako podklady k výši hodnoty vibrační desky žalobkyně předložila inzerci vibračních desek z internetové nabídky (server Bazoš.cz). Současně žalobkyně uváděla, že stáří, stav, typ a výrobní číslo odcizené vibrační desky nebylo zjištěno a že tyto aspekty nebyly při stanovení výše škody zohledněny. , adresa, Kč je dle žalobkyni přiměřenou hodnotou obdobné použité vibrační desky.

9. Žalobkyně také argumentovala tím, že žalovaná její nárok v předžalobní komunikaci měla uznat. V této souvislosti žalobkyně odkazovala zejména na datovou zprávu z října 2024, v níž měl jednatel žalované uvést „způsobenou škodu uznáváme…“, a dále na e-mail z , datum, , v němž žalovaná uváděla, že by chtěla škodu vyrovnat, že se zápočtem souhlasí, avšak požaduje formálně správný daňový doklad a řeší pojistnou událost s pojišťovnou.

10. K výzvám soudu žalobkyně postupně doplňovala některá svá tvrzení, nicméně ani po opakovaných výzvách soudu neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno v klíčových otázkách, bez jejichž doložení jí nelze její domnělý nárok na náhradu škody přisoudit. Sama žalobkyně např. během řízení uvedla, že smluvní či technické parametry nebyly mezi účastnicemi výslovně písemně ujednány, a dovozovala v této souvislosti pouze nesplnění blíže nespecifikované standardní reakční doby apod. Současně však žalobkyně neoznačila relevantní důkazy, z nichž by vyplývalo, že takové standardy byly smluvně převzaty žalovanou jako konkrétní závazek, ani neunesla důkazní břemeno k tomu, že škoda ve výši , částka, skutečně vznikla v majetkové sféře žalobkyně a že byla řádně vyčíslena a dohodnuta s poškozenou společností.

11. Žalovaná uplatněný nárok neuznala ani zčásti. Namítala, že žalobní tvrzení jsou neurčitá a rozporuplná. Dále tvrdila, že samotný fakt, že pracovníci žalované přijeli na místo incidentu až po odjezdu pachatele, automaticky nezakládá odpovědnost žalované za škodu způsobenou neznámým pachatelem. Žalobkyně podle žalované v této souvislosti nedostatečně popsala, v čem konkrétně mělo spočívat protiprávní jednání žalované a jaký je příčinný vztah mezi tvrzeným nedostatečným (protiprávním) postupem žalované a vznikem škody. Žalovaná dále uváděla, že z obdržených dokladů vyplývá časový průběh události (vloupání dne , datum, mezi 4:33 hod.–5:12 hod., dojezd žalované v 5:43 hod.), avšak i kdyby bylo možné uvažovat o pochybení žalované, podstatou sporu je, zda vůbec vznikla škoda v majetkové sféře žalobkyně a zda je prokázána její výše. Žalovaná zdůrazňovala, že od počátku žalobkyni vyzývala k doložení škody, její výše a toho, komu škoda vznikla, aby mohla být případně škoda řešena i v rámci pojistného plnění, avšak žalobkyně podklady nikdy nedoložila.

12. K vymezení režimu ostrahy žalovaná v reakci na soudní výzvu předložila objednávku č. , hodnota, a uvedla, že objednávka je velmi strohá a blíže práva a povinnosti smluvních stran neupravuje; dle žalované byla sjednána elektronická ostraha staveniště a skladů techniky na stavbě „, Anonymizováno, “, avšak bez uvedení konkrétní reakční doby. Současně je na žalovanou předkládané objednávce jako objednatel uvedena spol. , Anonymizováno, , právnická osoba, ., nikoliv žalobkyně. Žalovaná dále popsala postupy operátora PCO (pult centralizované ochrany; jedná se o bezpečnostní centrum, které dálkově monitoruje poplachy z alarmů a vysílá zásahové jednotky) dle interní směrnice (směrnice pro činnost operátora PCO), přičemž připustila, že v prvním poplachovém signálu došlo k chybnému vyhodnocení poplachu operátorkou PCO, která poplach prvotně označila jako planý. Žalovaná rovněž popsala časové údaje poplachů a vyslání zásahové jednotky (4:43:18 hod. první poplach; 5:27:51 hod. další poplach; v 5:28 hod. vyslání jednotky; dojezd jednotky v 5:43 hod.). Žalovaná výslovně uvedla, že konkrétní reakční doba nebyla sjednána, a uznala své pochybení ve vztahu k standardnímu internímu postupu, avšak zdůraznila, že tento fakt sám o sobě neprokazuje vznik škody na straně žalobkyně a její výši.

13. Žalovaná dále namítala, že hotovostní platba , částka, je důkazně problematická, což je v projednávané věci zvýrazněno existencí rozporů v žalobkyní předložených pokladních dokladech. Žalovaná považovala předložené pokladní doklady za nevěrohodné, a dále uvedla, že předžalobní komunikace neobsahuje uznání dluhu dle § 2053 občanského zákoníku.Skutková zjištění soudu14. Z provedených listinných důkazů a ze shodných tvrzení účastnic soud zjistil, že dne , datum, došlo v nočních hodinách ve střeženém areálu „, Anonymizováno, “ ke vniknutí neznámé osoby a k odcizení vibrační desky. Dle shodných tvrzení účastnic k vloupání došlo v čase mezi 4:33 hod.–5:12 hod. a pracovníci žalované se na místo dostavili v 5:43 hod. Žalovaná k průběhu vyhodnocení incidentu v PCO prezentovala časovou posloupnost poplachů a postup operátora PCO (4:43:18 hod. první poplach vyhodnocen jako planý; 5:27:51 hod. další poplach; 5:28 hod. vyslání; dojezd 5:43 hod.).

15. Soud dále zjistil, že účastnice předložily listiny označené jako objednávka č. , hodnota, , přičemž existují dvě rozdílné objednávky téhož čísla se stejným datem , datum, , avšak s odlišným označením odběratele (objednatele): v jedné objednávce (doložené žalovanou) je jako odběratel jejích služeb uvedena společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., zatímco ve druhé (doložené žalobkyní) je jako odběratel uvedena Detektívna informačná služba s.r.o., organizační složka Detektivní informační služba ČR. Obě objednávky jsou označeny razítky a nečitelnými podpisy. V obou dokumentech je uvedeno: „objednáváme u Vás zajištění služeb elektronické ostrahy objektu prostřednictvím PCO pro objekt – stavba , Anonymizováno, od , datum, do , datum, “. Další specifikace smluvních vztahů, práv a povinností objednávky neobsahují.

16. Soud dále provedl důkaz listinami vztahujícími se k tvrzené úhradě částky , částka, poškozené společnosti , právnická osoba, K žalobě byl připojen výdajový pokladní doklad ze dne , datum, , na němž je jako subjekt, který částku , částka, společnosti , právnická osoba, vyplatil, uvedena společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Poté, co byla na tuto nesrovnalost upozorněna soudem, žalobkyně tvrdila, že šlo o administrativní chybu související s tím, že žalobkyně a spol. , Anonymizováno, , právnická osoba, . mají shodné sídlo a sdílejí kancelářské prostory. V návaznosti na tuto nesrovnalost byl dle žalobkyně ve stejný den (, datum, ) vystaven nový pokladní doklad znějící na stejnou částku (, částka, ), tentokrát se žalobkyní uvedenou jako plátcem této částky ve prospěch spol. , právnická osoba, Původní doklad byl dle žalobkyně k žalobě přiložen omylem (soud k důkazu provedl oba pokladní doklady). K otázce, jaký subjekt částku , částka, skutečně platil a kdo ji za poškozenou společnost přijímal, žalobkyně ani přes výzvy soudu nedoplnila tvrzení a nenavrhla důkazy k účetnímu zachycení platby u plátce; pouze uvedla, že platbu realizoval jednatel žalobkyně a že není schopna identifikovat osobu, která měla platbu za poškozenou společnost přijmout.

17. Z předžalobní komunikace soud zjistil, že účastnice spolu komunikovaly o řešení události, včetně možností její kompenzace a o tom, že žalovaná zvažuje uplatnění pojistné události a že záležitost řeší s pojišťovnou. Z této komunikace však nevyplynulo, že by mezi účastnicemi byly v rámci této komunikace konkrétně sjednány smluvní parametry (např. závazná reakční doba) ani že by byla mezi žalobkyní a poškozenou společností prokazatelně uzavřena dohoda o výši náhrady a způsobu úhrady částky , částka, ; komunikace naopak obsahuje výzvy žalované k doložení podkladů a k předložení formálně správných dokladů. Komunikace neobsahuje ani uznání dluhu a zápočtu: ohledně zápočtu žalovaná v předkládané komunikaci opakovaně namítá, že je jeho obsah nedostatečný a nesprávný. Ohledně způsobené škody pak jednatel žalované v dopisu ze dne , datum, uvádí, že uznává způsobenou škodu, avšak nikoliv co do způsobu vyrovnání, který navrhuje žalobkyně s tím, že s navrhovaným zápočtem žalovaná nesouhlasí. Plnění pojistky navíc mělo být řešeno z pojištění spol. , právnická osoba, , která je mateřskou společností žalované (žalovaná byla jmenovanou mateřskou společností zakoupena ke dni , datum, ).

18. Nárokovanou částku ve výši , částka, žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , splatnou , datum, . Zápočtem z , datum, pak žalobkyně na svou pohledávku na náhradu škody ve výši , částka, jednostranně započetla pohledávky žalované ve výši , částka, (vyúčtovaná fakturou žalované č. , hodnota, ) a ve výši , částka, (vyúčtovaná fakturou žalované č. , hodnota, ). K zaplacení žalované částky byla žalovaná před podáním žaloby vyzvána i dopisem z , datum, , doručeným žalované do datové schránky dne , datum, (viz dodejka datové zprávy).

19. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované vyplývá, že , jméno FO, je jejím jednatelem od , datum, , a že jediným společníkem této společnosti je spol. , právnická osoba, Z výpisů z obchodního rejstříku žalobkyně a spol. , Anonymizováno, , právnická osoba, . vyplývá, že jednatelem obou těchto společností je pan , jméno FO, (výpis z obchodního rejstříku spol. , Anonymizováno, , právnická osoba, . byl soudem k důkazu proveden dle ust. § 120 odst. 2 OSŘ, neboť tento subjekt se objevoval ve spisu jako možný plátce sporné částky ve výši , částka, a provedení tohoto důkazu tak bylo z pohledu soudu účelné a potřebné pro zjištění skutkového stavu).

20. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav věci. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z výše uvedených a popsaných důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Pokud soud provedl jiné, nežli výše popsané důkazy, nezjistil z nich žádné skutečnosti pro tuto věc stěžejní.

21. Výslech jednatele žalované pana , jméno FO, , Anonymizováno, , který navrhla žalobkyně, soud v řízení neprováděl, neboť vzhledem k tomu, že jmenovaný jednatel je u žalované angažován až od roku 2023 (jednatelem žalované je jmenovaný až od , datum, ), nemohla jeho výpověď dle názoru soudu osvětlit ničeho o tom, jaké subjekty si mezi sebou v červnu 2022 domluvily spolupráci ohledně monitoringu objektu „, Anonymizováno, “, ani jaké byly v rámci tohoto vztahu konkrétně dojednány smluvní povinnosti. Zástupce žalované navíc uváděl, že by její jednatel s jeho účastnickým výslechem beztak nesouhlasil.Právní posouzení věci22. Zdejší soud se nejprve zabýval tím, zda jsou v řízení splněny podmínky řízení spočívající v mezinárodní pravomoci soudů České republiky a v místní příslušnosti zdejšího soudu. V projednávané věci je dán mezinárodní prvek, neboť žalobkyně je právnickou osobou sídlem na Slovensku, která v ČR podniká prostřednictvím své organizační složky, zatímco žalovaná je právnickou osobou sídlem v České republice, konkrétně v obvodu městské části , adresa, . Mezinárodní pravomoc soudů České republiky se proto posuzuje podle přímo použitelného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení platí, že osoby s bydlištěm (domicilem) v členském státě jsou žalovány u soudů tohoto členského státu. U právnických osob nařízení vymezuje domicil mimo jiné místem jejich statutárního sídla (případně ústřední správy či hlavního závodu). Jelikož žalovaná spol. , Jméno žalované, . má statutární sídlo v České republice, je ve smyslu citovaných ustanovení dána mezinárodní pravomoc soudů České republiky k projednání a rozhodnutí tohoto sporu.

23. Po zjištění své mezinárodní pravomoci zdejší soud určil svou místní příslušnost podle českého procesního práva. Podle § 84 OSŘ je k řízení příslušný obecný soud žalovaného a podle § 85 odst. 3 o OSŘ je obecným soudem právnické osoby okresní soud, v jehož obvodu má právnická osoba své sídlo. V obvodu hlavního města Prahy vykonávají působnost okresních soudů obvodní soudy (§ 9 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích). Z přílohy č. , hodnota, k tomuto zákonu dále plyne, že do obvodu Obvodního soudu pro , adresa, náleží mimo jiné území městské části , adresa, . Vzhledem k tomu, že žalovaná má sídlo v , adresa, , je jejím obecným soudem Obvodní soud pro , adresa, , a proto je zdejší soud místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci.

24. Podle § 101 odst. 1 OSŘ a podle § 120 odst. 1 OSŘ jsou účastníci řízení povinni uvést rozhodné skutečnosti ve věci a označit důkazy k jejich prokázání. Neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene jde zásadně k tíži toho účastníka, který z rozhodné (avšak eventuálně neprokázané) skutečnosti dovozuje pro sebe příznivé právní následky.

25. Pro odpovědnost žalované za škodu tvrzenou žalobkyní přichází (podle skutkového vymezení nároku) v úvahu zejména odpovědnost za porušení smluvní povinnosti (§ 2913 občanského zákoníku), případně odpovědnost z porušení právní povinnosti (§ 2910 občanského zákoníku). Ve všech uvažovaných režimech však musí být žalobkyní tvrzen a prokázán alespoň základní skutkový rámec: existence relevantní povinnosti žalované (smluvní či zákonné), její porušení, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody, a dále aktivní legitimace žalobkyně (tj. že škoda vznikla právě žalobkyni, resp. v její majetkové sféře).Opakované výzvy soudu k doplnění tvrzení a důkazů a reakce žalobkyně26. Smyslem poučovací povinnosti koncipované v ust. § 118a OSŘ je zabránit tzv. překvapivému soudnímu rozhodnutí založenému na tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení či důkazní břemeno, a dát mu reálnou možnost chybějící tvrzení doplnit či navrhnout důkazy; pokud však účastník přes poskytnuté poučení tvrzení nedoplní a důkazy nenavrhne, nese procesní důsledky v podobě neunesení břemene důkazního a břemene tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a zde citovanou judikaturu anebo usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Soud v průběhu řízení žalobkyni opakovaně vyzýval k doplnění rozhodných skutkových tvrzení a k označení důkazů, a to zejména k těmto okruhům: jaké konkrétní zaviněné a protiprávní jednání žalované mělo vést ke vzniku škody v majetkové sféře žalobkyně, na základě jakých skutečností žalobkyně dovozuje příčinnou souvislost mezi tvrzeným škodním jednáním žalované a vznikem škody, a jaké konkrétní smluvní/zákonné povinnosti měla žalovaná porušit; jak žalobkyně dospěla k výši uplatňovaného nároku a z jakých konkrétních skutečností vyplývá obvyklá cena/hodnota odcizené vibrační desky, jakým způsobem a na základě jakých okolností došlo k úhradě částky , částka, poškozené společnosti: kdo byl plátcem, kdo byl příjemcem platby, jak byla platba zachycena v účetnictví plátce, z jakých skutkových okolností je dovozována platnost a účinnost tvrzeného započtení, včetně vlivu zápočtu na výši žalované částky.

27. Tyto požadavky soud detailně formuloval zejména v písemné výzvě ze dne , datum, (č. l. 65 – 66 spisu), v níž žalobkyni výslovně vyzval k doplnění tvrzení o parametrech vibrační desky, k prokázání tvrzené úhrady , částka, poškozené společnosti, k doložení účetních podkladů platby a k vysvětlení právního vztahu mezi žalobkyní a EURO , právnická osoba, ., neboť ve spise byly obsaženy rozporné pokladní doklady a nebylo zřejmé, kdo byl skutečným plátcem. Soud současně ve výzvě ze dne , datum, výslovně avizoval, že při nařízeném soudním jednání již nebude účastnicím poskytovat dodatečné lhůty k doplňování po poučeních dle § 118a OSŘ.

28. Žalobkyně na výzvy soudu reagovala dílčími doplněními (zejména předložením nového pokladního dokladu a tvrzeními o administrativní chybě, která měla zapříčinit původní předložení dokladu s označením jiného plátce), avšak i nadále ponechala neobjasněné klíčové rozpory v listinách, zejména rozpory v tom, kdo byl objednatelem služby (žalobkyně vs. spol. , Anonymizováno, , právnická osoba, .) a kdo byl plátcem kompenzace ve výši , částka, (žalobkyně vs. spol. , Anonymizováno, , právnická osoba, .). Žalobkyně též neprokázala dohodu s poškozenou společností , právnická osoba, o výši a způsobu kompenzace, nepředložila relevantní účetní doklady o platbě sporné částky , částka, a neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno ke stanovení výše škody a její individualizaci (sama v této souvislosti mj. uvedla, že typ a výrobní číslo odcizené vibrační desky nebylo zjištěno).

29. Při jednání dne , datum, soud žalobkyni poskytl rozsáhlé, adresné a podrobné výzvy dle ust. § 118a OSŘ k doplnění tvrzení a k označení důkazů v rozhodných otázkách, zejména k aktivní legitimaci, k doložení úhrady částky , částka, poškozené společnosti , právnická osoba, ze strany žalobkyně a k prokázání smluvních povinností žalované, jejich porušení a příčinné souvislosti. Žalobkyně však doplnila pouze nedatovanou e-mailovou komunikaci, z níž neplynou konkrétní smluvní závazky účastnic, a označila k důkazu výslech jednatele žalované; zároveň uvedla, že další důkazní návrhy k prokázání svých tvrzení nemá. K doložení originálů výdajových pokladních dokladů žalobkyně požádala o lhůtu 2 dnů, které soud nevyhověl (neboť předem avizoval, že k doplnění nebude při jednání stanovena žádná dodatečná lhůta, a to i s ohledem na to, že žalobkyně byla k relevantním a souvisejícím doplněním před ústním jednáním několikrát vyzvána písemně). Ani k otázce účetního zachycení tvrzené platby ve prospěch spol. , právnická osoba, ve výši , částka, a k tomu, kdo tuto inkriminovanou platbu přijímal a vydával, nebyly žalobkyní přes výzvu soudu označeny žádné další důkazy nad rámec těch výše popsaných (a rozporných v označení plátce sporné částky , částka, ).Aktivní legitimace a vznik škody v majetkové sféře žalobkyně30. Základním předpokladem případného úspěchu žalobkyně v této věci je prokázání toho, že škoda vznikla v její majetkové sféře, tedy že právě žalobkyně utrpěla majetkovou újmu v žalované výši (např. tím, že uhradila poškozené společnosti , právnická osoba, kompenzaci ve výši , částka, nebo že jí vznikl prokazatelný závazek tuto částku uhradit). Dále byla žalobkyně pro úspěch ve věci povinna prokázat existenci relevantní povinnosti žalované (smluvní či zákonné), její porušení, vznik škody a příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody (tato východiska prokazování nároků na náhradu škody byla dovozena i judikaturou, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 986/2001, sp. zn. 25 Cdo 1568/2007, sp. zn. 25 Cdo 109/2008, sp. zn. 30 Cdo 3222/2013, sp. zn. 23 Cdo 566/2020).

31. V projednávané věci však žalobkyně přes opakované výzvy soudu neprokázala, že částku , částka, poškozené společnosti , právnická osoba, uhradila skutečně ona. Ze spisu naopak plyne existence rozporných pokladních dokladů o tvrzené platbě této částky, kdy v úvodní fázi řízení byl žalobkyní předložen doklad s plátcem , Anonymizováno, , právnická osoba, ., a následně byl žalobkyní (po upozornění na nesrovnalosti ze strany soudu) předložen jiný doklad se žalobkyní označenou jako plátce, přičemž žalobkyně tento rozpor vysvětlovala administrativní chybou a sdílením kanceláří se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . Takové vysvětlení však samo o sobě neprokazuje, že platbu sporné částky , částka, skutečně provedla žalobkyně, a žalobkyně přes výslovné výzvy soudu nedoložila originály dokladů ani účetní podklady (zaúčtování výdaje), či jiné důkazy, které by mohly odstranit pochybnosti o skutečném plátci. Žalobkyně v této souvislosti při jednání pouze požádala o dodatečnou dvoudenní lhůtu k předložení originálů pokladních dokladů, kterou jí soud neposkytl (s ohledem na předchozí výzvy a avizovanou koncentraci). Žádné další důkazy k této otázce (prokázání toho, že tvrzenou platbu realizovala skutečně žalobkyně a k prokázání toho, kdo tuto hotovostní platbu přijal za poškozenou společnost , právnická osoba, ) pak již žalobkyně přes výzvu soudu nenavrhla.

32. Soud proto uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno k tomu, že škoda ve výši , částka, vznikla skutečně žalobkyni (v její majetkové sféře) a že je žalobkyně k uplatnění daného škodného nároku aktivně věcně legitimována. Pokud by platbu provedla třetí osoba (např. spol. , Anonymizováno, , právnická osoba, .), mohla by být (při splnění dalších předpokladů) k uplatnění nároku na náhradu škody eventuálně aktivně legitimována právě tato osoba. Případně by bylo třeba objasnit vztah mezi žalobkyní a tímto třetím subjektem a to, zda byla platba realizována k tíži majetkové sféry žalobkyně (regresně či účetně), což se však nestalo.

33. Nelze také přehlédnout, že odstraněny nebyly ani rozpory týkající se dvou rozporných předložených objednávek č. , hodnota, se stejnou datací (v té předložené žalovanou je jako objednatel jejích služeb uvedena spol. , Anonymizováno, , právnická osoba, ., nikoliv žalobkyně – ta je jako objednatel služeb žalované uvedena v objednávce č. , hodnota, ve verzi předložené žalobkyní). Najisto tedy není postaveno ani to, zda si vůbec žalobkyně objednala security služby žalované, neboť v objednávce č. , hodnota, předložené žalovanou je jako objednatel uvedena spol. , Anonymizováno, , právnická osoba, ., nikoliv žalobkyně.

34. Již z těchto důvodů, popsaných v bodech 30. – 33. odůvodnění tohoto rozsudku, nemohl být žalobní nárok dle názoru soudu shledán důvodným.Obsah smluvních povinností žalované a tvrzené porušení smlouvy35. Nadto žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno ani ve vztahu k tomu, jaké konkrétní smluvní povinnosti měla žalovaná porušit. Ve spise jsou založeny dvě objednávky se stejným číslem a datem, avšak s odlišným objednatelem, a ani jedna z objednávek neobsahuje jasně vymezené parametry poskytovaných služeb, zejména závazné časové okno reakce na poplach. Objednávka je tedy velice strohá a konkrétní práva a povinnosti neupravuje. Ani žalobkyně přes výzvy soudu netvrdila a neprokázala, že by byla mezi účastnicemi výslovně sjednána závazná reakční doba nebo detailní postupy žalované při ostraze objektu. Žalobkyně se dovolávala pouze toho, že tvrzený opožděný výjezd žalované jí měl způsobit škodu, a že žalovaná měla porušit svoje povinnosti provádět ostrahu objektu řádně a dle sjednaných podmínek, když na místo dorazila až s odstupem přes 40 minut od prvního poplachu, avšak nespecifikovala žádné konkrétně sjednané a individualizované smluvní povinnosti, které měla žalovaná svým jednáním porušit. Z žalobkyní předložené e-mailové komunikace pak žádná závazná a konkrétní ujednání účastnic řízení týkající se ostrahy předmětného objektu nevyplývají.

36. Žalovaná sice v řízení připustila pochybení operátorky PCO ve vztahu k internímu postupu žalované, nicméně ani tento fakt sám o sobě nemůže suplovat povinnost žalobkyně prokázat: (i) existenci povinnosti žalované vůči žalobkyni v konkrétním rozsahu, (ii) její porušení relevantní pro vznik škody, (iii) příčinnou souvislost a výši škody. Žalobkyně v řízení zejména netvrdila ani neprokazovala, že interní směrnice žalované byla součástí smluvních ujednání mezi účastnicemi řízení, ani neprokázala, že by případné porušení interního postupu žalované bylo v příčinné souvislosti se vznikem tvrzené škody v majetkové sféře žalobkyně.Příčinná souvislost37. Žalobkyně dle názoru soudu dále neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno ani ve vztahu k příčinné souvislosti mezi tvrzeným porušením smluvních povinností žalované a vznikem škody. I pokud by bylo uvažováno o pochybení žalované v rámci vyhodnocení poplachů, žalobkyně netvrdila a neprokázala, na základě jakých konkrétních skutečností lze uzavřít, že právě postup žalované (a nikoli jednání neznámého pachatele, případně jiné okolnosti) byl rozhodující příčinou vzniku škody a že při řádném postupu žalované by škodě bylo zabráněno nebo by byla odvrácena. Žalobkyně po výzvách soudu (viz písemná výzva z , datum, a výzva daná dle § 118a OSŘ při jednání dne , datum, ; str. 6 protokolu o jednání) nedoplnila žádné konkrétní tvrzení ani důkazy k hypotetickému průběhu událostí při včasném zásahu žalované (např. že by pachatel byl v době včasného zásahu ještě na místě, že by bylo reálné jej zadržet apod.).Výše škody a identifikace odcizené věci38. Žalobkyně rovněž neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno k výši škody a mechanismu jejího stanovení. Sama uváděla, že stáří, stav, typ a výrobní číslo odcizené vibrační desky nebyly při výpočtu tvrzené škody a obvyklé ceny vibrační desky nijak zohledňovány a objektivizovány. V takové situaci je pro určení obvyklé ceny odcizené věci nezbytné alespoň její individualizované určení a doložení podkladů pro stanovení ceny; předložená obecná internetová inzerce bez vazby na konkrétní odcizenou věc a bez doložení dohody s poškozenou společností , právnická osoba, o výši kompenzace totiž nemůže sama o sobě odstranit pochybnosti o tom, zda částka , částka, odpovídá škodě, která měla žalobkyni vzniknout, a zda byla tato částka vůbec mezi relevantními subjekty dohodnuta jako kompenzace. Žalobkyně přes výzvy soudu v této souvislosti neoznačila k prokázání svých tvrzení jiné důkazy, nežli nedatovanou emailovou komunikaci, doloženou při jednání dne , datum, , ze které však žádné konkrétní parametry kompenzační dohody mezi žalobkyní a spol. , právnická osoba, nevyplývají. Výslech jednatele žalované pak dle názoru soudu nemohl mít v této souvislosti žádnou vypovídající hodnotu, neboť žalovaná se těchto jednání (pokud vůbec proběhla, což však žalobkyně nijak nedoložila) neúčastnila (opak nebyl tvrzen ani prokazován).Neprovedení žalobkyní navrženého výslechu jednatele žalované a nestanovení lhůty k předložení originálů pokladních dokladů39. Žalobkyně při jednání dne , datum, navrhla k důkazu i provedení výslechu jednatele žalované. Soud tento důkaz neprovedl, neboť v řízení vyplynulo najevo, že jednatel žalované nebyl v době sjednání objednávky č. , hodnota, u žalované ještě angažován (nemohl tedy dle názoru soudu konkretizovat žádné eventuálně sjednané smluvní povinnosti), přičemž advokát žalované navíc předem avizoval, že jednatel žalované beztak ani nebude s případným účastnickým výslechem souhlasit. Neprovedení tohoto důkazu proto nebylo opomenutím žalobkyní navrženého důkazu, nýbrž procesním rozhodnutím soudu o tom, které důkazy jsou potřebné a přínosné pro zjištění skutkového stavu věci (soud je povinen se s důkazními návrhy vypořádat buď provedením, anebo srozumitelným odůvodněním, proč důkazy provedeny nebyly; srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 569/03). Za situace, kdy byl účastnický výslech jednatele žalované zcela nezpůsobilým důkazním prostředkem ke zjištění rozsahu smluvních povinností žalované (pan , jméno FO, ještě v rozhodné době jednatelem žalované nebyl a výslech jiné osoby žalobkyně v této souvislosti k důkaz nenavrhla) a ve vztahu k jednáním o stanovení výše kompenzace a její platbě poškozené společnosti (kterých se jednatel žalované dle doložené komunikace přímo neúčastnil), má tedy zdejší soud za to, že neprovedení tohoto důkazu žalobkyni nikterak procesně nepoškodilo, ani není v rozporu se závěrem, že žalobkyně v rozhodných aspektech věci neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno.

40. Jak bylo výše opakovaně avizováno, soud nevyhověl ani žádosti žalobkyně o poskytnutí lhůty 2 dnů k doložení originálů pokladních dokladů, neboť žalobkyně byla na nutnost doplnění tvrzení a důkazů v této otázce opakovaně upozorňována již před jednáním konaným dne , datum, a soud předem avizoval, že u jednání už nebude poskytovat dodatečné lhůty k doplňování tvrzení a důkazů, a to právě z důvodu koncentrace řízení a již rozeslaných předchozích písemných výzev, kde byly strany sporu v tomto kontextu předem vyrozuměny, že dodatečné lhůty k doplnění při nařízeném jednání stanovovány nebudou. Žalobkyně přitom ani po zmiňovaných výzvách a poučeních soudu nedoložila účetní podklady k platbě ve výši , částka, ani neoznačila jiné důkazy, které by rozpory v jí doložených platebních dokladech bez pochybností odstranily. Postup žalobkyně tedy působí tendenčním dojmem, neboť žalobkyně až po upozornění ze strany soudu doložila kopii pokladního dokladu, kde je uvedena jako plátce sporné částky, a to navíc s nijak nepodloženým odůvodněním, že byly téhož dne (, datum, ) z důvodu administrativního pochybení vystaveny pokladní doklady dva a k žalobě byl původně nedopatřením přiložen doklad nesprávný, kde je jako plátce sporné částky v důsledku administrativního pochybení uvedena spol. , Anonymizováno, , právnická osoba, . Vzhledem k tomu, že žalobkyně v těchto souvislostech neoznačila přes výzvy soudu žádné další důkazy, které by prokazovaly, že spornou částku vyplatila poškozené společnosti , právnická osoba, skutečně ona, a které by vysvětlovaly zásadní rozpory v žalobkyní předkládaných podkladech, má tedy soud za to, že žalobkyně přes opakované soudní výzvy a poučení nijak neprokázala, že by byla v této věci aktivně legitimována k podání žaloby na náhradu škody, jak již bylo konstatováno výše. Ani faktura na spornou částku , částka, , kterou žalobkyně žalované vystavila, pak nemůže na závěrech soudu o neunesení důkazního břemene žalobkyní ničeho zvrátit: faktura totiž není a nemůže být právním důvodem vzniku pohledávky, neboť faktura je pouze účetním dokladem o zúčtování plnění ze závazkového vztahu (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. , spisová značka, ).Důvody, pro něž již soud v řízení při jednání uskutečněném dne , datum, nevyzýval a nepoučoval žalovanou dle § 118a OSŘ41. Soud při jednání poskytl výzvy dle § 118a OSŘ žalobkyni jakožto iniciátorce tohoto sporu, neboť právě na straně žalobkyně se projevily podstatné nedostatky v tvrzeních a důkazních návrzích k doložení jejího žalobního nároku. Po poskytnutí těchto výzev však žalobkyně tvrzení a důkazy v rozhodných otázkách nedoplnila. Za této procesní situace bylo zřejmé, že žaloba nemůže být úspěšná již pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene žalobkyní, takže nebylo nezbytné poskytovat další poučení žalované, neboť by takové eventuální poučení nemohlo mít vliv na výsledek řízení a bylo by v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení a procesní ekonomie.Závěr42. Soud tedy v návaznosti na vše výše uvedené uzavírá, že žalobkyně přes opakované písemné výzvy soudu a přes poučení a výzvy dle § 118a OSŘ poskytnuté žalobkyni při jednání neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno v základních ohledech, zejména pokud jde o: aktivní legitimaci (nebylo prokázáno, že škoda vznikla žalobkyni v její majetkové sféře, resp. že žalobkyně skutečně uhradila , částka, poškozené společnosti , právnická osoba, a že tato částka byla vyplacena k tíži žalobkyně); existenci a obsah smluvních povinností žalované, které měly být porušeny (neprokázání konkrétního závazku žalované, který měl být porušen); příčinnou souvislost mezi domnělým protiprávním postupem žalované a vznikem tvrzené škody; výši tvrzené škody a individualizaci odcizené věci – vibrační desky (neprokázání individualizované hodnoty konkrétní odcizené vibrační desky a dohody o kompenzaci ve výši , částka, s poškozenou společností). Soud také dodává, že v rámci všech soudních výzev byla žalobkyně vždy výslovně poučena i o následcích případného nesplnění těchto výzev, tj. o riziku zamítnutí žaloby a neúspěchu ve věci pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního – přes tento postup soudu však žalobkyně neprojevila dostatečnou procesní aktivitu a iniciativu k tomu, aby mohla být se žalobou úspěšná. Proto soud žalobu podle § 153 odst. 1 OSŘ jako nedůvodnou v celém jejím rozsahu zamítl.Náklady řízení43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 121,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 14 005,94 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 19. 9. 2025, z částky 1 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 9. 2025, z částky 1 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 12. 2025 a z částky 6 800 Kč (2 x 3 400 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 12. 2025 (jehož délka přesáhla 2 hodiny) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 150 Kč ve výši 2 971,50 Kč.

44. Pariční lhůta k náhradě soudních výloh žalované byla žalobkyni stanovena ve standardním třídenním trvání, neboť soud neshledal žádných důvodů ke stanovení pariční lhůty delší.