28 C 42/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného fakticky bytem adresa pro zaplacení 183 896,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 183 896,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 183 896,50 Kč za období od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 49 754,40 Kč, a to do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost k úhradě částky 183 896,50 Kč s příslušenstvím ve formě zákonného úroku z prodlení. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávky a smlouvu o ceně postoupené pohledávky. Jednalo se o pohledávku žalovaného za společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Za postoupení pohledávky žalobkyně uhradila žalovanému částku 140 000 Kč v hotovosti, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Dlužnice (spol. [právnická osoba]) svůj dluh dobrovolně neplnila, pročež žalobkyně přistoupila k vymáhání postoupené pohledávky prostřednictvím soudního řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 4 pod spisovou značkou [spisová značka]. V rámci tohoto soudního řízení vyšlo najevo, že žalovaný nebyl oprávněn se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky uzavřít, jelikož daná pohledávka byla na základě exekučního řízení vedeného soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] již ode dne 7. 6. 2019 součástí generálního inhibitoria, tudíž žalovaný měl zákonnou povinnost s pohledávkou nijak nenakládat a smlouva o postoupení pohledávek tedy byla od počátku absolutně neplatná. Soudní exekutor následně dne [datum] vydal exekuční příkaz (č. j. [číslo jednací]) přikázáním jiné peněžité pohledávky, jehož součástí bylo vznesení námitky neplatnosti smlouvy ze dne [datum] týkající se postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně byla z těchto důvodů nucena vzít žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 4 zpět a zdejší soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], řízení zastavil, přičemž žalobkyni uložil povinnost nahradit společnosti [právnická osoba] náklady řízení ve výši 38 296, 50 Kč.

2. Žalovaný si dle názoru žalobkyně musel být vědom toho, že předmětná pohledávka byla na základě exekučního řízení vedeného soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] již ode dne 7. 6. 2019 součástí generálního inhibitoria, a že tak není oprávněn tuto svoji pohledávku a společností [právnická osoba] postoupit. Žalovaný však smlouvu o postoupení pohledávky se žalobkyní přesto uzavřel a částku 140 000 Kč za postoupení pohledávky převzal. Uplatňovaný nárok se tedy skládá z bezdůvodného obohacení na straně žalovaného ve výši 140 000 Kč a z nároku na náhradu škody ve výši 43 896, 50 Kč, přičemž škodou je marně vynaložený soudní poplatek ve výši 5 600 Kč a náklady právního zastoupení nahrazované žalobkyní společnosti [právnická osoba] v řízení zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] (ve výši 38 296, 50 Kč).

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a zůstal zcela nečinný.

4. Na základě provedeného listinného dokazování má soud z hlediska skutkového stavu za prokázané, že žalobkyně a žalovaný spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žalovaný na žalobkyni postoupil svou pohledávku za společností [právnická osoba], za což od žalobkyně obdržel částku 140 000 Kč v hotovosti, což potvrdil svým podpisem na smlouvě o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky žalobkyně oznámila původnímu věřiteli žalovaného (prokázáno těmito důkazy: smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum], smlouva o ceně za postoupenou pohledávku ze dne [datum], výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, podací lístek ze dne [datum]).

5. Žalobkyně následně postoupenou pohledávku uplatnila žalobou, která byla projednávána zdejším soudem v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně v tomto kontextu zaplatila soudní poplatek za žalobu ve výši 5 600 Kč. V rámci řízení zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] vyšlo najevo, že smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] je absolutně neplatná, jelikož žalovaný se na základě exekučního řízení zahájeného dne [datum] v době uzavření smlouvy se žalobkyní nacházel v generálním inhibitoriu ve smyslu ustanovení § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (tyto skutečnosti namítal soudní exekutor v rámci exekučního příkazu č. j. [číslo jednací] ze dne 1. 7. 2020). Následně vzala žalobkyně žalobu zpět a řízení zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zastaveno s tím, že žalobkyni byla uložena povinnost nahradit společnosti [právnická osoba] náklady řízení ve výši 38 296, 50 Kč. Výpisem z účtu žalobkyně prokázala, že náklady řízení zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] společnosti [právnická osoba] nahradila (prokázáno výpisem z účtu žalobkyně, exekučním příkazem k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky č. j. [číslo jednací] ze dne 1. 7. 2020 a dále těmito důkazy ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]: návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, odpor [právnická osoba] & [právnická osoba] ze dne [datum], replika žalobkyně k vyjádření žalované ze dne [datum], protokol o jednání před soudem prvního stupně ze dne [datum], doplnění skutkových tvrzení a předložení a označení důkazů [právnická osoba] & Facility, datováno [datum], zpětvzetí žaloby, datováno [datum], usnesení zdejšího soudu č. j. [číslo jednací]).

6. Z provedeného dokazování je dále patrné, že žalovaný se na základě exekučního řízení zahájeného dne [datum] v době uzavření smlouvy se žalobkyní (dne [datum]) nacházel v generálním inhibitoriu ve smyslu ustanovení § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu. Exekuce byla vedena již od 7. 6. 2019 pod sp. zn. [spisová značka], o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Exekuční řízení bylo vedeno u exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], a to pro vymožení pohledávky oprávněného [jméno] [příjmení]. Exekučním příkazem ze dne 1. 7. 2020 č. j. [číslo jednací] rozhodl následně soudní exekutor o provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, a to pohledávky, kterou měl žalovaný vůči společnosti [právnická osoba] (jednalo se o pohledávku, kterou žalovaný původně postoupil na žalobkyni smlouvou ze dne [datum], která je však absolutně neplatná). Součástí exekučního příkazu ze dne 1. 7. 2020 č. j. [číslo jednací] bylo vznesení námitky neplatnosti smlouvy ze dne [datum] týkající se postoupení pohledávky na žalobkyni (prokázáno exekučním příkazem k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky č. j. [číslo jednací] ze dne 1. 7. 2020 a dále těmito důkazy ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]: návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, odpor [právnická osoba] & [právnická osoba] ze dne [datum], replika žalobkyně k vyjádření žalované ze dne [datum], protokol o jednání před soudem prvního stupně ze dne 2. 7. 2020 ve věci [spisová značka], doplnění skutkových tvrzení a předložení a označení důkazů [právnická osoba] & Facility, datováno [datum], zpětvzetí žaloby, datováno [datum], usnesení zdejšího soudu č. j. [číslo jednací]).

7. Písemnou výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku žalobkyni uhradil ve lhůtě do [datum]. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu jeho evidovaného trvalého pobytu (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum]).

8. Ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, stanovuje, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Ust. § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, stanovuje, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

10. Ust. § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, stanovuje, že povinný nesmí po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky.

11. Z právního hlediska má soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] uzavřel se žalovanou smlouvu o postoupení pohledávky, ačkoliv si musel být vědom, že k tomu vzhledem k existenci generálního inhibitoria není oprávněn a že tím vystavuje žalobkyni riziku, že soudní exekutor vznese námitku neplatnosti této smlouvy, což se také stalo. Žalovaný vůbec nebyl oprávněn smlouvu o postoupení pohledávky uzavřít, neboť proti němu bylo dne [datum] zahájeno exekuční řízení u exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], a to pro vymožení pohledávky oprávněného [jméno] [příjmení]. Exekuční řízení bylo vedeno od [datum], o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Předmětnou smlouvu o postoupení pohledávky pak jistě nelze označit jako běžnou obchodní a provozní činnost, uspokojování základních životních potřeb žalovaného nebo osob, ke kterým by měl žalovaný vyživovací povinnost, anebo jako udržování a správu majetku žalovaného – jednalo se o právní jednání, kterým chtěl žalovaný vylepšit svoji finanční situaci na úkor svých věřitelů a žalobkyně. Žalovaný si musel být vědom toho, že postoupením předmětné pohledávky může poškodit nabyvatele pohledávky (žalobkyni) a také svého věřitele, který se v rámci exekučního řízení sp. zn. [spisová značka] vůči žalovanému domáhal svého oprávněného nároku. Smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] je tedy absolutně neplatná. Žalovaný se tímto jednáním jednak bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, když za postoupenou pohledávku převzal od žalobkyně v hotovosti sjednanou cenu ve výši 140 000 Kč, a v druhé řadě tímto jednáním žalobkyni způsobil škodu zaviněným porušením povinnosti stanovené zákonem – v tomto případě porušením povinnosti zdržet se nakládání se svým majetkem, vyplývající z výše uvedeného ustanovení exekučního řádu. Škoda pak spočívá v marně vynaloženém soudním poplatku (5 600 Kč) a také v žalobkyní nahrazených nákladech právního zastoupení společnosti [právnická osoba] v rámci řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] (38 296, 50 Kč).

12. Dle názoru soudu si musel být žalovaný dopadů svého jednání a jeho účelovosti vědom i s ohledem na blízkou časovou souvislost mezi začátkem exekučního řízení ([datum]) a uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky ([datum]). Inkriminované jednání žalovaného spočívající v uzavření smlouvy o postoupení pohledávky i přes vědomí o existenci generálního inhibitoria by pak z pohledu soudu mohlo být hodnoceno nejen v občanskoprávní rovině, ale dokonce i jako trestný čin podvodu ve smyslu ust. § 209 odst. 1 trestního zákoníku. V tomto kontextu taktéž není bez zajímavosti, že žalovaný je mj. v rámci trestního řízení vedeného zdejším soudem řešen pro podezření ze spáchání trestného činu zpronevěry podle ust. § 206 odst. 1 trestního zákoníku, jehož se měl dopustit v roce 2018 (tato skutečnost je soudu známa z jeho úřední činnosti).

13. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dluh něčeho uhradil, nebo že by existovaly jakékoliv okolnosti, které by jeho inkriminované škodné jednání mohly eventuálně opodstatnit.

14. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 577/2019). Prodlení žalovaného s úhradou dluhu se tedy počítá ode dne následujícího po dni, kdy žalovanému uplynula dodatečná lhůta k úhradě dluhu, která byla žalobkyní stanovena v předžalobní výzvě (tj. ode dne [datum]).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 49 754,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 356 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 183 896,50 Kč sestávající z částky 8 460 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 8 460 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 8 460 Kč za podanou žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 8 460 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35 040 Kč ve výši 7 358,40 Kč.

16. Lhůtu k plnění soud žalovanému určil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovaného velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o.s.ř.).