28 C 50/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 16 898 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši částka, k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím jakožto příspěvku žalovaného do garančního fondu žalobkyně souvisejícího s nepojištěným vozidlem registrační značky SPZ, a to za období od datum do datum, tj. po dobu Anonymizováno dní, ve výši částka, a na zaplacení nákladů na uplatnění pohledávky ve výši částka.

2. Žalovaný se k podané žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. Ve věci bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 115a občanského soudního řádu bez nařízení jednání.

3. Soud dospěl na základě předložených listinných důkazů k následujícímu skutkovému stavu: Žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla r.z. Anonymizováno (nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg) mj. v době od datum do datum. Ve sledovaném období žalovaný ohledně předmětného vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně výzvou odeslanou dne datum a doručenou dne datum vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za období nepojištění vozidla od datum do datum (Anonymizováno dnů; částka), a to ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy. Splatnost příspěvku nastala dne datum. Žalovaný přesto neuhradil ničeho, a to ani přes upomínku ze dne datum a přes předžalobní výzvu ze dne datum (zjištěno z: výpisu z RSV-informací z registru silničních vozidel, výzvy k úhradě příspěvku do Anonymizováno ze dne datum včetně informace o zásilce, upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do Anonymizováno ze dne datum, předžalobní upomínky ze dne datum, a podacího archu ze dne datum).

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

5. Žalovaný je občanem Vietnamské socialistické republiky s bydlištěm v České republice, jedná se tak o řízení s cizím prvkem. Soud proto nejprve zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních sjednaná dne datum v Praze, vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 98/1984 Sb., neupravuje otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc. Neexistuje ani žádná jiná mezinárodní smlouva, kterou by mezi sebou Česká republika a Vietnamská socialistická republika sjednaly zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání tohoto typu sporů, a která by se ve smyslu článku 307 odst. 1 Smlouvy o založení ES použila namísto nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis). Zdejší soud tak dovodil, že v daném případě je třeba aplikovat nařízení Brusel I bis, přičemž příslušnost zdejšího soudu je dána čl. 4 odst. 1 citovaného nařízení. Rozhodným právem je v tomto řízení právo české, a to ve smyslu čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II).

6. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinného do datum, a podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinného od datum, je žalovaný povinen zaplatit příspěvek do garančního fondu žalobkyně za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví/jehož byl provozovatelem provozováno bez pojištění odpovědnosti. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. a dle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. vznikl v tomto případě nárok na příspěvek za období nepojištění inkriminovaného vozidla od datum do datum. Výše příspěvku je stanovena prováděcími předpisy [a to v ust. § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. ve spojení s ust. § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb.]. V případě nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg je výše příspěvku stanovena na částku částka denně; období nepojištění daného vozidla pak v tomto případě trvalo celkem hodnota dnů. Součástí příspěvku jsou podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a dle § 45 odst. 4 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. a s § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. též náklady na uplatnění pohledávky ve výši částka. V souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. a s § 47 zákona č. 30/2024 Sb. zaslala žalobkyně dne datum žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za období nepojištění inkriminovaného vozidla od datum do datum. Splatnost příspěvku a nákladů na uplatnění pohledávky tedy nastala dne datum uplynutím 60 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvků (ta byla žalovanému doručena dne datum). Soud přiznal žalobkyni v závislosti na shora uvedeném datu splatnosti příspěvku také nárok na úroky z prodlení v zákonné sazbě z částky vlastního příspěvku, a to dle § 1968 a dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by na žalobou uplatněný dluh něčeho uhradil, nebo že by inkriminované vozidlo, jehož vlastníkem a provozovatelem žalovaný ve sledovaném období byl, bylo v předmětné době pojištěno, nebo že by dané vozidlo v předmětné době nebylo vlastněno a provozováno žalovaným. Žalovaný byl ve výpisu z registru silničních vozidel, který žalobkyně soudu předložila jako důkaz, ve sledovaném období veden jako vlastník/provozovatel inkriminovaného vozidla. Na podporu výše uvedeného zdejší soud odkazuje i na usnesení Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 1561/14, podle kterého: „V situaci, kdy žalobkyně předložila dostatečná tvrzení a důkazy, že stěžovatelka byla v daném období vlastnicí (provozovatelkou) předmětného motorového vozidla (viz výpis z databáze pojistných smluv), bylo na ní (žalované), aby na tato tvrzení a důkazy procesně reagovala (přinejmenším zpochybnila důkazní sílu předloženého výpisu).“ 8. S ohledem na vše výše uvedené tedy shledal soud podanou žalobu zcela důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne datum a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

10. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil nikoli ve standardním třídenním trvání, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s nynější ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech subjektů, má soud za to, že standardní třídenní pariční lhůta by byla pro žalovaného velmi krátká. Na druhé straně soud zvažoval i potencionální ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a tedy nepřiměřenou. Po tomto zhodnocení soud dospěl k závěru, že adekvátním je v této věci stanovení jednoměsíční pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností (§ 160 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti jemu uložené tímto rozsudkem ve stanovených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.